Kresba (23 x 19, 3 cm): antikizující pravoúhlý sokl s přídí lodě (rostrum) zdobenou nahoře vlčí hlavou, na boku Tritón. Sokl má na rozích bukrania, na nichž je zavěšená girlanda, mezi bukranii nápisová deska., Vlnas 2001#, 100 č. I/2.111C., and Návrh divadelní dekorace hry na antický námět. Inspirací mohly být antické mince císařské doby, na nichž je císař na sloupu, který zdobí rostra.
Olej na plátně (92 x 62 cm): zátiší s květinami, drahocennými nádobami, lahůdkami, ovocem a pohárem., Kotalík 1982#, č.k. 87, and Jeden z prvních dokladů zájmu o trompe l'oeil v 17. století. V antice byla realisticky namalovaná zátiší, jejichž cílem bylo oklamat zrak, nazývána "xenia" (srov. Vitruvius 6, 7, 4), podle darů pro hosta, které jsou také obsahem Flegelova zátiší. Podrobné popisy jsou zachovány u Filostrata Staršího (po 160 - před 249), v jeho souboru popisů obrazů nazvaném Obrazy (Eikones) 1, 31 a 2, 26.
Reliéf zobrazuje donátora klečícího před P. Marií, kterého představuje jeho patron, svatý Ondřej. Důvodem modlitby k P. Marii je smrt zobrazená vlevo, za P. Marií. Pravicí pozdvihuje triumfálně přesýpací hodiny na znamení, že její čas nadešel, levicí drží donátora z ruku. Donátorova modlitba byla vyslyšena a na matčinu žádost se zjevuje Ježíš, který rozpojuje ruku smrti a donátorovu paži, čímž jej zachraňuje pro věčný život., Homolka 1985#, 207-211., and První zobrazení nahého lidského těla v umění českých zemí, které po vzoru antického umění vychází z optické zkušenosti. Poučení antickým sochařstvím bylo však zprostředkováno patrně výlučně malbou a grafikou (srov. Legner 1967). Antickou tradicí je rovněž ovlivněno pojetí Krista, jehož tělo je bez poskvrny a dokonale krásné. V 16. století byl Kristus chápán jako nejautentičtější člověk a jelikož sexualita je lidskou přirozeností, byla zdůrazněna i tato stránka Kristovy pozemské existence.Umělci se opírali o Nový zákon, kde se píše, že Kristus byl "ve všem vyzkoušen podobným způsobem jako my, ovšem bez hříchu" (Heb. 4,15). V 16. století byl Kristus zobrazován obdobně jako olympští bozi, tedy ne jako politování hodná oběť, ale jako objekt hodný obdivu a budící úctu. Úctyhodnost nebyla chápána ideálně, ale jako fyziologický zážitek vyvolaný stykem s intelektuálně a fyzicky vysoce atraktivní osobou, Kristus měl silný sex-appeal, kterého byl opět zbaven až v 17. století.
Stříbrné niello (50 x 39 mm), uprostřed stojí velitel v římské zbroji, po jeho obou stranách dva důstojníci. Za nimi skupina vojáků., Zlatohlávek 1997#, 53, č. 23., and Pochází ze sbírky Vojtěcha Lanny (1884).
Mědiryt s leptem (162 x 225 cm). Dvě scény: vlevo tři muži v římské zbroji a malý Amor (toulec se šípy), vpravo mladý muž v římské zbroji, má okřídlené střevíce drží v náručí malého Amora, vedle stojí zády k divákovi muž s lukem a kyjem. and Zlatohlávek 1997#, 206, č. 108.
Alabastr (v. 52 cm). Tři nahé figury- Saturn, vousy, kolem beder drapérie, drží v rukách malé dítě hlavou dolů. Za saturnem žena, Ops, která se mu dítě snaží vzít. Za ženou, na soklu, se za matkou ukrývá druhé dítě, patrně malý Jupiter., Vlnas 2005, 135-136; Kovařík 2006, 41-42., and Plastika pochází z původního souboru dvanácti alabastrových a mramorových sošech vytvořených pravděpodobně pro Františka Václava z Wrtby st. a byl umístěn v jeho pražském paláci. Widmann skupinu ztvárnil ještě jednou (srov. zámek Kozel, tentokrát Saturn nemá křídla).
Mědirytina (108 x 177 mm). V popředí Satyr, v pravé ruce drží hůl, kterou napřahuje do rohů kozla, který proti němu stojí na zadních nohách. Mezi nimi ..........V pozadí dvě budovy., Zlatohlávek 1997#, 60, č. 28., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Ze souboru osmi grafických listů podle antických reliéfů.
Kresba (142 x 122 cm) nahý Faun (rohy, špičaté uši) objímá nahou Bakchantku s věncem z vinné révy na hlavě. Dívka drží v ruce hrozen vína, Faun se ohlíží na nahého tlustého starce, který se směje, v ruce drží zeleninu. Zelenina i před Faunem, před Bakchantkou jsou vinné hrozny., Fučíková 1997#, IV/20, and Přepis neznámého cizího vzoru, patrně flámského.
Malba na dřevěné desce (171, 5 x 69 cm). Muž ve zbroji (zlaté brnění se lvími hlavami na náramenících, palice), stojí na kruhovém podstavci, na němž nápis SCIPIO., Pujmanová 2008#, 48-49., and Ve sbírce velmistra Řádu německých rytířů arcivévody Evžena Habsburského na hradě Bouzov do roku 1936. Publius Cornelius Scipio Africanus (236 - 183 BC) byl římský generál ve druhé válce punské, který se proslavil vítězstvím nad Hanibalem v Severní Africe.
Olejomalba na plátně (197 x 148 cm). Scéna v interiéru ložnice, Lukrécie vykračuje z lůžka, kolem nahého těla drapérie a kožešina, v pravé ruce drží dýku., Daniel, Prohaska 1995#, 134-136., and Získáno v roce 1977 ze sbírky Josef Váně a Erben, kde od let 1939-1977.