Academic detailing, also known as prescriber support and education, is the service of sending trained clinicians to physicians’ offices in order to present the best available, objective scientific evidence in a given therapeutic area. We describe and review experience with academic detailing programs. We conclude that the academic detailing program could be tried in the Czech Republic, Ludwig O. Dittrich, and Literatura
Článek popisuje terapeutické spektrum možností a jeho specifika u gastrointestinálního stromálního tumoru (GIST) se zaměřením na adjuvantní léčbu. V jeho úvodní části se věnuje obecným poznatkům o GIST – epidemiologii, histopatologii či symptomatologii. Vzhledem k faktu, že GIST patří mezi radiorezistentní a chemorezistentní tumory, účinnost imatinib mesylátu (Glivec®), selektivního inhibitoru tyrozinkinázových domén receptorů c-kit, PDGFRA-alfa a bcr-abl, znamenala výrazný průlom v terapii tohoto nádoru. V další části proto článek shrnuje současné poznatky o indikacích imatinibu a popisuje determinaci rizika rekurence – pro GIST dlouho nebyla vytvořena TNM klasifikace, míra rizika recidivy byla tedy stanovována na základě několika kritérií, jako je velikost tumoru, počet mitóz na 50 patologických polí při histologickém vyšetření nádoru, lokalizace a ruptura tumoru, z nichž také nová TNM klasifikace vychází. Současně článek přináší přehled zásadních klinických studií pro adjuvantní podávání imatinibu a zmiňuje se i o možnostech terapie pro pacienty s metastatickým či pokročilým onemocněním, resp. o další linii biologické léčby, sunitinibu (Sutent®)., The paper describes the spectrum of therapeutic options and its specific features in gastrointestinal stromal tumour (GIST) with a focus on adjuvant therapy. The introduction deals with general information related to GIST, i. e. epidemiology, histopathology and symptomatology. Given the fact that GIST is among radioresistant and chemoresistant tumours, the efficacy of imatinib mesylate (Glivec®), a selective tyrosine kinase inhibitor of c-kit, PDGFRA-alpha and bcr-abl, has been a significant breakthrough in the treatment of this tumour. Therefore, the paper also summarizes the current knowledge of the indications for imatinib treatment and describes the assessment of the risk of recurrence – there had been no TNM classification for GIST for a long time; therefore, the risk of recurrence was established based on several criteria, including the tumour size, the number of mitoses per 50 high-power fields on the histological examination of the tumour, and the tumour site and rupture, criteria which are also used in the new TNM classification. Additionally, the paper presents an overview of clinical trials essential for adjuvant imatinib treatment and deals with the treatment options for patients with metastatic or advanced disease as well as with another line of biological therapy, sunitinib (Sutent®)., Michaela Zezulová, Bohuslav Melichar, and Lit.: 13
U onkologických pacientů, léčených chemoterapií, je velmi častý výskyt anémie. U těchto pacientů jsou při léčbě anémie účinné preparáty stimulující erytropoézu (ESA), avšak existuje možnost vyššího rizika trombovaskulárních příhod. V posledních randomizovaných klinických studiích byly dosaženy odlišné výsledky týkající se dopadu ESA na celkové přežití a mortalitu. V tomto přehledu je provedeno porovnání studií, uvádějících vyšší mortalitu spojenou s aplikací preparátů stimulujících erytropoézu (ESA) a studií, které vyšší mortalitu spojenou s aplikací preparátů stimulujících erytropoézu (ESA) neuvádějí. Tento přehled pojednává o aktuálním pohledu na léčbu anémie u pacientů s nádorovým onemocněním. Předběžné výsledky současné metaanalýzy nezávislých údajů o pacientech zaměřené na úmrtí během studie a celkové přežití u pacientů léčených chemoterapii (jediná onkologická populace, u které je v současné době indikována terapie preparáty stimulujícími erytropoézu (ESA)) neukazují statisticky významný rozdíl mezi skupinami pacientů léčených preparáty stimulujícími erytropoézu (ESA) a kontrolními skupinami (riziko úmrtí během studie (HR): 1,10; 95% interval spolehlivosti (CI), 0,98–1,24; celková pravděpodobnost přežití: 1,04; 95% CI: 0,97–1,11, ve srovnání s kontrolní skupinou). V tomto článku jsou diskutovány možné příčiny, které by výsledky studie mohly ovlivnit. Neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by preparáty stimulující erytropoézu (ESA) stimulovaly růst tumorů. Preparáty stimulující erytropoézu (ESA) snižují potřebu transfuzí RBC, dosahují zvýšení hladiny hemoglobinu na cílové hodnoty a tento léčebný efekt preparátů stimulujících erytropoézu (ESA) nemá průkazný dopad na celkové přežívání nebo mortalitu, pokud jsou preparáty stimulující erytropoézu (ESA) užívány podle aktuálních indikačních doporučení. Nicméně je na základě aktuálně dostupných údajů a metaanalýz nutno použití preparátů stimulujících erytropoézu (ESA) pečlivě posuzovat z hlediska možného nebezpečí vyšší mortality., Anemia commonly occurs among cancer patients receiving chemotherapy. In these patients, erythropoiesisstimulating agents (ESAs) are effective in managing anemia but there is an increased risk for thrombovascular events. In more recent randomized clinical trials, there have been differing results regarding the impact of ESAs on overall survival and mortality. The balance between studies that show higher ESA-associated mortality and those that don’t show ESA-associated mortality is examined in this review. This review discusses where we stand today on anemia management in cancer patients. Preliminary results from a recent independent patient data meta-analysis for on-study deaths and overall survival in patients receiving chemotherapy (the only oncology population for which ESA treatment is currently indicated) showed no statistically significant difference between the ESA and control groups (onstudy deaths hazard ratio [HR], 1.10; 95% confidence interval [CI], 0.98 –1.24; overall survival HR, 1.04; 95% CI, 0.97–1.11, compared with controls). Possible factors that could influence study results are discussed in this review. There are no convincing data to support ESAinduced tumor stimulation in patients. ESAs decrease RBC transfusion needs and sustain targeted hemoglobin levels, and this ESA response does not significantly impact overall survival or mortality when ESAs are used within guidelines and labeling. However, based on the currently available data and meta-analysis, the use of ESAs has to be carefully balanced against any possible risk for higher mortality., Matti Aapro, Jerry L. Spivak, and Lit.: 37
Akútna inverzia maternice je závažná pôrodnícka komplikácia, pri ktorej je perakútne ohrozený život rodičky. Pri inverzii maternice dochádza k rôznemu stupňu poklesu tela maternice. Príčinou inverzie je takmer vždy nesprávny postup vedenia III. doby pôrodnej. Okamžitou diagnostikou a neodkladnou adekvátnou liečbou sa minimalizuje materská morbidita a mortalita. Prezentujeme praktický postup riešenia tejto komplikácie, ktorý sme zostavili na základe skúseností s tromi prípadmi kompletnej inverzie maternice a literárnych údajov., Acute uterine inversion is severe obstetric and life threatening complication. As immediate consequences of uterine inversion are different degrees of uterine prolaps. The pathogenesis of uterine inversion is usually associated with an incorrect management of the third stage of labour. Immediate diagnosis and prompt action minimize maternal morbidity and mortality. We report three cases of the uterine inversion with a guideline supported with a literature review., Erik Dosedla, Dušan Frič, Ján Richnavský, Štefan Lukačín, and Lit.: 19
Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) tvoří jednu čtvrtinu dětských nádorů a je tak nejčastějším maligním nádorovým onemocněním v dětském věku. Jedná se o heterogenní onemocnění, jehož biologie je odlišná od ALL dospělých. Medián věku při diagnóze dětské ALL je 5 let, nejčastějšími chromozomálními abnormitami jsou fúzní gen TEL-AML a hyperdiploidie nad 50 chromozomů. Pravděpodobnost přežití bez selhání (EFS) je při aplikaci kombinované chemoterapie lišící se dle rizika nepříznivého průběhu více než 75 % a pravděpodobnost vyléčení je 85 %. Relaps postihuje 15–20 % dětí s ALL a v jeho léčbě hraje významnou roli transplantace kostní dřeně. Akutní myeloidní leukemie (AML) tvoří 15 % leukemií v dětství. Nejčastějším genetickým podtypem AML je monocytární leukemie s přestavbou MLL genu na dlouhém raménku 11. chromozomu (20–25 % dětí s AML), která má intermediární prognózu. Prognosticky příznivé podtypy akutní promyelocytární leukemie s t (15; 17), myeloidní leukemie s t (8; 21) a myelomonocytární leukemie s inv (16) se nachází u 30–40 % dětí s AML s šancí na vyléčení 70 %. Celkové výsledky léčby AML se u dětí stále zlepšují s šancí na dosažení remise více než 90 % a pravděpodobností přežití více než 60 %., Acute lymphoblastic leukemia (ALL) represents 25 % of childhood tumors being the most frequent childhood cancer. ALL is a heterogeneous disease, biologically different from the same disease in adults. Median age at diagnosis is 5 years, the most frequent chromosomal abnormalities are fusion gene TEL-AML1 and hyperdiploidy over 50 chromosomes. Event-free-survival is over 75 % and overall survival 85 % in children treated with combined chemotherapy intensified according to the risk group. The incidence of relapse is 15–20 % and bone marrow transplantation is the important treatment modality in such situation. Acute myeloid leukemia (AML) represents 15 % of childhood leukemias. The most frequent genetic subtype is monocytic leukemia with MLL rearrangement at the long arm of chromosome 11 (11q23) (20–25 % of all AML) with intermediate prognosis. Subtypes with good prognosis – acute promyelocytic leukemia with t (15; 17), myeloid leukemia with t (8; 21) and myelomonocytic leukemia with inv (16) represent 30–40 % of AML with overall survival 70 %. Total treatment results are steadily improving with a chance to achieve remission over 90 % and overall survival over 60 %., Jan Starý, and Lit.: 20
Akutní myeloidní leukemie (AML) je onemocnění především staršího věku s mediánem při stanovení diagnózy 69 let. Bohužel výsledky intenzivní léčby u nemocných starších 60 let s AML, tedy pacientů s nejvyššími riziky rozvoje AML, jsou neuspokojivé. Důvodem těchto neuspokojivých výsledků jsou zvýšená rizika mortality při samotné intenzivní chemoterapii u starších nemocných a dále samotná biologická podstata AML ve vyšším věku, která je spojena se zvýšenou rezistencí k intenzivní léčbě a s vyšším rizikem relapsu. Možnost provedení alogenní transplantace krvetvorných buněk po redukované přípravě v rámci konzolidační léčby za současně se zlepšující podpůrné péče v potransplantačním období může dle publikovaných výsledků zlepšit nepříznivou prognózu AML u nemocných starších 60 let. Limitací uvedeného postupu je fakt, že alogenní transplantaci v současné době nemůže podstoupit většina starších pacientů kurativně léčených pro AML z důvodu nedosažení kontroly základního onemocnění nebo z důvodu neuspokojivého celkového stavu neumožňujícího provedení transplantace. Zavedení nových léčebných postupů do léčby AML a další zlepšení samotných transplantačních postupů může v budoucnu potenciálně zvýšit možnost zařazení transplantace do léčby pacientů starších 60 let s AML., Acute myeloid leukemia (AML) is disease of older age with the median of age at diagnosis 69 years. Unfortunately results of intensive treatment of patients older than 60 years with AML, thus patients with high-risk of AML development, are unsatisfactory. The reasons for this unsatisfactory results are higher risks of treatment-related mortality among older patients treated with intensive chemotherapy and biological characteristics of AML in older age with higher risk of AML resistance to intensive treatment and higher risk of AML relapse. According to published data reduced-intensity allogeneic transplantation as part of consolidation treatment and advancement in supportive care after transplantation can improve outcome of patients older than 60 years with AML. The limitation of this strategy is a fact that majority of older patients cannot undergo allogeneic transplantation due to unsatisfactory control of AML or due to diminished performance status which does not alow transplant procedure. New approaches to AML treatment and future improvements in transplant procedure could potentially increase the role of allogeneic transplantation in treatment of patients older than 60 years with AML., Michal Karas, and Lit.: 22