Karcinom jícnu je onemocnění s 90% mortalitou, ale část pacientů s lokálně pokročilým onemocněním může dlouhodobě přežívat díky multidisciplinární léčbě. Dokladem je tato kazuistika 40letého muže s dlaždicovým karcinomem středního jícnu prorůstajícím do dýchacích cest ve stadiu T4N1M0. Prvním léčebným zákrokem bylo zavedení Dumon Y-stentu do dýchacích cest jako urgentní zábrana sufokace. V dalším postupu byla použita konkomitantní chemoradioterapie, s dávkou záření 66Gy/33 frakcí/47 dní normofrakcionací. Chemoterapie v kombinaci cisplatina a fluorouracil byla podávána v celkové délce 6 cyklů, s ozářením během 2. a 3. cyklu. Na CT po léčbě byla zjištěna částečná regrese nádoru, endoskopické biopsie z jícnu i průdušek byly negativní. V prvním roce po chemoradioterapii bylo nutno řešit těsnou stenózu jícnu s příznaky až úplné afagie, což se podařilo zvládnout dilatacemi. V dalším období stav nemocného komplikovaly endobronchiální granulace řešené lokálním ošetřením laserem a jejich mechanickým snesením. Opakované biopsie ukazovaly na lokální progresi tumoru endobronchiálně, takže byla indikována paliativní chemoterapie docetaxelem, která byla podávána po dobu 1 roku. Během tohoto období opakované endobronchiální biopsie neprokázaly karcinom, CT hrudníku se normalizovalo, stav pacienta se zlepšil. Posléze byl odstraněn Y-stent 25 měsíců po zavedení a ukončena chemoterapie. Při kontrole 3 roky po diagnóze byl pacient bez známek nádoru., Esophageal cancer is characterized by 90 % mortality. Nevertheless, the part of the patients suffering from locally advanced disease can survive for a long time thanks to the multidisciplinar treatment. This fact can be documenetd by this case report of 40 year old man with squamous cell carcinoma of medial oesophagus intergrowing to respiratory tract, stage T4N1M0. At the start of the treatment Dumon Y stent was introduced into airways to avoid suffocation. Then, the concurrent chemoradiotherapy was used, with the radiation dose of 66Gy/33 fractions/47 days. Chemotherapy using combinationof cisplatin and fluorouracil was administered in the total length of 6 cycles, with the radiation applied during the second and third cycle. After the treatment, CT revealed the partial regression of the tumor, while endoscopic biopsies from oesophagus and bronchial tubes being negative for malignancy. During the first year after the chemoradiotherapy the tight stenosis of the oesophagus with the total aphagia was to be solved using the repeated dilatations. During the following period, the illness course was complicated by endobronchial granulations, treated by the local laser treatment and mechanical ablation, as well. Repeated biopsies shown the local endobronchial progression of the tumor, so that the paliative chemotherapy with the docetaxel was applicated, lasting one-year. During this period, repeated endobronchial biopsies did not proved a malignancy, CT finding was normalized and the patient´s status was improved. Finally, the Y stent was removed 25 months after insertion, and the chemotherapy was ended. Three years after the diagnosis, the patient had no signs of the tumor recurrence., Milada Zemanová, Pavel Vítek, Martina Vašáková, Aleš Novotný, Eva Maisnerová, and Literatura
Karcinom pankreatu je solidní zhoubný, nepreventabilní, chemoradiorezistentní nádor s nepříznivou prognózou. Radikální resekce je jedinou potencionálně kurativní terapeutickou modalitou, která ve spojení s adjuvantní chemoterapií signifikantně prodlužuje přežití u 20 % pacientů. U části primárně neresekabilních nemocných (borderline) je v současné době preferován aktivní přístup pomocí neoadjuvantní chemoradioterapie k dosažení následné resekce. U přibližně 70 % nemocných je indikována paliativní či symptomatická terapie. Při podezření na CaP je nutné odeslat pacienta co nejdříve na specializované pracoviště. Přetrvávající pocit beznaděje u části odborné veřejnosti je nutné nahradit racionálním postupem., Pancreatic cancer is a solid, malignant, unpreventable, chemoradioresistant tumour with an unfavourable prognosis. Radical resection is the only potentially curable treatment modality that, coupled with adjuvant chemotherapy, significantly prolongs the survival in 20% of patients. In a proportion of primary unresectable patients (borderline), an active approach is currently preferred that utilizes neoadjuvant chemo(radio)therapy in order to reach subsequent resection. In approximately 70% of patients, palliative or symptomatic treatment is indicated. When pancreatic cancer is suspected, it is necessary to refer the patient as soon as possible to a specialized centre. The prevailing feeling of despair in a part of the professional public has to be replaced by a rational approach., Miroslav Ryska, Hana Parobková, Pavel Záruba, Luboš Petruželka, and Literatura
V uplynulých letech bylo v Evropě registrováno několik nových preparátů pro léčbu pokročilého karcinomu prostaty – abirateron, enzalutamid a cytostatikum cabazitaxel. Právě díky novým lékům, léčebným postupům a poznatkům v patogenezi choroby jsme schopni nemocným nejen zlepšit kvalitu života, ale dokonce jej i významně prodloužit., There were several new agents for treatment of advanced prostate cancer registered in Europe in past few years such as abiraterone acetate, enzalutamide and cytotoxic agent cabazitaxel. Because of the new drugs, novel approaches and knowledge of disease pathogenesis we are capable not only to improve patient´s quality of life but also prolong it significantly., Hana Študentová, Vladimír Študent jr., Vladimír Študent, Bohuslav Melichar, and Literatura
Problematika idiopatických střevních zánětů přitahuje nejen gastroenterology, ale i ostatní lékařskou veřejnost již od počátku minulého století, doby objevu této skupiny zánětlivých autoimunitních chorob. Výjimkou mezi gastroenterology přirozeně nebyl ani doyen české gastroenterologie, profesor MUDr. Zdeněk Mařatka, DrSc., který podstatnou část svého života zasvětil výzkumu zánětlivých střevních onemocnění, zejména ulcerózní kolitidy. Pro současné století je charakteristický velmi rychlý rozvoj vědeckého výzkumu a téměř okamžité zavádění výsledků vědeckého poznání do klinické praxe. V oblasti idiopatických střevních zánětů jsou to především pokroky v diagnostice a terapii. Vyšetření tenkého i tlustého střeva magnetickou rezonancí patří k vrcholu v neinvazní diagnostice dolní části trávicího traktu. Podávání biologické léčby nemocným s nejtěžšími formami idiopatických střevních zánětů je nutno považovat za přelom od zavedení kortikoidů do terapie idiopatických střevních zánětů v 50. letech minulého století., The inflammatory bowel diseases have been an interesting topic not only for gastroenterologists, but also for other medical professionals, since the beginning of the last century, when this group of inflammatory autoimmune diseases was revealed. Logically, the doyen of Czech gastroenterology, Professor MUDr. Zdeněk Mařatka, DrSc., who dedicated a substantial part of his life to research into inflammatory bowel disease, particularly ulcerative colitis, was no exception. The current century is characterized by a very rapid development of scientific research and almost immediate introduction of scientific knowledge into clinical practice. In the area of inflammatory bowel diseases, the biggest advances have been made in diagnosis and therapy. The examination of the small bowel and large bowel by magnetic resonance belongs at the very pinnacle in the non-invasive diagnosis of the lower part of the gastrointestinal tract. The administration of biological therapy to patients with the most severe forms of inflammatory bowel diseases should be considered a breakthrough since the introduction of corticosteroids into the therapy of inflammatory bowel diseases in the 1950s., and Michal Konečný, Jiří Ehrmann
I přes radikální chirurgické výkony historicky dlouhodobě přežívalo pouze 15–20 % pacientů s primárním kostním sarkomem. Zásadní zlepšení v prognóze onemocnění přineslo zařazení systémové chemoterapie v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy se již dařilo dosahovat dlouhodobých remisí u 60–70 % pacientů s lokalizovaným onemocněním. V posledních dvaceti letech se však naděje nemocných na vyléčení příliš nezvýšila. Cílená terapie, event. metronomická léčba, jsou jednou z možných cest, kterou lze dát šanci na přežití pacientům s relapsy nebo rezistentními nádory, anebo snížit toxicitu konvenční léčby. V článku je souhrnně popsán stav výzkumu nových léčebných možností u sarkomů skeletu. Většina léků je ve fázi 1. a 2. klinického zkoušení. Samostatně je pojednáno o léčbě obrovskobuněčného kostního nádoru., At present, therapy success in bone sarcoma is significantly better compared to historical cohorts, with 60–70 % overall survival. Unfortunately, no sufficient progress in better survival of patients with relapsed and refractory bone sarcomas during last twenty years has been observed. Here we review targeted therapeutics in bone sarcomas being under investigation that may bring chance to patients suffering from relapsed and chemoresistant bone sarcomas. A majority of the targeted drugs are given as part of phase 1 or 2 studies. Separately, recent successful findings of efficacy of denosumab in treatment of giant bone cell tumor are described., Peter Múdry, Lucia Kútniková, Danica Zapletalová, and Literatura 2
Pacienti s diabetem 1. typu jsou vystaveni neustálé zátěži vyplývající z nutnosti pečlivého selfmonitoringu glykemie a přesného dávkování inzulinu na základě zjištěných hodnot, obsahu sacharidů v potravě a plánované i neplánované fyzické aktivity. Chyby při dávkování inzulinu se projeví hypoglykemií nebo hyperglykemií, přičemž výskyt hypoglykemií je nejčastějším faktorem limitujícím dosažení optimální kompenzace diabetu. Proto jsou pokroky při vývoji automatických prvků pro dávkování inzulinu v inzulinových pumpách velmi významné i z klinického hlediska. V současnosti dostupné systémy LGS a PLGM umožňují omezit výskyt a dobu strávenou v hypoglykemii a jsou dalším krokem na cestě k uzavřenému okruhu dávkování inzulinu., Patients with type 1 diabetes are exposed to permanent burden consisting of careful glucose self-monitoring and precise insulin dosage based on measured glucose values, carbohydrates content in the food and both planned and non-planned physical activity. Erroneous insulin dosing causes frequent both hypoglycemia and hyperglycemia. Hypoglycemia is, however, the most clinically significant complication limiting the optimal diabetes control. Automatic features for insulin dosage integrated in insulin pumps are thus very important. Low glucose suspend (LGS) and Predictive Low Glucose Management (PLGM) use glucose sensor values to prevent hypoglycemia, shorten the time spent in hypoglycemic range and present further step forward to fully closed-loop system of insulin treatment., and Martin Prázný