The representative full-text digitalized HetWiK corpus is composed of 140 manually annotated texts of the German Resistance between 1933 and 1945. This includes both well-known and relatively unknown documents, public writings, like pamphlets or memoranda, as well as private texts, e.g. letters, journal or prison entries and biographies. Thus the corpus represents the diverse groups as well as the heterogeneity of verbal resistance and allows the study of resistance in relation to the language usage.
The HetWiK corpus can be used free of charge. A detailed register of the individual texts and further information about the tagset can be found on the project-homepage (german). In addition to the CATMA5 XML-format we provide a standoff-JSON format and CEC6-Files (CorpusExplorer) - so you can export the HetWiK corpus in different formats.
The goal of this article is to explore the ways in which logic can contribute to study of rational argumentation. Basic concepts of valid, sound and rational argument are introduced. The concept of logical entailment is presented and its fundamental properties, i.e., necessity and formality, are explained. It is argued that these are essential properties of the entailment relation in all modern logical systems. It is mentioned that conclusions of most everyday’s arguments are not entailed by their premises. This objection against identifying rational arguments with sound ones is even strengthened by presenting defeasible arguments, which cannot even be turned into valid ones with true premises by adding additional premises. Systems for describing defeasible argumentation are mentioned, but it is argued that they are neither formal logical systems in the discussed sense, nor they can provide exhaustive description of rational argumentation. Such an exhaustive account is impossible and defeasible logics merely present a partial tool for bridg-ing formal and informal logic and theirs accounts of argumentation., Cílem tohoto článku je prozkoumat způsoby, kterými logika může přispět ke studiu racionální argumentace. Jsou zavedeny základní pojmy platné, zdravé a racionální argumentace. Je představen koncept logického zapracování a vysvětleny jeho základní vlastnosti, tj. Nezbytnost a formálnost. To je argumentoval, že tito jsou základní vlastnosti vztahu entailment ve všech moderních logických systémech. Uvádí se, že závěry většiny každodenních argumentů nejsou jejich provozovnami. Tato námitka proti identifikaci racionálních argumentů se zdravými argumenty je ještě posílena prezentací chybných argumentů, které se nedají proměnit v platné s pravdivými prostory přidáním dalších prostor. Jsou zmíněny systémy pro popis chybné argumentace, ale to je argumentoval, že oni nejsou ani formální logické systémy v diskutovaném smyslu, ani oni mohou poskytovat vyčerpávající popis racionální argumentace. Takový vyčerpávající výklad je nemožné a logické logiky jsou pouze částečným nástrojem pro překlenutí formální a neformální logiky a jejich argumentace o argumentaci., and Svatopluk Nevrkla
Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i fi losofi i. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních fi losofů vedla k vytvoření defl ačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve fi losofi i střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve fi losofi i používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle neuskutečnitelné a uzavřené vůči možnosti empirické falsifi kace. Navíc jsou založeny na vadných analogiích a neoprávněně přenášejí důkazní břemeno. Persvazivní úspěšnost myšlenkových experimentů je velmi nízká, a proto nedokáží přispět k řešení fi losofi ckých problémů. Závěrem článku je, že nejběžnější druhy myšlenkových experimentů by měly být odstraněny ze souboru fi losofi ckých metod. and Th ought experiments are popular tools of argumentation in science and philosophy. Th e criticism of these experiments from naturalized and experimental philosophers has led to the formation of defl ationary and minimalist approaches that weaken the epistemic power of thought experiments and reconcile them with empiricism. Th is paper aims to demonstrate that these attempts do not overcome the main problems encountered by thought experiments in philosophy. Th e limits of human rationality and imagination prevent experimenters from solving unrealistic scenarios in a reliable way. Th ought experiments in philosophy are diff erent from science because the real ones usually cannot be implemented and are not open to the possibility of empirical falsifi cation. Moreover, they are based on defective analogies and they shift the burden of proof unfairly. Th e persuasive success of thought experiments is very low; therefore, they cannot contribute to the solution of philosophical problems. Th e paper concludes that the most common types of thought experiments should be removed from the set of philosophical methods.