V parku dvě pískovcové plastiky nahých vousatých mužů, na zádech drapérie přechází do klína, na zádech a na hlavě drží kamennou desku (atlanti) and Poche 1978#, 376-377.
Centrální kruhová stavba, rotunda, se dvěma protilehlými apsidami (dl. 15m, š. 7, 30 m). V troskách kostela nalezeny i fragmenty fresek, snad figurálních., Vlastivěda 1963#, I/1, 108-109., and V šedesátých letech 20. století v této lokalitě odkryty pozůstatky knížecího paláce z 9. století a dvanáct velkomoravských předrománských kostelů z 8. a 9. století. Rotunda se dvěma apsidami byla postavena na základě násobků římských stop. Podobných staveb (pouze základy) bylo na Moravě z doby velkomoravské kultury objeveno větší množství. Rotunda může být inspirována Byzancí, ale i tradicí bývalých římských provincií v Podunají. Tento typ stavby zdomácněl později i v Čechách.
V horní části náměstí kamenná kašna, v nádrži hranolový pilíř s chrliči, uprostřed na pilíři socha ženy v antikizujícím oděvu, v levé ruce drží roh hojnosti, u pravé nohy štít se znakem Dietrichsteinů: alegorie hojnosti za vlády Dietrichsteinů. and Samek 1999#, 482-490.
Lept (31, 1 x 19, 3 cm). V horní části kompozice zleva: Pomona za pomoci putti plní roh hojnosti ovovem, vedle ní stojí Ceres se srpem v ruce, přehlíží obilné pole. Vpravo putto ošetřuje vinici, Bakchus si prohlíží hrozny vína, v popředí výjevu Saturn s kosou, v pozadí oráč. Nad skupinou se vznáší orlice se svitkem v pařátech. V dolní polovině kompozice sedm sedících ženských postav s hradebními korunami na hlavách a nádobou s vytékající vodou v rukách - šest žen jsou personifikace moravských mest: Brno, Olomouc, Jihlava, Nové Město, Znojmo a Uherské Hradiště. Sedmá žena je bohyně Matky Země Gaia. Vlevo znak s moravskou orlicí, vpravo erb svobodných pánů Podstatských z Prusinovic. and Zelenková 2009#, 52-53, čk. 17.
Strop sálu Předků: alegorie života lidu jižní Moravy., Gajdoš 1973#., Hosák 1981#, 153-156., Samek 1999#, 482-490., and Zámek byl za II. světové války zničen, původní malby na stropě Sálu předků se nedochovaly. Bohatá nástropní malba z doby po roce 1719, kde byly též antické náměty, se dochovala jen částečně v předválečné fotografické dokumemntaci. Malba R. Gajdoše v duchu socialistického realismu s alegorickými prvky rokoka (v oblacích letící figura, rozhazující z rohu hojnosti květiny a alegorické zobrazení žen s obilnými klasy, atributy hojnosti).
Na východní straně, podél přístupové cesty k zámku je ve dvou protilehlých řadách osazeno sedm bust římských císařů na soklech střídavě s vázami., Hosák 1981#, 153-156., and Samek 1999#, 486-487.
Dvě alegorická sousoší na pzlonech v průčelí budovy. Probuzení národa (vlevo) a Vítězství umění (vpravo) a ve štítě sedící socha Thálie. Malovaná opona: Apoteóza Thálie, jejímž autorem je malíř Theodor Hilšer.