Archaeological sources provide a wide range of information to help understand the social structure of human society in the past. In this paper, the authors deal with the information potential of grave pit modifi cations and wooden structures in graves at burial sites in the central region of Great Moravia (southeast Moravia, southwest Slovakia). The goal at this point is to defi ne the basic hypotheses and describe the methodological basis along with the research methodology. The authors treat the sources holistically, which means that one of the methodological foundations is the claim that the properties of the whole are not a simple sum of its parts. This means that all recognized elements of the funeral rite and their mutual relations and functions are the center of attention of this research. The primary basis for the research is the assumption that the presence of various wooden structures or wooden burial receptacles in the graves of the Great Moravian period is a common cultural occurrence. It further tests the hypothesis that there was intent behind choosing of these different wooden structures and grave pit modifi cations and their usage, as well as a potential differentiation based on age or gender in the frequency, quality and selection of these modifi cations/arrangements and structures. The main methodological tools are statistical and GIS analysis and the results are compared with published fi ndings from the wider Central European region., Marian Mazuch, Marek Hladík., and Obsahuje seznam literatury
Gravitační síly jsou nejslabší ze čtyř fundamentálních fyzikálních interakcí, a přesto jsou to ony, které určují makrostrukturu galaxií, hvězd i planety Země. Úkolem gravimetrie je měření a systematické studium zemského tíhového pole, které významně ovlivňuje řadu procesů v zemském tělese, na zemském povrchu i v atmosféře. V užité gravimetrii zkoumáme tíhová pole Země za účelem vymezení hustotních nehomogenit v zemské kůře. V geodézii jsou výsledky tíhových měření využívány k určení geoidu, což je plocha konstantního tíhového potenciálu, která splývá s klidnou hladinou světových oceánů [1, 2]., Jan Švancara., and Obsahuje seznam literatury
Květnová schůzka členů Kosmologické sekce České astronomické společnosti se nesla ve slavnostním duchu. Důvodem byl avizovaný křest Gravitačního atlasu Antarktidy, významné vědecké monografie nakladatelství Springer Verlag autorů J. Klokočníka, J. Kosteleckého a A. Bezděka. Modrá posluchárna Matematického ústavu AV se tak stala svědkem znamenité akce, kde dobré šampaňské pocelovalo jednu z vynikajících současných vědeckých publikací. Okuste tedy, milí čtenáři, prostřednictvím Československého časopisu pro fyziku trošku z té slávy a milé nálady, která z fotografií našeho kolegy Františka Lomoze doslova dýchá. and Jana Žďárská.
Two theoretical problem from the International Physics Olympiad (IPhO) are presented. First of them was assigned at the 42th IPhO in 2012 in Thailand. The motivation for the problem was to describe the motion of three satelites forming together the Laser Interferometry Space Antenna (LISA), the device designed to detect gravitational waves. The second presented problem (from 45th IPhO in 2014 in Kazakhstan) concerns the simplest models of gas discharges. and Jan Kříž, Filip Studnička, Ľubomír Konrád, Bohumil Vybíral.
Kdyby na začátku třetího tisíciletí proběhla mezi fyziky anketa o tom, kterého objevu by se v něm rádi dožili, jedna z nejčastějších odpovědí by jistě byla zaznamenání průchodu gravitační vlny. To se stalo 14. září 2015 a bylo oznámeno a publikováno 11. února 2016 [1]. Pamětníci si vzpomenou, jak jsme se z ohlášeného objevu gravitačních vln po nějakou dobu těšili od roku 1969. Můžeme si nyní být opravdu jisti? Gravitační vlna znamená deformaci prostoročasové geometrie, kterou přímo pozorovat neumíme, víme jen, že asi 3300 kilometrů od sebe vzdálené detektory zaznamenaly s časovým rozdílem 7 mililsekund velmi dokonale korelované vzplanutí interferenčního jevu způsobené nepochybně malými posunutími zrcadel. Už ze samotného jevu je zřejmé, že je prakticky nemožné jej připsat náhodě či pozemským příčinám. Znamená to však, že jediným původcem může být gravitační vlna? Toto přesvědčení je nesmírně posíleno tím, že objevitelé jsou schopni stanovit zdroj - vlnu vyslala těsně před svým splynutím dvojice černých děr o hmotnostech 29 a 36 hmotností Slunce, přičemž přesnost odhadu činí z 4 hmotností Slunce. Lze také, i když už méně přesně, předpovědět, ve kterém směru na obloze a v jaké vzdálenosti se děl odehrál. Široká důvěra v tato data může zarazit, zvláště srovnáme-li to s postojem odborníků i médií k jinému nedávno oznámenému objevu - deváté planetě. Všeobecně se prosadil názor, že nápovědy, které skýtají nepravděpodobně sladěné hodnoty parametrů jiných, menších těles, jež by mohly mít původ v působení planety, nestačí a nepostačí ani zvýšení jejich počtu - co se týče samotné planety, držíme se skeptické zásady: dokud neuvidíme, neuvěříme. V čem je rozdíl? Možná čtenáři pomůže utvořit si o tom úsudek následující procházka historií objevu a vyhlídkami, které přináší., Jan Novotný., and Obsahuje bibliografii
Nowadays Gregor Johann Mendel is among the most renowned Czech scientists. Although his ideas about cross-pollination of plants were ahead of their time, Mendel did not suffer from his lack of success. He was a valued abbot, popular teacher, successful breeder, beekeeper and meteorologist. and Hana Laudátová, Ondřej Dostál.