Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Herkules, na zemi leží kyj, zápasí s Nemejským lvem. V průhledu vpravo lernská hydra, vlevo nad Herkulem v oblacích Jupiter a personifikace větrů, v oblacích se vznáší Herkules se štítem, na něhož útočí stymfalští ptáci., Samek 2003#,, and Herkules zde splývá se Samsonem (Herkules lva na rozdíl od Samsona uškrtil, nezranitelná kůže zvířete zůstala neporušená a Herkula po jeho vítězství nad lvem chránila). Letící Herkules je personifikací Síly (V. Orlinski-Raidl in: Samek 2003, 94).
Nástěnná malba. Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy. and Samek 2003#, 77-79.
Nástěnná malba. Scéna na mořské hladině. Ve velké mušli stojí nahý Neptun s vlajícím vousem, v levici trojzubec, kolem něho nereidky s dary moře (perly a korály), tritoni s mušlemi. V dálce potápějící se loď (prapor s půlměsícem) v oblacích se vznáší génius, drží plášť, žezlo a korunu, nad ním na oblaku sedí ženská postava, na hlavě lví přilba, v levé ruce zlatá soška Athény a svitek s kresbou vítězného oblouku, u její levé nohy roh hojnosti, z něho se sypou šperky a mince., Samek 2003#, 102-104., and Malba s Neptunem, v kontextu výzdoby na stěně pod touto malbou (socha Michaela Adolfa I. z Althannu), je oslavou odvážnýých skutků a diplomatických úspěchů Michaela Adolfa I. z Althannu (narážka na porážku Turků u Lepanta).
Nástěnná malba. Scéna v krajině, dole v popředí tři nahé ženy, neřesti- žena s hadími vlasy - Závist (Nevědomost), s oslíma ušima - Hloupost (Bezbožnost?), žena tápajícíc se zavázanýma očima a modlou v podobě satyra, kterou drží v drapérii - ? ( ). Kolem žen poletují netopýři. Nad nimi v oblacích dvě ženské figury. Žena s křížem a kadidelnicí, žena s okřídlenou přilbou na hlavě, drží knihu a olejovou lampičku, o pravé rameno opřeno kopí, u nohou štít s gorgoneonem. and Samek 2003#, 105-106, 137.
Freska. Scéna v krajině. V popředí dole stádo ovcí, na travnatém terénu pod stromem sedí Polyfémos, má mnoho očí, drží hůl. Před ním prchá Odysseus, přes hlavu má závoj. V oblacích se vynáší ženská figura s pochodní - Ctnost., Samek 2003#, 82-86., and Scéna neodpovídá běžnému ikonografickému pojetí útěku před Polyfémem. Obr nemá jen jedno oko, ale mnoho očí, Odysseus k útěku nevyužívá berany, ale je zobrazen jak prchá pod zázračným závojem. Snad by se mohlo jednat o závoj nymfy Leukothei, Ino (Samek 2003). Ten však v jeho příběhu figuruje jinak a na jiném místě jeho cesty domů, při jeho útěku z ostrova nymfy Calypso, kdy jej jako záchranné "lano" zachránil od utonutí.