Záměr. Cílem studie byl převod Dotazníku konfliktu svědomí (Stress of Conscience Questionnaire - SCQ) do českého prostředí, ověření základních psychometrických parametrů, struktury nástroje, testování vztahu k věku, délce praxe, empatické orientaci a chování, funkci na oddělení a konstrukce lokálních norem. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 572 zdravotních sester ze zařízení poskytujících léčebnou péči v Praze a ve třech českých krajích. Respondentky, které byly kontaktované zaškolenými studentkami medicíny, vyplnily dotazníky SCQ a JSPE-HP. Výsledky. Deskripce dat explorační faktorovou analýzou naznačila přítomnost dvou primárních faktorů F1 - Vnitřní podněty, F2 - Vnější podněty. Následný test konstruktové multidimenzionality Schmidovou-Leimanovou transformací identifikoval obecný faktor G, který vysvětloval 74 % společné variance, 26 % bylo vysvětleno dvěma specifickými faktory. Koeficient omegatotal pro obecný G faktor a specifické faktory, byl 0,882. Vnitřní konzistence celého nástroje, odhadovaná Cronbachovým koeficientem alfa, byla 0,79 (94%CI 0,76 - 0,81). Omezení studie. Odhad konfliktu svědomí byl založen na autorefenčních datech a soubor není z hlediska celé České republiky reprezentativní., Objectives. The aim of the study was to introduce Stress of Conscience Questionnaire - SCQ into Czech environment, verify basic psychometric parameters, internal structure, elucidate association of the instrument scores with age, length of practice, working position, empathy, and construct local norms. Subjects and setting. The sample consisted of 572 Czech nurses employed in hospitals in Prague and three Czech regions. Nurses were approached by trained medical students and responded to SCQ and JSPE-HP questionnaires. Results. Exploratory factor analysis indicated presence of two primary factors, F1Inner and F2External Demands. Subsequent test of construct multidimensionality performed by Schmid-Leiman transformation suggested existence of a general factor G accounting for 74 % of common variance and two specific factors accounting of 26 % of variance. The value of omega-total = 0.882 represents the precision of the CSQ score to measure the blend of the G factor and specific factors. The internal consistency of the SCQ scale, estimated by Cronbach's coefficient alpha, was 0.79; 95%CI 0.76 - 0.81. Study limitation. Measurement of conflict of conscience is self-reported and the sample is not representative of the whole Czech Republic., Jiří Kožený, Lýdie Tišanská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
a1_Cíle. 1. popsat originální verzi Revised - Illness Perception Questionnaire (Moss-Morris et al., 2002), 2. popsat překlad, administrování a způsob vyhodnocení české verze IPQ-R-CZ, 3. charakterizovat její psychometrické vlastnosti, 4. diskutovat její vlastnosti a porovnat je s překlady do 9 národních jazyků. Česká verze respektuje strukturu originální verze: A – zdravotní obtíže pacienta, B – pacientovo pojetí své nemoci, C – pacientovy názory na příčiny své nemoci. Soubor a podmínky. IPQ-R-CZ byl administrován souboru 345 hospitalizovaných pacientů ve věku od 16 do 88 let (M=53,0; SD=15,7). Údaje byly získány ve velké fakultní nemocnici i v menších městských nemocnicích na 12 typech klinických pracovišť; dominovala interna, chirurgie, neurochirurgie, plicní a psychiatrie. Statistická analýza. Popisné statistiky, analýza rozptylu, exploratorní a konfirmatorní faktorové analýzy a analýza vnitřní konzistence škál. Výsledky. Původní škály pojetí nemoci (část B) jsou v české verzi vnitřně konzistentní a dobře rozlišují mezi typy onemocnění, s minimálními genderovými rozdíly. Faktorová struktura a validita je na rozdíl od originální verze nejasná a odlišná od anglického originálu. Platí to i pro percipované příčiny nemoci (část C). Limity studie. Platnost zjištění této studie (ve smyslu interní i externí validity) je omezena především nahodilým souborem pacientů a jejich onemocnění. Je zřejmé, že pacientovo pojetí nemoci souvisí s charakterem onemocnění. Dokládají to i výzkumy, které se pomocí jiného typu dotazníků zjišťují smysl nemoci z pohledu pacientů. Nezkoumalo se, nakolik jsou sledované faktory stabilní či proměnlivé v čase. Pro rutinní klinické používání je dotazník IPQ-R-CZ příliš dlouhý., a2_ V současné verzi je vhodný především k výzkumným účelům., Objectives. 1. To describe the original Revised - Illness Perception Questionnaire (Moss-Morris et al., 2002), 2. to describe the translation, administration and scoring of the Czech version, 3. to assess its psychometric properties, 4. to compare the findings with the translations to 9 other languages. The Czech version keeps the three-part structure of the original measure A- experienced symptoms (identity), B-illness perceptions, C- perceptions of causes of respondent’s illness. Sample and setting. IPQ-R-CZ was administered to 345 hospitalised patients (ages 16 to 88, M=53.0, SD=15.7) in large university hospitals and smaller local hospitals at 12 types of clinical workplaces, mostly internal medicine, surgery, neurosurgery, pulmonary, and psychiatry. Statistical analysis. Descriptive statistics, ANOVA, exploratory and confirmatory factor analyses, internal consistency of scales. Results. The original scales of illness perception (part B) internally consistent in the Czech version and discriminate among various types of illness with minimal gender differences. Factor structure and validity is unclear and substantially different from the original English version. The same applies to the perceived causes of illness (Part C). Study limitation. Both internal and external validity of this study are limited by the convenience sample of patients and their illnesses. It is clear that the patient’s illness perceptions and their dimensions are related to the nature of the illness itself. This is supported also by studies of the meaning of illness. Empirical data on the stability of the perceptions in time are not available. For routine clinical use the questionnaire is too long. In its current version it is suitable for research purposes predominantly., Jiří Mareš, Stanislav Ježek., and Obsahuje seznam literatury
Cieľ štúdie. Analýza odstupňovania modifikovanej spätnej väzby v Dynamickom teste latentnej učebnej schopnosti pre 8 až 10 ročné deti (DTLUS 8-10). Súbor a postup výskumu. Výskumný súbor tvorili deti zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia vo veku od 7 do 8 rokov a 6 mesiacov (N = 50), ktorým boli administrované jednotlivé stupne spätnej väzby izolovane. Hypotéza. Pri izolovanom poskytnutí jednotlivých rád z DTLUS 8-10, upravených na základe zásad poskytovania spätnej väzby v krátkodobých dynamických testoch, sa bude s vyšším stupňom jednotlivých rád zvyšovať aj počet správnych odpovedí. Štatistická analýza. Na zistenie rozdielov medzi jednotlivými radami z hľadiska počtu vyriešených a nevyriešených úloh bol zvolený chí-kvadrát test, v rámci ktorého boli pre každú úlohu porovnávané reálne frekvencie medzi odpoveďami pri jednotlivých dvojiciach rád. Výsledky. Preukázalo sa, že s vyšším stupňom spätnej väzby narastalo aj percento vyriešených úloh. Príspevok poskytuje overený návod na poskytovanie spätnej väzby v krátkodobých dynamických testoch. Obmedzenia štúdie. Výsledky sa vzťahujú len na 7 až 8 ročné deti zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia., Goal of the study. Analysis of grading the modified feedback in Dynamic test of latent learning ability for 8 to 10 years old children (DTLUS 8-10). Sample and method. The research sample consisted of children from socially disadvantaged environment aging from 7 to 8 years and 6 months (N=50). The particular grades of feedback were administered to them separately. Hypothesis. In case of separate providing the particular sequences from DTLUS 8-10, adjusted on the basis of principles for providing the feedback in short-time dynamic tests, together with the higher grade of particular sequences the number of right answers will be also increasing. Statistical analysis. For assessing the differences between particular sequences in numbers of worked out and non-worked out tasks the chisquared test was selected. The real frequencies of answers in particular pairs of sequences were compared for every task. Results. It was proved that together with the higher grade of feedback the percentage of worked out tasks was increasing. The paper offers the verified instructions for providing feedback in short-time dynamic tests. Study limits. Results apply only to 7 to 8 years old children from socially disadvantaged environment., Vladimír Čema., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Článek přináší současné pohledy na koncept emoční komplexity. Cílem je představit tento pojem a jeho aplikační potenciál s důrazem na kognitivní souvislosti. V důsledku rozporů v definicích emoční komplexity (a emocí obecně) jsou prezentovány následující aspekty emoční komplexity: 1) dialektičnost, 2) relativní nezávislost mezi prožívanými emocemi, 3) emoční granularita, 4) úroveň emočního uvědomování. Je také diskutován vztah mezi emoční a kognitivní komplexitou. Kromě toho jsou uvedeny nejpoužívanější metodologické postupy spolu se svými nedostatky - deskripce minulé zkušenosti, způsoby zachycování aktuálního emočního prožívání, monitorování vlastních emocí a narativní přístupy. Článek se nakonec věnuje vývoji emoční komplexity a příbuzným psychologickým konstruktům (např. regulaci emocí) a na příkladech z klinické populace poukazuje na důležitost emoční komplexity u mnohých psychických poruch a na užitečnost tohoto konceptu v terapeutické praxi., The paper brings together current views on emotional complexity. Its aim is to introduce this term and its potential application with emphasis on cognitive aspects. Due to relatively high inconsistency in definitions of emotional complexity (and emotion in general), the following aspects of emotional complexity are presented: 1) dialecticism, 2) independence between experienced emotions, 3) emotional granularity, 4) level of emotional awareness. The relationship between emotional and cognitive complexity is discussed. Moreover, the methodologies employed most frequently - description of past experience, experience sampling measures, emotion self-monitoring, and narrative approaches - are debated with respect to their limitations.Lastly, the authors address the development of emotional complexity and related psychological constructs (e.g. emotion regulation). Examples from clinical populations are provided to illustrate an importance of emotional complexity in various psychological disorders and the usefulness of the concept in psychotherapy., Kristína Czekóová, Zuzana Pokorná, Tomáš Urbánek., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Záměr. Cílem práce je srovnání věrohodnosti nálezů neuropsychologického oslabení mezi skupinami nemocných epilepsií (ES) a osobami s psychogenními neepileptickými záchvaty (PNES). Současně článek přináší porovnání neuropsychologické výkonnosti obou skupin. Soubor a metody. Zařazeni byli pacienti hospitalizovaní k video-EEG monitoraci na epileptologické jednotce, u nichž bylo provedeno neuropsychologické vyšetření včetně WAIS-R a většinou také WMS-R. Sledováno bylo 86 pacientů posouzených jako ES a 23 pacientů hodnocených jako PNES. Pacienti byli posuzováni podle šesti kritérií snahy. Čtyři jsou odvozená od subtestu Opakování čísel z WAIS-R, jedno ze srovnání subtestů Slovník a Opakování čísel, a jedno ze srovnání Celkové paměti (MQ) a Pozornosti/ koncentrace podle WMS-R. Statistická analýza. Použita byla statistická dekripce, t-testy, Fischerův exaktní test a dvoucestná analýza variance ANOVA. Výsledky. Nedostatečná snaha (nevalidní odpovědi) se u ES vyskytovala podle různých kritérií od 3 do 34 %, u PNES od 4 do 43 %. Dvoucestná analýza variance nenašla rozdíly mezi ES a PNES. Výkonnost v neuropsychologických testech byla významně lepší u osob s dostatečnou snahou shodně jak u ES, tak u PNES. Neuplatňoval se ani vliv skupin pacientů, ani vliv interakce (skupina pacientů versus symptomová validita). Testování snahy (symptomové validity) při neuropsychologickém vyšetřování je důležité pro zlepšení kvality hodnocení. Jde o přístupy, které jsou v posledních letech doporučovány především v americké neuropsychologii a postupně začínají být akceptovány též v Evropě. Omezení studie. Nevýhodou je poměrně menší soubor nemocných s PNES., Purpose. The goal of the study is to compare the credibility of findings of neuropsychological impairment between the groups of epileptic patients and persons with psychogenic non-epileptic seizures (PNES). The comparison of neuropsychological performance of both the groups is also presented. Sample and methods. The patients hospitalized to video-EEG monitoring at the epileptologic unit who passed the neuropsychological examination including WAIS-R and mostly also WMS-R were included into the study. 86 patients considered epileptic and 23 patients evaluated as PNES were examined. Patients were assessed according six effort criteria. Four of them are derived from the Digit span subtest from WAIS-R, one from the comparison of Vocabulary and Digit span subtests, and one from the comparison of general memory (MQ) and Attention/Concentration according to WMS-R. Statistical analysis. Statistical description, ttests, Fischer´s exact test, and two-way ANOVA were used. Results. Insufficient effort (non-valid responses) was found in epileptic patients according to different criteria from 3 to 34 %, in PNES from 4 to 43 %. Two-way ANOVA did not find the differences between epileptic patients and PNES. The performance in neuropsychological tests was significantly better in persons with sufficient effort in epileptic patients as well as in PNES. Neither the influence of group of patients nor the influence of interaction (group of patients vs. symptom validity) applied. The effort testing (symptom validity) during the neuropsychological examination is important for the improvement of the assessment quality. These approaches are recently recommended namely in American neuropsychology and they start to be gradually accepted also in Europe. Study limits. A relatively smaller sample of patients with PNES represents a disadvantage., Jan Preiss, Lenka Krámská, Zdeněk Vojtěch., and Obsahuje seznam literatury
The well-known book by Peter Singer The Liberation of Animals has not only inspired a series of texts defending the rights and interests of animals, but has also provoked a discussion about what humanity is, what meaning can our belonging to the human kind have for us, and whether Singer’ critique of the “human prejudice” is justified. The paper considers two important defenders of “human prejudice”, B. A. O. Williams and C. Diamond, who both claim the concept of human being to be a basic ethical concept. In the first part, we will present Williams’s argument that solidarity and identity with one’s species doesn’t have the structure of a blameworthy privilege similar to sexism and racism. In the second part, we will proceed to Diamond’s conception of human being that is founded in relations and responses towards the other. Just as our treatment of a human being depends on whether we see this person as our fellow, so our treatment of an animal depends on how we see it. In the last part, we will consider Diamond’s illustration of how it is possible to change our perception of an animal and thus to change our treatment of it., Kamila Pacovská., and Obsahuje poznámky a bibliografii
The paper deals with the ethics of biotechnological enhancement of human qualities such as intelligence, health and lifespan. In contemporary bioethics three views have emerged concerning the moral permissibility of such a biotechnological enhancement of humans. While bioconservatives reject it as morally impermissible and dangerous, bioradicals welcome it as permissible and desirable. Between these two extremes we find bioliberals who admit some types of enhancement, under certain conditions. These debates are still overshadowed by fear of bioethics, but this discredited term needs to be rehabilitated because it turns out that there are both desirable and undesirable forms of eugenics., Tomáš Hříbek., and Obsahuje poznámky a bibliografii