Silové působení světla na objekty je registrováno patrně od 17. století, kdy Johanes Kepler zmínil tento mechanismuus na základě pozorování odklonu chvostů komet od Slunce. Od této ukázky radiačního tlaku našly silové účinky světla řadu podob a aplikací ve všech přírodních vědách - od zachycení mikroorganismů ve fokusovaném laserovém svazku přes optická síta ke třídění částic, chlazení pohybu nanočástic až po stabilizaci orientace satelitu Kepler (jak zajímavá historická shoda). V předkládaném článku se zaměříme na chování nanočástic a mikročástic nekulového tvaru ozářených laserovými svazky různých vlastností., A force interaction between light and objects has been suggested since the 17th century when Johannes Kepler proposed this mechanism after observing comet tails which deviate from the Sun. Since this initial example of radiation pressure, the force interaction between light and objects has found many forms and applications in sciences - from trapping of microorganisms in a focused laser beam to optical sieves for particle sorting to cooling of nanoparticles motion or orientation stabilisation of the Kepler satellite (an interesting historical coincidence). In this contribution we will focus on the behaviour of nanoparticles and microparticles with a non-spherical shape illuminated by laser beams of various properties., Pavel Zemánek, Petr Jákl, Oto Brzobohatý., and Obsahuje seznam literatury
Na Slovensku od roku 2009 bežiaca reforma vzdelávania výrazným spôsobom zasiahla aj vzdelávanie v oblasti prírodných vied. Vo vyučovaní fyziky (Štátny vzdelávací program Fyzika) je zo strany učiteľov ako výrazne negatívne vnímaný predovšetkým dramatický pokles povinného rozsahu výučby, ktorý sa vo fyzike znížil zhruba na polovicu. Na druhej strane za pozitívum možno pokladať zvýšený dôraz na rozvoj zručnosti a schopností žiakov v oblasti tzv. prírodovedného bádania, čo súvisi predovšetkým s experimentovaním a väčšou mierou zapojenia žiaka do samotného procesu objavovania a odhaI'ovania fyzikálnych zákonov a vzájomných súvislostí. Tieto trendy v súčasnosti v širokej miere dominujú aj európskym vzdelávacím systémom, ktoré v oblasti prírodných vied najčastejšie skloňujú pojem „Inquiry-based science education" (IBSE). Príspevok analyzuje hlavné princípy tohto spôsobu výučby a problémy, ktoré súvisia s implementáciou do vyučovania., The new curriculum reform running at all basic and secondary schools in Slovakia from 2009 has significantly affected science education. One of the consequences in physics education (defined by State curriculum for Physics) is a dramatic decrease in the number of compulsory lessons leading to a drop by 50%. On the other hand, in particular in science education, attention is paid to the scientific inquiry with emphasis on experimentation and students‘ active independent learning. These trends are in good correspondence with the large European movement based on the implementation of lnquiry Based Science Education (lBSE). The contribution analyses the main ideas of this way of science education and problems that relates with its implernentation in the class., Zuzana Ješková, Marián Kireš, Ľudmila Onderová., and Obsahuje seznam literatury
Student fyziky si rychle zvykne na to, že rychlost světla a mezní rychlost (šíření interakcí a informace) jsou téměř synonyma - foton jako světelné kvantum se pohybuje mezní rychlostí a musí tedy mít nulovou (klidovou) hmotnost. (Poznamenejme, že v částicové fyzice vítězí v posledních desetiletích tendence jinou než klidovou hmotnost nezavádět.) Více než 50 let starý Bassův a Schrödingerův článek dokumentovaný v tomto čísle Československého časopisu pro fyziku by se proto mohl jevit jako okrajová kuriozita. Podrobnější seznámení s literaturou (výstižné shrnutí dějin fotonu a problémů s ním spojených viz [1]) ukazuje, že tomu tak zdaleka není., We give a brief overview of history and perspectives of theoretical investigations concerning the possibility of the non-zero rest mass of photon., Jan Novotný., and Obsahuje seznam literatury
Príspevok prináša niekol'ko námetov na realizáciu experimentálnych aktivít z tematických oblastí Svetlo (ISCED - International Standard Classification of Education) a Elektromagnetické žiarenia a častice mikrosveta (ISCED 3). Ku každej aktivite sú doplnené metodické poznámky a návrhy na ich použitie vo vyučovacom procese s dôrazom na súvis medzi skúmanými fyzikálnymi javmi a situáciami z bežného života. Experimenty sú určené najmä pre žiakov a učitelov nižšieho a vyššieho sekundárneho vzdelávania, ale je možné ich využívat aj pri metodickej príprave budúcich učitel'ov fyziky., The paper proposes a few experimental activities belonging to the topics Light (ISCED 2 – International Standard Clasification of Education) and Electromagnetic radiation and the particles of microworld (ISCED 3). Each activity is complemented by methodological remarks and proposals for the use in teaching. Emphasis is put on the connection between explored effects and real life situations. Experiments are designed for pupils and teachers of the lower and upper secondary education but can be used within the training of prospective teachers as well., Martin Hruška, Miriam Spodniaková Pfefferová, Stanislav Holec., and Obsahuje seznam literatury
Úvodní projev profesorky Olgy Botnerové, členky Královské švédské akademie věd, členky Nobelova výboru pro fyziku, 10. prosince 2017. and Olga Botnerová.
Příspěvek přináší aktuální informace o jedné z nejmladších žákovských přírodovědných soutěží - Fyzikálním DUETu. Tato soutěž dvojic je založena na experimentování jako prostředku k rozvíjení tvůrčích schopností ve fyzice. and Jitka Strouhalová [et al.].