Search

Start Over Subject 17 Harvested from CDK

292. Vzťah medzi prežívaným stresom a zmysluplnosťou života u mladých a starších dospelých. Osobnostné črty ako moderátory

Creator:
Peter Halama, Kettner, Katarína, and Lesayová, Lenka
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, zmysel života, percipovaný stres, päť veľkých osobnostných čŕt, meaning in life, perceived stress, big five personality traits, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Ciele. Cieľom štúdie bolo analyzovať vzťah medzi percipovaným stresom a životnou zmysluplnosťou na súboroch mladších a starších dospelých a analyzovať možný moderačný efekt osobnostných čŕt v tomto vzťahu. Výskumný súbor. Výskumný súbor zahŕňal dva podsúbory: 303 mladých dospelých s vekovým priemerom 21,56 roka, kde bolo zastúpených 47 % mužov, a 190 starších dospelých s vekovým priemerom 63,91 roka so zastúpením 27 % mužov. Metódy. Na meranie percipovaného stresu bola použitá Škála percipovaného stresu (Cohen et al., 1983). Životná zmysluplnosť bola meraná Škálou životnej zmysluplnosti (Halama, 2002a, 2008) a päť veľkých osobnostných čŕt dotazníkom NEO-FFI, ktorého pôvodní autori sú Costa a McCrae (1992) a autormi slovenskej verzie Ruisel a Halama (2007). Štatistická analýza. Použitá štatistika zahŕňala t-testy pre dva nezávislé súbory na porovnanie rozdielov, Pearsonove korelačné koeficienty na identifikovanie vzťahov medzi premennými a viacnásobnú hierarchickú regresnú analýzu pre identifikáciu moderačného efektu., a2_ Výsledky. Porovnanie podsúborov ukázalo, že starší dospelí skórujú vyššie v prívetivosti aj v svedomitosti a nižšie v percipovanom strese, extraverzii a otvorenosti. Korelačná analýza ukázala v oboch podskupinách stredne vysoké korelácie medzi zmysluplnosťou a percipovaným stresom. Čo sa týka piatich osobnostných faktorov, zmysluplnosť v oboch podskupinách korelovala stredne vysoko s neurotizmom, extraverziou a svedomitosťou. Moderačná analýza u mladých dospelých odhalila ako moderátory vzťahu medzi percipovaným stresom a zmysluplnosťou črty extraverzia a prívetivosť. U starších dospelých to bol neurotizmus. Obmedzenia výskumu. Obmedzenia výskumu sú nelongitudinálny dizajn a dominancia žien v podsúbore starších dospelých., b1_Objectives. The goal of the study was to analyse the relationship between perceived stress and life meaningfulness in two samples: young adults and the elderly, and to analyse moderation role of the personality traits in this relationship. Sample and setting. The research sample included two subsamples: 303 young adults with mean age 21,56 years and 47% of males, and the 190 elderly with mean age 63,91 years and 27% of males. Methods. To measure perceived stress, Perceived Stress Scale (Cohen et al., 1983) was used. Level of meaning in life was measured by Life Meaningfulness Scale (Halama, 2002a, 2008) and big five personality traits by NEO Five Factor Inventory originally authored by Costa and McCrae (1992) and Slovak version by Ruisel and Halama (2007). Statistical analysis. The statistics used in the study included t-tests for comparisons score across two samples, Pearson correlations for identification of the relationships between measured variables and multiple hierarchical regression analysis for moderation analysis., b2_Results. The comparison analysis showed that the elderly scored higher in agreeableness and conscientiousness, and lower in perceived stress, extraversion and openness. Correlational analysis shows medium correlation between meaningfulness in life and perceived stress in both subsamples. Concerning the big five traits, meaningfulness correlated in both subsamples modestly with neuroticism, extraversion and conscientiousness. Moderation analysis in young adults revealed that extraversion and agreeableness acted as moderators of the relationship between stress and meaningfulness. In the subsample of the elderly, neuroticism was identified as moderator. Study limitation. The limitations of the study are its non-longitudinal design and the predominance of females in the sample of the elderly., Peter Halama, Katarína Kettner, Lenka Lesayová., and obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

293. Vztah rodiny a životní spokojenosti dětí

Creator:
Lenka Hodačová, Čermáková, Eva, Jindra Šmejkalová, Hlaváčková, Eva, and Michal Kalman
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, děti, rodina, psychology, children, family, Česko, životní spokojenost, life satisfaction, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Objectives. The main goal of the study was to analyse in detail specific family indicators and their relation to selected indicator of life satisfaction in a representative sample of Czech children. Sample and setting. A total number of 4 351 children aged 11, 13 and 15 years out of 88 randomly selected schools in Czech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study “The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study” (HBSC) in June 2010 by means of standardized questionnaires. Research questions. Is formal structure of family or the quality of communication more important for children's life satisfaction? Statistical analysis. Statistical analysis included descriptive analyses, the x2 test of independence in contingency tables, Fisher’s exact test, two samples T-test, one and two way analysis of variance using the NCSS 2007 program. Logistic regression analysis was performed to evaluate the influence of family on life satisfaction of children and prevalence odds ratios with 95% confidence interval were calculated as measure of association. Results. Life satisfaction was high for majority of children, it reached two thirds of possible maximum at both of the followed scales (Cantril index, Huebner scale) for the whole sample. Life satisfaction was significantly associated (p<0,001) with age, gender, formal structure of family and quality of communication in family. Children from complete families with easy or very easy communication with both parents had the highest values at both of the followed life satisfaction scales. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports. Both life satisfaction and family were analysed on the basis of selected question categories., L. Hodačová, E. Čermáková, J. Šmejkalová, E. Hlaváčková, M. Kalman., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

295. When benevolence harms women and favours men: the effects of ambivalent sexism on leadership aspiration

Creator:
Rollero, Chiara and Fedi, Angela
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, gender, aspirace na vůdcovství, ambivalentní sexismus, leadershoip aspiration, ambivalent sexism, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Když benevolence zraňuje ženy a favorizuje muže: účinky ambivalentního sexismu na aspirace na vůdcovství Literatura o ambivalentním sexismu ukázala, že benevolence vůči ženám může být dokonce škodlivější než otevřené nepřátelství, protože není jasně rozpoznatelná jako druh předsudku, a tak je obtížnější s ní bojovat. Podobně benevolence vůči mužům predikuje vnímanou oprávněnost genderové hierarchie. Účinek sexismu na mužské a ženské aspirace na vůdcovství však ještě nebyl zkoumán. Účastníci studie (N = 101) byli poučeni o sexismu (hostilním vs. benevolentním) vůči vlastnímu pohlaví. Výsledky ukázaly, že benevolence podporuje možnost udržení vůdcovské role u mužů, ale odrazuje ženy od vůdcovských pozic. Ženy dokonce považují benevolentní a hostilní postoje vůči ženám za podobné předsudky. Muži naopak vymezují hostilní sexismus vůči mužům jako více předsudečný než benevolentní postoje., Literature on ambivalent sexism has shown that benevolence toward women can be even more pernicious than explicit hostility because it is not clearly recognizable as a form of prejudice and thus it is more difficult to combat. Similarly, benevolence toward men predicts the perceived legitimacy of gender hierarchy. However, the effects of sexism on men’s and women’s leadership aspiration have not been studied yet. In the present study participants (N = 101) were primed with sexism (Hostile vs. Benevolent) toward their own gender. Results showed that benevolence fosters the possibility of holding a leadership role for men, but harms women from leader positions. Moreover, women consider benevolent and hostile attitudes toward women as similarly prejudiced. On the contrary, men define hostile sexism toward men as more prejudiced than benevolent attitudes., Chiara Rollero, Angela Fed., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

299. Záhada štěstí: psychologická zkoumání o lidské blaženosti

Creator:
Gustav Adolf Lindner, Josef Král, and Česká akademie věd a umění
Publisher:
Česká akademie věd a umění
Format:
print and vi, 134 s.
Type:
text, volume, pojednání, model:monograph, and TEXT
Subject:
Etika. Morální filozofie, štěstí, životní harmonie, psychologické aspekty, 17.023.34, 17.02, 159.9, (049), 5, and 17
Language:
Czech and Undetermined
Description:
Gustav Adolf Lindner ; přeložil Josef Král.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

300. Základní faktory ovlivňující úzkost ze smrti

Creator:
Helena Kisvetrová and Králová, Jaroslava
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, emoce, umírání, psychology, emotions, dying, úzkost ze smrti, prožívání, death anxiety, experience, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Úzkost ze smrti je chápána jako multidimenzionální poznávací koncept, který vychází z postojů ke smrti. Zahrnuje myšlenky, strachy a emoce související s umíráním a smrtí, které jedinec prožívá za normálních podmínek života. Úzkost ze smrti a její prožívání ovlivňuje řada faktorů, a to jak negativně, tak pozitivně. Jednotlivé faktory se mohou překrývat nebo být ve vzájemné interakci. Patří mezi ně život ohrožující nemoc, spiritualita, životní zkušenost, kulturní normy, sociální opora, prostředí, věk a gender. Uvědomění si těchto faktorů pomáhá zdravotnickým pracovníkům lépe pochopit reakci pacienta na realitu smrti v současné technologicky vyspělé, sekularizované a multikulturní společnosti., Death anxiety is understood as a multidimensional cognitive concept arising from attitudes to the death. It includes thoughts, fears, and emotions connected with dying and death experienced by an individual under the normal life conditions. Death anxiety and its experiencing are influenced by many factors, both negatively and positively. The particular factors can overlap or can be in mutual interaction. They cover life threatening disease, spirituality, life experience, cultural norms, social support, environment, age, and gender. Realization of these factors helps medical workers to understand better the patient´s response to the reality of death in contemporary technologically developed. secularizationed and multicultural society., and Helena Kisvetrová, Jaroslava Králová.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1771 to 2020

View larger »