In contrary to general interpretations of opera buffa, the presence and importance of arias and ensembles based primarily on emotions (and not only action) are crucial for the genre’s dramaturgy as well as for its historical development. The presence of lyrical arias in opera buffa has its origins in the traditional comic dramaturgy (one or more couples of serious lovers), the number, form and functions of such arias, however, changed considerably during the 18th century. Not only the use of Tuscan Italian, but also adopting new music features of opera seria for lyrical arias of noble lovers (in 30ties) led to the rapid dissemination of the genre. Similarly, broadening of the typology of characters and its emotions in the works of Goldoni and his composers, mostly the including of the sentimental plots and its new kind of heroine, supported the popularity of opera buffa and its transformation to the leading operatic genre in the second half of 18th century., Marc Niubo., and Obsahuje bibliografické odkazy
Animals have always represented an important part of life and thus they can evoke a wide range of emotions. This work has focused on the positive emotions evoked by animals in humans, specifically beauty as seen by human eyes. Since there is a multitude of species in the world that belong to various taxonomic groups, it is important to examine, how humans cognitively categorize them and what characteristics influence the perception of beauty in individual groups. The question was whether the size and shape of the animals’ bodies or their colour and markings influence their beauty. Previous research has successfully employed the testing method of presenting stimuli in form of photographed animals, which were then rated by respondents according to perceived beauty. Numerous works based on this method originated, studying both positive and negative attitude towards animals, which enabled further research to be carried out in other countries. Crosscultural comparison of the perception of beauty is an important part of the research of animal beauty, because it allows a comparison of opinions on animals of people from different cultural backgrounds, including native groups still living in hunter-gatherer hierarchy to this day. Identical features of what is seen as beautiful across cultures would imply that the positive perception of animals evolved before the humans settled the whole world and is thus independent of the current environment. The perception of animal beauty is an interesting subject not merely from an evolutionary standpoint, but also since it opens a possibility to use the findings in campaigns targeted to help endangered species. This work is a summary of results of studies focused on positive perception of animals on different levels and in different contexts, and it offers a concise overview of the perception of beauty by humans. and Zvířata vždy představovala důležitou součást života člověka, a proto v něm mohou vyvolávat nejrůznější emoce. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní emoce, které v nás zvířata vzbuzují, a to zejména na krásu viděnou lidskýma očima. Jelikož na světě existuje velké množství druhů patřících do různých taxonomických skupin, je důležité se podívat, jak lidé zvířata kognitivně kategorizují a jaké charakteristiky ovlivňují hodnocení krásy v každé skupině zvířat zvlášť. Zajímalo nás, zda krásu ovlivňuje velikost a tvar těla nebo barevnost či vzor jednotlivých druhů. V předchozích pracích byla úspěšně využita testovací metoda předkládání stimulů v podobě fotografií zvířat, které respondenti hodnotí podle vnímané krásy. Na základě této metody vzniklo mnoho prací zkoumající vztah ke zvířatům (jak pozitivní, tak negativní) a umožnilo provádět výzkumy i v jiných zemích. Mezikulturní srovnání vnímání krásy je důležitou součástí výzkumu krásy zvířat, neboť umožňuje porovnat názory lidí na zvířata z odlišných kulturních prostředí, včetně domorodých obyvatel žijících dodnes v lovecko-sběračském uspořádání. Pokud by totiž byly znaky určující, co je na zvířatech krásné, mezikulturně shodné, dá se předpokládat, že pozitivní vnímání zvířat se vyvinulo v evoluci dříve, než lidé osídlili celý svět, a tudíž není závislé na současném prostředí. Vnímání krásy zvířat není zajímavé jen z hlediska evoluce, ale dává nám možnost využít tyto poznatky v cílených kampaních na pomoc ohroženým druhům zvířat. Tato práce je shrnutím výsledků studií zabývajících se pozitivním vnímáním zvířat na různé úrovni a v různých souvislostech a přináší ucelený pohled na vnímání krásy zvířat u lidí.
Zvířata představují pro člověka prioritizované stimuly, je jim věnována větší pozornost než neživým objektům a tento zájem je doprovázen nejen pozitivními, ale také negativními emocemi, jako je strach a odpor. Obě emoce mají významnou adaptivní roli v situacích, které mohou být pro člověka potenciálně nebezpečné. Strach reaguje na přítomnost predátora či jiného strachového stimulu, který jej bezprostředně ohrožuje, zatímco odpor se vyvinul jako ochrana před chorobami a infekcemi. Tyto emoce však byly důležité nejen v evoluční minulosti člověka, do značné míry nás ovlivňují i dnes, přestože se se zvířaty ve volné přírodě setkáváme stále méně. Strach a odpor hrají zásadní roli také ve fobiích ze zvířat.
Tato práce tedy shrnuje naše dosavadní poznatky o negativních emocích, které v lidech vzbuzují zvířata. Zabývá se rozdíly mezi fungováním strachu a odporu, jejich vzájemným vztahem a také psychopatologiemi. V neposlední řadě se pak věnuje tomu, které konkrétní znaky zvířat ovlivňují nejen jejich přednostní vnímání, ale také pociťování specifických emocí, strachu a odporu, u různých skupin zvířat. and Animals represent prioritised stimuli for humans, they are given more attention than inanimate objects, and this attention is accompanied by not only positive emotions, but also negative ones, such as fear and disgust. Both of these emotions play an important adaptive role in potentially dangerous situations. Fear represents human reaction to the presence of a predator or another fear-inducing stimulus posing an immediate threat, while disgust has evolved as a protection against diseases and infections. These emotions were significant during human evolutionary history, but they continue to influence us to this day, despite humans coming into contact with animals in the wild with increasing rarity. Fear and disgust are also a substantial part of animal phobias. This work summarises our findings so far regarding negative emotions caused by animals. It deals with differences between the function of fear and disgust, their relation to each other, and their psychopathologies. Last but not least, it also discusses which specific features of animals influence their prioritized perception and experiencing of fear and disgust evoked by distinct animal groups.
Príspevok prezentuje výsledky výskumu týkajúceho sa vzťahu emocionálnej inteligencie (EI) a sociálnej inteligencie (SI) k zvládaniu záťaže. EI sme zisťovali jednak ako schopnosť (SIT-EMO) a jednak ako osobnostnú črtu (TEIQ-ASF). Chápaním príbuzná sociálna inteligencia bola zisťovaná TSIS. Copingové stratégie boli merané dotazníkom CCSC. Výskumnú vzorku tvorilo 104 detí v období ranej adolescencie. Výsledky poukázali na niektoré signifikantné vzťahy emocionálnej inteligencie a copingových stratégií. Prejavila sa špecifickosť dvoch konštruktov EI. and This paper presents results regarding the relationship between emotional and social intelligence and coping strategies. Emotional intelligence was assessed as ability (Situational Test of Emotional Understanding) and as a personality trait (Trait EI questionnaire-Adolescent Short Form). Social intelligence, as a similar concept to EI, was examined by Tromsø Social Intelligence Scale (TSIS). Coping strategies were measured by using the Children’s Coping Strategies Checklist (Ayers, et al., 1999). The research sample consisted of 104 children at an early age of adolescence. Our results revealed some significant relationships between emotional intelligence and coping strategies. The distinctiveness of both constructs of EI was manifested.