Number of results to display per page
Search Results
5052. Současné možnosti léčby Parkinsonovy nemoci
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, Parkinsonova nemoc--farmakoterapie, levodopa--aplikace a dávkování--farmakokinetika--farmakologie--škodlivé účinky, antiparkinsonika--aplikace a dávkování--škodlivé účinky--terapeutické užití, agonisté dopaminu--aplikace a dávkování--škodlivé účinky--terapeutické užití, inhibitory katechol-O-methyltransferázy--škodlivé účinky--terapeutické užití, inhibitory MAO--aplikace a dávkování--škodlivé účinky--terapeutické užití, amantadin--aplikace a dávkování--škodlivé účinky--terapeutické užití, antidepresiva--terapeutické užití, antipsychotika--terapeutické užití, dyskineze--farmakoterapie--komplikace, and pohybové poruchy--farmakoterapie--komplikace
- Language:
- Czech
- Description:
- Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5053. Současné možnosti léčby pokročilého a metastatického maligního melanomu
- Creator:
- Lakomý, Radek, Poprach, Alexandr, and Koukalová, Renata
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- metastázy nádorů, imunoterapie, přežití, monoklonální protilátky--aplikace a dávkování--terapeutické užití, klinické zkoušky jako téma, protein-serin-threoninkinasy--antagonisté a inhibitory, sulfonamidy--terapeutické užití, výsledek terapie, lidé, and melanom--farmakoterapie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Maligní melanom je nejagresivnější kožní nádor. Incidence tohoto onemocnění roste rychleji než u jiných malignit a stále více postihuje mladé lidi. Standardní léčba založená na chemoterapii nebo biochemoterapii nedokázala prodloužit přežití. Pokroky v oblasti imunologie a molekulární biologie u melanomu umožnily objevení nových potenciálních cílů a pomohly tak k vývoji nových léků. Ipilimumab (anti-CTLA-4 protilátka) a vemurafenib (selektivní BRAF inhibitor) dokázaly v randomizovaných studiích ve srovnání s chemoterapií prodloužit celkové přežití. Tyto léky se brzy stanou novým standardem v léčbě pacientů s pokročilým melanomem. K dalším velmi nadějným preparátům z oblasti cílené léčby patří dabrafenib (selektivní BRAF inhibitor) a trametinib (MEK inhibitor)., Malignant melanoma is the most aggressive type of skin cancer. The incidence of melanoma is increasing faster than most other cancers and affects a high proportion of younger adults. The standard treatment with chemotherapy or biochemotherapy has not been able to significantly improve survival. The recent advances in immunology and molecular biology of melanoma have discovered several potencial therapeutic targets and helped to develop new promising drugs. Ipilimumab (anti-CTLA-4 antibody) and vemurafenib (the selective BRAF inhibitor) have demonstrated improved overall survival compared with chemotherapy in randomized trials. These agents will soon represent new standard of treatment in patients with advanced melanoma. Dabrafenib (the selective BRAF inhibitor) and trametinib (the MEK inhibitor) are another very promising targeted drugs., Radek Lakomý, Alexandr Poprach, Renata Koukalová, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5054. Současné možnosti optimalizace nastavení biventrikulární stimulace k maximálnímu využití resynchronizační léčby
- Creator:
- Marek, Dan
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- srdeční resynchronizační terapie--metody, srdeční komory--patofyziologie, hemodynamika, kardiostimulace umělá--metody, echokardiografie--metody, diastola--fyziologie, medicína založená na důkazech, klinické zkoušky jako téma, srdeční arytmie--patofyziologie, srdeční selhání--terapie, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Srdeční resynchronizační terapie (CRT) zlepšuje kvalitu života a/nebo hemodynamické parametry jen u dvou třetin pacientů s biventrikulárním kardiostimulátorem naimplantovaným pro srdeční selhání. U ostatních pacientů (nonrespondérů) se provádí další jemnější programace kardiostimulačních parametrů. Tato optimalizace atrioventrikulárního a ventrikulo‑ventrikulárního zpoždění (AVD a VVD) může zlepšit výkon srdce u části z nich. Efekt AVD a VVD programace se nejčastěji hodnotí pomocí echokardiografických veličin (charakter plnění levé komory, délka diastolické fáze, tepový objem/srdeční výdej, ejekční frakce, LV dP/dT, synchronie kontrakce levé komory pomocí tissue Doppler nebo speckle trackingu). Zatímco všechny tyto parametry prokázaly bezprostřední efekt AVD/VVD optimalizace ve vybraných souborech CRT pacientů, dlouhodobý benefit optimalizace se nepodařilo prokázat randomizovanými studiemi ani metaanalýzou. Článek popisuje současný teoretický koncept optimalizace, metodologické problémy a nevyřešené otázky a dostupnou důkazní literaturu. Možnosti optimalizace jsou shrnuty v současných odborných guidelines, doporučuje se však individuální přístup., Cardiac resynchronization therapy (CRT) improves the quality of life and/or haemodynamic parameters only in 2/3 of heart failure patients with a biventricular pacemaker implanted. In the rest of these patients (non‑responders), further refinement of pacing parameters is provided. This atrioventricular delay (AVD) and ventriculoventricular delay (VVD) optimization may help to improve cardiac performance in some of them. Echocardiography is widely used to assess the effect of AVD and VVD programming. The diastolic filling pattern, the length of the diastole, stroke volume/cardiac output, ejection fraction, LV dP/dT and LV contraction synchrony by tissue Doppler or speckle tracking are the most frequent criteria used for optimization. Whilst all these variables are proved to demonstrate an instant effect of AVD/VVD optimization in selected groups of CRT patients, neither a randomized study nor a meta‑analysis showed any long‑term benefit in the CRT population. This article describes the theoretical concept of optimization, certain methodological problems and unresolved issues in CRT optimization and evidence in literature already published. Optimization options are summarized in current guidelines but an individual approach is recommended in non‑responders., and Marek D.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5055. Současné možnosti rekonstrukce prsu po mastektomii
- Creator:
- Měšťák, Ondřej, Molitor, Martin, and Měšťák, Jan
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, ženské pohlaví, nádory prsu, mastektomie, mamoplastika--metody, implantace prsní náhrady, chirurgické laloky, mastektomie segmentální, tuková tkáň--transplantace, mamaplastika, and mastopexe
- Language:
- Czech and English
- Description:
- V současné době rekonstrukci prsu vnímáme jako poslední fázi terapie karcinomu prsu. Následuje po té nejdůležitější fázi léčby, která se soustřeďuje na záchranu života pacientky a nikdy by neměla interferovat s léčbou karcinomu prsu. Výsledek rekonstrukce významně závisí na stavu tkání v místě po odstranění prsu, na tom, zda pacientka podstoupila radioterapii, a na ochotě pacientky podstoupit různě náročné druhy rekonstrukcí. Z hlediska časování mluvíme o rekonstrukci okamžité a odložené. Okamžitou rekonstrukci provádíme při jedné operaci hned po primárním výkonu (mastektomii nebo segmentektomii). Odloženou rekonstrukci provádíme zpravidla s odstupem minimálně 6 měsíců od mastektomie. Použití implantátu při rekonstrukci prsu patří mezi nejméně náročné techniky rekonstrukce. Délka operace a čas rekonvalescence jsou obvykle kratší než u jiných typů zákroků. Rekonstrukce prsu pomocí vlastní tkáně spočívá nejčastěji v přesunu laloku složeného z kůže, podkožního tuku a někdy i svalů na hrudní stěnu, aby se tím vytvořil objem a tvar nového prsu. Po vytvoření úvodního tvaru a objemu prsu následují další operace, které se snaží vylepšit tvar a symetrii anebo obnovit dvorec s bradavkou. Klíčová slova: karcinom prsu – mamaplastika – mastektomie – mastopexe – rekonstrukce prsu, Breast reconstruction is perceived today as a final stage of breast cancer treatment. It follows the most important phase of treatment, which saves patient’s life. It should never interfere with breast cancer treatment. The result of a breast reconstruction depends significantly on condition of tissues in an area after mastectomy, whether the patient underwent radiotherapy and a willingness of the patient to undergo different demanding procedures. According to timing, we divide breast reconstructions to immediate and delayed. Delayed reconstructions are performed generally at least six months following mastectomy. Use of breast implant for breast reconstruction belongs to least demanding techniques. Time of the procedure and recovery is usually shorter then other types of operations. Reconstruction using autologous tissue most frequently uses a flap consisted of skin and subcutaneous tissue moved to the chest wall for creating volume and shape of a new breast. Other operations intended to achieved symmetry and recreate areola with mammilla follow the creating of volume and shape of the breast. Key words: breast cancer – breast reconstruction – mastectomy – mastopexis, and Ondřej Měšťák, Martin Molitor, Jan Měšťák
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5056. Současné ortopedické postupy v léčbě kostních sarkomů
- Creator:
- Janíček, Pavel, Tomáš, Tomáš, and Jurášek, Zdeněk
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, nádory kostí--chirurgie--klasifikace--patologie, osteosarkom--chirurgie, Ewingův sarkom--chirurgie, stupeň nádoru, ortopedické výkony--metody, metastázy nádorů, časná detekce nádoru, chybná diagnóza--prevence a kontrola, týmová péče o pacienty, mezioborová komunikace, kostní sarkomy, and diagnóza a terapie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Autoři předkládají souhrn chirurgických postupů při léčbě kostních nádorů. Léčba kostních nádorů, zejména maligních, je léčbou komplexní a patří do specializovaných multidisciplinárních center obvykle univerzitního typu. Vedle zvyšujícího se procenta přežívajících pacientů a zlepšení jejich životního komfortu upozorňují autoři na druhé straně na narůstající dobu od prvních klinických příznaků po stanovení definitivní diagnózy, na nejčastější chyby a z nich plynoucí doporučení., The authors present a summary of the surgical procedures for treatment of bone tumors. Treatment of malignant bone tumors in particular, the treatment is complex and belongs to a specialized multidisciplinary centers, usually university type. In addition to increasing the percentage of surviving patients and improve their environmental comfort authors point out, on the other hand, the growing period from the first clinical symptoms after a definite diagnosis, the most common errors and the resulting recommendations., Pavel Janíček, Tomáš Tomáš, Zdeněk Jurášek, and Literatura 12
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5057. Současné pohledy na léčbu nemocných v pokročilém stadiu Hodgkinova lymfomu
- Creator:
- Móciková, Heidi
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- Hodgkinova nemoc--farmakoterapie--klasifikace--radiografie, protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie--aplikace a dávkování--škodlivé účinky, chemoradioterapie--metody, pozitronová emisní tomografie--metody, fluorodeoxyglukosa F18--diagnostické užití--metabolismus, imunokonjugáty--terapeutické užití, staging nádorů, prognóza, radioterapie--metody, dávka záření, transplantace kmenových buněk, transplantace autologní, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Pomocí moderních léčebných strategií má šanci na vyléčení více než 80 % pacientů s Hodgkinovým lymfomem (HL) ve věku do 60 let. Cílem současných léčebných postupů je zachování vysokého počtu vyléčených pacientů a omezení toxicity. U pacientů v pokročilém stadiu HL je celkové přežití o 10 % vyšší po léčbě eskalovaným BEACOPP oproti ABVD, proto je 6 cyklů eskalovaného BEACOPP standardem léčby u pacientů do 60 let. U pacientů nad 60 let zůstává standardem léčby 6 cyklů ABVD. Po chemoterapii je možné vynechat radioterapii u pacientů s negativním nálezem podle pozitronové emisní tomografie (PET). Čeká se na dlouhodobé výsledky studií se stratifikací léčby podle interim PET a studií s brentuximab vedotinem v kombinaci s chemoterapií v první linii., More than 80 % of patients with Hodgkin lymphoma (HL) younger than 60 years are likely to be cured with modern treatment strategies. The goal of current treatment approaches is to maintain the high treatment efficacy and to reduce the toxicity. BEACOPP escalated has a 10 % overall survival advantage over ABVD in patients with advanced-stage HL, therefore 6 cycles of BEACOPP escalated has become the standard of care for patients younger than 60 years. Six cycles of ABVD remain the standard of care for patients over 60 years. Radiotherapy could be omitted in patients with a negative positrone emission tomography (PET) finding after chemotherapy. Mature trial results of the treatment stratification based on PET and trial results of brentuximab vedotin combined with chemotherapy in the first-line treatment are awaited., Heidi Móciková, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5058. Současné postavení intravaskulární ultrasonografie v intervenční kardiologii
- Creator:
- Kovárník, Tomáš
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, přehledy, and TEXT
- Subject:
- intervenční ultrasonografie--metody--přístrojové vybavení--využití, tomografie optická koherentní, obraz - interpretace počítačová, koronární stenóza--ultrasonografie, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Přestože se intravaskulární ultrasonografie používá již několik desetiletí, je v běžném provozu katetrizačních laboratoří používán při koronárních intervencích jen v jednotkách procent. Důvodem je nedostatek randomizovaných studií s jeho používáním a často i menší zkušenosti s hodnocením ultrasonografických nálezů. Data vycházející z metaanalýz observačních studií jednoznačně prokázala pozitivní ovlivnění nejdůležitějších parametrů při léčbě nemocných s ischemickou chorobu srdeční, jakými jsou mortalita a výskyt infarktu myokardu po koronárních intervencích. Proto je podle posledních guidelines pro revaskularizaci myokardu Evropské kardiologické společnosti úroveň doporučení pro používání intravaskulární ultrasonografie v kategorii IIa. Intravaskulární ultrasonografie (IVUS) nepřestává být důležitou součástí ani nových vyšetřovacích metod, která se snaží lépe popsat koronární aterosklerózu. Jde zejména o metodu NIRS (near-infrared spectroscopy) a další nové metody hodnotící složení a mechanické vlastnosti plátu. Tyto skutečnosti naznačují, že si IVUS zachová svůj přínos i v době optické koherentní tomografie a důrazu kladeném na funkční hodnocení koronárních stenóz., Although intravascular ultrasound has been used for decades, its common application in catheterization centres during coronary interventions is very rare and merely reaches few percents. The reason is the lack of randomized trials of its use and often few experiences in evaluation of ultrasound findings. Data based on meta-analysis of observational studies clearly demonstrated the positive effect on the most important parameters for the treatment of patients with ischemic heart disease, such as mortality and incidence of myocardial infarction after coronary interventions. Therefore, according to the latest guidelines for myocardial revascularization of the European Society of Cardiology is level of recommendation in category IIa for the use of intravascular ultrasound. IVUS continues to be an important part of new investigation methods which try to better describe coronary atherosclerosis. Particularly, it is the method NIRS (near-infrared spectroscopy) and other new methods of evaluating the composition and mechanical properties of plaque. These facts suggest that IVUS maintains its contribution in time of optical coherence tomography (OCT) and the emphasis put on the functional assessment of coronary stenoses., and Tomáš Kovárník
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5059. Současné použití biologik v léčbě revmatoidní artritidy
- Creator:
- Tomasová Studýnková, Jana
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, revmatoidní artritida--farmakoterapie, biologická terapie--metody--škodlivé účinky, myší monoklonální protilátky--terapeutické užití, imunologické faktory--terapeutické užití, imunosupresiva--terapeutické užití, antirevmatika--škodlivé účinky--terapeutické užití, kombinovaná farmakoterapie, methotrexát--terapeutické užití, podobné biologické léčivé přípravky, imunokonjugáty--terapeutické užití, receptory faktorů nádorové nekrózy--terapeutické užití, TNF-alfa--antagonisté a inhibitory, algoritmy, biologická léčba, rituximab, and abatacept
- Language:
- Czech and English
- Description:
- V terapii revmatoidní artritidy došlo v posledních desetiletích k významným změnám. Kromě základních, tzv. syntetických chorobu modifikujících léků se od roku 1998 v léčbě používají i léky nové generace – biologické léky. Biologika jsou preparáty zasahující přímo do systému imunitních mechanizmů vedoucích k projevům choroby. Vznikly na základě využití nových poznatků o patogenezi zánětlivého kloubního onemocnění, lepšího pochopení funkce cytokinů, buněk imunitního systému a také díky pokroku v biotechnologiích. V současnosti se využívají biologika blokující některé z prozánětlivých cytokinů (anti‑TNFα, IL‑1, IL‑6) nebo buněčných mechanizmů (anti‑CD20, CTLA‑4). Jejich vysoká klinická účinnost i schopnost prakticky zastavovat rentgenovou progresi u nemocných s revmatoidní artritidou byla ověřena v mnoha klinických studiích. Negativními aspekty této léčby jsou některé nežádoucí účinky a stále také její cena. Klíčová slova: revmatoidní artritida – biologická léčba – anti‑TNFα terapie – rituximab – abatacept – biosimilars, The last few decades have seen major progress in the treatment of rheumatoid arthritis, mainly thanks to the advances in biotechnology. In addition to the basic, synthetic disease‑modifying antirheumatic drugs, new generation drugs – biologics – have been used in the treatment of patients suffering from rheumatoid arthritis since 1998. Biologics intervene directly in the pathogenic immune processes leading to disease progression. They were developed through a better understanding of the pathogenesis of inflammation in rheumatoid arthritis, the function of cytokines, and immune system cells. Currently we use biologics for either blocking some of the inflammatory cytokines (anti‑TNF, IL‑1 and IL‑6), or the cellular mechanisms (anti‑CD20, CTLA‑4). Their clinical efficacy and ability to practically stop radiographic progression of the disease has been demonstrated in many clinical trials for rheumatoid arthritis. The negative aspects of the treatment include some of the side‑effects and price. Keywords: rheumatoid arthritis – biologics – anti‑TNF therapy – rituximab – abatacept – biosimilars, and Tomasová Studýnková J.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5060. Současné standardy v péči o pacienty s břišní sepsí
- Creator:
- Ihnát, Peter, Peteja, Matúš, Vávra, Petr, Tulinský, Lubomír, and Zonča, Pavel
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, sepse--diagnóza--etiologie--terapie, péče o pacienty v kritickém stavu, prognóza, břicho--chirurgie, pooperační komplikace--diagnóza--farmakoterapie--chirurgie, antibakteriální látky--terapeutické užití, reoperace, časná diagnóza, chirurgie operační, břišní sepse, and chirurgická source control
- Language:
- Czech
- Description:
- Úvod: Management pacientů s břišní sepsí představuje velmi aktuální problematiku, ve které neustále přibývají nové poznatky měnící náhled na přístup ke kriticky nemocnému septickému pacientovi. Metody: Byl proveden průzkum literatury (v databázích MEDLINE, PubMed a Google Scholar) zaměřený na studie zabývající se problematikou břišní sepse. Cílem práce je nabídnout review aktuálních trendů v diagnostice, predikci prognózy a především doporučovaných standardů péče o pacienty s břišní sepsí. Výsledky: Břišní sepse je definována jako syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) s břišní infekcí vyžadující chirurgickou intervenci na kontrolu zdroje infekce, nebo SIRS s infekcí v průběhu 14 dní po větším chirurgickém zákroku. I přes dostupnost různých monitorovacích a skórovacích systémů je nejspolehlivějším diagnostickým nástrojem při identifikaci septického pacienta denní pečlivé vyšetřování pacientů na jednotkách intenzivní péče a pooperačních odděleních. Zlatým standardem při podezření na břišní sepsi je okamžité podání širokospektrých antibiotik, monitorace na lůžku jednotky intenzivní péče, chirurgická intervence a podpůrná intenzivní péče v souladu s platnými guideliny Surviving Sepsis Campaign. Chirurgická revize tzv. „source control surgery“ je základní a jedinou kauzální terapeutickou modalitou v léčbě septického pacienta s nitrobřišním zánětlivým fokusem. V rámci predikce prognózy jsou nejdůležitějšími negativními prediktory klinické známky septického šoku a nutnost vysokých dávek katecholaminů. Závěr: Časná identifikace septického pacienta a promptní implementace komplexního interdisciplinárního přístupu založeného na poznatcích evidence-based medicíny jsou základními předpoklady zlepšování výsledků péče poskytované pacientům s břišní sepsí., Introduction: Abdominal sepsis patient management is an issue of high current importance, and the amount of knowledge keeps increasing and changing the approach to critically ill patients with abdominal sepsis. Methods: Literature search (in MEDLINE, PubMed and Google Scholar databases) was done, focused on identification of relevant studies. The aim of this paper is to provide a review of current trends in diagnosing and predicting the prognosis of, and recommended treatment standards for patients with abdominal sepsis. Results: Abdominal sepsis is defined as the Systemic Inflammatory Response Syndrome (SIRS) with an abdominal infection requiring a surgical intervention to control the source; or SIRS with an infection within 14 days after any major surgery. Although many different monitoring and scoring systems exist, daily careful clinical examination is the most reliable diagnostic tool in identification of septic patients. Whenever abdominal sepsis is suspected, the gold standard comprises immediate administration of broad-spectrum antibiotics, transferring the patient to the intensive care unit, with surgical intervention and supportive intensive care based on current guidelines of the Surviving Sepsis Campaign. Source control surgery is the principal therapeutic modality for patients with abdominal sepsis. The most relevant negative prognostic factors include clinical signs of septic shock and the necessity of high doses of catecholamines. Conclusion: Early identification of septic patients and prompt implementation of a complex, evidence-based interdisciplinary approach are the principal conditions for improving healthcare outcomes of care provided to patients with abdominal sepsis., and P. Ihnát, M. Peteja, P. Vávra, L. Tulinský, P. Zonča
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public