Dvě sochy na sloupech vstupní brány. Kamenné sochy římských vojínů v podživotní velikosti v kontrapostu, levá noha vykročena. Vojín oděn v šat římského bojovníka s pláštěm bohatě zřaseným, přehozeným přes levé rameno, druhý cíp obtáčí pravý bok a je přichycen vlevo u pasu. Obě ruce pokrčeny v bojovém gestu. Na hlavě přilba, hlava pootočena k levému rameni.
Bronzová soška (53 cm): nahá Minerva (přilba, štít s hlavou Gorgony), ve zdvižené ruce patrně držela oštěp., Prag um 1600#, II, č. 519 s. 48-49., and Postoj sochy je variací na téma Apollóna Belvedérského, patrně protějšek k Scghardtově sošce Merkura ve Vídni.
Nad krbem stukový reliéf, v oblacích jede vůz tažený holubicemi..., http://www.viennatouristguide.at/Allerlei/Mythologie/Venus_Belvedere/ubvenus.htm, and Im Marmorsaal des Unteren Belvederes befinden sich zwei Kamine (Ost- und Westwand). Bekrönt werden sie von von einem gefesselten Kriegsgefangenen und Kriegstrophäen aus Marmor. Einige Teile der Kriegsbeute sind heute im Heeresgeschichtlichen Museum im Arsenal bzw. im Wien-Museum am Karlsplatz zu sehen. Die Kamindekorationen weisen auf die Gründung Roms hin: Die Marmorreliefs zeigen den Trojaner Aeneas (den Gründer Roms) und seine Mutter Venus. Kriegstrophäen oberhalb der Kamine Venus in der Schmiede des Vulcanos
Mramorové sousoší: mladý bojovník Caecina Paetus, se zabíjí dýkou, levicí drží za paži mrtvou manželku, Arrii Starší, žena je bezvládná a má zavřené oči.
Freska. Scéna v krajině. V popředí dole stádo ovcí, na travnatém terénu pod stromem sedí Polyfémos, má mnoho očí, drží hůl. Před ním prchá Odysseus, přes hlavu má závoj. V oblacích se vynáší ženská figura s pochodní - Ctnost., Samek 2003#, 82-86., and Scéna neodpovídá běžnému ikonografickému pojetí útěku před Polyfémem. Obr nemá jen jedno oko, ale mnoho očí, Odysseus k útěku nevyužívá berany, ale je zobrazen jak prchá pod zázračným závojem. Snad by se mohlo jednat o závoj nymfy Leukothei, Ino (Samek 2003). Ten však v jeho příběhu figuruje jinak a na jiném místě jeho cesty domů, při jeho útěku z ostrova nymfy Calypso, kdy jej jako záchranné "lano" zachránil od utonutí.
Freska. Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má kčelenku, diadém, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem. and Samek 2003#, 78-80.
Kresba (18, 3 X 12, 9): Minerva (přilba) stojí opřená o pařez, ruku na štítu malířského cechu sv. Lukáše, v levici palmový list, v pravici malířskou hůlku., Prag um 1600#, II, č. 645 s. 175-176., and Oslava malířství jako svobodného umění.
Kresba perem (13, 5 x 9, 6 cm), Vpravo nahý Merkur, klečí, je zobrazen jako umělec (v ruce malířská hůlka a svitek), vlevo Minerva, která jej věnčí. Vpravo dole atributy umění (sochařská busta, trubka)., Fučíková 1997#, I/279., and Patrně stránka z památníku (Stammbuch, album amicorum (?), oslava malířství jako svobodného umění. Tématem může být také Merkur jako ochránce umění.
Olejomalba na mědi (23 x 17 cm): uprostřed sedí Roma nebo Svatá říše římská (přilba, brnění, kopí, plášť) v ruce drží sošku bohyně vítězství. Nalevo sedí nahá Venuše objímající se s nahým Bakchem (číše), u Venušiných nohou Amor, u jehož nohou luk a toulec. Napravo sedí Blahobyt (polonahá, věnec z obilí na hlavě), v rukou roh hojnosti a snop se srpem. Dole je personifikace řeky s nádobou s vytékající vodou, vedle níž je medvěd (Sáva ?). Nahoře je napravo Moudrost (přilba, štít, kopí) a žena s odhaleným ňadrem vzhlížející vzhůru. Nahoře se vznáší Fama se dvěma troubami. Výjev je zasazen do přímořské krajiny. and Kaufmann 1988#, 20.54