The paper deals with the conception of languange Early Ludwig Wittgenstein presented in work Tractatus logico-philosophicus. It discusses also a very important relation between natural language and ideal one - for this purpose, the category ,,Zeichen'' and the relation between ,,Zeichen'' and ,,Symbol'' is analyzed., Příspěvek pojednává o pojetí jazyků Early Ludwig Wittgenstein v práci Tractatus logico-philosophicus. Zabývá se také velmi důležitým vztahem mezi přirozeným jazykem a ideálním - pro tento účel je analyzována kategorie ,,Zeichen'' a vztah ,,Zeichen'' a ,,Symbol''., and Antonín Dolák
The paper points to problems that stem from the fact that theories subsumed under the heading ''deontic logic'' often have unclearly defined goals and their creators tend to conflate perspectives that are discordant. It suggests that many problems that have troubled deontic logic for many years can be better grasped (and in some cases in effect solved) if we properly parcel out the area of logical studies subsumed under the heading ''deontic logic''. Prescriptive language games proposed by David Lewis together with his conception of scorekeeping in the games are proposed as a suitable starting point for the parceling. Using the perspective of the games we can distinguish different theories to be developed within deontic logic. They differ in their focus on different kinds of moves in the language game and in their conceiving the language game either as static or as dynamic., Příspěvek poukazuje na problémy, které vyplývají ze skutečnosti, že teorie obsažené pod nadpisem ,,deontická logika'' mají často nejasně definované cíle a jejich tvůrci mají tendenci sjednotit perspektivy, které jsou neslučitelné. Naznačuje, že mnoho problémů, které mají mnoho let problémy s deontickou logikou, lze lépe pochopit (a v některých případech i účinně řešit), pokud řádně rozložíme oblast logických studií zahrnutých pod nadpisem ,,deontická logika''. Předpisové jazykové hry navržené Davidem Lewisem spolu s jeho pojetím skóre ve hrách jsou navrženy jako vhodný výchozí bod pro balíčkování. Pomocí perspektivy her můžeme rozlišit různé teorie, které mají být vyvinuty v rámci deontické logiky., and Vladimír Svoboda
The paper deals with the problem whether the number is a property or an object. The authors are convinced that from the logical point of view the number is an object, but from the ontological point of view the number is a special kind of property (briefly spoken the property of a system or a structure). and Prokop Sousedík, David Svoboda
In this paper we deal with the problem, whether number is a property of external things. It is divided into three parts. Firstly Mill’s empiristic concept of natural numbers is summarized, then Frege’s arguments against this conception are put forth and finally viewpoints of some contemporary analytical philosophers (first of all G. Kessler), who reject Frege’s critique, are set out. Kessler and his followers in fact revive the abandoned theory of Mill., V tomto článku se zabýváme problémem, zda je číslo majetkem vnějších věcí. Je rozdělena do tří částí. Nejprve je shrnut Millmův empirický koncept přirozených čísel, pak jsou uvedeny Fregeovy argumenty proti tomuto pojetí a nakonec jsou vytyčena stanoviska některých současných analytických filozofů (především G. Kesslera), kteří Fregeovu kritiku odmítají. Kessler a jeho následovníci ve skutečnosti oživují opuštěnou teorii mlýna., and Prokop Sousedík ; David Svoboda
The goal of this article is to explore the ways in which logic can contribute to study of rational argumentation. Basic concepts of valid, sound and rational argument are introduced. The concept of logical entailment is presented and its fundamental properties, i.e., necessity and formality, are explained. It is argued that these are essential properties of the entailment relation in all modern logical systems. It is mentioned that conclusions of most everyday’s arguments are not entailed by their premises. This objection against identifying rational arguments with sound ones is even strengthened by presenting defeasible arguments, which cannot even be turned into valid ones with true premises by adding additional premises. Systems for describing defeasible argumentation are mentioned, but it is argued that they are neither formal logical systems in the discussed sense, nor they can provide exhaustive description of rational argumentation. Such an exhaustive account is impossible and defeasible logics merely present a partial tool for bridg-ing formal and informal logic and theirs accounts of argumentation., Cílem tohoto článku je prozkoumat způsoby, kterými logika může přispět ke studiu racionální argumentace. Jsou zavedeny základní pojmy platné, zdravé a racionální argumentace. Je představen koncept logického zapracování a vysvětleny jeho základní vlastnosti, tj. Nezbytnost a formálnost. To je argumentoval, že tito jsou základní vlastnosti vztahu entailment ve všech moderních logických systémech. Uvádí se, že závěry většiny každodenních argumentů nejsou jejich provozovnami. Tato námitka proti identifikaci racionálních argumentů se zdravými argumenty je ještě posílena prezentací chybných argumentů, které se nedají proměnit v platné s pravdivými prostory přidáním dalších prostor. Jsou zmíněny systémy pro popis chybné argumentace, ale to je argumentoval, že oni nejsou ani formální logické systémy v diskutovaném smyslu, ani oni mohou poskytovat vyčerpávající popis racionální argumentace. Takový vyčerpávající výklad je nemožné a logické logiky jsou pouze částečným nástrojem pro překlenutí formální a neformální logiky a jejich argumentace o argumentaci., and Svatopluk Nevrkla
Deficit železa je častou komorbiditou u pacientov s chronickým srdcovým zlyhávaním a asociuje so zhoršenou prognózou chorého. Dotýka sa to kvality života chorých a častejších rehospitalizácií. Metabolizmus železa je zložitý a máme dnes aj novšie informácie, hlavne u chorých so srdcovým zlyhávaním. Tieto článok pripomína. Rozoberá aj absolútny a funkčný deficit železa. U srdcového zlyhávania práve deficit železa ovplyvňuje prognózu chorého, a nie tak prítomnosť anémie. Prevalencia anémie u srdcového zlyhávania je asi 30–35 %, vyššia je u osôb s častejšími akútnymi dekompenzáciami ochorenia. Liečba deficitu železa je potrebná a priaznivo zlepšuje prognózu. Najviac skúseností z klinických štúdií je s i.v. podávaním železa (štúdie FERRIC HF, FAIR HF, CONFIRM HF), a menej informácií máme o perorálnom príjme železa. Zatiaľ neboli publikovane veľké a dlhotrvajúce štúdie s podávaním železa, ktoré by analyzovali mortalitu ochorenia. Kľúčové slová: liečebný prístup u deficitu železa – metabolizmus železa u srdcového zlyhávania – prevalencia deficitu železa – srdcové zlyhávanie, Iron deficiency is a frequent comorbidity in a patient with chronic heart failure, and it associates with a worse prognosis of that patient. Mainly worse quality of life and more rehospitalizations are in these iron deficient patients. Iron metabolism is rather complex and there is some new information concerning this complexity in heart failure. We distinquish an absolute and a functional iron deficiency in heart failure. It is this deficit which is important and not as much is anemia important here. Prevalence of anaemia in heart failure is about 30–50 %, higher it is in patients suffering more frequently heart failure decompensations. Treatment of iron deficiency is important and it improves prognosis of these patients. Most experiences there are with i.v. iron treatment (FERRIC HF, FAIR HF and CONFIRM HF studies), less so with per oral treatment. There are no clinical trials which analysed mortality influences. Key words: heart failure – iron metabolism in heart failure – prevalence of iron deficit – treatment of iron deficiency in heart failure, and Ján Murín, Miroslav Pernický