Hradiště Vladař u Žlutic (okr. Karlovy Vary) unikalo až donedávna bližší pozornosti archeologů. Článek shrnuje současný stav našich poznatků o této lokalitě a o jejím zasazení do přírodního prostředí. Zároveň upozorňuje na potenciální význam hradiště v mladším pravěku Čech. Vladař se nedávno stal předmětem detailních průzkumů a sondáží v narušených místech. Z popisu dosavadního postupu výzkumu a základní charakteristiky nálezů (především zlomků keramiky) jsou vyvozeny závěry o osídlení v období Ha a LT. and Vladař hillfort, situated close to the town Žlutice, western Bohemia, has attained only little attention from archaeologists until very recently. This contribution provides a description of the current stage of our knowledge of the site, its environmental setting and possible significance in the Bohemian later prehistory (Bronze Age, Hallstatt and La-Tène periods). Vladař hillfort became a focus site for a currently running research project; its actual progress, basic description of the finds – mainly pottery fragments – and some outline of preliminary results about Ha and LT periods settlement are given.
V roce 2001 jsme odebrali vzorky pro fosfátovou půdní analýzu přímo z řezů pravěkým kulturním souvrstvím a zahloubenými objekty z mladší a pozdní doby bronzové (Ha A1 – Ha B2) v Praze 10 – Záběhlicích. Na vertikálních řezech uloženinami antropogenního původu bylo možné pomocí fosfátové půdní analýzy jednoznačně odlišit vrstvy kontaminované od nekontaminovaných, a pokusit se tak vymezit jednotlivé horizonty lidských aktivit, i když od sebe nebyly výrazněji vizuálně odlišitelné. Podařilo se dále prokázat, že vrstvy obohacené fosforem byly ve výplních jam alochtonní. Jámy proto nesloužily k odhazování odpadu obohaceného fosfáty. Ani jedna jáma také nezůstala po svém vyprázdnění (po vyčerpání zásob?) dlouho prázdná. Všechny byly relativně rychle zasypány materiálem, který nepocházel z jejich bezprostředního okolí, z okolního kulturního souvrství, ale z větší vzdálenosti (až několik desítek metrů). Naše výsledky ukazují široké možnosti využití geochemických metod, např. jinak hojně využívané fosfátové půdní analýzy, i v tomto směru. and Samples for soil phosphate analysis were withdrawn directly from sections through prehistoric cultural stratigraphy and Late and Final Bronze Age (Ha A1 – Ha B2) sunken features at Prague 10 – Záběhlice in 2001. In the vertical section of deposits of anthropological origin it was possible, with the aid of soil phosphate analysis, to clearly distinguish the contaminated from the uncontaminated layers, and attempt in this way to delimit particular horizons of human activity – even though the layers were conspicuously distinguishable visually. Further, it was possible to demonstrate that the layers enriched with phosphorus were allochthonous to the pit fills, and therefore that the pits had not been used for the clearance of phosphate-enriched waste. Having been emptied (after its contents had been used?) not a single pit long remained empty; all were filled relatively quickly with material that did not come from their immediate area, from the surrounding cultural stratigraphy, but from greater distances (up to several dozen metres). These results exemplify the broad potential of the application of geochemical methods, such as the otherwise widely used soil phosphate analysis, even in this regard.