This research presents an experimental study on the scouring mechanism at semi-integral bridge piers. Based on laboratory experiments, this study focuses on the relationship between scour depth in complex pier groups and combined piles bridge and various parameters including the variation of inflow velocity, distance, and time. 1 200 data were collected for flow velocity and scour. The flow pattern and scour were analyzed for different flow discharges and flow depths. The results showed that the scour development with respect to time was greater for higher flow depth and bigger flow discharge at semi-integral bridges. In addition, the equilibrium scour depth increased with the approach flow depth around piers at semi-integral bridges. Velocity distribution also affected the scour development. It decreased when approaching the bridge but increased from upstream to downstream of the flume.
In this paper, I discuss the relation between logic and rationality. I develop (formally and conceptually) a rational requirement which can respond to the classic objections by Harman (1986). On the one hand, the requirement pays attention to the relevance of the premises and the conclusion, which is formally expressed by the notion of weak relative closure. The requirement also takes care of the complexity of the inferences. This notion of complexity is formally represented by a partially ordered scale of the difficulty of inferences, which is weaker than the notion of complexity as number of steps., V tomto příspěvku se zabývám vztahem logiky a racionality. Formálně a koncepčně rozvíjím racionální požadavek, který může reagovat na klasické námitky Harmana (1986). Požadavek na jedné straně věnuje pozornost významu prostor a závěru, který je formálně vyjádřen konceptem slabého relativního uzavření. Požadavek se také stará o složitost závěrů. Tento pojem složitosti je formálně reprezentován částečně uspořádaným měřítkem obtížnosti závěrů, což je slabší než pojem složitosti jako počet kroků., and Diego Tajer
Answer Set Programming (ASP) is a logic programming based, truly declarative formalism for general purpose problem solving. Its declarative nature allows users to solve problems by defining what the solutions are instead of how to find them. Complete lack of an imperative component in ASP makes creation of end user applications or integration with other systems demanding. External tools that can process and interpret the output of ASP solvers are needed. To address this issue in the case of simple applications with an input – output interaction loop we introduce a framework for iterative logic applications. Such applications consist of a core logic program that is used to evaluate user actions w.r.t. their current state and to derive a new state of the application. We take care to define the framework in a way that allows it to be used also with other formalism, especially SAT solvers. We also present a web based implementation of such framework for ASP., Programování odpovědí Set (ASP) je logické programování založené na skutečně deklarativním formalismu pro řešení obecných problémů. Jeho deklarativní charakter umožňuje uživatelům řešit problémy definováním toho, jaká řešení jsou namísto toho, jak je najít. Úplný nedostatek imperativní komponenty v ASP umožňuje vytváření aplikací pro koncové uživatele nebo integraci s jinými systémy náročnými. Jsou zapotřebí externí nástroje, které mohou zpracovávat a interpretovat výstupy řešitelů ASP. Pro řešení tohoto problému v případě jednoduchých aplikací se vstupní a výstupní interakční smyčkou představujeme rámec pro iterativní logické aplikace. Tyto aplikace se skládají z jádrového logického programu, který se používá k vyhodnocení akcí uživatele s jejich aktuálním stavem a odvození nového stavu aplikace. Dbáme na to, abychom tento rámec definovali způsobem, který umožní jeho použití i s jiným formalismem, zejména SAT řešiteli. Představujeme také webovou implementaci takového rámce pro ASP., and Alexander Šimko ; Jozef Šiška
The paper accounts for options of a useful application of modern logic to the discourse of normative disciplines. We map (selectively) a developement of interplay between logic on the one hand, and the normative discourse on the other hand in the 20th century. We find inspiration in theories explicating the notion of institutional (social) facts and appeal to a category of conative normative facts in order to successfully account for a structure of normative reasoning. It is suggested that an interiorization and acceptance of an imperative by its addressee creates a conative fact. Complex conative facts are construed as complex explicit attitudes. Logical relations among a variety of conative attitudes are taken as consequences of their different meaning. Moreover, we emphasize the importance of several praxeological principles for explaining reasoning based on norms and normative facts. and František Gahér
In this study a 25-year (1976-2000) series of observed precipitation, temperature, runoff and further water-flows of a lysimeter balance within the pre-alpine research catchment Rietholzbach (Switzerland) is analyzed. The comparison of the precipitation volumes on this lysimeter to precipitation collected by a conventional rain gauge shows that conventional rain gauges provide strongly underestimated values for precipitation, especially in winter. The obtained monthly precipitation correction factors indicate that precipitation losses above 20% for rain and above 50% for snow are realistic. The observed hydrometeorological values allowed for improving the understanding of the model-based simulation of the hydrological processes with distributed hydrological models and for investigating both a conceptual and a physically based runoff-generation approach. The albedo, soil moisture and lysimeter water balance allowed for a simultaneous assessment of the performance of several model components, such as the soil moisture, runoff-generation and evapotranspiration modules and the module for the determination of snow cover accumulation and melt. and V príspevku sú analyzované 25-ročné rady zrážok, teploty vzduchu, odtoku a hydrologickej bilancie v lyzimetri vo výskumnom povodí Rietholzbach (Švajčiarsko). Porovnanie zrážok zachytených lyzimetrom a konvenčným zrážkomerom ukazuje, že údaje zo zrážkomera sú veľmi podhodnotené, najmä v zime. Podľa získaných mesačných koeficientov opráv zrážok sú straty zrážok vyše 20 % pre dážď a vyše 50 % pre sneh realistické. Pozorované meteorologické údaje umožnili lepšie pochopiť simuláciu hydrologických procesov pomocou distribuovaných hydrologických modelov a pomohli pri posudzovaní konceptuálneho aj fyzikálne založeného prístupu k modelovaniu tvorby odtoku. Albedo, vlhkosť pôdy a hydrologická bilancia lyzimetra umožnili posúdiť funkciu niekoľkých zložiek modelu (moduly vlhkosti pôdy, tvorby odtoku, evapotranpirácie a akumulácie a topenia snehu).
The Lazy Argument, as it is preserved in historical testimonies, is not logically conclusive. In this form, it appears to have been proposed in favor of part-time fatalism (including past time fatalism). The argument assumes that free will assumption is unacceptable from the standpoint of the logical fatalists but plausible for some of the non-universal or part-time fatalists. There are indications that the layout of argument is not genuine, but taken over from a Megarian source and later transformed. The genuine form of the argument seems to be given in different form and far closer to logical fatalism and whose purpose is not to defend laziness. If the historical argument has to lead to the logically satisfactory solution, some additional assumptions and its additional tuning are needed., Lazy argument, jak to je uchováno v historických svědectvích, není logicky přesvědčivý. V této podobě se zdá, že byl navržen ve prospěch částečného smrtelného fatalismu (včetně fatalismu v minulosti). Argument předpokládá, že předpoklad svobodné vůle je nepřijatelný z hlediska logických fatalistů, ale hodnověrný pro některé z neuniverzálních nebo na částečný úvazek fatalistů. Existují náznaky, že uspořádání argumentu není pravé, ale převzato z megarského zdroje a později transformováno. Skutečná podoba argumentu se zdá být dána v jiné formě a daleko blíže logickému fatalismu a jeho účelem není bránit lenost. Pokud musí historický argument vést k logicky uspokojivému řešení, je třeba provést některé další předpoklady a další ladění., and Vladimír Marko
The Lazy Argument, as it is preserved in historical testimonies, is not logically conclusive. In this form, it appears to have been proposed in favor of part-time fatalism (including past time fatalism). The argument assumes that free will assumption is unacceptable from the standpoint of the logical fatalist but plausible for some of the non-universal or part-time fatalists. There are ndications that the layout of argument is not genuine, but taken over from a Megarian source and later transformed. The genuine form of the argument seems to be given in different form and far closer to logical fatalism and its purpose is not to defend laziness. If the historical argument has to lead to a logically satisfactory solution, some additional assumptions and additional tuning is needed., Lazy argument, jak to je uchováno v historických svědectvích, není logicky přesvědčivý. V této podobě se zdá, že byly navrženy ve prospěch částečného smrtelného fatalismu (včetně fatalismu v minulosti). Argument předpokládá, že předpoklad svobodné vůle je nepřijatelný z hlediska logického fatalistu, ale hodnověrný pro některé z neuniverzálních nebo na částečný úvazek fatalistů. Tam jsou ndications že rozložení argumentu není pravé, ale převzatý od Megarian zdroje a později transformoval. Skutečná podoba argumentu se zdá být dána v jiné formě a daleko blíže logickému fatalismu a jeho účelem není bránit lenost. Pokud musí historický argument vést k logicky uspokojivému řešení, je třeba provést některé další předpoklady a další ladění., and Vladimír Marko
In his last book about Locke’s philosophy, E. J. Lowe claims that Frege’s arguments against the Lockean conception of number are not compelling, while at the same time he painstakingly defines the Lockean conception Lowe himself espouses. The aim of this paper is to show that the textual evidence considered by Lowe may be interpreted in another direction. This alternative reading of Frege’s arguments throws light on Frege’s and Lowe’s different agendas. Moreover, in this paper, the problem of singular sentences of number is presented, and Frege’s and Lowe’s views are confronted with it., Ve své poslední knize o Lockeově filosofii EJ Lowe tvrdí, že Fregeho argumenty proti Lockeanově pojetí čísla nejsou přesvědčivé, zatímco zároveň pečlivě definuje Lockeanovu koncepci Lowe sám. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, že textové důkazy, které Lowe zvažuje, mohou být interpretovány jiným směrem. Toto alternativní čtení Fregeových argumentů vrhá světlo na různé agendy Fregeho a Loweho. V tomto příspěvku je navíc prezentován problém jednotlivých číselných vět a Fregeovy a Loweho názory jsou s ním konfrontovány., and Agustin Arrieta-Urtizberea