Jméno dostal teprve v roce 1986, takže tu s námi zdánlivě není dlouho. Nevzal se ale jen tak odnikud, na člověka se přenesl ze šímpanzů na přelomu 19. a 20. století. HIV řadíme mezi lentiviry, které jsou - v širším slova smyslu - mnohem starší. V roce 2008 odvodil tým ze Stanfordovy univerzity stáří jejich předchůdců na 14 milionů let. Experti z Ústavu molekulární genetiky AV ČR je však nejnovějším výzkumem datují ještě mnohem hlouběji do minulosti. Mohl být vzdálený předchůdce viru HIV současníkem dinosaurů? Nebo je dokonce napadat? and Viktor Černoch.
Teploty vzduchu okolo 100 °C, erupce sopek, blesky, dopady masivních asteroidů, silné ultrafialové zářeni. Jak v takovém pekle na Zemi před čtyřmi miliardam ilet mohl vzniknou život? Otazek je více než odpovědí a pátrání po původu živoat zůstává dobrodružnou disciplínou, v níž spolu soupeří zastánci různých teorii. and Luděk Svoboda, Stanislava Kyselová.
Since the early 20th century underdetermination has been one of the most contentious problems in the philosophy of science. In this article I relate the underdetermination problem to models in biology and defend two main lines of argument: First, the use of models in this discipline lends strong support to the underdetermination thesis. Second, models and theories in biology are not determined strictly by the logic of representation of the studied phenomena, but also by other constraints such as research traditions, backgrounds of the scientists, aims of the research and available technology. Convincing evidence for the existence of underdetermination in biology, where models abound, comes both from the fact that for a natural phenomenon we can create a number of candidate models but also from the fact that we do not have a universal rule that would adjudicate among them. This all makes a strong case for the general validity of the underdetermination thesis., Nedourčenost je jedním ze zásadních problémů filosofie vědy od počátku 20. století. Ve svém příspěvku vztahuju tezi o nedourčenosti k biologickým modelům a obhajuju následující dva argumenty: Za prvé, použití modelů v této disciplíně dodává silnou váhu tezi o nedourčenosti. Za druhé, modely a teorie v biologii nejsou determinovány striktně logikou reprezentace studovaného jevu, ale také dalšími faktory, jako jsou výzkumné tradice, background vědců, cíle výzkumu a dostupné technologie. Přesvědčivý důkaz o existenci nedourčenosti v biologii, která modelů v hojné míře využívá, pramení nejenom z faktu, že pro každý přírodní jev můžeme vytvořit velký počet alternativních modelů, ale také z faktu, že nedisponujeme univerzálním pravidlem pro výběr mezi nimi. To vše mluví ve prospěch platnosti teze o nedourčenosti., Petr Jedlička., and Obsahuje bibliografii
Ještě nedávno se tuková tkáň považovala za pouhou zásobarnu energie a symbol nežádoucí obezity, která má značný podíl na tzv. civilizačních chorobách. Stále víc vědeckých poznatků však začalo podobně jednostranný pohled nabouravat a ukazovat, že tuková tkáň není zbytečné zlo, ale má mnoho důležitých funkcí, bez nichž by se naše tělo neobešlo. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová.