Klonální zralé B-lymfocyty a plazmocyty produkují monoklonální imunoglobulin, který detektujeme pomocí elektroforézy sérových bílkovin (SPE, „serum protein elektrophoresis“) a IFE (imunofixační elektroforéza). Tyto metody pomáhají v diagnostice monoklonálních gamapatií, monitorování efektu léčby a aktivity choroby. U mnohočetného myelomu jsou jednoduchými markery umožňujícími omezit počet vyšetření kostní dřeně a zobrazovacích metod, které by jinak museli nemocní podstoupit. Asi 10–20 % myelomů je spojeno s produkcí pouze lehkých řetězců paraproteinu, které lze často obtížně detekovat, a u 2–3 % případů tzv. nesekretorického myelomu byla tato detekce donedávna nemožná. Novou metodou je detekce FLC (volných lehkých řetězců) v séru. V naší studii porovnáváme tyto tři metody z hlediska citlivosti záchytu paraproteinu. Ke stanovení FLC byl použit analyzátor využívající systému FreeLite (immunotech Beckman Coulter). Vyšetřeno bylo 51 pacientů s mnohočetným myelomem, nízce maligními nehodgkinskými lymfomy, primární amyloidózou a monoklonální gamapatií nejasného významu. Detekce FLC může sloužit jako cenná diagnostická metoda, která zpřesňuje diagnostiku i hodnocení odpovědi na léčbu v indikovaných případech, Clonal mature B-lymphocytes and plasma cells make monoclonal antibodies that can be detected by serum protein electrophoresis (SPE) and immunofixation electrophoresis (IFE). These methods are used to diagnose myeloma and other monoclonal gammapathies, and to monitor treatment and disease progression. They are surrogate markers that allowed us to reduce the number of bone marrow biopsies and imaging scans that a patient would have to be subjected to. The detection is more complicated in 10–20% of myeloma patients with light chain myeloma and was impossible in 2–3% patients with „non-secretory“ myeloma. New method is a detection of free light chain (FLC) in serum. In our study we compare those three methods (SPE, IFE and FLC) from the viewpoint of sensitivity of paraprotein detection. For FLC detection was used Freelite system analyzer (Immunotech Beckman Coulter). We examined 51 patients with diagnosis of multiple myeloma, non-Hodgkin lymphoma, primary amyloidosis and monoclonal gammopathy of undetermined significance. Detection of FLC is a valuable method which could sometimes specify diagnosis of MG and make treatment more accurate., Špička Ivan, Mecl J., Benáková H., Nohejlová A., Straub J., Novotová E., Zima T., and Lit.: 10
Autor podává přehledné sdělení o stavu analýz biochemických markerů akutního koronárního syndromu ke konci roku 2008. Pojednává o úrovni standardizace, hodnotách rozhodovacích limitů (cut-off) a o stavu přesnosti výsledků měření. Hlavním vývojovým trendem je používání neustále senzitivnějších metod. To vede k významnému snižování hodnot mezí detekce a následně i hodnot cut-off. Přetrvávajícím nedostatkem je nesrovnatelnost výsledků a jejich enormní závislost na použité metodě. Hlavní příčinou je nedostatečná defi nice analytů a rozdílnost reagenčních protilátek použitých u různých metod. Z toho plyne i neefektivnost použití primárního referenčního materiálu NIST-SRM 2921. Důsledkem je různá klinická výpovědní hodnota při diagnóze a hodnocení prognózy stavu nemocných při použití různých metod stanovení., This minireview presents the recent state in measuring the biochemical markers for diagnosis and prognosis of acute coronary syndrome in 2008 year. The communication is based on the literature from 2008–2009. The described items include the level of standardization, cut-off values and precision of measurement particularly at cut-off values. Development of more sensitive methods with lower limit of detection and lower cut-off values is typical at present. Despite continued development strong non comparability of results reached by different methods remains. Poor defi nition of analytes and use of different reagent, Friedecký B., Kratochvíla J., and Lit.: 12
Pro stanovení hladiny homocysteinu v plazmě existuje v současnosti velké množství metod. Vedle instrumentálně náročných chromatografi ckých metod jsou dnes k dispozici soupravy pro imunochemické analyzátory, pracující na principu FPIA, ICL i EIA. Velkého rozšíření doznaly i enzymatické metody, vhodné pro běžné typy biochemických analyzátorů. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat preanalytické fázi stanovení. Nejpoužívanějším materiál k vyšetření je EDTA plazma, krevní elementy je třeba oddělit ihned po odběru. Výsledná koncentrace je ovlivněna dietou, věkem, pohlavím, rasou, polohou při odběru i délkou zatažení paže při odběru. Biologická variabilita koncentrace tHcy je uváděna v rozmezí 7–15 %., There are many methods now available for total plasma homocystein determination. The chromatographic methods require technically demanding instrumentation while immunoassays can be performed using the commercially available automated FPIA, ICL and EIA procedures. Enzymatic homocysteine assays are now widely used and these provide acceptable performance on many commonly used chemical analysers. The control of pre-analytical stage is crucial for all types of assays. The EDTA plasma is most commonly used samples and for these faster centrifugation is required. Plasma homocysteine concentration is infl uenced by diet, age, sex and ethnicity. Posture and venous stasis also have an effect. Intra-individual variations in plasma homocysteine concentrations have been reported to range from 7 to 15%., Dubská L., Hyánek J., and Lit.: 27
Cíl: V rámci externí kontroly kvality SEKK, Gamapatie GP2/08 obdrželo 64 českých klinických laboratoří a 15 slovenských laboratoří vzorek moči od nemocné mnohočetným myelomem s Bence Jonesovou bílkovinou typu lambda. Metody: Laboratoře provedly typizaci paraproteinu v moči imunofi xací a stanovení celkové koncentrace bílkoviny v moči různými metodami, především turbidimetrií, metodou s pyrogallovou červení a s biuretovým činidlem. Výsledky: Získané výsledky byly významně rozdílné. Metodou vysokorozlišovací dvourozměrné elektroforézy s následným westernblottingem byly ve zkoumané moči prokázány především fragmenty lehkých řetězců lambda o molekulové hmotnosti 12 000 Da. Závěr: Stanovení koncentrace celkové bílkoviny v moči je z různých důvodů poměrně obtížné. Tato skutečnost je ještě zvýrazněna při přítomnosti fragmentů Bence Jonesovy bílkoviny v moči, jak prokázala i tato práce., Background: The optimal method for the measurement of urinary monoclonal free light chain (FLC) concentration has not been established. We have carried out an external quality control assessment with the participation of 79 clinical biochemistry laboratories from the Czech Republic and Slovakia. Methods: The laboratories received a reference urine sample obtained from a patient with multiple myeloma and lambda FLC proteinuria and were asked to type the paraprotein using immunofi xation and to measure total urinary protein using their established method, most commonly turbidimetry, pyrogallol red assay, and biuret assay. Results: There was a very wide inter-laboratory variability in the protein concentration readouts with up to three-fold difference in some cases. High-resolution two-dimensional electrophoresis showed that a high proportion of the urinary paraprotein was composed of lambda light chain fragments with molecular weight of 12 kDa. Conclusions: Our results highlight the challenges of reliable and reproducible measurement of urinary protein concentration in the presence of urinary FLCs., M. Tichý, V. Maisnar, J. Stulík, J. Vávrová, B. Friedecký, V. Palička, J. Špirková, L. Žaloudková, L. Hernychová, J. Spáčilová, T. Buchler, R. Hájek, and Lit.: 14
BPH je onemocnění heterogenní povahy. Na základě objemu prostaty (PV) a konfigurace-intravezikální pros tatické protruze (IPP) lze pomocí neinvazivního transabdominálního ultrazvukového vyšetření stanovit grade BPH, který nám pomůže predikovat přítomnost obstrukce. Na základě přítomnosti/absence závažné obstrukce a obtěžujících symptomů pak lze stanovit stadium (= závažnost) onemocnění. Do kategorie stadia I spadají pacienti bez závažné obstrukce, kteří netrpí žádnými obtěžujícími symptomy, zatímco stadium II zahrnuje ty pacienty, u nichž se vyskytují obtěžující symptomy, ovšem bez závažné obstrukce. Za stadium III se považuje onemocnění spojené s výskytem závažné obstrukce, bez ohledu na výskyt symptomů. Stadium IV označuje onemocnění, které se projevuje výskytem komplikací. U pacientů s onemocněním nízkého stadia i grade obvykle postačuje sledování, onemocnění vysokého stadia i grade však vyžaduje invazivní léčbu, jakou je například operativní odstranění adenomu. Onemocnění II stadia s IPP o nízkém grade lze léčit pomocí alfa-blokátorů, pacienti s IPP o vyšším grade a velkou prostatou (> 40 g) budou mít benefit z aplikace inhibitorů 5-alfa-reduktázy. Tuto patofyziologickou klasifikaci využívající neinvazivní parametry (grade - patologický parametr, stadium - fyziologický parametr) lze využít při srovnávání výsledků jednotlivých institucí. Tento systém může rovněž pomoci při volbě cenově nejvýhodnější terapie., BPH is a heterogeneous disease. Using non invasive transabdominal ultrasound, it can be graded accor - ding to the prostate volume (PV) and configuration: Intravesical prostatic protrusion (IPP) to predict obstruction. The severity of the disease can be staged according to the presence or absence of significant obstruction and bothersome symptoms. Stage one would be patient with no significant obstruction and no bothersome symptoms, and stage II would be patients with bothersome symptoms but no significant obstruction. Stage III patients are those with significant obstruction, irrespective of symptoms. Stage IV would be patients with complications of BPH. Low grade, low stage patients can generally be watched, high grade high stage patients would need more invasive treatment such as surgical removal of the adenoma. Stage II patients with low grade IPP can be managed with alpha blockers, while those with high grade IPP and large prostate > 40 grams would benefit from 5 alpha reductase inhibitors. This pathophysiological classification with grade (pathology) and stage (physiology), using non invasive parameters, can be used to compare results of treatment across institutions and also would improve the cost effective management of this common disease BPH., K. T. Foo, and Lit.: 12
Cíl: Ověření základních vlastností analýzy volných lehkých řetězců v séru. Metody: Imunoturbidimetrické stanovení s použitím diagnostické soupravy FreeLite firmy The Binding Site, adaptované na analyzátor Modular Roche. Metoda ELISA, použitá v soupravě firmy BioVendor. Výsledky: Hodnoty stanovené u souboru dárců krve mužů a žen. Index kappa/lambda imunoturbidimetrií 0,53–1,92; metodou ELISA 0,24–1,17. Přesnost měření kappa imunoturbidimetrií 5,6–6,9 %, metodou ELISA 6,6–11,0 %, lambda imunoturbidimetricky 6,1 až 9,2 %, metodou ELISA 7,3–8,6 %. Studovali jsme vliv ředění vzorků na výsledky analýz a potvrdili jsme potřebnost ověřování stupně ředění u každého patologicky změněného vzorku. Regresní analýzou byla určena rovnice y = -9,84 + 1,53 x a korelační koeficient r = 0,73. U imunoturbidimetrie bylo ve sledované populaci nalezeno 58,9 % výsledků hodnocených jako patologických, metodou ELISA 45,5 %. U 4,5 % patologických výsledků byla nalezena neshoda mezi oběma metodami. U výsledků uvnitř referenčního intervalu byly nalezeny neshody u 17,8 % pozorování. Diskuse: Hlavními problémy úspěšného použití stanovení volných lehkých řetězců jsou validita referenčních intervalů, ředění vzorků individuálních pacientů, diference v diagnostické klasifikaci při použití různých metod. Závěr: Stanovení volných lehkých řetězců v séru nelze prozatím považovat za úplně rutinní záležitost, vyžaduje pečlivou přípravu vzorků a analýzu výsledků podmíněnou nadstandardní úrovní odbornosti laboratorního personálu., Objective: Verification of measurement procedures for serum free light chains analysis. Methods: Immunoturbidimetric measurement with using the FreeLite kit (The Binding Site), adapted on the Modular P (Roche). ELISA method performed by kit BioVendor. Results: The ratio kappa/lambda of blood donors values in men and women was from 0.53 to 1.92 by use FreeLite kit and from 0.24 to 1.17 by ELISA method. We obtained measurement precision as follows: kappa (FreeLite) 5.6–6.9%, 6.6–11.0% (ELISA), lambda 6.1–9.2% by FreeLite and 7.3–8.6% by ELISA kit. We assessed the influence of sample dilution on the results. It is necessary to verify dilution in each pathologically changed sample. Regression analysis is expressed by equation y = -9.84 + 1.53 x and Pearson regression coefficient is r = 0.73. We found 58.9% results obtained with immunoturbidimetry, but only 45.5% of results obtained by ELISA method out off reference limit. Four and a half % of pathologic results showed disagreement frequency in paired results while in results inside reference interval there was a disagreement frequency even 17.8%. Conclusion: It is unsuitable to consider the measurement of free light chains in serum as a routine event. This determination requires careful work and high professional level of laboratory personal., Vávrová Jaroslava, Friedecký B., Tichý M., Holečková M., Maisnar V., Hájek R., and Lit.: 9
Článek předkládá současné výsledky výzkumu o faktorech ovlivňujích riziko nástupu demence. Průměrná délka dožití se prodlužuje, proto je otázka nástupu, resp. oddálení nástupu kognitivních poruch ve vyšším věku stále aktuálnější. Normální kognitivní funkce jsou důležitým předpokladem pro zvládání každodenních aktivit i pro soběstačnost ve vyšším věku. Ačkoliv část rizikových faktorů demence je neovlivnitelná, výzkum naznačuje cesty umožňující snížení individuálního rizika demence., The purpose of this review is to present factors that are relevant to risk of dementia later in life. With longer life expectancy, the likelihood of experiencing age-related cognitive difficulties has increased. Maintaining normal cognitive functioning is necessary for successful performance of activities of daily living and independence in later life. Although dementia is sometimes unavoidable, there seem to be ways in which people can modify their risk of these outcomes. We present several factors that offer such opportunity., R. Anděl, H. Vaňková, and Lit.: 51
V roce 1988 byla připravena komplexní sloučenina kyseliny ranelové a stroncia – ranelát strontnatý, který v dnešní době představuje jeden z významných léků při terapii postmenopauzální osteoporózy. Byl prokázán jeho významný vliv na posílení kostní denzity, který snižuje riziko osteoporotických zlomenin vertebrálního i periferního skeletu. Bezpečnost dlouhodobého užívání ranelátu strontnatého byla ověřena v mnoha studiích. V současné době existuje několik metod, kterými je možné hladinu stroncia v klinických laboratořích stanovit v různých biologických materiálech (sérum, plazma, moč). Nejčastěji užívané metody jsou atomová absorpční spektrometrie s plamenovou či elektrotermickou atomizací a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Sérové koncentrace stroncia u zdravých osob jsou < 50 µg/l. Pacienti léčení ranelátem strontnatým mají koncentrace stroncia 10463 ± 1376 µg/l. Stroncium je vylučováno hlavně ledvinami. Močové koncentrace dosahují až hodnot 24535 ± 20570 µg/l. Renální clearance je přibližně 5,33 ml/s. Vzhledem k variabilní individuální bioaviabilitě a compliance pacientů může být u některých vybraných pacientů léčených ranelátem strontnatým stanovení hladin stroncia důležité a přínosné., Since 1988 when a mixture of ranelic acid and strontium was prepared strontium ranelate, which represents one of the most signifi cant drugs for treatment of postmenopausal osteoporosis, the signifi cant effect of strontium on enhancement of bone density was confi rmed. This results in a decrease of osteoporotic fractures of vertebral and peripheral skeleton. The safety of a long-term intake of strontium ranelate was proved in many studies. At the present, number of methods exist which are capable of analysing the levels of strontium from different biological materials (serum, plasma, urine). Nevertheless, the most common methods as well as those used most often are atomic absorption spectrometry with fl ame atomization, atomic absorption spectrometry with electrometric atomization in the graphite furnace and inductively coupled plasma atomic emission spectroscopy. Serum strontium levels in healthy volunteers are < 50 µg/l. Average levels in patients on strontium ranelate therapy are 10463 ± 1376 µg/l. Strontium is chiefl y excreted by kidney and the mean urinary level is 24535 ± 20570 µg/l. Strontium clearance is approximately 5.33 ml/s. Due to varying individual bioavailability and compliance of the patients on strontium ranelate therapy is measurement appropriate and benefi cial., Franěk T., Průša R., Kukačka J., Kizek R., and Lit.: 35