Olej na plátně (213 x 142 cm): Hojnost (Abundantia) s rohem hojnosti, Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Všechny tři ženy mají bohaté šaty, odhalená ňadra a sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost, která má ruku na rameni Hojnosti, ta má ruku položenou na jejím koleně. Hojnost jakožto plodivá síla země sedí nejníž. Nalevo ženský genius (křídla) korunuje Hojnost věncem z obilí a Spravedlnost květinovým věncem. Napravo Vědění (Scientia) s knihou v ruce položenou na rameni Spravedlnosti, obrací se dozadu pravicí odstrkuje Válku (brnění, kopí), za Válkou je vidět Turka (turban). Putto korunuje vavřínovým věncem Vědění a Mír olivovým věncem. Nalevo nahoře putto odhrnuje závěs, uprostřed nahoře orel drží v pařátech zlaté okovy, od nichž jdou řetězy k Spravedlnosti a Vědění. Orel letí k nebesům, kde je na ozářeném oblaku emblém Rudolfa II., vavřínový věnec se žezlem a palmovou ratolestí. Dole, u nohou Spravedlnosti a Míru je znak habsburského arcivévodství (bílo, červeno, bílé pruhy) s vévodskou korunou., Fučíková 1997#, I/54, and Zjednodušenou verzi alegorie najdeme na malířově obraze z doby okolo roku 1600 (Osnabrück, Ravesteyn, Alegorie Spravedlnosti a míru). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106) , emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezla a palmové listy v koruně byly emblémem císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA.
Olej na plátně (132, 7 x 205, 5 cm): Minerva (přilba, kopí, štít s hlavou Medúzy, šaty s odhalenými ňadry) sedí před Múzami hrajících na hudební nástroje, pod nimi dva muzicírující putti (u pravého tulipán), třetí putto přilétá nahoře vpravo s palmovou ratolestí. Nalevo čtyři ženské postavy, pod nimi sedí nahý říční bůh (kormidlo, roh hojnosti, nádoba s tekoucí vodou). Vpravo v lese Merkur (okřídlená čapka). Výjev je zasazen do krajiny s řekou, v průhledu město., Fučíková 1997#, IV/199, and Variace na Sprangerovu kresbu v Albertině z let 1580-1585. K malbě se dochovala přípravná kresba, která se od ní v detailech liší (Düsseldorf, Kunstmuseum inv. no. FP 5478).
Nástropní freska s alegorickými výjevy ve štukových medailonech a kartuších. and Sál vznikl v letech 1671-1674, nástropní fresky vytvořil strahovský řeholník Siard Nosecký v letech 1621-1627.
Nástropní freska, ve štukové kartuši figurální výjev, personifikace Hojnosti. Výjev v krajině, sedící mužská postava s atributy rolníka (lopata, klobouk, krumpáč), zezadu k němu přilétá ženská postava, květiny ve vlasech, v levé ruce roh hojnosti. V průhledu pole, oráč, vůz s obilím. V popředí navršené plody a list s latinským nápisem.
Nástropní malba. Ve štukové kartuši figurální výjev v přístavu na břehu moře. V dálce průhled na hladinus kotvící lodí, vlevo v popředí žena sedící na trůně nad schodiště. Pod trůnem putto s knihou, žena drží v pravé ruce žezlo s Božím okem, ve vlasech má diadém. Před trůnem dvě mužské postavy s knihou.
Nástropní malba. Ve štukové kartuši figurální výjev na skále, ležící spící jednooký obr (Polyfémos), v pravé ruce drží kyj, u nohou dvě ovce; nad ním stojí voják v přilbě (Odysseus) a vnořuje kopí do jeho oka. and Nekanonická starozákonní Kniha Moudrosti 6,1: Melior est sapientia quam vires et vir prudens quam fortis – Lepší je moudrost než síla a rozumný muž než muž statečný.
Nástěnná malba ve štukové kartuši. Figurální scéna v krajině na pozadí strom se zavěšenou drapérií. Na zemi leží žena, v pravé ruce drží žezlo se zářícím Božím okem, na zemi knihy. Nad ní stojí muž, na klobouku má liščí ocas, chystá se ležící ženu udeřit klackem. Kolem skupina mužských postav v kostýmech komedie del´arte a maskách.
Freska technikou grisaille. Sedící nahá postava - Bakchus, opírá se o sud, v levé ruce drží pohár, na hlavě věnec z révy, révu i kolem beder, na zemi džbány s vínem. Personifikace ročních dob - Podzim.
Nástropní freska. Vůz tažený dvěma orly, na kozlíku sedí ženská poszava, v pravé ruce drží žezlo se zářícím Božím okem, levou rukou přidržuje knihu na levém koleni, za ní sedí druhá ženská postava, ve vlasech věnec z květin, drží kříž - personifikace Boží Moudrosti a Náboženství (křesťanské Víry). Nad touto postavou nápisová páska s latinským textem.
Letohrádek Vladislava II. Jagellonského byl postaven v roce 1495 ve Staré královské oboře u Prahy. Stavbu podobného typu dal Vladislav postavit také v Uhrách, v Nyéku, u dnešní Budapešti. Pražská budova byla později radikálně přestavěna (rekonstrukce původní stavby: V. Mencl 1967, 104, 105; 1978, 133; Chotěbor - Durdík 2002, obr. 6) . In situ jsou zachovány fragmenty původní sochařské výzdoby (lev se štítem)., Krčálová 1989#, s. 6, pozn. 7., and Chotěbor-Durdík 2002#, obr. 6.