The paper deals with an overview of current methods for standoff detection of explosives. In the first part, there are given basic information on explosives and their properties which are important for the detection, namely the chemical composition, the vapor pressure and spectral characteristics. The main part is devoted to laser methods suitable for standoff detection of explosives - Laser-induced breakdown spectroscopy (LIBS), Raman spectroscopy, coherent anti-Stokes Raman spectroscopy (CARS), photofragmentation followed by laser-induced fluorescence (PF-LIF) and pulsed laser fragmentation mid-IR spectroscopy (MIR-PF). The last part is devoted to a brief comparison of these methods. and Článek se zabývá přehledem současných metod pro vzdálenou detekci výbušnin. V první části jsou poskytnuty základní informace o výbušninách a jejich vlastnostech důležitých pro detekci, tedy zejména o chemickém složení, tenzi par a spektrálních vlastnostech. Hlavní část článku je věnována laserovým metodám vhodným pro vzdálenou detekci výbušnin - spektroskopii laserem buzeného plazmatu (LIBS), Ramanově spektroskopii, koherentní anti-Stokesově-Ramanově spektroskopii (CARS), fotofragmentaci následované laserem indukovanou fluorescencí (PF-LIF) a mid-IR spektroskopii pulzní laserové fragmentace (MIR-PF). Poslední část článku je věnována stručnému srovnání těchto metod.
The study focuses on the history of the regional, royal and dowry town of Hradec Králové in the latter years of the Enlightenment, at the end of the first stage of the formation of the modern Czech nation. Within the small territory of this fortress town, the seat of both regional authorities and a bishopric, there was a tertiary, secondary and primary school, a printing house and a theatre. At the episcopal seminary, grammar school (Gymnasium) and main school (Hauptschule), the teaching staff were connected with a petite bourgeoisie that had potential to participate in the future national movement. Graduates of the episcopal seminary and the Hradec Králové grammar school became an educated social elite who later used their cultural and social capital in various areas of religious and cultural life, in state or ecclesiastical administration. Although taught in Latin and German, and despite the growing importance of the German language as a means of communication among state and private employees, these men went on to play an active part in the formation of the modern Czech nation. At the same time, the Hauptschule provided essential skills in literacy and numeracy for multitudes of young people, teaching them the fundamentals of Czech and biblical history, natural science, and even the basics of Latin. The development of amateur theatre (the first documented amateur theatre performance in Hradec Králové, in which townspeople and officers participated, dates back to 1790; the theatre company acquired its own building six years later), and the establishment of a publishing house (formerly a printers), as well as the creation of a readers’ community, were important for the acceleration of social communication – a prerequisite for the formation of a civic society.
Článek shrnuje současný stav přípravy odborníků v oblasti termojaderné fúze v České republice. Věnuje se hlavně nově vzniklému studijnímu zaměření Fyzika a technika termojaderné fúze na FJFI ČVUT a následovně rekonstrukci tokamaku CASTOR/GOLEM, který má ambici sloužit jako vzdělávací experiment pro studenty z celé Evropy, mimo jiné v rámci projektu FUSENET., Vojtěch Svoboda, Jan Mlynář, Jan Stöckel, Igor Jex., and Obsahuje bibliografii
Remote lasing from long distance towards Earth provides an efficient tool for remote sensing of the upper layers of the atmosphere. The basic element of such a system is a laser producing ultra-short pulses which are first negatively chirped before firing into the Earth‘s atmosphere. The atmospheric air imposes a positive chirp so at distances of several kilometres the laser pulse gets very short and has a very high intensity. At this point the air is ionized and the plasma filament forms a lasing medium., Hana Turčičová., and Obsahuje bibliografii
Ve středu 15. 7. 2015 ve většině našich hlavních médíí proběhla zpráva, že v CERNu byla objevena nová částice, nazývana pentakvark. Titulky zněly od střízlivého CERN hlásí objev nové částice přes Průlomový objev: Fyzici CERNu izolovali nové částice atomu až po bombastické Pentakvark. Vědecká bomba! CERN objevil částici, kterou hledal půl století. Jak skutečně významný je objev pentakvarku? Dříve než se pokusím na tuto otázku odpovědět, je třeba připomenout základní fakta o našich dnešních znalostech struktury hmoty a vysvětlit, co to jsou pentakvarky., On June 7th, news appeared in the mass media that a new particle called pentaquark, was discovered in CERN. Some headlines announced this finding as a breakthrough. Is the discovery of pentaquarks really so important? In this contribution, we tray to answer this question., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury
Studie se v širokém kontextu zabývá proměnami zahraničního cestovního ruchu a výjezdového cestování občanů Československa, respektive České republiky po roce 1989 jakožto specifického dobového projevu politické, ekonomické i sociálně-kulturní transformace a ''návratu do Evropy''. Struktura tohoto pojednání rámcově postihuje základní okruhy otázek, jež se výjezdového cestovního ruchu dotýkaly. Autor nejprve v hlavních rysech popisuje politický a legislativní proces postupného rušení vízové povinnosti ze strany československých orgánů i států západní Evropy stejně jako postupnou liberalizaci a částečné ,,odstátnění'' tuzemské devizové politiky a agendy souvisící s cestovním ruchem. Druhá část je věnována kontinuitám a diskontinuitám platforem cestovního ruchu, zejména pak transformaci stávajících cestovních kanceláří (Čedok) a hromadnému vzniku nových kanceláří a agentur, jakož i jejich vzestupům a pádům (cestovní kancelář Václava Fischera). Tento pohled tvoří určitou sondu do porevolučních hospodářských dějin v kombinaci s dějinami politiky cestovního ruchu. Ve třetí části autor sleduje, do kterých zemí, v jakém počtu a také z jakých typických důvodů směřovaly od počátku devadesátých let zahraniční cesty československých a českých obyvatel. Analýzy dostupných kvantitativních dat jsou doplněny interpretací závěrů z realizovaného orálněhistorického výzkumu, který mimo jiné zjišťoval, jaké podoby mělo polistopadové cestování do zahraničí, jak je vnímali jeho účastníci a jaké významy mu přisuzovali., This article is concerned with changes in the tourist industry and travel abroad by Czechoslovaks and, after late 1989, Czechs as a particular expression of the political, economic, and socio-cultural transformation of that period, incuding the ''return to Europe''. The structure of the article is based roughly on the basic groups of questions, which concern tourism abroad. The author first describes in broad outline the political and legislative processes of the gradual lifting of visa restrictions by the Czechoslovak authorities and the states of western Europe as well as the gradual liberalization and partial ''denationalization'' of Czechoslovak currency policy and paperwork related to tourism. He then, in the second part, looks at the continuities and discontinuities of the forms of the tourist industry, particularly the transformation of the existing travel agencies (under the former Čedok monopoly) and the massive emergence of new travel agencies, as well as their rise and fall (for instance, Fischer Reisen, the travel agency of Václav Fischer). In combination with the history of travel-industry policy, the result seeks to be a contribution to the economic history of the country after the Changes of late 1989. In the third part of the article, the author traces the countries to which Czechoslovak, and later, Czech citizens travelled and in what number, and what their typical reasons were, from the beginning of the 1990s onwards. His analysis of the accessible quantitative data is followed by his interpretations of oral-history research intended, among other things, to discover the forms that travel abroad took after November 1989, how the participants perceived this travel, and what importance they attached to it., Pavel Mücke., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The article deals with the problematic relationship between Paul Celan and Martin Heidegger. The two knew and respected each other intellectually, but the obstacle in their relationship was Heidegger’s involvement in the Nazi movement, which was unacceptable to Celan as a direct witness to the Holocaust. The main difference between them was in their view of the role of language: Heidegger wanted to use ‘poetic’ thought to overcome the crisis of metaphysics and reformulate the question of being, while Celan to give a voice to all the martyred. Though Celan never succeeded in getting Heidegger to apologize in any way for his involvement with the Nazis, his moral superiority – both in his thought world and during their mutual encounters – is obvious. and Der Aufsatz befasst sich mit der problematischen Beziehung zwischen Paul Celan und Martin Heidegger. Die beiden kannten und respektierten sich bis zu einem gewissen Grad, doch für Celan als direkten Zeugen des Holocausts war das nazistische Engagement Heideggers inakzeptabel. Den Hauptunterschied zwischen den beiden sehe ich in deren unterschiedlicher Auffassung der Rolle der Sprache: Heidegger wollte durch ein „dichterisches Denken“ die Krise der Metaphysik überwinden und die Frage nach dem Sein neu formulieren; Celan wollte seine Stimme allen zu Tode Gefolterten verleihen. Celan ist es zwar nie gelungen, Heidegger zu einer Art Entschuldigung für sein Engagement für die Nazis zu bewegen, seine moralische Überlegenheit – sowohl in seiner Gedankenwelt, als auch während ihres gegenseitigen Treffens – ist allerdings deutlich sichtbar.