Péče o zdraví má zásadní význam v každém věku. Zabývají se jí také mnohé dokumenty, kterým, bohužel, nevěnujeme dostatečnou pozornost. Cílem následující práce je seznámit čtenáře mimo jiné se strategií Active Ageing, kterou v roce 2002 vydala Světová zdravotnická organizace jako svůj příspěvek ke Druhému světovému shromáždění o stárnutí a stáří, a diskutovat některé příklady z praxe., The health promotion is an important issue in all ages. There are many important documents on health promotion that are, unfortunately, not very well known. The goal of this article is to inform about the WHO strategy Active Ageing as a contribution of the World Health Organization to the Second United Nations Assembly on Ageing, and to discuss our own experience., Iva Holmerová, Božena Jurašková, Martina Rokosová, and Lit. 9
Jednou z klíčových kategorií v medicíně je zdraví; zdraví je ovšem třeba chápat šířeji než jen jako pouhé fungování jednotlivých orgánů či organismu vcelku. Pokus o vymezení zdraví přijatý WHO má ovšem také své vady a je třeba pojmout zdraví hlouběji. Snahy vymezit zdraví ve vztahu k momentálnímu prožitku v praxi selhávají tím, že postrádá pro člověka tak významný vztah k budoucnosti a též že je příliš psychologického rázu. Je třeba najít ontologické předpoklady zdraví a na základě toho vytvořit adekvátní definici aplikovatelnou v praxi klinické péče., Jan Payne, and Lit.: 12
Cílem předkládaného článku je přehlednou formou seznámit čtenáře s debatou vedenou na téma spravedlnost ve zdraví a předložit jim k diskusi poznatky týkající se této problematiky v ČR, a to jednak stručným shrnutím definičního vymezení pojmu, jednak prostřednictvím přehledové analýzy institucionálního rámce i situace vybraných ohrožených populačních skupin., The goal of the proposed article is to introduce contemporary health equity debate, the definition of this term, and also a brief summary of the situation in the Czech Republic based on overview analysis of the institutional framework and situation of selected vulnerable groups., Miroslav Barták, Antonín Malina, Pavlína Horáková, and Lit.: 20
Z 1,043 milionu nových nádorů děložního hrdla, těla a vaječníků ve světě v roce 2008 uvádí databáze Globocan 2008 (IARC) 31 % ve vyspělých a 69 % v méně vyspělých zemích; z 489 tisíc zemřelých uvádí 27 % ve vyspělých a 73 % v méně vyspělých zemích. Do roku 2030 mohou nová onemocnění ve světě vzrůst o 550 tisíc, tj. 53 %, a úmrtí o 303 tisíc, tj. 62 %. V méně vyspělých zemích může být nárůst o 65 % na 1,19 milionu nových případů, o 80 % na 639 tisíc úmrtí, ve vyspělých zemích o 19 % na 382 tisíc nových případů, o 29 % na 168 tisíc úmrtí. Z odhadu pětileté prevalence 3,203 milionu případů ve světě se v roce 2008 vyskytlo 67 % v méně vyspělých a 33 % ve vyspělých zemích včetně 677 tisíc v Evropě. Porovnáním hrubé incidence 40 zemí Evropy byly ženy ČR první u nádoru děložního těla, deváté u nádorů vaječníků a jedenácté u nádoru děložního hrdla. Výzva WHO „Společně je to možné” spojuje úsilí o snížení budoucí incidence a rozdílů v onkologické péči., Of a total of 1.043 million worldwide new cases of cervical, uterine and ovarian cancer in 2008 based in Globocan 2008 (IARC), 31 % were estimated in more developed and 69 % in less developed countries; of 489 thousand deaths from cancer, 27 % were in more developed and 73 % in less developed countries. By 2030 an estimated worldwide increase is by 550 thousand, i.e. 53 % for new cases and 303 thousand, i.e. 62 % for deaths. The expected increasing will be by 65 % up to 1.19 million new cases and 80 % up to 639 thousand deaths in less developed countries, and by 19 % (up to 382 thousand new cases) and 29 % (up to 168 thousand deaths) in more developed countries. Of the estimated five-year prevalence of 3.203 million cases worldwide there were 67 % in less, and 33 % in more developed countries which included Europe with 677 thousand cases in 2008. On comparison of crude incidence rates of 40 European countries, Czech females ranked alarming first in uterine, ninth in ovarian and eleventh in cervical cancer. The WHO appeal “Together It Is Possible” calls for a joint effort to reduce the future incidence and disparities in cancer care., Edvard Geryk, Bohuslav Svoboda, Martina Kubecová, Petr Kubíček, Pavla Líbalová, Dalibor Pacík, and Literatura 20
Aktualizace politického rámce "Health for All" (HFA) pro Evropu byla přijata v září 2005 a uzavřela dvouletou práci evropské úřadovny WHO. Jsou v ní shrnuty poznatky nahromaděné od vydání ZDRAVÍ 21 v roce 1998 a výsledky dvouletého šetření a konzultací se zeměmi a klíčovými partnerskými agenturami. Dokument přináší nové myšlenky pro implementaci HFA, akcentuje základní hodnoty evropské zdravotní politiky - spravedlnost, solidaritu a participaci, a víc než v minulosti podporuje specifičnost národních přístupů. Autor zdůrazňuje užitečnost HFA Update 2005 pro aktualizaci české politiky ZDRAVÍ 21 přijaté v roce 2002. Klíčová slova: Zdraví pro všechny, evropská aktualizace z roku 2005., The "Health for All Policy Framework for the WHO European Region Update 2005" adopted in September 2005 has accomplished recent work of the WHO European Office. It summarized knowledge accumulated since the last HFA version of 1998 and findings of two years' survey and consultations with European countries and key agencies.The document brings new ideas for implementation of HFA, emphasizes key values of European health policy - equity, solidarity and participation, and gives more opportunity to individual national approaches. Author emphasizes benefit of the HFA Update 2005 for an updateof the Czech "HEALTH 21" strategy approved in 2002., Jaroslav Kříž, and Lit.: 1
Autoři shrnují výsledky projektu a veřejné zakázky MPSV řešené Českou lékařskou společnost J. E. Purkyně v letech 2007–2008, které měly za cíl připravit vysoce odborné lékařské podklady, ve kterých by se promítly pokroky lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k Mezinárodní klasifikaci nemocí a s přihlédnutím k mezinárodní klasifikaci funkčních schopností. Současně prezentují základní principy Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví., Authors recapitulate results of project and tender of Ministry of Labour and Social Affairs (MoLSA) conducted by Czech Medical Association of J. E. Purkyne in the years of 2007–2008, aimed to prepare high quality professional medical data, in which there would be reflected medical science progress in functional assessment of health state and work ability related to International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF). At the same time they present basic principles of ICF., Rostislav Čevela, Olga Švestková, Libuše Čeledová, and Lit.: 13
Klinické doporučené postupy (KDP) jako „systematicky vytvářená stanoviska, pomáhající lékařům a pacientům ve specifických klinických případech rozhodovat o přiměřené zdravotní péči“, jsou důležitým nástrojem klinického a manažerského rozhodování v procesu zdravotní péče. Mezi hlavní cíle KDP patří nejen pomáhat lékařům a pacientům rozhodovat o diagnostickém a terapeutickém postupu, ale také šířit nejlepší klinickou praxi založenou na systematicky hodnocených důkazech, snižovat míru nepřiměřené a zbytečné zdravotní péče, neospravedlnitelných rozdílů mezi jejími poskytovateli a zlepšovat její kvalitu. KDP také mohou významně přispět k řízení alokace omezených zdrojů ve zdravotnictví, ke zvyšování efektivnosti nákladů a snižovat riziko vzniku právní odpovědnosti v důsledku nesprávného postupu. KDP by měly být založeny na vysoce kvalitních důkazech,tedy posledních poznatcích lékařské vědy, a proces jejich tvorby a adaptace musí být systematický a vycházet z principů zdravotní péče založené na důkazech.Toho lze dosáhnout pouze využitím vysoce kvalitní metod evidence-based medicine pro jejich tvorbu, adaptaci, implementaci a evaluaci. Za tímto účelem v posledních letech vznikají doporučené postupy pro tvorbu KDP, obsahující všechny klíčové kroky nutné pro tvorbu KDP založeného na důkazech. Cílem této práce je podat přehled nejdůležitějších zahraničních metodických doporučených postupů pro tvorbu klinických doporučených postupů., Clinical practice guidelines (CPGs) are defined as “systematically developed statements to assist practitioner and patient decision about appropriate health care for specific clinical circumstances” and they are very important tool of clinical and managerial decision making. CPGs are developed for a variety of purposes such as to assist physicians and patients in their decision-making to disseminate best practice based on systematically appraised scientific evidence to improve quality of care and outcomes of patients and to decrease of inappropriate health care to decrease practice variation to decrease costs and improve cost-effectiveness. CPGs should be based on a recent scientific knowledge and high quality evidence and the process of their development and adaptation has to be systematic. The evidence-based health care principles are crucial as well as quality methods for the development, adaptation, implementation and evaluation of clinical practice guidelines. Various handbooks and guidelines for guidelines development have been developed recently and there is strong concordance between them on the key elements of an evidence-based CPG development process. The main goal of this study is to introduce the most important international and national guidelines and handbooks for CPG development., Radim Líčeník, Kateřina Ivanová, and Lit.: 29