Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila
filosofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filosofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti. Článek upozorňuje na to, že vedle dědictví spinozismu měla romantická epistemologie důležitý zdroj v některých úvahách Kantovy Kritiky soudnosti. Tato vazba je sledována zvláště na příkladu filosofie umění F. W. J. Schellinga. Argumentace článku je rozvinuta v kritické konfrontaci se subjektivistickou interpretací romantiky H.-G. Gadamera, čímž se ozřejmuje její širší epistemologický dosah i aktuálnost. Návaznost německých romantiků na Kantovu Kritiku soudnosti se spíše než tendencí k subjektivizaci estetiky projevovala ve snaze o estetizaci poznání., The aim of the article is to show how German romanticism, which laid the philosophical foundations for the Romantic Movement, understood the shift toward lived subjectivity not as a deviation from knowledge, but as another form of knowledge. Romantic inwardness finds its counterpart in the experience of the world, which is granted deeper meaning by art than it is by rational philosophy or science. This new view of knowledge is applied to both nature and human spiritual reality. The article notes that, besides the legacy of Spinozism, another importance source of romantic epistemology was the thoughts Kant put forth in his Critique of Judgement. This link is traced in particular in the philosophy of art of F. W. J. Schelling. At the same time, the article pursues a line of argument that critically confronts the subjectivistic interpretation of romanticism espoused by H.-G. Gadamer, what unveils the epistemological reach and current relevance of the topic. Th e German romantics’ embrace of Kant’s Critique of Judgement is manifested not so much in a tendency to subjectivize aesthetics as in their attempt to aestheticize the knowledge., and Martin Ďurďovič.
Cílem výzkumu bylo zkoumat rozdíly v osobnosti a sociálních dovednostech u studentů exaktních a humanitních věd. Výzkumný soubor sestával z 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky, kterým byla administrována česká verze NEO osobnostního inventáře (NEO-FFI) a český překlad Inventáře sociálních dovedností (SSI). Výsledky nasvědčují tomu, že studenti psychologie jsou otevřenější vůči novým zkušenostem a méně neurotičtí než studenti matematiky a informatiky. Studenti psychologie skórovali signifikantně výše ve škálách emoční senzitivity, sociální kontroly i v souhrnných škálách celkových emočních a sociálních dovedností. Studenti matematiky a informatiky měli významně vyšší skór ve škále sociální vnímavosti. Byly nalezeny také signifikantní rodové rozdíly: ženy skórovaly výše než muži zejména v senzitivitě a emoční expresivitě. Český překlad Inventáře sociálních dovedností se jeví jako užitečná výzkumná metoda.
The paper is describing the current state of intermediation services in CZ NUTZ 2 Region Prague, based on results of ongoing SUPER-SME Project of FP6. It is possible to identify an important role of itnermediaries in research, development, and innovation activities. The intermediation aims at otpimizing supply of scientific and technological services, with demad of RTDI companies and organizations or any other actors using or interested in using these services, e.g. national or regional stakeholders. S&T intermediary is defined as a public, private, or public/private (non-profit) instition with a mission of optimizing interface between supply of sicentific and technological services and demand of an enterpirse, groups of enterpirses, or any institution in this respect. Universities, research centrers, private companies, or technology transfer centers can play a role of S&T intermediary., Adolf Filáček., and Obsahuje seznam literatury