Researchers at CERN (European Organization for Nuclear Research) near Geneva have started to seriously discuss the need for a new large accelerator for future generations of particle physicists. The most likely scenario seems to be a collider built in the Geneva area with a circumference of 80 or 100 km in which protons would collide (as is the case of the existing Large Hadron Collider at CERN). Other options are also being considered, such as the electron-positron collider which would precede the proton machine or electron-proton collider. The main scientific motivation is to find signals of new physics (i.e. those not predicted by the Standard Model of elementary particles) and/or to measure properties of the recently discovered Higgs boson with much higher precision than that foreseen to be achieved by the end of LHC in about 20 years. A sufficiently fast development of various technologies is the key to this new powerful accelerator. For the proton machine, the main components are magnets with high magnetic field that are expected to be built based on high-temperature superconducting materials, while the lepton machine needs a new generation of accelerating cavities with a high gradient of electric field, high power transfer efficiency and high reliability., Marek Taševský., and Obsahuje seznam literatury
Vzestup české fyziky na přelomu 19. a 20. století je neodmyslitelně spjat s činností jedné velké osobnosti, zakladatele Fysikálního ústavu české university v Praze Čeňka Strouhala .Od jeho narození uplynulo 10. dubna 2010 právě 160 let., Jan Valenta., and Obsahuje bibliografii
Pro hloubavého čtenáře jsou v hlavní části článku shromážděna v historické posloupnosti fakta k zamyšlení se nad výše položenou otázku. V roce 2016 uplyne 170 roků od jednoho z nejvýznamněších činů lidského intelektu v historii nebeské mechaniky - objevu planety Neptun. Udál se za neobvyklých a částečně i dramatických okolností na různých mistech Evropy. Proběhl zásluhou úspěšného propojení matematicky obtížných a časově náročných výpočtů ve Francii, Anglii a krátkého pozorování v Německu., The discovery of planet Neptune is one of the greatest events in the history of celestian mechanics. Le Verrier and simultaneously Adam applied inverse perturbation theory to the problem of Uranus, whose irregularities in motion could be used for determination of the orbit and mass of a yet unknown planet. These very complicated computations were successfully finished in summer 1846. Neptune was discovered by Johann Galle using le Verrier‘s predictions in September of the same year proving that the mathematical methods and numerical calculations were not fundamentally flawed. Therefore, dicovery of Neptune cannot be considered as accidental., and Vladimír Štefl.
The recently announced results from the ICEP2 experiment are intepreted as an indirect observation of inflation gravitational waves. In this article we briefly discuss the cosmic inflation hypothesis, what is the B-mode, how it was measured, and why the polarization of the cosmic microwave background radiation can reveal how strong gravitational waves were present in the universe during this early epoch., Tomáš Ledvinka., and Obsahuje seznam literatury
Kdyby nebylo popularizátorů, pak bychom kromě úzké vědecké komunity věděli o vědě, vědcích a smyslu jejich práce velmi málo. Pokud sem tam uniknou mimo jejich společnost nějaké informace o výzkumech a pokusech zdařených i nezdařených, bývají strohé a laikům nesrozumitelné. Tudíž nevědcům je třeba je ozřejmit, jaksi polidštit. A zde nastupují populátoři vědy, lidé vládnoucí mistrnou schopností přenést do veřejnosti - ne úplně laické - to, nač vědci myslí, co tvoří a vůbec, čím se zabývají a jací jsou. Pokud nahlédneme do dějin přírodních věd, zjistíme, že jako první byla popularizována astronomie. Stalo se tak především zásluhou francouzského astronoma Nicolase Camille Flammariona., This contribution describes the life and the work of French astronomer and writer Camille Flammarion. He is well known as a pioneer in science (esp. astronomy) popularization. The introductory part of this article sheds light on Flammarion‘s professional career in the Paris Observatory and in the Bureau of Measures. The central part of the article overviews Flammarion‘s popularization work, including writing books, giving public lectures, editing several journals, and so on. Flammarion‘s views on a calendar reformation are also discussed. The article ends with a list of Flammarion‘s publications, including their Czech editions., František Jáchim., and Obsahuje seznam literatury
Metoda fázově modulační časově rozlišené konfokální mikrospektrofluorimetrie byla využita v kombinaci s fluorescenčním zobrazováním k monitorování transportu fluorescenčně značeného terapeutického oligonukleotidu do buněk za pomoci kationického porfyrinu. Bylo možné sledovat stabilitu vytvořeného transportního komplexu ve vnitrobuněčném prostředí a interakci transportovaného oligonukleotidu s cílovými molekulárními strukturami v buněčném jádře., Time-resolved phase modulation microspectrofluorimetry in combination with fluorescence microscopy imaging have been applied to monitor the cellular uptake fluorescent-labeled therapeutic oligonucleotide delivered by a cationic porphyrin. Transport complex stability inside the cell and the oligonucleotide interaction with the target molecular structures in the cell nucleus has been monitored., Petr Praus, Eva Kočišová, Josef Štěpánek, Peter Mojzeš., and Obsahuje bibliografii
Jeden z hlavních výzkumných směrů Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze je zaměřen na částicovou fyziku. Předmětem činnosti pracovníků ÚTEF je fyzika top kvarku studovaná v rámci experimentu ATLAS na nově budovaném urychlovači LHC v CERN, fenomenologie srážek hadronů a atomových jader, vlastnosti málonukleových systémů a výpočty jaderných maticových elementů dvojitého rozpadu beta., Karel Smolek., and Obsahuje seznam literatury