Chirurgická léčba u nemocných s nemalobuněčným plicním karcinomem (NSCLC) poskytuje největší šanci na dlouhodobé přežití. Tato léčba je však vyhrazena pouze pro nemocné diagnostikované v časném stadiu onemocnění, tj. ve stadiu I a II. Pětileté přežití nemocných operovaných ve stadiu IIIA je pouze 23 %. Existuje zde tudíž velká potřeba zlepšení výsledků přežití, zvláště v oblasti systémové chemoterapie, neboť většina nádorových relapsů se projevuje tvorbou metastáz. Ačkoliv se neoadjuvantní chemoterapie u operabilních stadií NSCLC ještě před několika málo lety zdála být velmi slibnou metodou léčby, z výsledků prací publikovaných v poslední době je zřejmé, že její role není doposud zcela jasná a nadále zůstává oblastí výzkumu. Je potřeba dalších výsledků z randomizovaných studií, než by se neoadjuvantní léčba stala léčbou standardní. Dilema, zda aplikovat adjuvantní, neoadjuvantní nebo oba typy chemoterapie nemocným operovaným pro NSCLC, tedy zůstává nerozřešené. Souhrnně se nezdá být prokázána pozitivní role neoadjuvantní chemoterapie v léčbě operabilního NSCLC stadia I a II. Naopak výsledky randomizovaných studií prezentovaných poprvé v roce 2004 prokázaly prospěch pooperační adjuvantní chemoterapie oproti samotné chirurgické léčbě u NSCLC stadia IB, II a IIIA. Na otázku, zda je chemoterapii lépe aplikovat před, nebo po chirurgické léčbě, mohou odpovědět pouze rozsáhlé randomizované studie, jejichž výsledky jsou očekávány. Role neoadjuvantní chemoterapie u nemocných s NSCLC v klinickém stadiu IIIA zůstává nejistá. Nejracionálnějším přístupem k těmto nemocným se jeví neoadjuvantní chemoterapie nebo chemoradioterapie s následnou chirurgickou léčbou., Irena Špásová, and Lit.: 51
SGLT2 a DPP4 inhibitory jsou nová účinná perorální antidiabetika s nízkým rizikem hypoglykemie a příznivým nebo neutrálním vlivem na tělesnou hmotnost. Těmito vlastnostmi se zásadně odlišují od častěji používaných derivátů sulfonylurey. Současná léčba diabetu 2. typu je poměrně komplikovaná a pozice těchto nových léků v léčebném schématu zatím není jednoznačně definována. Personalizovaná léčba diabetu na základě molekulárních markerů zatím není v praxi možná. Často až klinické zkušenosti určují postavení nových antidiabetik v léčbě pacientů s diabetem 2. typu. Tyto zkušenosti jsou pak postupně modifikovány novými klinickými studiemi. V současné době stojí lékař před otázkou, který z moderních léků volit. Při tomto rozhodnutí může být pomocí následující text., SGLT2 and DPP4 inhibitors are new effective oral antidiabetic drugs with low risk of hypoglycemia and positive or neutral impact on body weight. These characteristics are substantially different from more widely used sulphonylureas. Current treatment of type 2 diabetes is rather complicated. Moreover, the position of new antidabetics in the guidelines has not yet been clearly defined. Personalised treatment on the basis of molecular markers is still not possible. Therefore, the position of new antidiabetics in the treatment of type 2 diabetes is often determined by clinical experience and subsequently modified by new clinical studies. Currently, doctors are asking which of these modern antidabetics to choose. The following text might help in this decision., and Jan Šoupal, Martin Prázný
Výskyt a spektrum gastrointestinálních onemocnění u seniorů je z pochopitelných důvodů odlišné oproti pacientům z nižších věkových skupin. V 7. a 8. deceniu se setkáváme především s organicky podmíněnými chorobami a s polékovým poškozením gastrointestinálního traktu. Jako probiotika označujeme živé bakteriální kultury lidského původu, která jsou prospěšná lidskému zdraví. Jejich podávání vede k úpravě narušeného složení fyziologické střevní flóry, navíc se využívá jejich působení protizánětlivé a imunomodulační. Velmi významný je vliv probiotik na zvýšení slizniční kolonizační rezistence, který se využívá v prevenci a léčbě postantibiotických nebo infekčních průjmů. V klinické praxi se v tomto ohledu nejvíce uplatňuje podávání Saccharomyces boulardi. Nepatogenní kmen Escherichie coli Nissle 1917 se využívá v prevenci recidivující segmentární kolitidy při divertikulóze tračníku. V léčbě zácpy a přidružených hemoroidálních poruch je možné využívat řady dietetických doplňků ze skupiny probiotik nebo synbiotik., The incidence and range of gastrointestinal diseases in senior patients differ from those in patients in younger age groups. Gastrointestinal disorders caused by organic factors and drugs are most frequent in the 7th and 8th decades. Probiotics are live human bacteria which have a beneficial effect on human health. In addition to restoring disturbed physiological intestinal flora, administration of probiotics has anti-inflammatory and immunomodulating effects, too. Of great interest is the effect of probiotics on a higher mucosa colonisation resistance, which is used in the prevention and treatment of post-antibiotic or infectious diarrhoeas. Saccharomyces boulardi has been the most often used option for the above effects in clinical practice. The non-pathogenic strain of Escherichia coli Nissle 1917 is used for the prevention of recurrent segmentary colitis in colonic diverticular disease. A number of probiotic or synbiotic dietary supplements can be used for the treatment of constipation and the related haemorrhoidal disorders., Milan Lukáš, and Lit.:10
V době, kdy zatím stále nejsme schopni primární prevence karcinomu prostaty, jsme odkázáni na prevenci sekundární - diagnostikovat onemocnění včas ve stadiu ohraničeném na prostatickou žlázu a vyléčit ho u pacienta, který vyléčení potřebuje. Radikální prostatektomie dnes u onemocnění v tomto stadiu stále představuje nejlepší dostupnou léčebnou modalitu. V době, kdy se vedle konvenční otevřené operace objevují operace tzv. méně invazivní (laparoskopické a roboticky asistované), bývá často diskutována otázka, která z nich je lepší. Investice do velmi nákladných technologií podněcuje marketingové pozadí této diskuze. Zde je třeba podobné snahy odmítnout a soustředit se pouze na objektivní data výsledků medicíny založené na důkazech (EBM). Autor na tomto základě diskutuje výsledky a úskalí jednotlivých technik, ukazuje, že zatím neexistuje žádný důkaz, který by ukazoval, že roboticky asistovaná radikální prostatektomie přináší nějaký benefit v oblasti menší invazivity, návratu a zachování močové kontinence a erekce. V oblasti onkologické jsou výsledky méně invazivních operací naopak horší ve smyslu vyššího výskytu tzv. pozitivních chirurgických okrajů. Podle průzkumů pacienti operovaní konvenčně udávali 4,4krát vyšší spokojenost než pacienti operovaní roboticky asistovanou operací, pacienti operovaní roboticky asistovanou operací potřebovali 3,5krát častěji adjuvantní léčbu (radioterapie, hormonální léčba) než pacienti operovaní konvenčně., Without the possibility of prostate cancer primary prevention we are left with the strategy of secondary prevention – to diagnose the disease early, when it is confined to the prostatic capsule, and cure it only in patients who need it. Radical prostatectomy in present remains the best available modality for early treatment of prostate cancer. Since new so-called less invasive methods (laparoscopic and robotic-assisted) challenge the standard open surgery, the issue of which of these techniques achieves better results, is being frequently discussed. Because of the high purchase cost of these technologies such debates are often blurred with marketing strategies. We have to reject such tendencies and concentrate only on objective evidence-based medicine (EBM) data. The author discusses outcomes and drawbacks of individual techniques and shows that there is currently no evidence supporting any benefit of robotic-assisted ra dical prostatectomy in terms of invasiveness, recovery and maintaining of urinary continence and erection. The results of these less invasive techniques in terms of oncologic outcome ere even worse – they are associated with higher incidence of so-called positive surgical margins. Surveys show 4,4times higher satisfaction rate in patients undergoing open surgery than in patients treated with robotic-assisted surgery. The adjuvant therapy was more (3,5times) frequently required in patients undergoing robotic-assisted surgery than in the other group., Dalibor Pacík, and Lit.: 16
Následující článek s uvedenou klinickou kazuistikou upozorňuje na úskalí, která se často vyskytují v běžné praxi klinického onkologa. V úvodu je charakterizován management léčby nádorové bolesti se zaměřením na chyby, které se mohou v naší každodenní praxi vyskytnout. Dále je podrobně analyzován algoritmus diagnostiky a léčby průlomové bolesti. Následná klinická kazuistika poukazuje na důležitost kvalitní kombinace léčby chronické a průlomové bolesti, která může zásadním způsobem přispět ke zlepšení kvality života a celkové délky přežití nemocného s mnohočetně generalizovaným nádorovým onemocněním., The present article accompanied by a clinical case report highlights the pitfalls frequently encountered in the common practice of a clinical oncologist. In the introduction, the management of tumour pain is characterized with a focus on errors that can occur in everyday practice. Next, the algorithm of diagnosing and treating breakthrough pain is analyzed in detail. The present case report emphasizes the importance of a good-quality combination therapy for chronic and breakthrough pain that can substantially contribute to improving the quality of life of a patient with multiple generalized tumour disease., Luboš Holubec, Ondřej Fiala, Vít Martin Matějka, Jindřich Fínek, and Literatura
Zobrazenie sluchového nervu a vnútorného ucha ako aj vyšších centier sluchovej dráhy pred kochleárnou implantáciou pomocou MR a/alebo CT je v dnešnej dobe štandardom. Stav vnútorného ucha má zásadný vplyv na výsledok kochleárnej implantácie (Kí). U väčšiny kandidátov na Kí je hluchota spôsobená poruchou funkcie Cortiho orgánu v inak anatomicky diferencovanom uchu so zachovaným počtom gangliových buniek a vlákien sluchového nervu. Úlohou zobrazovacích metód je prispieť k určeniu príčiny hluchoty a identifikovať anatomické podmienky pre samotný chirurgický výkon. V článku sme sa zamerali na spektrum patologických nálezov spánkovej kosti, vnútorného ucha a sluchového nervu, s ktorými sa môžeme stretnúť a na ktoré pred kochleárnou implantáciou treba upozorniť. Predoperačné zistenie abnormalít na úrovni vnútorného a prípadne stredného ucha, dáva chirurgovi možnosť implantovať vhodné ucho, naplánovať chirurgický postup a vybrať správny typ elektródy na implantáciu., CT and/or MR imaging of acoustic nerve, inner ear and superior centers of acoustic pathway is a gold štandard before planned cochlear implantation. Condition of inner ear plays an important role in determining the outcome of cochlear implantation (CI). Most of the candidates for CI lost their hearing by impairment of the Corti organ, in otherwise anatomically normal ear with normál number of ganglion cells and fibers of acoustic nerve. Role of imaging is help to find the cause of deafness and identify anatómie conditions before surgical intervention. In this article we are trying to review different pathologic conditions of temporal bone, inner ear and acoustic nerve that are important to identify before cochlear implantation. Detection of abnormality in inner or middle ear gives surgeon a possibility to implant in a proper part of ear, pian the specific surgical techinque and determine the right type of eleetrode for implantation., Slávikova K, Bilická Z, Kabátová Z, Profant M., and Literatura 14
The postcranial skeleton of the Ponto-Caspian endemic benthophilines Anatirostrum and Benthophilus show unique specializations within gobioid fishes. Precaudal and caudal vertebrae are reduced in numbers and the dorsal pterygiophore insertion pattern is modified. Pterygiophores, which support no spine or segmented fin ray, are present in the skeletons at the rear of the first dorsal fin and at the second dorsal fin origin. Because of the low number of vertebrae the second dorsal and anal fin pterygiophores of Anatirostrum and Benthophilus are displaced anteriorly. The pterygiophores that support the first spine of these two median fins are positioned opposite to each other.
Dermoidální cysta s dermálním sinusem v oblasti zadní jámy lební je málo častým mozkovým nádorem. Autoři uvádí kazuistiku sedmiměsíční pacientky léčené pro dermoidální cystu s dermálním sinusem v oblasti zadní jámy lební spolu s mozečkovým abscesem, detekovaným CT a MR vyšetřením. Pacientka byla operována den po zavedení zevní komorové drenáže; byla provedena totální excise dermoidální cysty a mozečkového abscesu. Včasná diagnóza a správný postup ošetření těchto benigních mozkových tumorů mohou zabránit závažným komplikacím, jak je dále rozvedeno v diskuzi. Klíčová slova: dermoidální cysta – vyzrálý teratom – dermální sinus – mozečkový absces <span class="">Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.</span> Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů., Posterior fossa dermoid cysts with dermal sinuses are rare cerebral tumours. Authors recently treated a 7-<span class=""></span>month‑<span class=""></span>old girl who suffered from a posterior fossa dermoid cyst with dermal sinus. In addition, cerebellar abscess in the left cerebellar hemisphere was detected by CT and MRI. Surgery was performed the day after external ventricular drainage insertion, and the dermoid cyst and cerebellar abscess were fully excised. Early detection and adequate management of these benign tumours can prevent serious complications, as argued within the discussion section., and E. Brichtová, F. E. B. Q. Azevedo
Posterotestes gen. n. (Digenea: Apocreadiidae, Apocreadiinae) is proposed for specimens with the following features: spiny body, posterior position of gonads, extension of vitelline follicles up to level of intestinal bifurcation and absent at post-testicular space, long oesophagus and extension of caeca up to anterior testis. Posterotestes unelen sp. n. is described from the intestine of the native fish, Percichthys trucha (Cuvier et Valenciennes) (Osteichthyes: Percichthyidae) from Patagonian Andean lakes.