Cieľ: Priblížiť problematiku spinálneho lipómu. V súbore pacientov vyhodnotiť neurologický a urodynamický stav pred operáciou a po nej. Zhodnotiť výhody profylaktického výkonu, prípadne observácie pacienta. Súbor a metodika: Autori prezentujú v retrospektívnej štúdii súbor 25 pacientov so spinálnym lipómom v lumbosakrálnej oblasti. Pacienti boli vyšetrení na Klinike detskej chirurgie LF UK a DFNsP Bratislava za trojročné obdobie. Tento súbor bol štatisticky spracovaný, vyhodnotený po neurologickej a urodynamickej stránke a určený stav pred operácii a po nej. Výsledky: Náš súbor obsahuje 25 pacientov, z toho 14 dievčat a 11 chlapcov. Operovaných bolo 22 pacientov, 21 detí jedenkrát a jedna pacientka bola kvôli zhoršovaniu neurofunkcie operovaná trikrát. U dvoch pacientov sa pooperačne neurologicky stav zhoršil, u štyroch zlepšil, u šiestich úplne vymizol neurologický deficit, u šiestich zostal nález stacionárny a u štyroch asymptomatický. Po urologickej stránke bolo 11 pacientov asymptomatických, u šiestich pacientov sa nález zlepšil, u piatich zostal stacionárny a nezhoršil sa ani v jednom prípade. Záver: Spinálne lipómy sú kontroverznou skupinou vrodených ochorení chrbtice a miechy, vďaka rôznorodým možnostiam ich riešenia. U časti pacientov dochádza napriek chirurgickej intervencii k zhoršovaniu stavu. Uvedený súbor pacientov je malý na to, aby nás oprávňoval k jednoznačným záverom. Napriek tomu si myslíme, že u mladších detí je profylaktický výkon prínosom., Aim: To introduce the topic of spinal lipoma. To evaluate neurological and urodynamic status before and after surgery in a cohort of patients. To evaluate benefits of prophylactic performance or patient observation. Methods: Authors present a retrospective study pf a set of 25 patients with spinal lipoma in the lumbosacral region. The patients were examined at the Department of Paediatric Surgery at DFNsP Bratislava within three years. The data from the cohort were statistically processed and neurological and urodynamic states evaluated. Outcomes: Our set consisted of 25 patients, 14 girls and 11 boys. 22 patients had surgery. Twenty one children had one surgery, and one girl had three surgeries due to worsening of neurological function. Neurological status of two patients worsened and improved in four patients. Neurological deficit completely ceased in six patients, another six patients had no changes, and four patients remained asymptomatic. Urological status was asymptomatic in eleven patients, it improved in six and remained unchanged in five patients. Urological status did not worsen in any patient. Conclusion: Due to diverse treatment modalities available, spinal lipomas are a controversial group of congenital diseases of the spine and spinal cord. Despite a surgical intervention, the status of some patients deteriorates. Our set of patients is too small to conclude. Nevertheless, it seems that prophylactic intervention can be suggested to younger children. Key words: spina bifida – spinal lipoma – filum terminale – spinal cone tethered cord The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and J. Chochol, M. Smrek, P. Bartoň, P. Sýkora, M. Kabát, J. Chochol, D. Dúbravová, E. Štefánková, L. Zábojníková, J. Trnka, F. Horn
Cíl: Popsat účinnost, bezpečnost a nákladovou efektivitu terapie novými antidiabetiky ze skupiny inkretinů u pacientů, u nichž byla zahájena léčba inhibitory DPP4, resp. agonisty GLP1 na základě reálných dat z běžné klinické praxe České republiky. Metodika: Sběr dat klinických údajů před zahájením léčby a v následujících 12 měsících. Pro všechny pacienty byly sbírány tyto údaje: demografické údaje, doba od diagnózy, tělesná hmotnost, BMI, HbA1c, systolický a diastolický krevní tlak, celkový cholesterol, LDL-cholesterol, HDL-cholesterol, triglyceridy. Dále byla provedena analýza farmakoekonomického modelu, který je schopen predikovat dlouhodobý výskyt mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací, délku života a délku života ve standardní kvalitě (QALY). Výsledky: Byla analyzována data 320 pacientů (255 léčených inhibitory DPP4 a 65 léčeno agonisty GLP1), kteří byli sledováni po dobu 12 měsíců. Pacienti měli průměrný věk 60,4/57,9 let a tato inovativní léčba jim u nich byla zahájena v průměru po 9,1 letech od diagnózy diabetu. Vstupní glykovaný hemoglobin byl vyšší (7,0 %, resp. 7,6 % HbA1c/IFCC). Předchozí terapií byl zejména metformin a deriváty sulfonylurey. Po 12 měsících léčby došlo ke statisticky významnému poklesu glykovaného hemoglobinu (o 1,4 %, resp. o 1,8 %), systolického krevního tlaku (o 4,7 mm Hg, resp. 4,6 mm Hg), diastolického krevního tlaku (o 1,8 mm Hg, resp. 3,0 mm Hg), LDL-cholesterolu (o 0,3 mmol/l), triglyceridů (o 0,4 mmol/l, resp. 0,2 mmol/l), tělesné hmotnosti (o 1,6 kg, resp. 4,5 kg) a BMI (o 0,5, resp. 1,6). Farmakoekonomický model predikoval, že zlepšení kompenzace diabetu ve skupině DPP4 inhibitorů vede u jednoho diabetika k prodloužení délky života o 0,36 let a 0,31 QALY a ve skupině GLP1 agonistů o 0,45 let a 0,39 QALY. Závěr: Analýza prokazuje, že léčba moderními antidiabetiky v podmínkách České republiky snižuje výskyt mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací, prodlužuje délku života a délku života ve standardní kvalitě (QALY) a zároveň díky zabráněným komplikacím šetří prostředky ze zdravotního pojištění. Klíčová slova: agonisté GLP1 – diabetes mellitus – farmakoekonomika – inhibitory DPP4 – QALY, Goal: Description of efficiency, safety and cost-effectiveness of the therapy with new antidiabetics from the incretins group for the patients whose treatment with DPP4 inhibitors and GLP1 receptor agonists respectively, commenced based on the real data from the routine clinical practice in the Czech Republic. Methodology: Collection of clinical data before the commencement of treatment and in the following 12 months. The following data was collected for all patients: demographic data, time elapsed from diagnosis, body weight, BMI, HbA1c, systolic and diastolic blood pressure, total cholesterol, LDL-cholesterol, HDL-cholesterol and triglycerides. After that a pharmacoeconomic model was analyzed which can predict long-term incidence of microvascular and macrovascular complications, life span and a quality-adjusted life-year (QALY) span of life. Results: The data of 320 patients followed for 12 months was analyzed (255 treated with DPP4 inhibitors and 65 treated with GLP1 receptor agonists). The patients‘ average age was 60.4/57.9 years and this innovative therapy was commenced for them after 9.1 years on average from their being diagnosed with diabetes. The initial glycated hemoglobin was higher (7.0%, or 7.6% HbA1c/IFCC). The previous therapy had been mainly based on metformin and on sulfonylurea derivatives. After 12 months of treatment statistically significant decreases were recorded in glycated hemoglobin (by 1.4% and 1.8% resp.), systolic blood pressure (by 4.7 mm Hg and 4.6 mm Hg resp.), diastolic blood pressure (by 1.8 mm Hg and 3.0 mm Hg resp.), LDL-cholesterol (by 0.3 mmol/l), triglycerides (by 0.4 mmol/l and 0.2 mmol/l resp.), body weight (by 1.6 kg and 4.5 kg resp.) and BMI (by 0.5 and 1.6 resp.). The pharmacoeconomic model predicted that the improvement of diabetes compensation in the group of DPP4 inhibitors would lead in one diabetic patient to life extension by 0.36 year and by 0.31 QALY, and in the group of GLP1 agonists by 0.45 year and by 0.39 QALY. Conclusion: The analysis has shown that the treatment based on modern antidiabetic medications in the conditions of the Czech Republic reduces the incidence of microvascular and macrovascular complications, extends the life span and the standard quality (QALY) life span and, due to the prevented complications, also reduces health insurance spending. Key words: GLP1 receptor agonists – diabetes mellitus – pharmacoeconomics – DPP4 inhibitors – QALY, and Tomáš Doležal, Klára Kruntorádová
Vznik a progrese symptomatické diabetické neuropatie (SDN) se váže k hyperglykemii. Při terapii je proto velmi důležitá snaha o zlepšení kompenzace diabetes mellitus. Z tohoto důvodu je třeba kooperace v terapii mezi neurologem a diabetologem. Farmakologická terapie symptomatické senzitivní periferní diabetické neuropatie je svízelná a relativně málo účinná. K symptomatické terapii je užívána celá řada léčivých látek určených primárně k intervenci jiných patologických stavů. V doporučených postupech jsou uváděna antidepresiva, antikonvulziva, opiáty a jejich deriváty. Tato terapie je však zatížena relativně vysokou incidencí nežádoucích účinků, které snižují adherenci pacientů k léčbě. Výborných výsledků dosahuje terapie kyselinou tioktovou., The development and progression of symptomatic diabetic neuropathy (SDN) is linked to hyperglycemia. The effort to improve compensation of diabetes mellitus during therapy is therefore very important. This is where the cooperation between the diabetologist and neurologist within therapy plays an important role. The pharmacological therapy of symptomatic sensitive peripheral diabetic neuropathy is difficult and with a less than satisfactory effect. A variety of active substances is used in symptomatic therapy, primarily designed for intervention in other pathological conditions. The recommended guidelines include antidepressants, anticonvulsants, opiates and their derivatives. However this therapy brings with it a relatively high incidence of adverse effects which detract from patients’ adherence to treatment. Very good results are reached by the therapy with thioctacid., and Denisa Janíčková Žďárská, Milan Kvapil