Cílem multidisciplinární analýzy bioarcheologických pramenů z lokality Cezavy u Blučiny (okr. Brno-venkov) bylo přispět k rekonstrukci výživy a potravních zdrojů zdejšího obyvatelstva na počátku mladší doby bronzové. Podle bukálních mikroabrazí zubů a izotopových analýz antropologického materiálu byla strava všech jedinců smíšená, u devíti z nich byl prokázán různý objem rostlinné složky a u osmi vyšší podíl masa, jehož zdrojem byli především drobní přežvýkavci (ovce/koza) a prasata domácí. Ostatní zdroje masa byly příležitostné, kromě lovené fauny byla u tří mužů izotopovou analýzou prokázána konzumace mořských ryb. Protože podle analýzy stronciových izotopů tito jedinci nikdy nemigrovali, musely sem být mořské ryby dopraveny jako konzervovaný potravinový import. V rostlinné složce stravy hrály stěžejní úlohu cereálie, které byly v lokalitě spalovány v kláscích a pluchách. Nebyly tedy ještě připraveny ke konzumaci, zato však mohly být v tomto stavu vhodným objektem pro zápalnou oběť. Populaci využívající návrší Cezavy lze zařadit mezi skupiny živící se především smíšenou stravou s převahou rostlinných zdrojů. and The aim of the multidisciplinary analysis of bioarchaeological sources from the Cezavy site near Blučina (Brno-venkov district) was to contribute to a reconstruction of the food sources of the local population at the beginning of the Late Bronze Age. The buccal dental microwear and isotopic analyses of anthropological material indicate that the diet of all individuals was mixed; a various plant ratio was inferred in nine individuals, whereas eight individuals had a higher meat intake, of which the main source were small ruminants (sheep/goat) and domestic pig. Other sources of meat were irregular; aside from hunted game, isotope analysis showed the consumption of marine fish in three males. Since strontium isotope analysis indicated that these individuals had never migrated, the marine fish must have been brought to this territory as a preserved import. Cereal grains, roasted at the site in their spikelets and glumes, played a key role in the plant component of food. Despite not being prepared for consumption, in this form they could have been a suitable object for a burnt sacrifice. The population living on the elevated Cezavy site can be classified among groups with a mixed diet, with a predominance of plant sources.
Středověcí hrnčíři používali na Moravě grafit k výrobě keramiky od 9. století. Běžná užitková grafitová keramika mizí z trhu v průběhu 13. století, poté byly vyráběny prakticky jen masivní zásobnice. Zvětraliny obsahující grafit byly těženy v okolí výskytů grafitu. Hruběji zrnité grafitové vločky spolu s úlomky hornin se stávaly součástí ostřiva, jemnozrnný grafit spolu s organickou příměsí byl součástí pojiva. Na úlohu grafitu při výrobě a použití keramiky neexistuje jednotný názor. Použijeme-li k hodnocení požadavky na moderní grafitové tyglíky, zjistíme, že vysoká tepelná vodivost, objemová stálost a hydrofobie grafitu byly hlavními vlastnostmi ovlivňujícími pozitivně (technologicky a ekonomicky) sušení, výpal i využívání grafitové keramiky. and Medieval potters in Moravia began using graphite to produce pottery in the ninth century. Common utilitarian graphite pottery disappeared from the market during the course of the thirteenth century, with further production essentially limited to large storage vessels. Sediments containing graphite were collected in the vicinity of the occurrence of graphite. Coarse-grained graphite flakes along with fragments of minerals were used as temper, while fine-grained graphite and organic material were used as binders. There is no consensus on the role of graphite in the production and use of pottery. If demands on modern graphite crucibles are used as evaluation criteria, it can be seen that the high thermal conductivity, volume stability and hydrophobic nature of graphite were the main qualities with a positive impact (technologically and economically) on the drying, firing and use of graphite pottery.
Dnešní moderní, jakož i starší prvkové analýzy kovových artefaktů na bázi mědi z období staršího eneolitu a starší doby bronzové dokládají v západní části středního Podunají, a tedy i na území dnešní Moravy, rozšíření měděné suroviny původem kromě východních Alp a jihovýchodní Evropy také z oblasti Západních Karpat. V uvedených obdobích jde o měď pocházející z tetraedritové rudy. V daném kontextu se nabízí otázka, jaký význam sehrávala na Moravě měď západokarpatské provenience při produkci bronzové industrie v období popelnicových polí. Prvkové a izotopové analýzy měděných slitků z depotu Blučina 1 z mladší doby bronzové prokázaly jejich tetraedritovou chemickou signaturu. Tento poznatek autoři předkládaného článku doplnili o další analýzy slitků z depotů Blučina 1 a 13 metodou ICP-MS a ICP-OES a také analýzami stabilních izotopů olova. Na základě získaných výsledků je diskutována otázka provenience tetraedritové měděné suroviny z ložisek ležících v Západních Karpatech a východních Alpách. and Current modern, as well as older elemental analyses of metal artefacts from the period of Early Copper and Early Bronze Age are showing the distribution of copper material, originating in the area of Western Carpathians, in the western part of central Danube area, i.e. in the area of current Moravia, with the exception of Eastern Alps and south-east Europe. In all above mentioned chronological periods it is a copper from West Carpathians area coming from tetrahedrite ore. In given context appears a question of the importance of the copper from West Carpathians area in Moravia in times of peak production of bronze industry in the period of Urnfields cultures. Basic results of chemical and isotope analyses of the hoard Blučina 1 from the Late Bronze Age, uncovered in South Moravia show the presence of copper with tetrahedrite chemical structure. The authors of submitted article decided to add another analyses of metal ligatures by the methods ICP-MS and ICP-OES, as well as the analyses of stable isotopes of hoard 1 and 13 from Blučina to this known fact. On the basis of the results, the authors of the article are discussing the origin of the tetrahedrite copper material from the deposits in the Western Carpathians and Eastern Alps.
Lokality Blučina – Cezavy a Borotín poznajú archeológovia najmä v súvislosti s nálezmi depotov kovových predmetov. Prvá zmienená lokalita je na základe 18 dokumentovaných hromadných nálezov považovaná za regionálne centrum bronzovej metalurgie, kolekcia predmetov v Borotíne zaujala nálezom chalkopyritovej rudy priamo v depote. Súbory z obidvoch spomenutých nálezísk obsahujú okrem ďalších artefaktov aj polotovary suroviny vo forme zliatkov. Koncentrácia depotov na Blučine, doklady primárnej metalurgie v podobe ingotov a fragmentu rudy v Borotíne predurčuje zmienené skladby na riešenie problematiky proveniencie medenej suroviny na Morave v mladšej dobe bronzovej pomocou moderných archeometalurgických analýz. Predkladaný článok informuje odbornú verejnosť o predbežných výsledkoch chemickej (ICP-MS, ICP-OES) a izotopovej analýzy vybraných kovových zliatkov z hromadných nálezov Blučina 1 a Borotín. Na základe získaných výsledkov autori diskutujú o možnom pôvode medenej rudy z domácich ložísk, z banských regiónov v oblasti Východných Álp ako i Západných Karpát. and The sites of Blučina-Cezavy and Borotín in south Moravia are known by archaeologists mainly because of hoards of metal objects. On the basis of 18 documented hoards, the first mentioned site is considered a regional centre of bronze metallurgy, while the assemblage of objects from Borotín is considered interesting because of the find of chalcopyrite ore directly in the hoard. Both collections also contain, apart from other artefacts, raw material in the form of ingots. The concentration of hoards in Blučina and evidence of primary metallurgy in the form of ingots and ore fragments in Borotín make these collections useful for solving the issue of the provenance of copper in Moravia in the Late Bronze Age with the help of modern archaeometallurgical analyses. The submitted paper informs the professional community of the preliminary results of chemical (ICP-MS, ICP-OES) and lead isotope analyses of selected ingots from the Blučina 1 and Borotín hoards. On the basis of the collected results, the authors discuss the possible origin of the copper ore from local deposits, mining regions in the area of the Eastern Alps as well as the Western Carpathians.
Předmětem publikace je měděný sekeromlat typu Pločnik (varianta Cărbuna), objevený v r. 2007 v Olomouci-Holicích v inundaci řeky Moravy. Výskyt daného typu se váže na horizont StK V/MMK IIa a Horní Cetno/MMK IIb, v absolutním datování zhruba na polovinu 5. tisíciletí př. Kr. Zcela dominantní pozici v materiálovém složení kovu zaujímá měď (99,997 %). U takto čistého kovu se uvažuje o využití těžených uhličitanových rud či ryzí mědi. Funkci těchto prvních těžkých měděných předmětů je třeba chápat v rovině prestižní, magické, případně vojenské. and The subject of the publication is a copper Pločnik-type axe (Cărbuna variety) discovered in 2007 in Olomouc-Holice in an inundation area of the Morava River. Copper holds a dominant position (99.997%) in the material composition of the metal. The purity level of the metal leads to conjecture on the use of mined carbonate ore or pure native copper and metal collected freely on the surface of the ground. These first heavy copper objects probably had a prestigious, magical or even military function.
Studie se zabývá antropologickým zhodnocením a vzájemným srovnáním dvou raně středověkých populací z katastru obce Dolní Věstonice s cílem zasadit je do širšího kontextu již dříve paleodemograficky vyhodnocených moravských populací. Celkem bylo prozkoumáno 883 kosterních pozůstatků jedinců z pohřebiště Dolní Věstonice – Na Pískách (9. až první polovina 10. stol.) a 129 jedinců ze hřbitova na Vysoké Zahradě (datovaných především do 12. století). Na základě diagnózy pohlaví a věku těchto populací byly sestrojeny úmrtnostní tabulky; získaná data srovnána s osmi dalšími pohřebišti. Populace střední doby hradištní (9. až první polovina 10. stol.) představují z hlediska paleodemografických charakteristik variabilnější celek, což se mj. projevilo nižším průměrným věkem naděje dožití při narození a vyšší dětskou úmrtností. Úmrtnostní charakteristiky mladohradištních souborů (druhá polovina 11. až 12. stol.) použitých při srovnání byly vždy relativně příznivější; lidé se oproti starším historickým obdobím dožívali vyššího věku. and This study comprises an anthropological evaluation, and the mutual comparison, of two Early Medieval populations from the Dolní Věstonice cadastre, with the aim of placing them within the broader context of previously palaeodemographically classificated Moravian populations. In all, the skeletal remains of 883 individuals from the cemetery at Dolní Věstonice – “Na Pískách” (9th first half of 10th century) and of 129 individual from the cemetery at Dolní Věstonice – “Vysoká Zahrada” (12th century). On the basis of the diagnoses of gender and age, these populations were arranged into a mortality table. In order to compare living conditions, the data obtained were contrasted to those from eight other cemeteries. The population of the Middle ‘Hillfort’ period (9th-first half of 10th century) is, from the perspective of its palaeodemographic characteristics, the more variable whole, which is expressed amongst other things by the low average life expectancy at birth and a greater child mortality rate. The mortality characteristics of the Late ‘Hillfort’ period (second half of 11th-12th century) assemblage were in all ways comparatively better: people lived to a greater age than in the earlier period.
Jedním z témat archeologické antropologie je studium vztahu člověka a artefaktu. Z tohoto hlediska je také možné studovat problematiku rekonstrukce středověkých opevnění. Výzkumu raně středověkých opevnění se věnovala řada badatelů, ale jen v některých případech interpretace dospěla až do stádia návrhu celkové kresebné rekonstrukce fortifikace. Z hlediska hájitelnosti těchto zařízení lze posuzovat rekonstrukce z pohledu vztahu hradby a lidského těla. Na některých kresebných rekonstrukcích podoby vrcholně a pozdně středověkých opevnění se na náspu objevují opevňovací prvky v podobě palisády. Ty nejsou spolehlivě doloženy a jejich existence by byla z hlediska obranyschopnosti kontraproduktivní. and One of the subjects of archaeological anthropology is the study of the relationship between man and artefacts. From this perspective it is also possible to study questions surrounding the reconstruction of medieval fortifications. A number of researchers have studied Early Medieval fortifications, but only in several instances has the interpretation reached the stage of drafting the overall graphic reconstruction of these fortifications. From the perspective of the defensibility of these structures, it is possible to assess the reconstruction from the point of view of the relationship of the walls and the human body. Fortifying elements in the form of palisades appear on the ramparts in several of the graphic reconstructions of the High and Late Middle Age fortifications. These are not reliably documented, and their existence from a defence perspective would be counterproductive.
Sídelní cluster Jarošov II představuje jednu z nejdůležitějších sídelních aglomerací na Uherskohradišťsku. V roce 2005 proběhly výzkumy dvou částí tohoto clusteru – Podvršťa a Kopaniny. Ve výkopu v trati Kopaniny byly objeveny ojedinělé kosti spolu s hrotitou čepelí, z čehož je zřejmé, že nálezový horizont pokračuje výše do svahu. Výzkum v trati Podvršťa potvrdil hypotézu o přítomnosti dvou kulturních horizontů, které je možno rozlišit, pokud se v průběhu terénních prací zaměříme na mikrostratigrafii. Kalibrovaná radiokarbonová data naznačují rozdíl ~1200 let v sedimentaci obou vrstev a časově korespondují s grónskými interstadiály v období před 33 000 a 31 000 lety. Zatímco materiál z jednotlivých vrstev vykazuje pouze drobné odlišnosti, výrazné rozdíly jsou patrné při srovnání kolekcí z Podvršti s ostatními lokalitami v oblasti (např. Boršice-Chrástka). Litologický výzkum, doplněný měřením magnetické susceptibility a celkového obsahu karbonátů, přinesl doklady plošné geliflukce – významného fenoménu, který způsoboval resedimentaci kulturních vrstev během pozdního kyslíkového izotopového stupně 3 (v době před 26 000 až 33 000 lety) v sídelním clusteru Jarošov II. and The Jarošov II settlement cluster represents one of the most important settlement agglomerations in the Uherské Hradiště area. Two units of this cluster – Kopaniny and Podvršťa – were reopened for excavation in 2005. A trench in a field at Jarošov-Kopaniny revealed a small collection of osteological material, supplemented by a pointed blade, indicating that the area with finds continues upslope. Excavations in a field at Podvršťa verified the hypothesis that it is possible to separate two layers when focusing on microstratigraphy during fieldwork. Calibrated radiocarbon dates indicate a difference of ~1200 years between sedimentation of the layers, and correspond well to the Greenland interstadials around 33 and 31 ka BP. The material from these layers shows only minor differences in the lithic industry and osteological material. On the other hand, the Jarošov-Podvršťa material shows significant differences to that from other sites in the area (e.g. Boršice-Chrástka). Lithological research combined with magnetic susceptibility and total carbonate content measurements yielded evidence for sheet gelifluction slope transport as an important phenomenon in the re-sedimentation of the late MIS 3 (26–33 ka BP) cultural layers at the Jarošov II settlement cluster.
Příspěvek je stručnou bilancí stavu bádání o poloze raně středověkých mocenských center na území Brna a v jeho nejbližším okolí. Zvýšená pozornost je věnována mladohradištnímu období, kdy je Brno podle písemných pramenů jedním z nejdůležitějších hradů moravských údělníků. Archeologický výzkum se však stále vyrovnává s problémem jeho lokalizace, popř. s možnými přesuny rezidenčních areálů. Autorka se snaží na základě dosavadních poznatků předběžně analyzovat, zda je u známých raně středověkých lokalit (Staré Brno, Dornych, historické jádro města) doložena přítomnost vyšší společenské vrstvy, popř. o jaké funkci u nich lze uvažovat. and This contribution is a brief overview of the state of research into the location of the early medieval power centres on the territory of Brno and in its immediate environs. Greater attention is paid to the Late ‘Hillfort’ period, when according to written sources Brno was one of the most important strongholds of the appanaged prince of Moravia, although archaeology is still coming to terms with the question of its actual location, or the possible shifting of the residence. This article attempts on the basis of knowledge available to date to preliminarily assess whether there is evidence from any of the known Early Medieval localities (Old Brno, Dornych, the historic city core) for the presence of upper social classes, or of the functions that they might have fulfilled.