Neuroscience is a fascinating discipline – its dynamic progress has led to the emergence of new interdisciplinary research programmes with great potential. One of these research areas is neuroeconomics. As will be shown in this article, this discipline, which is diffi cult to clearly characterize and defi ne, is faced with many problems. Th is paper argues that social scientists should be interested in the problems and tendencies in social neuroscience for several reasons. Neuroeconomics, and other disciplines inspired by neuroscience, will compete with their parent disciplines in many fi elds of interest. On one hand it will be necessary for scientists to defi ne and defend the irreplaceable roles of their disciplines, but also critically evaluate the potential of new approaches on the other. In the context of this discussion, which reopens questions about the scientifi c status of economics and its roles, this paper introduces the main problems related to neuroeconomics. Th is paper concludes that these problems represent a wide domain for social scientists and methodologists of science. and Neurověda je fascinující disciplínou – její dynamický rozvoj podněcuje vznik nových interdisciplinárních výzkumných programů s velkým potenciálem. Jednou takovou oblastí je i neuroekonomie. Jak se ukáže v článku, tato disciplína, kterou je obtížné jednoznačně vymezit a určit její defi nici, se potýká se spoustou problémů. Článek y jj fi argumentuje, že by se společenští vědci měli těmito problémy a tendencemi v sociální neurovědě zabývat, a to hned z několika důvodů. Neuroekonomie, a také další neurovědou inspirované disciplíny, budou svým mateřským oborům konkurovat v mnoha oblastech, přičemž bude nezbytné, aby vědci byli schopni na jedné straně defi novat a obhájit nezastupitelné role svých disciplín, na straně druhé kriticky vyhodnocovat potenciál nových přístupů. V kontextu této diskuze, která znovu otevírá otázky ohledně vědeckého statusu ekonomie a jejích rolí, článek vymezuje základní problémy, s nimiž se neuroekonomie potýká. Práce dospívá k závěru, že tyto problémy představují široké pole působnosti pro společenské vědce a metodology vědy.
We review recent developments in the field of B stars circumstellar environment modelling and discuss future improvements which are necessary to obtain more realistic models of the circumstellar environment of B stars.
The aim of the AIRFLY (air fluorescence yield) project is to simulate and to measure the process of the fluorescence and Cherenkov emission produced by impact of cosmic rays on molecules of nitrogen in high level atmosphere. Several setups were designed to measure fluorescent and Cherenkov light. In this paper we report the chamber with controlled atmosphere to simulate conditions in various levels of the Earth atmosphere. The chamber was designed in the Institute of Physics of Academy of Sciences of the Czech Republic in cooperation with the Faculty of Mechanical Engineering, Czech Technical University and the Joint Laboratory of Optics of Palacky University and Institute of Physics of Academy of Sciences in Olomouc. and Cílem projektu AIRFLY je napodobit a proměřit proces fluorescenční a Čerenkovské emise vznikající dopadem kosmického záření na molekuly dusíku ve vyšších vrstvách atmosféry. Bylo navrženo několik uspořádání pro měření fluorescenčního a Čerenkovského světla. V tomto článku je popsána komora s řízenou atmosférou pro modelování podmínek v různých výškách zemské atmosféry. Komora byla zkonstruována ve Fyzikálním ústavu AV ČR ve spolupráci se Strojní fakultou ČVUT a Společnou laboratoří optiky Univerzity Palackého a FZÚ AV ČR v Olomouci.
Jednou, krátce před půlnocí, tížen příslibem redakci Československého časopisu pro fyziku, nechávám běžné práce, otevřu Word a po nadpisu mě napadne podívat se do kalendáře: opravdu, za chvíli začíná 19. říjen 2010. Právě před 100 lety, 19-10-1910 (tak sám rád psal), se narodil Subrahmanyan Chandrasekhar, velká postava vědy 20. století, jeden z nejuniverzálnějších astrofyziků, nositel Nobelovy ceny za fyzku v roce 1983, ve vědeckých kruzích známý jako Chandra. O fyzikálním a astronomickém významu jeho Nobelovy ceny, kterou získal společně s W. A. Fowlerem, jsem již v tomto časopisu psal [1]. V následujícím se chci více zaměřit na události a postavy v okolí jeho světočáry; přitom čerpám především z podrobné biografie [2]. Na závěr připojím několik osobních vzpomínek na interakci s ním, nebudu však již opakovat ty, které jsou uvedeny v článku psaném před 27 lety., Jiří Bičák., and Obsahuje bibliografii