Search

Start Over Rights http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ Subject 00 Date Unknown

44. Hieroglyfické písmo

Creator:
Tomáš Dvořák
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Ginzburg, Carlo, 1939-, písmo, hieroglyfy, script, hieroglyphs, indexical paradigm, self-registering instruments, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Studie komentuje a kriticky rozvádí Ginzburgovu koncepci indexického paradigmatu ve vědách o člověku. Zasazuje metodu čtení vedlejších detailů coby indikátorů nějaké přímo nepřístupné skutečnosti do historického, kulturního a zejm. technického kontextu na příkladech proměn lékařské diagnostiky či znalectví umění. Sleduje souvislosti mezi vývojem gramotnosti, písmových forem a grafologických postupů v 19. století a nástup technických forem zápisu (sebe-registračních aparátů), který vnesl do řady oborů nové postupy interpretace a analýzy a zproblematizoval tradiční hranice mezi přírodními, sociálními a humanitními vědami., The article discusses and critically reinterprets Carlo Ginzburg’s concept of the indexical paradigm in human sciences. It situates the method of reading insignificant details as indicators of an imperceptible reality into historical, cultural and technical context through examples of medical diagnosis and art connoisseurship. It traces links between the development of literacy, script, and graphology in the 19th century and the emergence of technical forms of inscription (self-registering instrument), which brought new methods of interpretation and analysis into many fields and challenged traditional boundaries between natural, social, and human sciences., Tomáš Dvořák., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

45. Hledání skrytých záškodníků

Creator:
Olivová, Jana and Kyselová, Stanislava
Format:
print, text, regular print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, věda, bezpečnost potravin, aplikovaná fyzika, science, food safety, applied physics, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Stále citlivější a menší senzory, které odhalují nesmírně nízké koncentrace látek souvisejících se vznikem a rozvojem nemocí, choroboplodné bakterie v potravinách či různé další chemické a biologické látky kolem nás, mohou přinést zásadní pokrok v lékařské diagnostice, kotrole bezpečnosti potravin, monitorování životního prostředí a mnoha dalších oblastech. and Jana Olivová, Stanislava Kyselá.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

46. Hobbesova literární technologie závaznosti rozumu

Creator:
Maršálek, Jan
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Hobbes, Thomas, 1588-1679, Skinner, Quentin, 1940-, Shapin, Steven, 1943-, Schaffer, Simon, 1955-, rozum, filozofie vědy, reason, philosophy of science, literary technology, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Vyplývá z bezvadně provedeného důkazu také závazek počítat ve svém dalším rozvažování a jednání s jeho závěrem? V předložené studii se zabývám Hobbesovým Leviathanem coby "literární technologií", která čtenáře staví do role autora v Leviathanu rozvíjené argumentace. V tomto smyslu kriticky navazuji jednak na interpretaci Hobbesova vědeckého stylu, kterou nabízejí S. Shapin a S. Schaffer, jednak na výklad Q. Skinnera, který se podrobně zabývá Hobbesovou rétorickou praxí. Nabízím tezi, podle níž se Hobbes v kontaktu se svým publikem nespokojuje s předvedením vědeckého důkazu, nýbrž své čtenáře nechává na vytváření vědecké argumentace a jejím závěru osobně participovat., Does a perfectly established proof also imply, for its beholder, a commitment to account for the proof’s conclusion in further reasoning and action? In the herein presented study, I treat Thomas Hobbes’s Leviathan as a “literary technology” that seeks to position the reader into the role of the author of Leviathan’s argumentation. The interpretations of Hobbes’s scientific style offered by S. Shapin and S. Schaffer are thus critically developed alongside Q. Skinner’s analysis of Hobbes’s rhetorical practice. It is suggested that, with regard to his readers, Hobbes does not content himself with merely demonstrating a scientific proof, but strives to involve his readers in his argumentation and make them participate in the creation of scientific arguments and their conclusions., Jan Maršálek., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

49. Huygens a Fontenelle o mimozemšťanech a lidech

Creator:
Daniel Špelda
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Fontenelle, Bernard de, 1657-1757, Huygens, Christiaan, 1629-1695, mimozemské civilizace, vesmír, kosmologie, extraterrestrial civilizations, universe, cosmology, anthropocentrism, cognitive passions, early modern cosmology, the infinite universe, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Článek se zabývá vybranými aspekty dvou známých publikací o mnohosti světů a mimozemském životě, které vyšly na konci 17. století. Jedná se o Entretiens sur la pluralité des mondes (1686) Bernarda de Fontenelle a Cosmotheoros (1698) Christiaana Huygense. V první části se článek soustředí především na to, jak oba autoři chápou postavení člověka v obydleném a neohraničeném univerzu. Fontenelle a Huygens poskytují ve svých textech přesvědčivé vyvrácení často opakované představy, že idea neohraničeného vesmíru probouzela v novověkých lidech hrůzu a obavy. Ve skutečnosti pro ně neohraničený vesmír znamenal oslavu rozumu, který se dokáže vymanit z geocentrické pověry a antropocentrismu. Současně se v protoosvícenském duchu jednalo i o oslavu vesmírné všudypřítomnosti rozumu. Ve druhé části se článek zabývá tzv. kognitivními vášněmi: zejména strachem, úžasem a zvědavostí. Analýza děl Huygense a Fontenella potvrzuje některé poznatky Lorraine Dastonové a prohlubuje je. Ukazuje se, že na konci 17. století strach i obdiv byly již jednoznačně chápány jako projev nevědomosti a zaostalosti, ačkoliv dříve byly spojovány se zbožností a počátkem filosofování. Proti tomu dříve odsuzovaná zvědavost se stala legitimní, ba dokonce žádoucí vlastností opravdového badatele., The article deals with selected aspects of two well-known publications on the multiplicity of worlds and extraterrestrial life that emerged at the end of the 17th century. These are Entretiens sur la pluralité des mondes (1686) by Bernard de Fontenelle and Cosmotheoros (1698) by Christiaan Huygens. In the first part, the article focuses primarily on how both authors understand the position of man in an inhabited and unbounded universe. Fontenelle and Huygens provide in their texts a convincing refutation of the often repeated notion that the idea of the infinite universe awakened terror and fears in early modern intellectuals. Actually, for them, the unbounded universe meant a celebration of reason that is able to emancipate itself from a geocentric superstition and anthropocentrism. At the same time, in the spirit of the early Enlightenment, it was also a celebration of the cosmic universality of reason. In its second part, the article deals with so-called cognitive passions: especially with fear, amazement and curiosity. The analysis of Huygens’ and Fontenelles’ works confirms and deepens some points of Lorraine Daston’s research. It turns out that at the end of the 17th century, fear and admiration were clearly understood as manifestations of ignorance and backwardness, although in the previous philosophical tradition they were associated with piety and the beginning of philosophy. Compared to it, traditionally condemned curiosity has become a legitimate, even desirable, characteristics of a true scientist., Daniel Špelda., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

50. Introduction

Creator:
Bohuslav Ošťádal
Type:
article, úvodníky, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Centrum experimentálního výzkumu chorob srdce a cév (projekt), kardiovaskulární nemoci, kardiologové, výzkum a vývoj, cardiovascular diseases, cardiologists, research and development, 12, and 00
Language:
English
Description:
Bohuslav Ošťádal.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public