Denosumab is a human monoclonal antibody representing a novel therapy of osteoporosis. Contrary to always other antiosteoporotic drugs, it is not contraindicated in advanced chronic kidney disease, as its pharmacokinetic does not differ from patients with normal kidney function. However, published case reports in chronic kidney disease (CKD) patients stopped the therapy after single dose because of hypocalcemia. We present a case of successful treatment of osteoporosis in a young hemodialysis patient with repeated denosumab doses. and Sylvie Dusilová Sulková, Jiří Horáček, Roman Šafránek, Petr Gorun, Ondřej Viklický, Vladimír Palička
BACKGROUND: Human immunodeficiency virus (HIV) continues to be a serious health issue and one of the world most devastating epidemics. An estimated 1.5 million people died from AIDS-related illnesses in 2013, and an estimated 37 million people with AIDS have died worldwide since the epidemic has begun. HIV infection is known for its oral manifestations which causes discomfort and pain for infected individuals. The objective of this study was to document oral conditions of HIV positive patients and the pattern and frequency of oral and dental lesions. METHODS: All patients with confirmed HIV infection who were treated at the Department of Dentistry, University Hospital in Hradec Králové, were examined. RESULTS: During the study period, 29 HIV positive patients were examined and treated--19 men, 10 women, with mean age of 32.9 years (range 22-58 years). 72.41% patients received ART. In total, all patients underwent 186 visits. The most frequent treatments were associated with teeth and periodontal lesions (71.80%), oral mucosal lesions were diagnosed and treated only in 3.96% cases. CONCLUSION: Since the introduction of ART, the frequency of oral mucosal lesions is minimal in patients with HIV infection. and M. Šembera, V. Radochová, R. Slezák
BACKGROUND: The goal of this prospective study was to determine the frequency of micrometastases in patients with squamous cell carcinoma (SCC) of the oral cavity, pharynx and larynx in whom elective neck dissection was indicated (cN0). PATIENTS AND METHODS: A total of 12 patients (10 males and 2 females) were enrolled in the study. The age ranged 42-73 years (median 62 years). Elective neck dissection was performed in all patients (8 ipsilateral, 4 bilateral) and a total of 256 lymph nodes were removed and sent for microscopic examination. RESULTS: The presence of tumor cells in cervical lymph nodes was found in 5/12 (42%) patients. Micrometastases of SCC were found in two patients and isolated tumor cells (ITC) in two other patients. In the remaining one patient with oropharyngeal SCC, a micrometastasis of papillary thyroid carcinoma (PTC) was detected. Positive lymph nodes were localized in level II in three patients with SCC of larynx, hypopharynx and tongue base, respectively, in level I in one patient with SCC of oral tongue and in level III in one patient with PTC. CONCLUSION: Our results indicate that SCC of head and neck has a high potential for creating micrometastases which frequency is higher compared to clinically detected macrometastases. Therefore, elective neck dissection or radiotherapy of the neck should be considered in patients with high risk of occult metastases or micrometastases. and P. Čelakovský, D. Kalfeřt, K. Smatanová, V. Chrobok, J. Laco
Úvod: Byly srovnány dvě různé metody izoelektrické fokusace v agarosovém gelu pro detekci oligoklonálních IgG pásů v likvoru a séru: komerční metoda s imunofixací (Sebia) a „home-made“ metoda s použitím přístroje Multiphor II následovaná afinitním imunoblottingem. Byla posouzena shoda mezi metodami i hodnotícími, pokud jde o přítomnost intrathékální syntézy IgG, zařazení nálezu do jednoho z pěti typů podle mezinárodní klasifikace, počet intrathékálně syntezovaných IgG pásů a počet pásů v likvoru a v séru. Výsledky: Pro posouzení shody jsme použili statistiku kappa. Pokud jde o přítomnost intrathékální syntézy IgG, byla shoda velmi dobrá (kappa 0,870 až 1,000 mezi metodami a 0,947 a 0,920 mezi hodnotícími, což představuje 0 až 5 neshodně hodnocených nálezů z celkového počtu 114). V zařazení nálezu do jednoho z pěti typů podle mezinárodní klasifikace byla shoda méně vyjádřená (kappa 0,389 až 0,596 mezi metodami); při použití „home-made“ metody byla shoda mezi hodnotícími horší (kappa 0,478) než v případě komerční imunofixační metody (kappa 0,791). Shoda v počtu intrathékálně syntezovaných IgG pásů byla jen mírná, shoda v počtu oligoklonálních IgG pásů v likvoru a v séru byla slabá. Závěry: Oběma metodami lze spolehlivě detekovat oligoklonální IgG a metody lze považovat za rovnocenné. Pro klasifikaci typu nálezu však byla shoda mezi hodnotícími lepší při použití komerční imunofixační metody. Poměrně špatná reprodukovatelnost počítání oligoklonálních IgG pásů by měla být známa klinickým lékařům, protože porovnávání počtu pásů s sebou přináší potenciální riziko zavádějících interpretací., Background: We compared two different agarose isoelectric focusing methods for detection of oligoclonal IgG bands in cerebrospinal fluid and serum: commercial method with immunofixation (Sebia) and home-made method using Multiphor II apparatus followed by affinity immunoblotting. Interobserver agreement for both methods was tested concerning the presence of intrathecal IgG synthesis, the detailed isoelectric focusing pattern type, the number of CSF-restricted oligoclonal IgG bands, and the number of oligoclonal IgG bands in CSF and in serum. Findings: Using kappa statistics for evaluation of agreement, we found there was very good agreement concerning the presence of intrathecal IgG synthesis (kappa 0.870 to 1.000 between methods, and 0.947 and 0.920 between observers, respectively, representing 0 to 5 out of 114 samples classified differently). The agreement was less pronounced when international consensus classification of isoelectric focusing patterns into 5 different types was taken into account (kappa 0.389 to 0.596 between methods); using home-made method, the interobserver agreement regarding pattern type was worse (kappa 0.478) than using commercial Sebia method (kappa 0.791). There was moderate agreement on the number of CSFrestricted oligoclonal IgG bands, and mostly poor agreement on the number of oligoclonal IgG bands in CSF and serum. Conclusions: Both methods were capable to detect oligoclonal IgG reliably, and neither method could be evaluated as superior to the other. However, better interobserver agreement regarding to the pattern type was obtained using commercial Sebia immunofixation method. Rather poor reproducibility of oligoclonal IgG bands numbering should be known to clinicians, since it entails the risk of potentially misleading interpretations, Nováčková L., Zeman D., and Literatura 20
The local Chow Kit market is the largest wet market in the city of Kuala Lumpur. It is very close to the biggest government hospital in the city centre. However, the level of cleanliness in this area is always questionable and a matter of concern. The aim of this study was to identify the prevalence of T. gondii oocyst in water samples used by hawkers in that market and tissue cysts in rats’ brains captured from the same area. Water samples were taken to the parasitology laboratory at the National Universtiy of MalaysiaUniversity and a sugar flotation concentration method was used. Supernatant microscopical examination was then performed. A total of 752 slides were screened for the presence of T. gondii oocyst. A hundred rats wandering in the same area were also captured by the hawkers using mousetraps. After each animal was sacrificed, and an electric microtome was used to cut out serial sections 5μ thick from the rat brains. The de-waxed tissue sections were stained by the progressive Haematoxylin and Eosin (H&E) stain for microscopical examination. A total of 1000 slides were screened under a light microscope to detect the presence of T. gondii brain cysts. All the water samples were found to be negative for T. gondii oocyst. Out of the 100 rats captured, three rats were found to possess T. gondii cysts in their brains. Water samples reflect minimal or no solid food contamination, while the 3% of positive brain cysts influence the researchers to broaden their investigations for future projects., Amal R. Nimir, Tang Cher Linn, and Literatura 16
Cíl. Prospektivně zhodnotit možnosti detekce a charakterizace ložiskových lézí jater hepatocytárního původu při vyšetření magnetickou rezonancí po podání hepatospecifické kontrastní látky Gd-EOB-DTPA. Metoda. U 78 pacientů (67 žen, 11 mužů) s arteriálně hypervaskularizovaným jaterním ložiskem (jiným než hemangiom) nalezeným na předchozím zobrazovacím vyšetření bylo provedeno vyšetření jater magnetickou rezonancí s podáním hepatospecifické kontrastní látky Primovist (Gd-EOB-DTPA, Bayer Schering Pharma, Berlín, Německo). Všechna vyšetření byla provedena na MR přístroji firmy General Electric Signa 1,5T nativně, následovalo dynamické kontrastní zobrazení po podání kontrastní látky Primovist v arteriální, portální fázi opacifikace jater, ve fázi ekvilibria a za 20 minut. Byla hodnocena velikost, signál a charakter opacifikace, homogenita a případná přítomnost centrální jizvy. Ložiska vykazující akumulaci kontrastní látky v hepatospecifické fázi vyšetření byla považována za ložiska hepatocytárního původu. Ložiska izointenzní nebo hyperintenzní v hepatospecifické fázi byla v necirhotickém terénu považována za ložiska fokální nodulární hyperplazie, pokud jejich nativní signál a chování při dynamickém kontrastním vyšetření byl s ložisky fokální nodulární hyperplazie slučitelný Ložiska vykazující akumulaci kontrastní látky v hepatospecifické fázi vyšetření, která však byla převážně nižší ve srovnání s okolním parenchymem jater, byla v necirhotickém terénu považována za pravděpodobné adenomy Ložiska bez známek akumulace kontrastní látky v hepatospecifické fázi vyšetření byla považována v necirhotickém terénu za pravděpodobné metastázy. Výsledky. Sto jedna ložisek (u 67 pacientů) bylo označeno za ložiska fokální nodulární hyperplazie. 14 ložisek (u čtyř pacientů: 1, 1, 4 a 8 ložisek) bylo označeno za pravděpodobné adenomy, u tří pacientů byla provedena kontrola na MR bez progrese (po 24, 42, resp. 17 měsících). Jedno ložisko v necirhotickém terénu u muže bylo označeno za pravděpodobný hepatom, méně pravděpodobně adenom (histologický potvrzen adenom). Mnohočetná (desítky) ložiska u jednoho z pacientů - jaterní adenomatóza, histologický ověřeno. Dvě ložiska (u dvou pacientů) v cirhotickém terénu byla označena za pravděpodobné hepatomy U tří pacientů s onkologickým onemocněním v anamnéze byla prokázána vícečetná metastatická ložiska. Závěr. Podání hepatospecifické kontrastní látky Primovist (Gd-EOB-DTPA) významně zvyšuje potenciál magnetické rezonance pro specifikaci ložiskových lézí jater hepatocytárního původu, zvláště užitečné je pro diagnostiku ložisek fokální nodulární hyperplazie, kdy umožňuje s velkou pravděpodobností potvrdit tuto diagnózu bez nutnosti histologické verifikace. Velkým přínosem jejího podání je také odlišení hypervaskularizovaných metastáz od ložisek hepatocytárního původu., Aim. To prospectively evaluate the possibilities of detection and characterization of hepatocellular liver lesions by means of MRI using hepatospecific contrast agent Gd-EOB-DTPA. Method. A total of 78 subjects (67 females, 11 males) with known arterial hypervascularized liver lesion (other than haemangioma) were examined on MRI with administration of liver specific contrast agent Primovist (Gd-EOB-DTPA, Bayer Schering Pharma, Berlin, Germany). All studies were performed on General Electric Signa 1.5T system before and after Primovist contrast agent injection in arterial, portal venous, equilibrium phases, and at twenty minutes past injection. Size, signal, enhacement pattern, homogeneity, and presence of central scar were evaluated. Lesions with contrast agent accumulation in liver specific phase were considered to be of hepatocellular origin. Iso-/hyperintense lesion in liver specific phase was in non-cirrhotic liver considered to be focal nodular hyperplasia provided the features on precontrast and dynamic contrast studies were in keeping with this diagnosis. Lesion showing signal increase in liver specific phase, however to a lesser degree than normal non-cirrhotic liver parenchyma was considered to be adenoma. Lesion showing no enhacement in liver specific phase was diagnosed as metastasis. Results. 101 focal nodular hyperplasias (in 67 subjects) were diagnosed. 14 adenomas (in 4 subjects with 1, 1,4, and 8 lesions, respectively) were found; three subjects were available to MRI follow-up without progression (after 24, 42, and 17 months, respectively). A single lesion in non-cirrhotic liver was thought to be a hepatoma, less likely an adenoma (adenoma confirmed on biopsy). A single patient presented with tens of lesions due to liver adenomatosis (histologically verified). Two lesions in two patients with liver cirrhosis were diagnosed as hepa-tomas. Three oncological patients were diagnosed with liver metastases. Conclusion. Administration of liver specific contrast agent Primovist (Gd-EOB-DTPA) improves specification of hepatocellular liver lesions, particularly in cases of focal nodular hyperplasia where non-invasive diagnosis can be made with high accuracy. Also, differentiation between hypervascularized metastases and lesions of hepatocellular origin is very beneficial., Mrklovský M, Klzo L, Žižka J., and Literatura 33
Cíl: Prezentovat zajímavý případ 44leté ženy s metastázou karcinomu prsu v axilární lymfatické uzlině vpravo s negativní mamografií, biopsií a ultrasonografií prsů, kdy 18F-FDG PET/CT odhalil multifokální karcinom prsu vpravo. Materiál a metoda: Pacientka vyhledala lékaře pro hmatnou rezistenci v pravé axile. Následovala exstirpace paketu lymfatických uzlin z pravé axily, histologické vyšetření prokázalo metastázu karcinomu prsu. Mamografie a ultrasonografie obou prsů byla s negativním výsledkem. Vzhledem k pozitivitě metastáz v lymfatických uzlinách v pravé axile následovala ještě biopsie z pravého prsu, také s negativním nálezem. V rámci pátrání po primárním ložisku karcinomu prsu pacientka absolvovala celotělové PET/CT zobrazení v rozsahu od baze lební do proximální třetiny stehen, a to 60 minut po intravenózní aplikaci radiofarmaka 18F-FDG o aktivitě 377 MBq (5 MBq/kg). Akviziční čas PET skenu byl 2,5 minuty na 15 cm projekci, celkem 7 projekcí. Kontrastní (i.v. + per os kontrast) CT sken byl proveden ve venózní fázi. Výsledky: PET/CT odhalil multiložiskový viabilní tumor v laterální části pravého prsu a viabilní metastázy v lymfatických uzlinách v pravé axile a infraklavikulárně vpravo. Závěr: 18F-FDG PET/CT správně detekoval multifokální karcinom prsu u pacientky s pozitivní metastázou tohoto karcinomu v lymfatické uzlině a neznámým primárním ložiskem, čímž zkrátil dobu diagnostického procesu a umožnil zvolit správnou léčbu., Aim: To present a rare case report of the multifocal breast cancer finding on 18F-FDG PET/CT in a 44-year-old woman with the positive right axillary breast metastases and negative mammography, ultrasound and right breast biopsy. Material and Method: The patient underwent 18F-FDG PET/CT for the positive right axillary lymph node breast cancer metastases and negative mammography, ultrasound a right breast biopsy. The whole body PET/CT was obtained 60 minutes after intravenous injection of 18F-FDG (377 MBq – 5 MBq/kg). The PET scan acquisition time was 2.5 minutes per bed position for whole body imaging from base of the skull to mid femur and seven bed positions were necessary. Contrast-enhanced CT (venous phase) provided both full CT evaluation (including intravenous and oral contrast) and PET attenuation correction. Results: The examination revealed PET/CT positive multifocal tumour in the right breast and regional metastases in the right axilla and infraclavicular region without distant metastases. The patient underwent the subsequent neoadjuvant chemotherapy, surgery and adjuvant radiotherapy and the complete remission was induced. Conclusion: The 18F-FDG PET/CT revealed multifocal breast cancer, improved patient management and allowed subsequent successful treatment., Jiří Doležal, Dagmar Kalousová, Igor Sirák, Dana Dvořáková, and Literatura
AIM: The purpose of this study was to develop a revised version of the Brief Bedside Dysphagia Screening Test for determining penetration/aspiration risk in patients prone to dysphagia. The priority was to achieve high sensitivity and negative predictive value. METHODS: The study screeners conducted bedside assessment of the swallowing function in 157 patients with a neurological (mainly stroke) or an ear, nose, and throat diagnosis (mainly head and neck cancer). The results were compared with a gold standard, flexible endoscopic examination of swallowing. RESULTS: For the neurological subgroup (N = 106), eight statistically significant bedside assessment items were combined into the Brief Bedside Dysphagia Screening Test-Revised (BBDST-R). Cut-off score 1 produced the highest sensitivity (95.5%; 95% confidence interval CI [CI]: 84.9-98.7%) and negative predictive value (88.9%; 95% CI 67.2-96.9%). CONCLUSION: The BBDST-R is suitable for dysphagia screening in departments caring for patients with neurological conditions. and P. Mandysová, E. Ehler, J. Škvrňáková, M. Černý, I. Bártová, A. Pellant
Diabetes mellitus a karcinom pankreatu vytvářejí oboustranný vztah, přičemž jedno primární onemocnění může ovlivnit rozvoj druhého. V přehledu jsou uvedeny patogenetické mechanizmy, které se podílejí na jejich vzájemném působení. Časná diagnostika je cestou ke zlepšení prognózy pacientů s maligním nádorem. Léčba diabetu antidiabetiky poskytuje rozdílná rizika rozvoje karcinomu pankreatu, ale mnoho poznatků stále ještě chybí., Diabetes mellitus and pancreatic cancer establish both-side relationship, one disease may have influence a development of the other. Pathogenic mechanisms sharing their relationship are overviewed. Early diagnosis may contribute to better prognosis of the patients with malign tumor. The treatment by antidiabetic drugs offer to diabetic patients different risks of pancreatic cancer but lots of data are still lacking., and Jan Škrha, Pavel Škrha, Přemysl Frič