Malířská výzdoba hlavního sálu sestávala nahoře z pilířové arkády s erby, okna začleněna do malovaného architektonického rámce., Sedláček 1923#, s. 15., Poche 1977#, 147-148., and Malby byly renovovány v letech 1908-1913 (R. Říhovský), došlo ke zkreslení původní výzdoby.
HZT: Zámek kol. 1650-1675, malby ve slavnostním sále, sochy-kašny Jan Brokoff. Vlček 1994: 1669 A.de Porta plány a stavitel Santin Bossi až do 1675. 1680 dostavba J.B.Matheyem zahradní průčelí. štuky Gio Spezza, sochy Jan Brokoff, otec, 1697 zahradní schodiště. 1723 úpravy, 1766-68 další, též 1787 zahrada změněna v park. Nejhodnotnější hlavní sál se štukovou výzdobou a malbami. Podel HZTvrze: Zámek návrh asi Antonio da Porta. činnost stavební 1655, 1660-1669 Santino Bossi, 1672 štuky a malby, 1675 dokokončen. Dále 1791 zahrada, chrámky, divadlo, 1850 další úpravy v zahradě. Výzdoba: štuky asi Joan Spatze 1684-1685- Atlanti a jiné antické figury, ve velkém sále mythologické výjevy na stropě, malby nástěnné- bitevní scény podle obrazů Werftena, vestibul- alegorie Východ a Západ Slunce; sochy 1687 kašna - Polyfémos, Odysseus, Mars, Juno. Nadvorní křídlo kašna, sochy Polyfénos, Odysseus (Brokoff), Sál v přízemí Atlanti, niky s antickými sochami v nadživotní velikosti, štukové reliéfy, nástropní malba. and Hrady, zámky a tvrze; Vlček 1994, s. 139
Bohatá výzdoba, salla terrena, fresky Tencala, mythologické náměty, sochy, VENUŠE, ATHÉNA, na balustrádě David Weiss z Wiener Neustadtu, 1654. 16 kamenných bust římsko-německých císařů v nikách. Salla terrena 1657, štuky Francesco Bossi, malby Tencala: klenba s lunetami Trojská válka, Afrodita, Paridův soud, Héra, Tencala to udělal podle výzdoby vily Tiziana, dělal i v Uhrách pro Esterházy, ve Vídni pro uherskou šlechtu Batthyany.
Dvoupatrový dům, dříve hotel, dnes čínská restaurace v 1. patře. V bývalé hodovní síni v 1. patře a na stěnách schodiště malby kol. 1576. and Poche 1977#, s. 219.
Stavba druhého nádvoří v letech 1506 - 1513, patrně za účasti U. Pesnitzera z Burghausu. Průjez do Horního hradu a některé fasády vyzdobeny za vedení Gabriela de Blonde: Přední nádvoří - Malby s figurálními a architektonickými motivy: Planety, alegorie, scény z římské historie, asi 1577. Půrkrabství (postaveno 1578) , 1580 Dolní Hrad, Horní hrad vymaloval Blonde 1590; Dolní hrad vymaloval B. Beránek-Jelínek; 1682-87 adaptace pod vedením Giacoma de Maggi; malby figurální a arch. motivy (obnoveny 1842 a 1908 L. Kubou). Zadní nádvoří - chiaroscurové malby - Planety, Sedm Ctností, Ovidiovy Metamorfózy, 1588. Malby na fasádě dolního hradu tzv. Hrádku a věže (zbudovaná 1580) - malby B. Beránek-Jelínek, 1590. and Poche 1977#, s. 215.
Výmalba věže malíř Bartoloměj Beránek-Jelínek figurální motivy, míněny jako sochy, štětcem doplněny architektonické stavební články. Věž byla ve své době velmi obdivována (zmiňuje se o ní Balbín 1679)
Rožmberské pokoje výzdoba interiéru Gabriel de Blonde, v jednom pokoji napodobil tapiserie, ve druhém krajiny se starozákonními výjevy podle Josta Ammana (ilustrace k Feyerabendově bibli)
Jan Václav Novohradský z Kolowrat. Lovecký zámek v obci Diana u Rozvadova, 1720, (stavba připsána Santini Jan Blažej Aichl (1677 - 1723), malby 1742 klasicistní v prvním patře ústřední pavilon s nástěnnou malbou (1788-91?), v hlavním sále na stropě a na stěnách.Diana. and Hrady, zámky a tvrze
Zámek stavební činnost od 1585 - 1630. Renes. sgrafita kolem celé stavby 1590, rest. 1886 Kirchnerem. Stropy s barokními malbami: Hostina na Olympu (podle mědirytu M. Küsela zobrazujícího výjev opery Il pomo d´oro, uvedené ve Vídni r. 1668, alegorie a postavy antických bohů, Paridův soud, Průvod Fauna a Fauny, Láomedón a Hésioné, antičtí bohové, Merkur a Argus, Dračí setba (Kadmos a vojsko z dračích zubů) , Vertumnus a Pomona (1690?, V dalších místnostech fresky Symbolů podle Sadelerových ilustrací k Symbola varia od J. TZypotia a O. Strady z poč. 17. století, erotické emblémy (rady příštímu vládci) podle mědirytů E. Quellina a P. Danoota k Symbola Christiano-Poetica od Diega Saavery Fajarda, vyd. 1640. and Poche 1977, s. 318.
Nástropní freska v oválném štukovém rámu. Figurální scéna v krajině, na terase zámku, v dálce vchod do podsvětí, vpravo Proserpína trhá ze stromu ovoce, uprostřed v popředí výr - Askalafos., Poche 1977#, s. 318., and Autor se inspiroval ilustrovaným vydáním Ovidiových Metamorfóz. Syn boha Acherontu a podsvětní nymfy Orfny byl proměněn ve výra.
Nástěnná malba. Ústřední motiv Persea a Andromedy doprovázejí další čtyři medailony s výjevy. Jedním z nich je i výjev v krajině se stromem, na břehu vodní plochy s rákosím a zapadadjícím sluncem (?) sedí v popředí v loďce muž a žena v objetí., Krsek 1981, 9; Audiová 2005, 73; Togner 2010, 65., and Výjev je považován za zobrazení Acis a Galateii, kompozice však kopíruje Correggiova Jupisera objímajícího v podobě oblaku Io (1531-1532).
Nástropní malba. V obdélném štukovém rámu stojící nahá postava, hlavu obrácenou vzhůru, v levé ruce drží luk, na zádech toulec (?). and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Figurální výjev ve štukovém rámu - vlevo běží nahý mladík s křídly, Amor, před ním prchá nahá dívka, její nohy a ruce se mění ve strom. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Figurální scéna v krajině, zápas dvou mužů. Vlevo klečící muž, hlava skloněná k yemi, nad ním stojí druhý muž, který jej tluče kamenem ? and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Po stranách oválného medailonu da obdélné štukové rámce, v nich vlevo scéna v krajině, dvě postavy zahalené do drapérie, za sebe hází kameny, vpravo pokračuje výjev zrozením lidí z těchto kamenů., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Druhá část výjevu byla interpretována jako vzpoura Gigantů, ale jmohlo by se jednat spíše o pokračování scény předešlé, která se vztahuje k příběhu Deukaliona a Pyrrhy. Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. V oválném štukovém rámu krajina na břehu jezírka, v pozadí stromy. Uprostřed kompozice skupina nahých žen, a na břehu psi., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Patrně se jedná o výjev ilustrující příběh Diany a Aktaiona, který sice na obraze chybí, ale téma identifikují lovečtí psi přibíhající k lázni nymf. Scéna s koupajícími se nymfami je
Nástropní malba. Štuková kartuš s figurálním výjevem - uprostřed sarkofág s výkem, kolem stojí pět žen, které naříkají., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Výjev je interpretován jako příběh krále Erechthea.
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině na břehu řeky. V popředí Herkules (lví kůže, luk) střílí na kentaura, který prchá, s Deianeirou na zádech, v řece., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. V dolní polovině hořící hranice, na ní leží Herkules, nad hranicí zobrazeno jeho vstoupení na Olymp, kde jej přijímá Jupiter., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. Ve štukové kartuši figurální výjev - dole žena ležící na oblaku tváří dolů, nad ní se vznáší Jupiter, v pravici žezlo, v levé ruce nad hlavou drží blesky., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině, mladík pronásleduje medvěda, střílí na něho z luku., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině na břehu řeky. Na břehu vlevo Létó s dětmi, vpravo v rákosí sedlák proměňovaný v žábu., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Dnes majetek města Holešov (od 1650 Jan hrabě z Rottalu, cís. tajný rada ve Vídni, poslední majitelé hrabata z Vrbna). Čtyřkřídlá budova se středovým arkádovým dvorem a šestibokými věžemi v rozích. Od 1651 stavba barokní: Ital Filibert Luchese (stavěl cís. hrad ve Vídni), dokončil G.P. Tencalla, z té doby zahrada (po 1650), dále též H. Cavalli, Arkádový dvůr (dvoupatrový) v nádvoří, v severním křídle u průjezdu do zahrady salla terrena s bohatou výzdobou: nástropními malbami a štukovou výzdobouz Ovidiových proměn, Zeus, bohyně, múzy s individulaizovanými rysy tváří (rodové Rottalové?). H. Cavalli z MiIána Nástropní malby: asi Andromeda a Peseus??, a jiné, štuky, asi ze třetí čtvrtiny 17. století, před pol. 18. stol nástěnné malby ve druhém patře východního křídla: Proměny, trojská válka, 1797 nástěnné malby empirové také antické (Vrbnové majitelé 1814-1962). Výzdoba čestný sál: štuky čtyř gigantů, divadelní sál ze druhé pol. 17. století. V 1. patře náboženský námět (po 1674), ve druhém patře nástěnné malby grisailová iluzivní nápodoba štuků sochařské náměty a reliéfy 1797 13 juni John(ann) Switak Pinx(it). Fotky nástropní malby na internetu (holesov.jinak.cz), dále o historii aprůzkumu www.holesov.cz/zamek/barok.php. Salla terena nástropní štuková výzdoba v medailonech malby. Celkem 15 sálů s nástropními malbami téma antická mytologie. and Hrady, zámky, tvrze, 1981; Audyová 2005#, 17-19, 52-75.
Nástropní malba. Vlevo dvě figury - jeden muž (?žena) sedí drží kopí, na zemi leží dvě batolata, druhý muž se k němu naklání, v ruce kopí, lesní roh (?) vpravo rákosí a dva putti jedoucí na psovi ? vlčici ?, za nimi sokl se sochou říčního božtva (Tiber)., Gogela , s.11; Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Scénu je interpretována jako Meleagros a Atalanta, případně Venuše a Adonis (Audyová, s. 61), jedná se však o
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině, uprostřed sedící Merkur (okřídlená čapka), po jeho pravici sedí vousatý muž, u jeho pravé nohy leží kráva. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba, ve štukové kartuši. Na oblaku kráčí Minerva, štít, přilba s péry, v ruce meč, který napřahuje k blížící se ženské postavě. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástěnná malba. Ústřední motiv Persea a Andromedy doprovázejí další čtyři medailony s výjevy. Jedním z nich je i výjev v krajině s postavou sedícího mladíka shlížejícího se ve vodní hladině., Krsek 1981, 9; Audiová 2005, 73; Togner 2010, 65., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna před vchodem do jeskyně, kde stojí dva muži s plnovousem, klečí muž ve zbroji se dvěma ovcemi, pod jejichž břichy jsou ukryti další dva muži, před jeskyní stojí Polyfémos s holí v ruce., Audyová 2005#, 17-19, 52-75, obr. 54; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval obrazem Jacoba Jordaense (1593 - 1678).
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Uprostřed stojí trojice nahých bohyň: Venuše, Juno, Minerva, vpravo Paris se zlatým jablkem v ruce., Audyová 2005#, 52-75, and Togner 2010#, 64
Nástěnná malba v kruhovém štukovém rámu. Figura stojící nahé ženy - Andromeda, ruce připoutané ke skalisku, u jejích noéhou dva putti. Po její pravici v oblacích přilétá Perseus, pod ním se noří z moře drak. Ústřední motiv Persea a Andromedy doprovázejí další čtyři medailony s výjevy: Diana v lázni, Únos Ganymeda, Narcis, Galateia a Pygmalion (?)., Audyová 2005#, 73, and Togner 2010#, 65.
Nástropní malba. Figurální scéna v lesní krajině s fontánou. Před fontánou lev, směrem k lesu prchá Tisbé, za ní vlaje ztracený závoj., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. V obdélné štukovém rámu figurální scéna na břehu řeky. V rákosí se ukrývá Satyr, pozoruje muže s plnovousem, který drží v náručí nahou ženu. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Figurální výjev ve štukovém rámu: vlevo dva satyrové, jeden z nich nese na ramenou nahou ženu. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. V oválném štukovém rámu krajina se stromem a oblaky, v oblacích orel unášející chlapce. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Ve šukovém rámu figurální scéna v oblacích - vůz tažený koňmi, ve voze Plútó a Proserpína, pod vozem v rákosí nymfy., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. V osmibokém štukovém rámu je zobrazena figurální scéna v krajině - pod baldachýnem zavěšeným na větvi stromu sedí nahá dívka se šňůrou perel na krku. Vpravo Venuše, nahá, leží na červené drapérii, za ní sedí Adonis. V popředí toulec se šípy, luk. Kolem dvojice dva putti (věnec, luk). and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Ve štukovém rámu scéna v krajině s částí architektury. V popředí uprostřed stojící nahá ženská figura, u její pravé nohy dva putti, po její levici klečí muž ve zbroji, na zemi leží helma a meč. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.