Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka., Milada Jonášová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 51, anglický abstrakt na s. 5.
Zpráva Lenky Hlávkové se zabývá padesátým ročníkem mezinárodního muzikologického kolokvia, které se uskutečnilo na Filozofické fakultě Masarykovy university v Brně ve dnech 12. až 14. října 2015., Lenka Hlávková., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.
Studie Jany Perutkové se zabývá provedením opery "Giulio Cesare in Egitto" od hudebního skladatele Georga Friedricha Händela v divadle U Korutanské brány v císařském hlavním městě Vídni a též širší recepci Händelovy hudby v habsburském soustátí v uvedeném časovém období., The goal of the study is to present certain Händel sources that are unknown or have not yet been researched and to investigate the connection of those sources with the capital city of the Habsburg Monarchy, Vienna. At the center of attention is a performance of a pasticcio of Giulio Cesare in Egitto at the Theater am Kärntnertor in Vienna (Kärntnertortheater) in 1731. The study introduces the printed libretto, which has heretofore been regarded as lost, as well as the score of the work that L. Bennett first brought to light. The rediscovery of the libretto has made possible the comparison of these two sources. Also brought to attention is a copy of a collection of arias from this pasticcio that is held in Bratislava. There is furthermore presentation of certain possibilities regarding the identity of the probable compiler of the pasticcio, the composer Francesco Rinaldi, whose three extant operas premiered in Vienna date from the years 1730–1732. Reference is made in the study to the increased interest in Händel’s works in Vienna around the year 1730, and in connection therewith, reference is also made to a Viennese copy of his opera Admeto, which is kept in Meiningen. The study also asserts that at least one of the scores of Händel’s Agrippina held in the Musiksammlung der Österreichischen Nationalbibliothek had been the property of Count Johann Adam von Questenberg., Jana Perutková., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 121, anglický abstarkt na s. 95.
Studie Petry Kolátorové se zabývá osobností hobojisty Arnošta (Ernsta) Königa (1838-1915), významného hudebníka pražského hudebního života druhé poloviny 19. století., This contribution maps the activity of Arnošt König (1838–1915), an oboist of German origin, primarily in Prague’s musical life at the time. During the years 1870–1913, A. König was the professor of oboe at the Prague Conservatory, and from 1876 he was an oboist at the Prague Provisional Theatre and then at the National Theatre. Reviews and articles from the period show what an exceptional musician he was, as he earned recognition even beyond Bohemia. Many mentions praising him in the press have been preserved in connection with the difficulty for performers of Dvořák’s Serenade in D Minor, op. 44, in which A. König excelled repeatedly. It can be documented at least twice from Dvořák’s extant correspondence that performances elsewhere of the Serenade were cancelled because of its difficulty. Together with the aforementioned reviews, this fact shows that in Prague Antonín Dvořák (and others) had exceptional conditions for musical performances., Petra Kolátorová., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 287, anglický abstrakt 267.
Studie Martina Voříška je věnována hudebnímu životu na zámku v Českém Krumlově v roce 1780. Autor jej sleduje prostřednictvím neobvyklé události. 12. srpna 1780 totiž byla vykradena knížecí pokladna, z níž se ztratilo více než 950 zlatých. V té době ji měl na starosti kancelista a dvorní hudební ředitel Antonín Jan Jüngling. Aby se zbavil z podezření, že byl pachatelem tohoto činu, vytvořil detailní soupis své denní činnosti, díky níž tak zcela mimoděk vznikl unikátní dokument reflektující činnost schwarzenberské kapely v té době. Výňatky z tohoto dokumentu, jež se týkají hudby, jsou citovány v příloze., The article is based on a lengthy report by Anton Johann Jüngling on his own activities on 12 August 1780; Jüngling was at the time the Schwarzenbergs’ music director and also a highly placed official. This unique historical source affords a very detailed look at Jüngling’s daily life as a person and a professional, and in combination with other sources, it also enables the creating of a quite detailed picture of the musical events at the Schwarzenberg court over a period of just under two weeks, when the Schwarzenbergs were staying in Český Krumlov with their guests. The musical activities included theatrical performances, a ball, a private concert with repertoire consisting of orchestral arrangements of music from singspiels currently being performed (Die schöne Schusterin and Die abgeredte Zauberey), and accompaniment for worship services. The study documents that the musicians at the princely court were able to secure the music for most of these occasions, and that they were supplemented or substituted for as needed by hired musicians from the town or the military., Martin Voříšek., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 141-142, anglický abstrakt na s. 117.
Studie Jiřího Sehnala se zabývá hudebním životem v augustiniánském klášteře u Všech svatých v Olomouci v době baroka a osvícenství., Jiří Sehnal., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 271, anglický abstrakt na s. 245.