Nástěnná malba: v malé kartuši pod scénou s Perseem a Andromedou je zobrazen Ganymédés, který levicí drží orla a v pozdvižené pravici drží pohár., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev v trojúhelníkové kartuši je přemalován nebo dokonce navržen F. Přečkem a jeho pomocníkem G. Schmidtem až v letech 1900-1903.
Nástěnná malba: ve vodě plave býk ověnčený květinami (Jupiter), na jeho hřbetě sedí Európa. Na břehu několik žen, v popředí dva vousatí muži (personifikace vodních božstev), jeden z nich drží pádlo, opírá se o nádobu s vytékající vodou, na hlavě má věnec z rákosí. Nad scénou v oblacích dva putti s kyticemi květů., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Nástěnná malba: v malé kartuši pod únosem Európy je Psýché, na její ruku usedají motýli. Vedle ní na stojanu hořící olejová lampička., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev v trojúhelníkové kartuši je přemalován nebo dokonce navržen F. Přečkem a jeho pomocníkem G. Schmidtem až v letech 1900-1903.
Nástěnná malba: v popředí skupina ženských a mužských postav, v oblacích orel, v pařátě drží jupiterovy blesky, na jeho hřbetě sedí nahý Ganymédés s vlající drapérií ovinutou kolem těla., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Ikonografické schéma Tencalla převzal z rytiny Johanna Wilhelma Baura (Baur 1641), nebo podle některé z jejích pozdějších kopií. Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Nástěnná malba: malé kartuši pod velkou figurální scénou s únosem Ganymeda je postava Jitřenky - žena s hvězdou nad čelem, v pozadí červánky., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev v trojúhelníkové kartuši je přemalován nebo dokonce navržen F. Přečkem a jeho pomocníkem G. Schmidtem až v letech 1900-1903.
Nástěnná malba: v rákosí stojí postava Pána objímajícího rákos a Nymfy Syringy, která se krčí u hladiny řeky. Nad výjevem dvojice putti, v popředí říční božstva., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Ikonografické schéma Tencalla převzal z rytiny Johanna Wilhelma Baura (Baur 1641), nebo podle některé z jejích pozdějších kopií. Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Nástěnná malba: v malé kartuši pod scénou s Pánem a Syrinx je Léda s labutí (Jupiter)., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev v trojúhelníkové kartuši je přemalován nebo dokonce navržen F. Přečkem a jeho pomocníkem G. Schmidtem až v letech 1900-1903.
Nástěnná malba: ve vodě stojí polonahý Aineiás, který je vyzvedán Venuší sedící nad ním na oblaku. V oblacích vůz, který je tažen dvojicí labutí, ve voze putto s bičíkem, drží opratě. Výjev je zasazen do krajiny na břehu řeky, v popředí zleva říční bůh Numícius s kormidlem a Nymfa, vpravo pokleká muž oblečený do kazajky a pláště, za ním Nymfa., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Grafickou předlohu fresky se nepodařilo najít, obdobu kompozice a i jednotlivých motivů najdeme v dobových zobrazeních Aineiovy apoteózy (e.g. Bauer 1641, 141). Přeček, František - Schmidt, Gustav (přemalby).
Nástěnná malba: malé kartuši pod figurální scénou s apoteózou Aineia je postava sedící Diany se psem. Na čele má půlměsíc, v ruce drží luk. Na zemi lovecké trofeje (zajíc, pták)., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev v trojúhelníkové kartuši je přemalován nebo dokonce navržen F. Přečkem a jeho pomocníkem G. Schmidtem až v letech 1900-1903.
Centrální sál je zaklenut kopulí s freskovou výzdobou. Stěny tohoto prostoru zdobí čtyři niky s alegorickými plastikami ročních dob. Jaro - žena s košem květů, Léto - žena se srpem, Podzim - muž s pohárem a měchem na víno, Zima - muž s nádobou, v níž je hořící oheň. Nad nikami a na pilířích nymfy, mořští koňové a jiné fantastické bytosti., Samek 1999#, 251-253., and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135.