Autoři popisují případ polékového halucinatorního syndromu u 42leté pacientky s karcinomem prsu po infuzi paklitaxelu v rámci adjuvantní chemoterapie dle protokolu AC-T. Kazuistika poukazuje na potencionální riziko paklitaxelu ve smyslu psychotropního nežádoucího účinku a nutnost mezioborové spolupráce, konkrétně pak s psychiatrem. Časná symptomatická psychofarmakologická léčba umožnila bezproblémové dokončení adjuvantní chemoterapie., The authors report on a case of drug-induced hallucinatory syndrome after paclitaxel infusion in a 42-year-old woman with breast carcinoma treated with adjuvant chemotherapy AC-T. This case report highlights the potential risk of paclitaxel causing hallucinatory syndrome. At the same time it indicates the need to cooperate with the psychiatrist. Early symptomatic psychopharmacological treatment enabled the smooth completion of chemotherapy., Ladislav Slováček, Birgita Slováčková, and Literatura 27
Dideoxynucleotide DNA sequencing is one of the principal procedures in molecular biology. Loss of an initial part of nucleotides behind the 3' end of the sequencing primer limits the readability of sequenced amplicons. We present a method which extends the readability by using sequencing primers modified by polyadenylated tails attached to their 5' ends. Performing a polymerase chain reaction, we amplified eight amplicons of six human genes (AMELX, APOE, HFE, MBL2, SERPINA1 and TGFB1) ranging from 106 bp to 680 bp. Polyadenylation of the sequencing primers minimized the loss of bases in all amplicons. Complete sequences of shorter products (AMELX 106 bp, SERPINA1 121 bp, HFE 208 bp, APOE 244 bp, MBL2 317 bp) were obtained. In addition, in the case of TGFB1 products (366 bp, 432 bp, and 680 bp, respectively), the lengths of sequencing readings were significantly longer if adenylated primers were used. Thus, single strand dideoxynucleotide sequencing with adenylated primers enables complete or near complete readability of short PCR amplicons. and M. Beránek, M. Drastíková, J. Petera
Úvod: Měření podílu tělesného tuku je důležitým ukazatelem výživového a zdravotního stavu člověka. Na zvýšeném obsahu tělesného tuku se podílejí vedle faktorů genetických a hormonálních především výživa a pohybová aktivita. Existují různé metody na stanovení množství tělesného tuku, jejichž výsledky se mohou navzájem výrazně lišit. Cíl práce: Cílem této studie bylo srovnání výsledků různých metod zaměřených na zjištění množství a distribuce tělesného tuku. Metodika: Zkoumaný soubor tvořilo 86 žen (21–67 let). Byly měřeny parametry: tělesná hmotnost, výška, obvod pasu v polovině vzdálenosti posledního žebra a crista illiaca, vypočítán body mass index (BMI). Tělesné složení bylo zjišťováno pomocí kaliperace kožních řas metodami podle Pařízkové a podle Matiegky, bioelektrické impedance (BIA), duální rentgenové absorpciometrie (DXA). U 27 žen bylo provedeno stanovení abdominálního tuku pomocí CT ve výši L4–5. Výsledky: Jednotlivé námi použité metodiky navzájem velmi dobře korelují. Nejlepší korelace byla zjištěna mezi metodou DXA a BIA (r = 0,929) a metodou DXA a podle Pařízkové (r = 0,925), horší korelace byla mezi metodou DXA a podle Matiegky (r = 0,870), a to jak pro váhové, tak pro procentuální vyjádření množství tuku. V absolutním množství tuku se jednotlivé metody v rámci celého souboru navzájem výrazně liší (p < 0,001). Metody DXA a BIA dávaly srovnatelné výsledky ve skupině obézních žen (p = 0,684). BMI koreloval velmi dobře s metodami DXA, BIA, metodami podle Pařízkové, Matiegky a s CT břicha (r = 0,920–0,812). Obvod pasu dobře koreluje s množstvím intraabdominálního tuku stanoveným pomocí CT (r = 0,737)., Introduction: Body composition is an important indicator of male nutrition and health state and depends on a number of factors. Nutrition and physical activity are primary determinants of body composition aside from heredity and hormonal aspects. We can use different methods for assessment of body composition. If the various methods are used the results can differ widely. Objective: The aim of this study was to compare selected methods for measurement of body fat and its distribution. Methods: Body composition was assessed in a group of 57 overweight adults (21–67 years old). The following parameters were measured: body height, body weight, circumference of waist (between the 12th rib and crista illiaca), weight/height ratio (BMI). These methods were used for determination of body composition: skin fold thickness measurement by Parizkova, skin fold thickness measurement by Matiegka, bioelectrical impedance (BIA), dual-energy X-ray absorptiometry (DXA). Abdominal computer tomography (CT) at L4–L5 was used for total abdominal fat assessment in a group of 27 women. Results: The results of these methods correlate very well. The best correlation was found with DXA and BIA methods (r = 0.929) and DXA and Parizkova method (r = 0.925). Worse correlation was found with DXA and Matiegka method (r = 0.870) for the total amount of body fat and body fat percentage. There were significant differences in body fat amount assessed by DXA and other methods (p < 0.001). The results for DXA and BIA methods were similar in the group of obese women (p = 0.684). BMI correlated with DXA, BIA, Parizkova, Matiegka and abdominal CT very well (r = 0.920–0.812). Good correlation was found between waist circumference and abdominal fat estimated by CT (r = 0.737)., Marek Bužga, Vladislava Zavadilová, Jana Vlčková, Zuzana Oleksiaková, Vít Šmajstrla, Hana Tomášková, Zdeněk Jirák, Jindra Kavková, and Literatura 19
Cíl: Cílem studie bylo vyhledat poznatky týkající se NANDA International ošetřovatelské diagnózy Porucha polykání (00103) se zaměřením na výskyt této ošetřovatelské diagnózy u různých skupin pacientů a její stanovení prostřednictvím znaků uvedených v klasifikačním systému dle NANDA International. Metodika: Senzitivní vyhledávací strategií byly vyhledány publikované informace k ošetřovatelské diagnóze dle NANDA International Porucha polykání (00103), k jejímu diagnostikování a k výskytu této diagnózy u pacientů. K vyhledání relevantních dat byly využity elektronické databáze: Bibliographia Medica Čechoslovaca, MEDLINE, Springer, ProQuest a vyhledávač Google. Výsledky: V odborných publikacích se autoři velmi často věnují problematice porušeného polykání a jejímu diagnostikování, nikoli však pomocí ošetřovatelské diagnostiky dle NANDA International. Ošetřovatelská diagnóza Porucha polykání (00103), diagnostikována prostřednictvím ošetřovatelské diagnostiky dle NANDA International, se vyskytovala ve velkém zastoupení u pacientů na jednotkách intenzivní péče, u pacientů s onkologickým onemocněním a u pacientů s onemocněním jícnu. Závěr: V ošetřovatelství je porucha polykání častým problémem, který lze diagnostikovat prostřednictvím klasifikačního systému NANDA International. Další výzkumy by mohly přispět ke zjištění, zda diagnostika poruchy polykání pomocí NANDA International je vhodná pro použití v klinické praxi., Aim: The aim of the study was to search for findings related to NANDA International nursing diagnosis Impaired Swallowing (00103), focusing on the incidence of this nursing diagnosis in different groups of patients and its establishment using the NANDA International classification system. Methods: Published information concerning NANDA International nursing diagnosis Impaired Swallowing (00103), its establishment and incidence in patients were found by a sensitive search strategy. The following electronic databases were searched for relevant information: Bibliographia Medica Čechoslovaca, MEDLINE, Springer and ProQuest, together with Google. Results: Although paper authors frequently mention impaired swallowing, it is rarely diagnosed using the NANDA International classification system. Nursing diagnosis Impaired Swallowing (00103) as diagnosed according to NANDA International was largely present in intensive care unit patients, oncology patients and those with oesophageal disease. Conclusion: Impaired swallowing is a frequent condition in nursing which can be diagnosed using the NANDA International classification system. Further research may show whether NANDA International may be used in clinical practice to diagnose impaired swallowing., Hana Lukšová, Yvetta Vrublová, and Literatura 19
Cíl: Práce se zabývá porovnáním posturální stability u dvou vybraných souborů probandů, a to u dětí s obezitou a u atletů. Metody: U obou skupin bylo provedeno posturografi cké vyšetření pomocí dvou testů – Limity stability v náklonu tzv. Limits of Stability (LOS) a Senzorický test – Sensory Organisation Test (SOT). Na základě takto získaných výsledků byly porovnány a statisticky vyhodnoceny rozdíly mezi jednotlivými soubory. Výsledky: Práce prokázala významný vliv obezity na individuální posturální stabilitu jedince. Prokázali jsme statisticky signifi kantní rozdíly jak v reakčním čase (RT) a maximální exkurzi při testu LOS, tak i ve volbě pohybových strategií pro udržení posturální stability při testu SOT. Závěry: U dětí s obezitou je, v rámci fyzioterapie, vhodné zaměřit pohybovou aktivitu na zlepšení celkové postury a posturální stability a to např. využitím funkčního tréninku., Aim: The paper deals with the comparison of postural stability in two selected groups of probands: children with obesity and athletes. Methods: Posturographic examination was carried out in both groups through two tests – Limits of Stability (LOS) and Sensory Organization Test (SOT). Variations between individual groups were compared and statistically evaluated based on the acquired results. Results: Obesity as well as overall posture has a signifi cant impact on postural stability. We demonstrated statistically signifi cant variations in reaction time (RT) and maximum excursion in LOS test, and in SOT test in the choice of movement strategies for maintaining postural stability. Conclusions: It would be appropriate as part of physiotherapy to focus physical activities in children with obesity on improving postural stability by e. g. using functional training., Dalibor Pastucha, Radka Filipčíková, Jana Malinčíková, Jana Beránková, Dana Ripplová, Stanislav Horák, Marcela Bezdičková, Zdeňka Blažková, Alžběta Poprachová, and Literatura 14
Background: There is emerging molecular evidence concerning the modification of miR expression pattern after the treatment with chemopreventive agents. We investigated whether a potential chemopreventive agent called "Procont" deriving from a biological system has a positive effect on the DMBA induced dysregulation of let7 a, miR21 and miR146a miRNAs. Materials and Methods: CBA/CA H2k inbred mice were fed by Procont for 7 days before the intraperitoneal injection of DMBA. After one week of the beginning of Procont diet we analized the let7a, miR21, miR146a gene expression in vital organs of mice. Results: The Procont feeding significantly decreased all of the investigated miRNA expression compared with either the mice on a normal diet in the control group or mice were exposed to DMBA alone. Conclusion: The results indicate that "Procont" diet has a potential chemopreventive effect in mice exposed to DMBA., Mónika Szirmai, Krisztina Juhász, András Bertha, Katalin Gombos, Katalin Gőcze, Ingrid Magda, Péter Révész, István Ember, and Literatura
Narůstající počet závislých osob seniorského věku si vyžaduje adekvátní reakci ze strany sociálně zdravotní péče o tyto osoby. Jde zejména o hledání optimálního nastavení spolupráce mezi formální a neformální péčí, a dále o rozvíjení vhodných forem péče - terénních, ambulantních i pobytových služeb a služeb zdravotních a sociálních tak, aby na sebe navazovaly a dokázaly pružně uspokojovat aktuální potřeby seniorů a jejich rodinných pečujících. Článek se zaměřil na situaci v oblasti sociálně-zdravotních služeb určených pro seniorskou populaci v hlavním městě Praha (HMP) ve srovnání s dalšími re - giony ČR a identifikoval nejvýznamnější neuralgické body současného systému dlouhodobé sociálně-zdravotní péče v HMP. Využívá kvantitativní i kvalitativní metody, na jejichž základě byla podrobně analyzována existující nabídka sociálně-zdravotních služeb v HMP a byla reflektována očima zúčastněných aktérů, tj. uživatelů služeb a jejich rodinných příslušníků, poskytovatelů a zadavatelů sociálních a sociálně zdravotních služeb. Výsledky kvantitativního i kvalitativního výzkumu ukazují na závažné deficity jak v nabídce těchto služeb, tak v jejich vzájemné propojenosti., The increasing number of dependent seniors requires an adequate response from long-term care system for these citizens. This mean a search for setting of cooperation between formal and informal care, and need for appropriate forms of long-term care (field care, outpatient care and residential services) There is an increasing need for health and social services to relate mutually and cooperate flexibly, so that they would appropriately meet the current needs of seniors and their family caregivers. The article is focused on long-term care for the senior population in the capital Prague in comparison with other Czech regions and identifies the most neuralgic points of long- term care in Prague. It uses both qualitative and quantitative methods to analyse in detail supply of long-term care services in Prague from the point of view of main stakeholders. Results of the qualitative and quantitative research show serious deficits both in services offered and their interconnection., Mgr. Kotrusová Miriam, Ph.D., PhDr. Janečková Hana, Ph.D., Mgr. Ing. Angelovská Olga, Mgr. Dobiášová Karolína, and Literatura
Cíl. Cílem práce je zhodnotit výskyt pozdních komplikací a reintervencí po endovaskulární léčbě subrenálního aneuryzmatu břišní aorty stentgraftem. Materiál a metoda. Od dubna 1996 do prosince 2011 bylo na našem pracovišti léčeno 270 pacientů s aneuryzmatem břišní aorty implantaci stentgraftu, z toho bylo 233 mužů a 37 žen ve věku od 49 do 91 let. Věkový průměr byl 68,7 let. Nejméně rok po léčbě byli sledováni 204 pacienti, u nich byl hodnocen výskyt pozdních komplikací (ruptura, migrace stentgraftu, endoleak, ischemické komplikace a zánětlivé komplikace) a reintervencí. Výsledky. V souboru 204 nemocných bylo zjištěno 25 pozdních komplikací, tj. 12, 3% (25/204), a bylo provedeno 21 reintervencí, tj. 10,3 % (21/204). Z 25 komplikací byl zjištěn endoleak I. typu 5krát, endoleak II. typu se zvětšeným vakem aneuryzmatu 3krát, endoleak III. typu 4krát, endotension 3krát, migrace stentgraftu 4krát, ischemické komplikace 5krát a infekce lkrát. Endoleaky I. typu a migrace byly řešeny implantaci prodlužujícího segmentu a migrace u jednoho nemocného chirurgickou konverzí. Endoleaky III. typu byly léčeny implantaci stentgraftu a endoleaky II. typu podvazem nebo embolizací zdroje. Endotension byla řešena perkutánní punkcí vaku aneuryzmatu s aspirací jeho obsahu. U trombózy raménka byla provedena lkrát trombektomie, 2krát byl našit femoro-femorální zkřížený bypass, 1krát byla léčba konzervativní a 1krát byla provedena amputace končetiny. Infekce stentgraftu byla řešena chirurgickou konverzí. Závěr. Endovaskulární léčba aneuryzmatu břišní aorty je v našem souboru spojena s výskytem pozdních komplikací a reintervencí v 12,3 %, resp. v 10,3 %, což se shoduje s literárními údaji. Většinu těchto pozdních komplikací lze řešit endovaskulárně., Aim. To evaluate the incidence of late complications and reinterventions after endovascular treatment of subrenal abdominal aortic aneurysm with stentgraft. Material and method. From April 1996 to December 2011 we treated 270 patients with abdominal aortic aneurysm endovascularly with stentgraft implantation at our department. There were 233 men and 37 women aged from 49 to 91 years. The average age was 68.7 years. 204 patients were followed for at least a year after treatment. In these patients incidence of late complications (rupture, migration, endoleak, ischemic complications and inflammatory complications) and reintervention were evaluated. Results. In a group of 204 patients 25 late complications were found, i.e. 12.3% (25/204) and 21 reinterventions were performed, i.e. 10.3% (21/204). From 25 complications there were endoleak type I 5x, endoleak type II with sac enlargement 3x, endoleak type III 4x, endotension 3x, stentgraft migration 4x, ischemic complications 5x and infection 1x. Type I endoleaks and migrations were treated with cuff implantation and with surgical conversion in 1 patient with migration. Endoleaks III were managed by stentgraft implantation and type II endoleaks with sac enlargement by ligation or embolization of source. Endotension was solved by percutaneous puncture of the aneurysm sac with content aspiration. The stentgraft arm thromboses were managed by thrombectomy 1x, femo-femoral crossover bypass was created 2x, conservative treatment 1x and leg amputation was performed 1x. Stent graft infection was managed by surgical conversion. Conclusion. Endovascular treatment of abdominal aortic aneurysm is associated with the occurrence of late complications and reintervention in 12.3% and 10.3%, which correlates with literature. Most of these late complications can be managed endovascularly., Marie Černá, Martin Köcher, Petr Utíkal, Petr Dráč, Petr Bachleda, Stanislav Buřval, Jana Zapletalová, and Literatura 20
Onkologická léčba je často spojena s výskytem nežádoucích účinků, z nichž nejzávažnější jsou účinky pozdní. Mohou se vyskytovat po chemoterapii, hormonální léčbě, ale zejména po radioterapii. Na zhodnocení pozdních vedlejších efektů biologické léčby není ještě dostatečný časový odstup. Pozdní vedlejší účinky léčby se vyskytují u nemocných, kteří dlouhodobě přežívají, jsou většinou obtížně řešitelné a zhoršují kvalitu života., The treatment of cancer is often linked with the occurrence of unwanted side effects, the most serious of which are the late effects. They can develop after chemotherapy, hormonotherapy, but especially after radiotherapy. It is still too early to evaluate the side effects of biological treatment more deeply. The late side effects of the treatment occur at long-term survivors, they are mostly difficult to solve and make the quality of life worse., Hana Šiffnerová, and Literatura 20
Základem stati jsou náčrty transverzálních řezů plic s vyznačením obvyklých hranic mezi jednotlivými plicními dílci (segmenty) a stručný přehled nejčastějších variací anatomického uspořádání plic a upozornění na vývoj jejich názvosloví., Core of this text are drawings of transversal sections of lungs showing the usual boundaries between individual lung segments and a brief overview of the most common anatomic variation of lung structure and a notice on the development of their Czech nomenclature., Tomáš Kolín, and Literatura 8