Search

Start Over Format svazek Language Slovak

1203. Poznámky ku klasickej estetike percepcie a vkusu

Creator:
Žilinek, Jozef
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
perception, taste, aesthetic judgement, reasoning, aesthetic pleasure, aesthetic experience, artistic value, aesthetic value, David Hume, Immanuel Kant, and Tomáš Kulka
Language:
Slovak
Description:
The aim of my paper is to show how to perceive the art and the influence of perception of it on human’s taste in so called standard aesthetics. I start with discussing levels of human’s perception. Then I turn to the question what is practise and theory contributing to the (aesthetic) taste. I distinguish between aesthetic pleasure and aesthetic experience. Next I argue that the (aestehtic) taste has subjective content. The taste is a complex or collection of aesthetic judgements (reasons)., Cílem mé práce je ukázat, jak vnímat umění a vliv jeho vnímání na lidskou chuť v tzv. Standardní estetice. Začnu diskutovat o úrovních vnímání člověka. Pak se obracím na otázku, co je praxe a teorie přispívající k (estetické) chuti. Rozlišuji estetické potěšení a estetický zážitek. Dále tvrdím, že (aestehtická) chuť má subjektivní obsah. Chuť je komplex nebo soubor estetických úsudků (důvodů)., and Jozef Žilinek
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1204. Pragmatization of narrative in Wittgenstein’s later philosophy: a modern perspective

Creator:
Synytsia, Andrii
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
narrative, pragmatic analysis, form of life, language, and Wittgenstein
Language:
Slovak
Description:
The main views on the nature of narrative in Wittgenstein’s later philosophy are analyzed. It is shown how, realizing the research narrative, he paid attention to the linguistic means of expression of our thoughts, reference to the actual reality, the logical component of argumentation. It is shown that in order to place worldview ac-cents more clearly and strengthen the expressive effect of thought, Wittgenstein pragmatized the narrative, in particular, used metaphors, images of learning, took into account the historico-cultural context. It is important for him to show that the form of the narrative influences what meanings the interlocutor will comprehend. Through a system of micro- and macro-narratives, Wittgenstein intended to express his opinion as clearly as possible, although he made the reader an active participant in the narrative. The thinker did not deviate from the analytico-scientific standards of philosophizing, although he showed that the relevant analysis of the narrative is significantly complicated by the ambiguities of its interpretation, the uniqueness of human experience and the identity of each narrator’s value system. It is argued that a pragmatic approach to narrative analysis significantly expands the research methodology of the analytic thinker and, accordingly, makes it possible to deepen our understanding of reality and human existence, as well as more clearly define the specifics of their knowledge.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

1206. Pravdivost vs. tvrditelnost

Creator:
Punčochář, Vít
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
assertability, context, entailment, possible world, pragmatics, semantics, truth, kontext, možný svět, pragmatika, sémantika, and pravda
Language:
Slovak
Description:
The aim of this paper is to consider a possibility of understanding assertibility as a semantic concept. This leads to a nonstandard view of the relation and borderline between semantics and pragmatics. For the language of classical propositional logic entailment will be defined as a relation which preserves assertibility rather than truth and it will be shown that this enables us to model some linguistic phenomena in an adequate way., Cílem příspěvku je zvážit možnost pochopení asertivity jako sémantického konceptu. To vede k nestandardnímu pohledu na vztah a hranici mezi sémantikou a pragmatikou. Pro jazyk klasické výrokové logiky bude definice definována jako vztah, který zachovává spíše asertivitu než pravdu a bude ukázáno, že to nám umožňuje adekvátně modelovat některé jazykové jevy., and Vít Punčochář
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1207. Pravidla, normy a analytický filozofický diskurz

Creator:
Svoboda, Vladimír
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
rules, norms, prescriptive language, prescriptive discourse, and Wittgenstein
Language:
Slovak
Description:
This article strives to provide an original conceptual frame- work that should open a way to clarification of general philosophical debates on rules and norms . It makes a clear distinction between rules (and norms) understood as social facts grounded on specific relation- ships between social subjects and rules (norms) understood as linguistic entities. Norms are taken as specific social rules and divided into three different types: social constitutive norms, particular constitutive norms, and institutional norms . Attention is also devoted to relation between normality and normativity, to the role of permissions and to specific features of technological ‘rules’ . In the last part of the article the outlined conceptual apparatus is employed for analysis of two passages from Wittgenstein’s Investigations., Tento článek se snaží poskytnout originální koncepční rámec, který by měl otevřít cestu k objasnění obecných filosofických debat o pravidlech a normách. Jasně rozlišuje mezi pravidly (a normami) chápanými jako společenská fakta založená na konkrétních vztazích mezi sociálními subjekty a pravidly (normami) chápanými jako lingvistické entity. Normy jsou považovány za specifická sociální pravidla a jsou rozdělena do tří různých typů: společenské konstitutivní normy, konkrétní konstitutivní normy a institucionální normy. Pozornost je také věnována vztahu mezi normálností a normativitou, úloze oprávnění a specifickým rysům technologických „pravidel“. V poslední části článku je nastíněna koncepční aparatura pro analýzu dvou pasáží z Wittgensteinových zkoumání., and Vladimír Svoboda
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1208. Pravidly řízené praktiky

Creator:
Peregrin, Jaroslav
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
practices, rules, rationality, and system of rules
Language:
Slovak
Description:
The rules that govern human societies can form systems which are more than mere sums of the rules of which they consist. If the rules interlock in a certain suitable way, they may form a framework opening up a new ''normative space'', in which we can carry out brand new actions, actions that cannot be carried out outside of the space. Such frameworks, I am convinced, constitute our specifically human world; and acting within the corresponding spaces then amounts to what many philosophers have called human practices. This contribution aims at investigating the conceptual foundations on which we could build accounts of how practices emerge, how they can function and what are the consequences of their recognition for the understanding of our human nature., Pravidla, kterými se řídí lidské společnosti, mohou tvořit systémy, které jsou více než pouhými souhrny pravidel, z nichž se skládají. Pokud se pravidla nějakým způsobem vhodným způsobem propojí, mohou vytvořit rámec otevírající nový ,,normativní prostor'', ve kterém můžeme provádět zcela nové akce, akce, které nelze provádět mimo prostor. Tyto rámce, jsem přesvědčen, tvoří náš specificky lidský svět; a působení v odpovídajících prostorech pak odpovídá tomu, co mnozí filosofové nazvali lidskými postupy . Cílem tohoto příspěvku je zkoumání konceptuálních základů, na kterých bychom mohli stavět účty o tom, jak se praxe objevuje, jak mohou fungovat a jaké jsou důsledky jejich uznání za pochopení naší lidské přirozenosti., and Jaroslav Peregrin
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1209. Prečo externalistické kritériá zdôvodnenia principiálne zlyhávajú?

Creator:
Nuhlíček, Martin
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
epistemology, externalism, internalism, justification, and skepticism
Language:
Slovak
Description:
The article concerns two basic approaches to the problem of epistemic belief-justification: internalism and externalism. It aims to show that internalism as wel as externalism, when confronted with the problem of philosophical skepticism, face various kinds of problems, which lead to implausibility of their respective accounts of justification. The author focuses especially on the externalist approach which was invented as a direct response to the threat of skepticism. The central part of the article contains a brief analysis of main attributes of externalism, and subsequently its criticism which aims to show that the criteria of justification proposed by externalists do not accomplish the basic function of distinguishing between justified and unjustified beliefs. The author argues that the discussed deficiencies of externalism result from its elementary rationale, which implies that they are incurable, and therefore the externalist criteria of justification inevitably fail., Článek se zabývá dvěma základními přístupy k problematice ospravedlnění epistemické víry: internalizmu a externalismu. Jejím cílem je ukázat, že internacionalismus, stejně jako externismus, když je konfrontován s problémem filosofického skepticismu, čelí různým druhům problémů, které vedou k nepravděpodobnosti jejich příslušných zpráv o ospravedlnění. Autor se zaměřuje především na externalizační přístup, který byl vynalezen jako přímá reakce na hrozbu skepse. Ústřední část článku obsahuje stručnou analýzu hlavních atributů externalismu a následně jeho kritiku, jejímž cílem je ukázat, že kritéria ospravedlnění navrhovaná externisty neplní základní funkci rozlišování mezi oprávněnými a neopodstatněnými vírami., and Martin Nuhlíček
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1210. Prečo len (nutné) pravdy ako predpoklady deduktívnych úsudkov?: (dvojdimenzionálny verzus jednodimenzionálny názor na inferenciu)

Creator:
Gahér, František and Bielik, Lukáš
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
assumption, empirical truth, epistemical, hypotethical, inference, necessary truth, předpoklad, empirická pravda, epistemická, hypotetická, odvození, and nezbytná pravda
Language:
Slovak
Description:
The aim of the paper is to examine Tichý’s understanding of the term ''assumption''. We show that Tichý distinguishes two approaches to inference: the one-dimensional view that treats inferences as a sequences of logical rules or axioms as well as hypotheses and their logical consequences; and the two-dimensional view specifying inference as a derivation of one entailment from (the set of) another entailment(s). It is claimed that Tichý is right in his critique of Meinong’s concept of assumption as ''assertion without conviction''. Nevertheless, Tichý - in addition to his logical concept of assumption - uses, though unreflectively, also the epistemic concept of assumption. Henceforth, we claim that accepting Tichý’s rejection of the epistemically hypothetical assumptions we couldn’t use logic as an instrument for empirical knowledge enhancement. We believe, to the contrary, that the epistemic assumptions may become a basis for derivations and knowledge enhancement, even though they do not represent necessary truths., Cílem příspěvku je prozkoumat Tichého chápání pojmu ,,předpoklad''. Ukazujeme, že Tichý rozlišuje dva přístupy k závěru: jednorozměrný pohled, který považuje závěry za posloupnost logických pravidel nebo axiomů, jakož i hypotézy a jejich logické důsledky; a dvourozměrný pohled specifikovat závěr jako odvození jednoho entailment od (soubor) jiný entailment (s). Tvrdí se, že Tichý má pravdu ve své kritice Meinongova pojetí předpokladu jako ,,tvrzení bez přesvědčení''. Tichý - kromě logického pojetí předpokladu - používá, i když nereflektivně, i epistemický konceptpředpokladu. Od této chvíle se domníváme, že přijetí Tichého odmítnutí epistemicky hypotetických předpokladů nemohlo být logikou jako nástrojem pro empirické poznání. Naopak věříme, že epistemické předpoklady se mohou stát základem pro odvozování a zvyšování znalostí, i když nepředstavují nezbytné pravdy., and František Gahér ; Lukáš Bielik
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1905 to 1937

View larger »