Politika dlouhodobé péče o starší věkové skupiny chronicky nemocných a nesoběstačných osob je poměrně často ve zjednodušených modelech dávána do souvislosti s budoucími hrozbami pro veřejný sektor a veřejné finance. Navrhovaným „nezbytným“ řešením jsou pak obvykle změny v organizaci a financování dlouhodobé péče v rámci tržně orientovaných reforem, ovšem se zásadními důsledky vzniku nerovností v dostupnosti a ve zdraví, nekoordinovaným procesem poskytování služeb, v nichž dochází k výrazné asymetrii mezi příjemci a poskytovateli služeb. Předmětem práce je tržně orientovaný přístup případu věcného návrhu zákona o dlouhodobé péči v ČR v roce 2011, porovnávaný s rozdílným vývojem diskurzu této oblasti v EU/EC-OECD-WHO a také od vývoje poznání/výzkumu. Cílem práce je kritická reflexe příčin tak odlišného zjednodušujícího vývoje v ČR s využitím metody diskurzivní analýzy. Článek vznikl za finanční podpory projektu „PRVOUK P17 - Vědy o společnosti, politice, médiích ve výzvách doby", Long-term care (LTC) policy for chronically ill and disabled seniors is quite often simplified in models overestimating future threats to the public sector and public finance. The proposed solution is then formulated in changes of the organization and financing of LTC as a part of market-oriented reforms, without the evaluation of major consequences in terms of inequalities in access and in health. The subject of the work is marketoriented approach of the bill on LTC in the Czech Republic in 2011, in contrast to the discourse of LTC policy options in the EU / EC-OECD-WHO and the development of knowledge / research. The aim of the work is a critical reflection of causes of such different and simplifying policy making in the Czech Republic., Petr Háva, and Literatura
Výzkumné šetření bylo zaměřeno na společný ošetřovatelský lůžkový fond, který se v posledních několika málo letech stává trendem menších, ale i středně velkých nemocničních zařízení. Díky restrukturalizaci lůžek akutní péče v České republice dochází ke slučování jednotlivých odborností, a to jak v rámci chirurgických, tak interních oborů. Cílem výzkumu bylo zhodnotit přínos vzniku společného ošetřovatelského lůžkového fondu, analyzovat problémy v ošetřovatelské péči, zhodnotit náročnost práce sestry a zmapovat pochybení v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti se vznikem projektu. Výzkumný soubor byl tvořen zaměstnanci Nemocnice Tábor, a. s., kteří měli osobní zkušenosti s fungováním společného ošetřovatelského lůžkového fondu. Sběr dat probíhal prostřednictvím metody dotazování, technikou nestandardizovaného rozhovoru s doplňujícími otázkami. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že hlavními důvody vzniku společného lůžkového fondu byly finanční úspory spojené s restrukturalizací lůžek akutní péče. Studie potvrdila, že i přes větší zatíženost sestry v pracovním procesu nenastaly v souvislosti se vznikem projektu problémy v ošetřovatelské péči a nebyla zaznamenána pochybení v této oblasti. Závěry výzkumného šetření mohou pomoci organizacím, které se projekt sloučení lůžkového ošetřovatelského fondu chystají zrealizovat., The research is focused on MNIW, which is over the last few years becoming a trend of smaller, but also medium-sized hospitals. With restructuring of acute care beds in the Czech Republic, merging of individual expertise occurs, both within surgical and internal medicine. The aim of the research was to evaluate benefits of MNIW. The research sample consisted of employees of the Tábor Hospital, a. s., who have had personal experience with the functioning of MNIW. The data were collected by interviewing methods, using nonstandardized interview technique with additional questions. Research survey found that the main reasons for constitution of MNIW were the cost savings associated with restructuring of acute care beds. The study confirmed that despite higher stress in nurse’s working process, no problems occurred in nursing care in connection with the establishment of the project and that there were no mistakes in this area. Conclusions of the research can help organizations that plan to implement project of MNIW., Hana Valešová, Iva Brabcová, and Literatura
Cieľom prehľadového článku je zdôrazniť najnovšie trendy v chirurgickom tréningu nielen v odbore gynekológia a pôrodníctvo, ale vo všetkých operačných špecializáciách. Bezpečnosť pacientov musí byť najvyššia priorita. V súčasnosti sa kladie veľký dôraz na využívanie simulátorov a na mentálny tréning. Gynekologickí operatéri v 21. storočí by mali ovládať klasickú, vaginálnu, laparoskopickú a robotickú operatívu. Vypracovaný systém vzdelávania v centrách s veľkým počtom operácií a pozitívna pracovná atmosféra sú zásadné faktory v priebehu tréningu., The aim of the review article is to point out the latest trends in the surgical training not only in gynecology and obstetrics but also in all surgical specialties. The safety of the patients must be the highest priority. One of the important areas is the utilization of simulation and mental training in the surgical education. The gynecologic surgeons in the 21st century should be able to perform open, vaginal, laparoscopic and robotic surgical procedures. The established system of education in the high volume centres and positive working climate are crucial factors during surgical training., Miloš Mlynček, and Lit.: 38