Number of results to display per page
Search Results
32. Culture - knowledge - innovation
- Creator:
- Loudín, Jiří
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- filozofie, philosophy, culture, innovation, knowledge, technological transfer, knowledge region, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- The article presents an overview of the research problems that frame the conceptual context of the project “Transition form imitations to innovations as social and cultural process”. The title of the project indicates a main perspective of the analysis. The current rise of knowledge society is a complex process in which so far unconnected elements are being connected. Culture, innovation, and knowledge and their interactions are identified as the key agents of the followed process. The role of culture in knowledge and innovation has been so far underestimated, although intuitively it has always been perceived as crucial. In this respect, the issue of transfer - let it be technological, institutional, or cultural transfer - deserves a foremost research attention. The same applies to the spatial dimension of culture - innovation - knowledge interactions, as these gain a new relevance and meaning in the context of globalization and regionalization. and Jiří Loudín.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
33. Daniel Rosenberg – Anthony Grafton, Cartographies of Time. A History of the Timeline
- Creator:
- Dvořák, Tomáš
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- filozofie, philosophy, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor recenze] Tomáš Dvořák.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
34. Daniel Špelda, Proměny historiografie vědy
- Creator:
- Filip Jaroš
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- filozofie, philosophy, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor recenze] Filip Jaroš.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
35. Darwinismus a portmannismus: střetnutí nesouměřitelných biologických paradigmat?
- Creator:
- Filip Jaroš
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- filozofie, philosophy, Portmann, darwinismus, selekce, testovatelnost teorií, paradigma, Darwinism;, selection, stability of theories, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Tzv. portmannismus je specifický, v biologii kořenící myšlenkový směr, jehož dosah je v současné době omezen převážně na české země. Řada prací ukazuje, že na platformě Portmannových myšlenek vznikla v Čechách originální myšlenková škola. Portmann uznával Darwinovu teorii, upozorňoval však na množství jevů, které si žádají interpretaci nad rámec známých darwinistických mechanismů. Mezi zastánci Portmannovy nauky a hlavním proudem (neo) darwinistů existuje napětí vyrůstající z různých pojetích vědy. Portmannismus je často považován za nauku mířící mimo oblast vědy. Analýza se zabývá oprávněností takových poukazů a zasazuje je do kontextu teorie vědy. Ukazuje, že přes rozdíly v cílech a užitích metodologických prostředků není hranice mezi oběma přístupy ostře dána. Připomíná skutečnost, že od doby přenesení Portmannových myšlenek do českých zemí došlo ke generační obměně jejich nositelů. Portmannismus lze z hledisek teoretických, faktických i sociálních do jisté míry smířit s hlavním proudem vědy., The article examines the possibility of cultivating biology inspired by a biologist A. Portmann. The problem is to some extent limited to the Czech language area, where Portmann’s ideas are relatively well established. The paper analyses the causes of latent tension between so-called Darwinists and Portmannists. It must be emphasized that Portmann did not disregard Darwin’s theory. The article aims to show that Portmann’s ideas transcend traditional Darwinian reduction of life form to adaptive function. Divergence of these schools of thought comes from different opinions on the nature of science. Th e paper shows how the dissimilarities of aims and means of biological exploration lead to different conclusions about living creatures. For research that would grow out of Portmann’s ideas, it is necessary not to consider Darwinism as a competitor, but as a thought-provoking partner for a dialogue., and Filip Jaroš.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
36. Děje Král. České Společnosti Náuk: spolu s kritickým přehledem publikací jejích z oboru filosofie, historie a jazykovědy : ke stoletému jubilaeu této společnosti 1884
- Creator:
- Kalousek, Josef and Královská česká společnost nauk
- Publisher:
- Kr. česká společnost náuk
- Format:
- Type:
- model:monograph and TEXT
- Subject:
- Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, 1770-1884, dějiny, filologie, filozofie, vědecké práce, vědecké společnosti, history, philology, philosophy, scientific reports, learned institutions and societies, Česko, Czechia, 94(043), 81(043), 101(043), 001.32(437.3)"1770/1884", (048.8), 12, and 00
- Language:
- Czech
- Description:
- z uložení jejího sepsal Josef Kalousek., Na obálce : sešit druhý., and Obsahuje bibl. odkazy a rejstřík
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
37. Dějiny a problém zla. Hegelova teodicea
- Creator:
- Ivan Landa
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, filozofie, philosophy, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Záměrem této studie je interpretovat Hegelovu tezi, že filosofie dějin je teodiceou. Interpretace postupuje v několika krocích: (1) Na příkladu Hegelovy formulace problému zla ukazuji, že jsou v ní přítomny dvě roviny: teoretická a praktická. Hegel se na jedné straně domnívá, že dějiny jsou přístupné rozumovému poznání, a na druhé straně je přesvědčen, že toto poznání může v důsledku vést ke smíření myšlení a skutečnosti, resp. člověka a světa (včetně existujícího zla). (2) Uvedené domněnky objasňuji v kontextu teze týkající se přítomnosti rozumu v dějinách, přičemž seznamuji s Hegelovou koncepcí rozumu. (3) Následně rozlišuji dva výkladové modely minulých a přítomných událostí: mechanistický a teleologický. Toto rozlišení je mj. motivováno dvěma skutečnostmi: za prvé tím, že dějinní aktéři jednají intencionálně, a za druhé tím, že v tomto svém jednání nevědomě uskutečňují svou povahu, kterou je svoboda. (4) Tezi, že filosofie dějin je teodiceou, se v dalším pokouším odstínit od moralismu a fatalismu. (5) Na závěr uvádím důvody v neprospěch instrumentalistické interpretace Hegelovy filosofie dějin., The aim of this paper is to develop Hegel’s thesis that the philosophy of history is a theodicy. My interpretation proceeds by several steps: Firstly, I examine Hegel’s formulation of the problem of evil and show that his solution has two interconnected dimensions: theoretical and practical. Accordingly, it operates with two presuppositions: (a) history is accessible to rational inquiry, and (b) this kind of inquiry can reconcile a man with the actual world, including existent evil. My next step is to further develop the first presupposition in the context of the thesis about reason in history, and I analyse Hegel’s peculiar understanding of “reason”. I then distinguish two ways of explaining present and past events: mechanical and teleological, and I clarify why teleological explanations are unavoidable. Within the teleological I differentiate two models: intentional and functional. This distinction is motivated by two circumstances: (1) historical agents act intentionally, and in doing so (2) they also unintentionally actualize their own nature, i.e. freedom. Subsequently, I approach the thesis about the philosophy of history as a theodicy. I contrast Hegel´s own position to moralism and fatalism. The last section gives some reasons against an instrumentalist interpretation of Hegel’s philosophy of history., and Ivan Landa.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
38. DMN – klidová síť mozku: kandidát na nové neurovědecké paradigma
- Creator:
- Havlík, Marek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- filozofie, default mode network - DMN, neurověda, vědecká revoluce, reflexivní paradigma, klidové paradigma, philosophy, neuroscience, scientific revolution, reflexive paradigm, resting paradigm, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Marek Havlík.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
39. Does systems differentiation present a risk for contemporary society?
- Creator:
- Jiří Šubrt
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- filozofie, philosophy, systems differentiation, subsystems, self-reference, media, codes, risk, supervision, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- For Niklas Luhmann modern society is a functionally differentiated society, i. e. it is composed of heterogeneous but equal parts which are relatively independent and are defined as social subsystems. Luhmann’s analysis presents contemporary society as a whole differentiated into functionally dependent yet autonomous sub-systems that constitute neighbouring worlds for each other. This raises the question of the existence or non-existence of potential unifying forces or integration mechanisms. In Luhmann’s view the main problem is the non-existence of means of “metacommunication”. The development of specialised media and codes in the individual sub-systems increases the overall complexity of the social system, but does not entail the metacom¬munication that would make possible the self-observation and self-reference of the social system as a whole. and Jiří Šubrt.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
40. Doleželovy fikční světy
- Creator:
- Bohumil Fořt
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, filozofie, philosophy, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Teorie fikčních světů se ve světovém kontextu rozvíjí od sedmdesátých let minulého století a od svých počátků je inspirována nejrůznějšími logickými a filozofickými koncepty. Dnes její plně ustavená forma nabízí konkrétní nástroje a strategie vhodné pro řešení široké škály literárně teoretických problémů. Samotné založení teorie fikčních světů je spojeno se jménem Lubomíra Doležela, který později její vývoj obohacuje o klíčové rozlišení mezi extensionální a intensionální strukturou fikčních světů. Tato distinkce rozvíjí budoucí instrumentální potenciál celé teorie. Nicméně i díky Doleželovu následnému bádání v oblasti fikčních a historických narativů se jedním ze současných použití této teorie stala její aplikace na otázky identity literatury a podstaty fikce a fikčnosti literárních děl., The theory of fictional worlds has developed, in the world context, since the 1970s and has, from its beginnings, been inspired by various logical and philosophical concepts. Today, in its fully established form, it offers concrete instruments and strategies suited to the solution of a wide range of literary-theoretical problems. The actual founding of the theory of fictional worlds is linked with the name of Lubomír Doležel, who later enriched its development with the key distinction between the extensional and intensional structures of fictional worlds. This distinction has enhanced the future instrumental potential of the whole theory. Nevertheless, due also to Doležel’s subsequent research in the area of fictional and historical narratives, one contemporary use of this theory has become its application to the questions of the identity of literature and the basis of fiction and the fictionality of literary works., and Bohumil Fořt.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public