Želatinové optické prvky vyrobené přímo žáky lze využít k naplnění cílů badatelsky orientované výuky v oblasti paprskové optiky. Článek popisuje podrobný návod na výrobu želatinových optických prvků a poskytuje námět na experimenty, při kterých žáci popíšou základní fyzikální zákonitosti paprskové optiky. Čtenář se také seznámí s výsledky předvýzkumu zabývajícího se dopadem neformálního vzdělávání na žáky., Gelatine optical elements made by pupils, can be used to achieve targets for inquiry-based science education in the field of ray optics. This article gives detailed instructions for the preparation of gelatine optical elements and provides a topic for experiments in which pupils describe the basic physical laws of ray optics. Additionally, we describe results from preliminary research dealing with the impact of extra-curricular education on pupils., Roman Chvátal., and Obsahuje bibliografické odkazy
Na modelové situace a jejich řešení jsme si v podstatě zvykli v běžném životě. Ukazuje se však, že v rámci výuky fyziky, a to jak při výkladu fyzikálních jevů a dějů, tak i při řešení úloh, se bez nich neobejdeme. Článek uvádí několik příkladů z výuky fyziky, pomocí nichž si tuto skutečnost můžeme uvědomit., We used to model situations and their solutions in our life. lt appears that they are necessary for teaching and studying physics, on the one hand for explanation of physical phenomena, and for solving problems. The paper presents some examples appropriate to realize this fact., Ivo Volf., and Obsahuje seznam literatury
Článek pojednává o principech a provedení koherentních difrakčních metod pro účely zobrazování mikroskopických objektů. Donedávna šlo o techniky využívané spíše jen výjimečně. S rozvojem a stále rostoucí dostupností výkonových zdrojů koherentního krátkovlnného záření, především vysokých harmonických (high-order harmonics) a rentgenových laserů různých typů. však nachází stále širší uplatnění., In the last decade, the field of microscopy has experienced a revolution in the application of coherent diffractive imaging (CDI) methods. In particular, thanks to the availability of high brilliance short wavelength sources, CDI is now used for a large number of applications such as biological imaging, material research or nanoscale investigation of magnetic domains. Furthermore, the recent development of high brightness X-ray and EUV laboratory sources will extend the applications of short wavelength CDI from large facilities, such as synchrotrons, to small laboratories and universities., Michal Odstrčil., and Obsahuje seznam literatury
Jednoduchou transformaci RST (Reciprocal Slope Transformation) dvou proměnných x (nezávislá) a y (závislá) vyjádřenou jako [y] = x/y (transformovaná veličina je označena hranatou závorkou) lze s úspěchem využít k popisu experimentálních závislostí blízkých přímé úměrnosti., The reciprocal slope transformation (RST) for variables x (independent) and y (dependent) is given [y] = x/y where the transformed quantity is denoted by the square brackets. The simple rules for calculation with this transformation are developed. The use of the transformation is demonstrated on analysis of sorption phenomena., Jiří Blahovec., and Obsahuje bibliografii
The utilization of refraction accompanying X-ray diffraction on perfect single crystals is described. The refraction effect causes small angular deviation of the diffracted beam if the surface of the crystal is not parallel with diffracting crystallographic planes. This effect may be used for focusing or collimation of synchrotron radiation beams, for splitting of narrow beams or for spatial separation of harmonics. Therefore, the-X-ray monochromator may have some additional optical functions., V referátu je popsáno využití refrakce, která provází difrakci rtg. záření na dokonalých monokrystalech, jedná se o malé úhlové odchylky difraktovaného svazku rentgenového záření v případě, že povrch monokrystalu je odkloněn od difraktujících krystalografických rovin. Tohoto jevu lze využít k fokusaci nebo kolimaci synchrotronového záření, k rozštěpení úzkých svazků záření nebo k prostorovému oddělení harmonických. Takto může vzniknout rentgenový monochromátor mající další optické funkce., Jaromír Hrdý, Peter Oberta., and Obsahuje seznam literatury
V polovině roku 2014 začalo fungovat laserové centrum HiLASE v nové budově v Dolních Břežanech nedaleko Prahy. V centru jsou vyvíjeny vysokovýkonné lasery, které budou použity pro pokročilé aplikace. Čtyřletý výzkum již přinesl řadu původních výsledků a první lasery jsou již v provozu [1, 2]. V článku uvádíme přehled používaných laserových technologií, vyvíjených laserových systémů a nových diagnostických metod., At the new HiLASE laser centre, which started to operate in the middle of 2014, lasers with high average power intended for high-tech applications are developed. So far progress has brought several original results and the first lasers are in operation. This paper presents an overview of the laser technologies used, lasers under development and new diagnostic methods., Ondřej Novák, Martin Smrž, Michal Chyla, Siva S. Nagisetty, Hana Turčičová, Jiří Mužík, Patricie Severová, Pawel Sikocinski, Jakub Měsíček, Jaroslav Huynh, Tomáš Hambálek, Jens Linnemann, Alina Pranovich, Taisuke Miura, Akira Endo, Martin Divoký, Ondřej Slezák, Magdalena Sawicka-Chyla, Venkatesan Jambunathan, Petr Navrátil, Lucie Horáčková, David Vojna, Jan Pilař, Stafano Bonora, Antonio Lucianetti, Tomáš Mocek., and Obsahuje seznam literatury
A new generation of high-average power diode pumped solid-state lasers is being developed in the HiLASE project. This paper focuses on the concept of thin-disk laser and its advantages and disadvantages. The proposed scheme and final parameters of three picoseconds beamlines are presented and the overview of recent experimental achievements is reported. Output power of 50 W has been lately achieved in the 100 kHz beamline and the pulses were successfully stretched and recompressed by chirped volume Bragg gratings. Output power of the 1 kHz beamline is 45 W. Both beamlines have excellent beam profile close to a fundamental TEM00 mode, which is essential for future applications such as efficient XUV generation or laser damage threshold testing. The prospects to achieve at least 0.5 kW output power are discussed., Martin Smrž, Ondřej Novák, Michal Chýla, ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii
Fyzikové se na výzkum v oblasti fyzikálního vzdělávání dosud často dívají s podezřením. Je to vůbec seriózní výzkum? Čím se zabývá? Jaké má výsledky? A nepatří spíš do pedagogiky? Příčinou těchto otázek může být i malá informovanost. Smyslem našeho příspěvku samozřejmě není přesvědčit polovinu fyziků, aby se vzdali svých specializací a vrhli se na didaktiku fyziky. Cílem je přinést stručný pohled na dnešní stav této oblasti (či alespoň určitých jejích aspektů), přispět k překonání některých zastaralých představ a ukázat, že výzkum v oboru fyzikálního vzdělávání lze brát jako přirozenou součást fyziky - oblast sice hraničí, ale je zajímavou a důležitou, která je pro fyziku jako celek přínosem., Physicists still often look at the area of physics educational research with some scepticism. ls it actually a serious research? What are its topics? What are the results? Does it not belong rather to pedagogy? Such questions can originate also from the lack of information. Of course, the purpose of this article is not to persuade half of physicists to drop their special fields and jump into the area of physics educational research. Rather, its aim is to present a brief view of a current state of this area (or at least some of its aspects), to help to overcome some outdated opinions and to show that physics educational research can be regarded as a natural part of physics – the part at its frontiers, but interesting, important and, in general, the area from which physics as a whole can benefit., Leoš Dvořák, Martina Kekule, Vojtěch Žák., and Obsahuje seznam literatury
Remote lasing from long distance towards Earth provides an efficient tool for remote sensing of the upper layers of the atmosphere. The basic element of such a system is a laser producing ultra-short pulses which are first negatively chirped before firing into the Earth‘s atmosphere. The atmospheric air imposes a positive chirp so at distances of several kilometres the laser pulse gets very short and has a very high intensity. At this point the air is ionized and the plasma filament forms a lasing medium., Hana Turčičová., and Obsahuje bibliografii
Ve středu 15. 7. 2015 ve většině našich hlavních médíí proběhla zpráva, že v CERNu byla objevena nová částice, nazývana pentakvark. Titulky zněly od střízlivého CERN hlásí objev nové částice přes Průlomový objev: Fyzici CERNu izolovali nové částice atomu až po bombastické Pentakvark. Vědecká bomba! CERN objevil částici, kterou hledal půl století. Jak skutečně významný je objev pentakvarku? Dříve než se pokusím na tuto otázku odpovědět, je třeba připomenout základní fakta o našich dnešních znalostech struktury hmoty a vysvětlit, co to jsou pentakvarky., On June 7th, news appeared in the mass media that a new particle called pentaquark, was discovered in CERN. Some headlines announced this finding as a breakthrough. Is the discovery of pentaquarks really so important? In this contribution, we tray to answer this question., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury