V článku je diskutovaný súčasný stav priemyselných aplikácií neizotermickej plazmy generovanej za atmosférického tlaku na plazmovú aktiváciu, resp. povrchové nano-úpravy bežných priemyslných materiálov s nízkou pridanou hodnotou, ako napr. textílií, papiera, plochého skla. Dôraz je kladený na študované priemyselné aplikácie unikátneho zdroja plazmy, vyvinutého v spolupráci Univerzity Komenského, Bratislava a Masarykovej univerzity, Brno., M. Černák, D. Kováčik, A. Zahoranová, J. Kubincová, J. Ráheľ, P. Sťahel., and Obsahuje bibliografii
V elektronových prozařovacích mikroskopech pro studium biologických objektů nebo polymerových struktur se standardně používají elektrony s energií kolem 100 keV. Pozorované tenké vzorky v nich mají velmi nízký kontrast, proto musí být konstrastovány těžkými kovy. Tento postup však může přinést množství artefaktů, neboť v tomto případě již nepozorujeme samotný vzorek, ale těžké atomy, které obklopují struktury ve vzorku a tím je zvýrazňují. Pro mnohé aplikace tato metoda dává dobré výsledky, avšak s rostoucími nároky na zkoumané objekty, například při studiu kompozitních materiálů, je vhodné pozorovat tyto objekty v co nejméně pozměněném stavu., Petr Štěpán., and Obsahuje seznam literatury
Profesor James Watson Cronin navštívil na konci srpna Českou republiku už potřetí, tentokrát byl pozván přednášet na prestižní Evropské škole vysokoenergetické fyziky, která se letos konala v Třešti. Dále navštívil optickou dílnu Společné laboratoře Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd v Olomouci, kde se vyrábějí zrcadla pro fluorescenční teleskopy projektu Pierre Auger v Argentině. Jeho návštěvy souvisejí s dokončováním výstavby této obří mezinárodní observatoře pro výzkum kosmického záření rekordních energií, na jejímž budování v argentinské pampě a vědeckém provozu se podílí 16 států včetně České republiky. Objasnění původu tohoto záření o energiích až 10milionkrát vyšších, než kolik dokáží fyzikové docílit v nákladných pozemních urychlovačích, patří mezi nejtěžší nerozluštěné otázky soudobé fyziky i astronomie. and Martina Boháčová.
The Nobel prize in physics was in 2013 awarded to Belgian theorist François Englert and English theorist Peter W. Higgs "for the theoretical discovery of a mechanism that contributes to our understanding of the origin of mass of subatomic particles, and which recently was confirmed through the discovery of the predicted fundamental particle, by the ATLAS and CMS experiments at CERN´s Large Hadron Collider"., Tomáš Blažek., and Obsahuje bibliografii
We summarise the important steps and breakthroughs since the first solar neutrino detection by Raymond Davis, Jr. and the subsequent confusion known as the "solar neutrino puzzle", to the two key experiments (Super-K and SNO) that made it very clear that neutrinos, the lightest and most elusive of leptons, undergo a peculiar quantum-mechanical transformation along the path from their source to the detector. To that end, we attempt to describe the basic experimental techniques that made these discoveries possible as well as the important features of the theoretical picture, which subsequently emerged during the same period. and Michal Malinský.
V roce 2003 udělila Královská švédská akademie věd Nobelovu cenu za fyziku společně A. A. Abrikosovovi, V. L. Ginzburgovi a A. J. Leggettovi za průkopnický příspěvek k teorii supravodičů a suprakapalin., Zpráva Královské švédské akademie věd ; přeložil Zdeněk Chvoj., and Na místě autora uvedena Zpráva Královské švédské akademie věd