Článek představuje elektronovou mikroskopii jako vhodný zdroj inspirace při výuce fyziky na střední škole. Na konkrétních příkladech vysvětluje základní fyzikální principy těchto (složitých) přístrojů. V současnosti se elektronová mikroskopie rychle rozvíjí a její zařazení do učebnic fyziky je dle autorů článku velmi žádoucí., This article presents electron microscopy as a suitable source of inspiration for teaching physics at secondary school. We use examples to explain the basic physical principles of these sophisticated devices. Today, electron microscopy is developing rapidly, and its inclusion in physics textbooks is highly desirable., and Petr Vencelides, Jana Jurmanová.
The article presents electron microscopy as a suitable source of inspiration for teaching physics at secondary school. Some specific examples explain the basic physical principles of these (sophisticated) devices. Today, electron microscopy is developing rapidly, and its inclusion in physics textbooks is highly desirable., Petr Vencelides, Jana Jurmanová., and Obsahuje bibliografické odkazy
O tom jak se rodily první přístupy k udržení horkého fúzního plazmatu pomocí silných elektrických a magnetických polí., Through his whole scientific career, carried out mainly at FTI Kharkov in the Soviet Union, O. A. Lavrentev (1926-2011) studied thermonuclear plasma confinement. Initially an electrostatic confinement and later a magnetic electrostatic plasma confinement was proposed by him. However, he did not describe the transition from the first to the second type of confinement, e. g., from the spherical concentric purely electrostatic trap to the magnetic trap formed by spindle cusp fields with its slits plugged by electrostatic fields, which represents the simplest type of an electromagnetic trap. This article offers a hypothesis of how O. A. Lavrentev transformed the earlier concept into the later one., Milan Řípa, Miroslav Šos., and Obsahuje bibliografii
Zatiaľ' čo jadrové skúšky spôsobili globálnu rádioaktívnu kontamináciu, Černobyľská havária (1986) mala dopad predovšetkým na európske krajiny a Fukušimská havária (2011) predovšetkým na Japonsko, aj keď uvoľnené rádionuklidy bolo možné sledovať v malých koncentráciách na všetkých kontinentoch ako aj vo svetových oceánoch a moriach. Havária Fukušimskej jadrovej elektrárne spôsobila v porovnaní s Černobyľskou haváriou (1986) približne 10-násobne nižší únik 131I a päťnásobne nižší únik 137Cs do životného prostredia. Radiačné dávky obyvateľstva nepresiahli v Japonsku 25 mSv/rok a v Európe boli rádovo 1 µSv/rok., Historical atmospheric tests of nuclear weapons have had a global impact on the radioactive contamination of the environment. Recent accidents at Chernobyl (1986) and Fukushima (2011) have had an impact on Europe and Japan, respectively, in addition small concentrations of radionuclides released from Fukushima have been registered on all continents as well as in oceans and seas. When compared with the Chernobyl accident, the Fukushima accident resulted in about a 10 fold increase in the release of 131I but a 3 fold decrease in the release of 137Cs to the environment. Following the Fukushima accident radiation doses did not exceed 25 mSv/year in Japan, whilst following the Chernobyl accident they were in the order of 1 µSv/year in Europe., Pavel P. Povinec., and Obsahuje bibliografii
This paper focuses on Ernst Mach's contributions to teaching on the one side and technology-oriented research on the other side. The first part sums up Mach's views concerning the role of natural sciences and humanities within the curriculum and, in particular, culture in general. The second part deals with Mach's contribution to applied sciences and technology, mentioning some of his most original inventions in that field., Emilie Těšínská, Ivan Landa, Jiří Drahoš., and Obsahuje bibliografii
Polární záře jsou konečným důsledkem řetězce událostí souvisících se sluneční aktivitou. Nabité částice se od Slunce šíří jako součást slunečního větru meziplanetárním prostorem. Malá část z nich je zachycena magnetosférami planet a některé z nich magnetosférou naší Země. Zejména elektrony pak interagují s horními vrstvami atmosféry a excitované atomy či molekuly kyslíku a dusíku způsobují při deexcitaci překrásné nebeské divadlo - polární záři. V článku jsou vysvětleny makroskopické a mikroskopické mechanismy vzniku polárních září včetně historie jejich výzkumu. Stručně jsou shrnuty výsledky expedice Aurora 2002 pořádané katedrou fyziky FEL ČVUT a sdružením Aldebaran Group for Astrophysics. Diskutovány jsou naše zkušenosti s fotografováním a pozorováním polárních září., Jakub Rozehnal, Petr Kulhánek., and Obsahuje bibliografii
Role pokusů ve výuce fyziky byla v minulosti někdy až přeceňována. (Tím není řečeno, že by jich ve skutečné výuce na českých školách byl vždy dostatek.) V současné době mohou být reálné pokusy z výuky naopak vytlačovány aplety, simulacemi či nejrůznějšími multimediálními prezentacemi. Cílem příspěvku je do jisté míry "obrana a chvála reálných experimentů". Na několika příkladech zde ukážeme typy pokusů, které podle našich zkušeností mohou i dnes zaujmout, překvapit, přimět k zamyšlení a následně lepšímu pochopení zkoumaných či demonstrovaných jevů - prostě vhodně "okořenit" výuku fyziky na různých stupních škol. Krátce přitom okomentujeme i obecnější aspekty této problematiky, zejména motivační význam pokusů a vztah reálných a virtuálních experimentů., The role of experiments in teaching physics was sometimes even overestimated in the past. (This does not mean that enough of them were always present in a real teaching in Czech schools.) Nowadays, on the contrary, real experiments can be replaced in physics classes by applets, simulations or various multimedia presentations. The aim of this article is, to some extent, to "defend and praise real physics experiments". We show a few examples of types of experiments that can attract surprise, which lead to deeper thoughts and, consequently, to a better understanding of the demonstrated and investigated phenomena - so, to put it metaphorically, "spice up" teaching and learning physics at various stages of school. Some more general aspects of these issues are also shortly commented on, namely the signiflcance of experiments for students’ motivation and the relation between real and virtual experiments., Leoš Dvořák, Zdeněk Drozd.., and Obsahuje seznam literatury
Při pohledu na úspěchy vývoje vodíkových palivových článků si nelze neklást otázku, co limituje masivní využití těchto zařízení v každodenním životě. Provoz vodíkových palivových článků vede ke ztrátě požadovaných vlastností důležitých komponent. Určení a eliminace degradačních mechanismů tak může napomoci širšímu využití vodíkových palivových článků., Following the recent successful development of hydrogen fuel cells a simple question arises, i.e. what are the limitng factors of such fuel cells in everyday life. During their operation, a degradation of individual components can be observed. Understanding of these degradation mechanisms and their mitigation is necessary for further expansion of these interesting devices., Martin Tomáš, Pavel Novotný., and Obsahuje seznam literatury
Odbornou i laickou veřejnost nedávno vzrušila zpráva, že ve Spojených státech amerických došlo k detekci gravitačních vln v observatoři Advanced LIGO, což je soustava optických interferometrů navržená právě k tomuto účelu. Náš příspěvek seznamuje čtenáře s Advanced LIGO jako optickým přístrojem a ukazuje, jak se optické technologie, původně vyvinuté pro toto unikátní zařízení, uplatňují jinde., Academia and the general public were recently excited by the news that gravitational waves were detected in the Advanced LIGO observatory (USA). LIgo is a set of optical interferometers designed for the propose of gravitational wave detection. This contribution informs readers with regard to the Advanced LIGO as an optical device and shows how optical technologies, originally developed for this unique device, are applied in other fields of research and development., and Obsahuje seznam literatury
Many fundamental processes in chemistry and biology occur on extremely short time scales inaccessible by conventional analytical methods. Here we show how femtosecond transient absorption spectroscopy reveals intimate details of key molecular processes such as electron or energy transfer. We describe in detail experimental set-up and discuss various parameters necessary to obtain desired information. Application of the method is demonstrated on peridinin-chlorophyll protein from marine photosynthetic organisms, in which we follow dynamics of energy transfer between carotenoids and chlorophylls., Petr Hříbek, Marcel Fuciman, Pavel Chábera, Tomáš Polívka., and Obsahuje bibliografii