The aim of this review is to summarize main aspects of the book Defensive Medicine and Medical Malpractice processed by Office of Technology Assessment and U.S. Congress , published in 1994 in Washington, DC . As the title suggests the book itself i s focused on defensive medicine problematic, its main features and possibilities of solution . Paper itself describes particular parts in the same order as it is written in the book and Jan Kotula
Cieľ: Cieľom štúdie bolo porovnať ultrazvukové merania jaziev po cisárskom reze (SC) 6 týždňov a 6 mesiacov po SC. Vychádzali sme z hypotézy, že abnormálne ultrazvukové nálezy na uterotomickej rane 6 týždňov po SC sa nezmenia ani po 6 mesiacoch od pôrodu. Materiál a metodika: Prospektívnej longitudinálnej štúdie sa zúčastnilo 43 prvorodičiek, ktoré rodili cisárskym rezom. Transvaginálnym ultrazvukom sme sledovali hrúbku myometria proximálne a distálne od jazvy po SC, ako aj hrúbku jazvy po SC. Na matematické vyjadrenie závažnosti defektu jazvy po SC sme stanovili koeficient rizika dehiscencie (DRC). Výsledky: Priemerná hrúbka jazvy po SC bola 6 týždňov po SC 6,33 ± 2,77 mm a 6 mesiacov po SC 6,42 mm ± 2,33 mm. Medzná hodnota (5. percentil) pre hrúbku jazvy po SC bol 3,0 mm, a pre DRC 0,25. DRC menej ako 0,25 sme na základe teórie normality hodnotili ako závažný defekt jazvy po SC, pričom bol diagnostikovaný po 6 týždňoch po SC u 4/43 (9,3 %) pacientiek, a po 6 mesiacoch od SC u 3/43 (8,9 %) pacientiek (p<0,94). Lineárna regresná analýza dokázala signifikantnú koreláciu medzi DRC stanoveným 6 týždňov, resp. 6 mesiacov po SC (p=0,97). Záver: Z výsledkov štúdie vyplýva, že hrúbka jazvy po SC a DRC sú relevantnými markermi úspešného hojenia uterotomickej rany na konci šestonedelia, i keď proces hojenia ešte neskončil. Hodnotenie kvality hojenia jazvy po SC je možné už po 6 týždňoch po SC. Pacientky s abnormálnym hojením jazvy po SC by mali byť dispenzarizované za účelom sledovania potenciálnych komplikácií. and Erik Dosedla, Pavel Calda
Příspěvek prezentuje výsledky výzkumu, jehož cílem bylo podrobné mapování vnitřního světa myšlení a prožívání depresivních jedinců. Cílem byla snaha odhalit společné prvky, které by lépe pomohly poznat strukturu prožívání „depresivního modu života“. Výzkum proběhl v Psychiatrickém centru Praha se čtyřmi respondenty. Za pomoci metody zakotvené teorie a diskurzivní analýzy byl odhalen specifický způsob depresivního myšlení a prožívání self a vnějšího světa. Depresivní jedinci projevují deficit ve schopnosti introspekce. Nevnímají sami sebe jako autory vlastních životů. Smysl svých životů vkládají do externích odcizených cílů. Kombinace těchto atributů byla shledána jako možná psychogenní příčina deprese. Výsledky výzkumu jsou srovnávány s koncepcí morálního masochismu E. Fromma a energetického modelu libida C. G. Junga, které se navzájem doplňují a rozvíjejí nalezené poznatky., This study aims to explore the inner world of people suffering from depression. The main goal lied an attempt to explore a structure of „depressive mode of life“ in a way it is experienced by depressive individuals. Four people hospitalized in Prague Psychiatric Centre were interviewed. Methods of Grounded theory and discursive analysis revealed specific features common for „depressive way of thinking“. Results of the study showed that depressive individuals manifest deficit in introspection. They do not perceive themselves as the authors of their lives and they manifest a tendency to look for external and estranged meanings of life. Combination of these attributes was found to be possible psychological cause leading towards the outburst of depressive disorder. Research results were found to be similar with E. Fromm´s concept of moral masochism and C.G. Jung´s energetic model of libido. Both models were created by the authors to explain dynamics of depression., and Magda Bartošková, Vladimír Chrz
Práce prezentuje prenatální diagnostiku, možnosti terapie a následnou péči u plodů a novorozenců s kongenitálním chylothoraxem na podkladě zhodnocení 14 případů na naší klinice v letech 1993 až 2012. Povšechný hydrops plodu byl popsán ve 4 případech (29 %), v 10 případech (71 %) byla provedena odlehčovací amniodrenáž a ve 3 případech (21 %) prenatální odlehčovací punkce hrudníku. Spontánně bylo porozeno 11 plodů (78 %), hrudní drenáž byla nezbytná v průměru 9 dnů po porodu. Mortalita dosáhla v souboru 29 % (4 případy). V článku popisujeme vyšetřovací algoritmy, terapeutické prenatální i postnatální postupy a je zdůrazněna nutnost mezioborové spolupráce., The work presents prenatal diagnosis, treatment and care options in fetuses and neonates with congenital chylothorax based on a detailed evaluation of 14 cases recorded in our department between years 1993 and 2012. Generalized fetal hydrops was described in 29% of cases, therapeutic amnio drainage performed in 71% and prenatal thoracentesis in 21% of cases. 78% of fetuses were delivered spontaneously; thoracic drainage was necessary nine days after birth in average. Mortality reached 29%. The following text describes diagnostic algorithms, prenatal and postnatal therapeutic options with emphasis on the need for interdisciplinary cooperation., Alena Malkovská, Zdeněk Žižka, Andrea Pašková, Václav Sebroň, Pavel Calda, and Literatura
Politika dlouhodobé péče o starší věkové skupiny chronicky nemocných a nesoběstačných osob je poměrně často ve zjednodušených modelech dávána do souvislosti s budoucími hrozbami pro veřejný sektor a veřejné finance. Navrhovaným „nezbytným“ řešením jsou pak obvykle změny v organizaci a financování dlouhodobé péče v rámci tržně orientovaných reforem, ovšem se zásadními důsledky vzniku nerovností v dostupnosti a ve zdraví, nekoordinovaným procesem poskytování služeb, v nichž dochází k výrazné asymetrii mezi příjemci a poskytovateli služeb. Předmětem práce je tržně orientovaný přístup případu věcného návrhu zákona o dlouhodobé péči v ČR v roce 2011, porovnávaný s rozdílným vývojem diskurzu této oblasti v EU/EC-OECD-WHO a také od vývoje poznání/výzkumu. Cílem práce je kritická reflexe příčin tak odlišného zjednodušujícího vývoje v ČR s využitím metody diskurzivní analýzy. Článek vznikl za finanční podpory projektu „PRVOUK P17 - Vědy o společnosti, politice, médiích ve výzvách doby", Long-term care (LTC) policy for chronically ill and disabled seniors is quite often simplified in models overestimating future threats to the public sector and public finance. The proposed solution is then formulated in changes of the organization and financing of LTC as a part of market-oriented reforms, without the evaluation of major consequences in terms of inequalities in access and in health. The subject of the work is marketoriented approach of the bill on LTC in the Czech Republic in 2011, in contrast to the discourse of LTC policy options in the EU / EC-OECD-WHO and the development of knowledge / research. The aim of the work is a critical reflection of causes of such different and simplifying policy making in the Czech Republic., Petr Háva, and Literatura
Tradičně se lidská ruka studuje prostřednictvím měření a srovnávání jednotlivých segmentů (prstů, článků prstů, záprstních kostí) bez zohlednění jejich vzájemných prostorových souvislostí. Cílem této studie je výzkum vnitro-populační variability formy lidské ruky jako celku v oblasti tříčlánkových prstů se zvláštním zaměřením na sexuální dimorfismus a vztah mezi velikostí a tvarem ruky. Pravé ruce 99 žen a 70 mužů, převážně vysokoškolských studentů, byly ve standardizované poloze z palmární strany zaznamenány běžným stolním skenerem. Na každém dvourozměrném snímku bylo umístěno 16 význačných bodů a byla studována variabilita mezi těmito konfiguracemi prostřednictvím metod geometrické morfometrie. Pro lepší pochopení vnitřních vzorců variability tvaru byl tvarový prostor rozložen na afinní a neafinní podprostor, které byly dále analyzovány samostatně. Převážná část celkové variability byla spojena s afinními tvarovými rozdíly, které jsou identické v celé studované oblasti ruky. Jejich větší část představovala střižnou změnu v proximodistálním směru, menší část pak napínání odpovídající změnám v šířce ruky. Toto napínání také silně korelovalo s velikostí ruky. Mezipohlavní rozdíly představovala afinní změna, ve které byla proximodistální střižná změna neoddělitelně spojena se změnami v relativní šířce ruky. Lokální neafinní pohlavní rozdíly byly zaznamenány v určitých článcích prstů a mohou souviset s rozdíly v poměrech délek prstů. Domníváme se, že oddělení globálních a lokálních sexuálně dimorfních znaků ruky může pomoci blíže ozřejmit původ/počátek jejich dimorfismu v rané ontogenezi – čím lokálnější znak, tím později se v ontogenezi zakládá. Dimorfní znaky lokální a globální by proto mohly být ovlivněny odlišnými ontogenetickými faktory., Traditionally, the human hand has been analyzed by measuring and comparing individual segments (fingers, phalanges, metacarpals) without considering their mutual spatial relationships. The present study aimed to analyze intra-population variability of the human hand form in the region of fingers as whole with special focus given to sexual dimorphism and the association between shape and size. Right hands of 99 females and 70 males, mostly college students, were scanned with a document scanner in standardized position from the palmar side. For each image 2-D coordinates of 16 landmarks were recorded and variability between configurations of landmarks were studied using geometric morphometrics. To understand patterns of variability, shape spaces were decomposed into affine and non-affine subspaces and further studied separately. The prevalence of the total variability was associated with affine shape change identical for the whole studied region of the hand. Its major portion was represented by shearing in proximodistal direction and to a lesser extent by straining in the relative hand width. The strain also strongly correlated with size of the hand. Intersexual differences were represented by affine change in which the proximodistal shearing was inextricably tied with the differences in relative hand width. Local non-affine sex differences were found in specific phalanges and might be associated with differences in finger length ratios. We presume that separating global and local sexually dimorphic features of the hand might shed light on the origin/onset of the dimorphism during early ontogeny – the more local the feature, the later differentiated, and thus influenced by different ontogenetic factors than global features., and Miroslav Králík, Stanislav Katina, Petra Urbanová