Stáří a stárnutí jedinců jsou bezpochyby fenomény, které zaujímaly významné místo ve společnosti již v dobách dávno minulých. Během 20. století však nabrala otázka stárnutí nového rozměru, neboť začala nově přesahovat z úrovně individuální na úroveň celospolečenskou. V důsledku zlepšování některých společenských podmínek (např. lékařské péče, životního stylu, hygieny, životní úrovně atd.), jež bylo nastartováno již zhruba na počátku 19. století, dochází k odsouvání úmrtí do vyšších věků, a lidé tak žijí déle. V moderních společnostech je tento jev obvykle doprovázen poklesem porodnosti a plodnosti. Kombinace těchto dvou faktorů pak ve svém konečném důsledku způsobuje proces, který nazýváme demografickým stárnutím. Obecně je tedy třeba rozlišovat dva pohledy na problematiku stárnutí. První pohled se zaměřuje na tzv. stárnutí individuální, druhý přístup se zabývá demografickým stárnutím lidských populací, ovšem je zřejmé, že obě dvě hlediska jsou mezi sebou navzájem provázaná. Podobně tomu bude i v následujícímpříspěvku, jenž se bude zabývat nejen přehledem problematiky demografického stárnutí, ale dotkne se také otázek o dlouhověkosti a kvalitě života, které se dostávají do popředí v souvislosti s tematikou stárnutí jednotlivců., Old age and aging of individuals are phenomenons that took important place in society as early as former times. During twentieth century the question of aging got new meaning, because it newly started to overreach from individual level to all-society. As a result of improvement of some social conditions (f.e. medical care, lifestyle, hygiene, living standard etc.), that was already initiated approximately at the beginning of the nineteenth century, dying started to be moved to higher age and people live longer. In modern societies this event usually goes with decline of natality and fertility. In final effect combination of these two factors causes the process that is known as demographic aging. In general we have to distinction between two views of problems of aging. The first view is focused on individual aging, the second one on demographic aging of human population. But it is clear that both of these views relate to each other. Similarly this article offers the roundup of problems of demographic aging, but also gives a touch of questions about longevity and quality of life, that gain ground in connection with theme of individual aging., Michaela Dimitrová., and Seznam literatury
Článek vychází z diplomové práce zaměřené na psychologické aspekty sluchového postižení a možnosti jeho kompenzace, mezi které se řadí různé druhy sluchadel a v poslední době také kochleární implantát. Kochleární implantát je jedna z nejmodernějších kompenzačních pomůcek pro osoby s těžkým sluchovým postižením. Článek stručně popisuje historii kochleárních implantací v České republice a situaci uživatelů kochleárního implantátu.
Výzkum je zaměřen na zmapování kvality života dospělých uživatelů kochleárního implantátu a přínosu kochleární implantace. Z výsledků jsou pak vyvozena doporučení pro odbornou péči. Výzkumný projekt má podobu smíšeného výzkumu. Autorka k výzkumu použila metody: polostrukturovaný rozhovor, Dotazník subjektivní kvality života SQUALA a Glasgowský dotazník přínosu lékařského zákroku. and The article is based on thesis, which is focused on psychological aspects of hearing-impairment and the possibilities of its compensation including the various kinds of hearing aids and lately also cochlear implant. The cochlear implant is one of the state-of-the-art compensation aid for people with profound hearing impair. The article shortly describes history of cochlear implantation in the Czech Republic and also situtation of users of cochlear implant.
The research is centred on survey of quality of life of adult users of cochlear implant and benefit of cochlear implant. From the outcomes of thesis are concluded recommendations for professional care. Research design has a form of combined research. Author used following methods for the research: semi-structured interview, Subjective Quality of Life Analysis SQUALA and Glasgow Benefit Inventory.
Studie si klade za cíl prozkoumat faktory, které ovlivňují kvalitu ţivota HIV infikovaných osob. Na základě výsledků mnoha výzkumů byl zjištěn pozitivní efekt na kvalitu ţivota HIV infikovaných osob u těchto faktorů: vysoká hladina CD4+ lymfocytů, nízká virová náloţ, zaměstnanost a sociální opora. Zatímco deprese, nízký počet CD4+ lymfocytů, vysoká virémie a souběţná onemocnění (jako např. pneumocystová pneumonie, hepatitida C a cytomegalovirová infekce) mají negativní efekt na kvalitu ţivota. Úloha genderu v oblasti kvality ţivota HIV infikovaných osob není zatím zřejmá. Některé výzkumy dokládají niţší kvalitu ţivota HIV pozitivních ţen v porovnání s HIV pozitivními muţi, zatímco jiné neprokazují ţádné rozdíly. Antiretrovirová terapie má jak pozitivní, tak negativní efekt na kvalitu ţivota. Objevují se zjištění, ţe souběţná infekce virem HGV můţe mít pozitivní vliv na se zdravím související kvalitu ţivota HIV infikovaných osob. V dalším výzkumu budou autoři zkoumat efekt infekce virem HGV na celkovou kvalitu ţivota HIV pozitivních osob. Zatím v této oblasti bylo podniknuto málo výzkumů. Objevení faktorů, které ovlivňují kvalitu ţivota HIV infikovaných osob, můţe zvýšit porozumění jejich potřebám, coţ můţe zvýšit jejich adherenci k antiretrovirové terapii a sníţit tendence k rizikovému chování. and The study aims to investigate factors that infuence the quality of life of HIV infected people. Based on findigns from a number of researches high level of CD4+ lymphocytes count, low viral load, employment and social support have been found to have a positive effect on the quality of life of HIV infected individuals, while depression, low CD4+ lymphocytes count, high level of viraemia, and comorbidities (such as pneumocystis pneumonia, hepatitis C, cytomegalovirus infection) have a negative effect on the quality of life. The role of gender in the quality of life of HIV infected people is as yet not clear. Some researches document lower quality of life in HIV positive women compared to HIV positive men, while others don’t show any difference. Antiretroviral therapy has both positive and negative effect on quality of life. There is an indication that co-infection with hepatitis G virus may positively influence health related aspects of the quality of life of HIV infected people. In a further research, the authors will examine the effects of HGV infection on general quality of life in HIV positive individuals. As yet very little research has been done in this area. It is hoped that by discovering the range of factors that may influence the quality of life of HIV infected people, their needs will be better understood, which may in turn increase their adherence to antiretroviral therapy and lower their tendency towards risky behavior.
Rýchlo sa šíriaca pandémia ochorenia Covid-19 ovplyvnila všetky aspekty každodenného života ľudí po celom svete. Spôsobila negatívne dopady pre celú spoločnosť, avšak vysoké obavy vyvoláva najmä u onkologických pacientov, u ktorých je v dôsledku onkologického ochorenia a jeho liečby prítomné zvýšené riziko komplikácií a úmrtnosti v prípade nákazy koronavírusom. Súbežne s klinickým rizikom je potrebné venovať pozornosť aj psychologickým rizikám pandémie, najmä čo sa týka nárastu emocionálneho stresu, úzkosti, depresie a osamelosti u týchto pacientov. Do dnešného dňa je k dispozícii iba obmedzený počet štúdií podrobne skúmajúcich potenciálne psychologické dopady pandémie Covid-19 u pacientov s diagnostikovanou rakovinou. Tento naratívny prehľad syntetizuje doposiaľ dostupné poznatky zahrňujúce pandemické bariéry pre onkologickú starostlivosť pacientov, ako aj obavy v dôsledku pandémie a ich následný psychosociálny vplyv na kvalitu života v obzvlášť rizikovej skupine onkologických pacientov. Štúdia tiež poukazuje na niektoré možnosti starostlivosti o pacientov počas súčasnej pandémie, využiteľné aj v prípade budúcich pandémií, či v postpandemickom období. Prehľad týchto poznatkov môže poskytnúť bližší obraz psychologického dopadu pandémie Covid-19 na kvalitu života pacientov s onkologickým ochorením a umožniť lepšie porozumieť ich obavám i celkovému prežívaniu. and The rapidly spreading of COVID-19 pandemic has affected all aspects of people's daily lives around the world. It has negative impact on society, a matter of great concern, especially for cancer patients. They are at increased risk of complications and mortality from coronavirus infection due to cancer and its treatment. Alongside the clinical risk, attention should be also paid to the psychological risks of the pandemic, especially regarding the increase in emotional stress, anxiety, depression and loneliness in patients. To date, there are only a limited number of studies examining the potential psychological effects of the COVID-19 pandemic on cancer patients. This narrative review synthesizes available findings including pandemic barriers to cancer care, as well as pandemic concerns and their subsequent psychosocial impact on quality of life in a particularly high-risk group of cancer patients. It highlights some of the care options for patients during the current pandemic, that can be used in case of future pandemics or in the post-pandemic period. An overview of these findings can provide a closer look of the psychological impact of the COVID-19 pandemic on the quality of life of cancer patients and provide a better understanding of their concerns and overall well-being.
Teoretický príspevok sa zaoberá kvalitou života rodičov detí s autizmom. Príspevok v úvode opisuje prejavy spojené s diagnózou autizmu a jej vplyv na kvalitu každodenného života rodiny. Následne sú opísané premenné, ktoré prispievajú k vyššej a k nižšej kvalite života týchto rodičov. Príspevok sa zameriava na porovnanie kvality života rodičov detí s autizmom s kvalitou života rodičov detí s typickým vývinom a rodičov detí s inými diagnózami. Príspevok zachytáva aj rodové rozdiely v kvalite života matiek a otcov detí s autizmom. and The theoretical paper deals with the quality of life of parents of autistic children. In its introduction, the paper describes the symptoms connected with the autism diagnosis and the influence of the diagnosis on the quality of a family everyday life. Later, the variables which contribute to higher or lower quality of life of those parents are described. The paper focuses on the comparison of the quality of life of parents of autistic children and parents of children with a typical development as well as parents of children with different diagnoses. The paper also describes the gender differences in the quality of life of mothers and fathers of autistic children.
Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života., The article deals with relationship of religiosity and psycho-social phenomena (powerlessness, normlessness, social isolation, self-estrangement and cultural estrangement) which are inhibiting factor in relation to quality of life of individuals. Theoretically this article (besides general theory of subjective quality of life) is supported by Melvinem Seeman ́s concept of alienation. Personal religiosity is not measured here by individual indicator only but by plurality of indicators. In regressions socio-demographic variables are more important in explaining variability indicators of psycho-social phe - nomena but religiosity is interesting contribution in overall explanation. Among religiosity indicators frequency of church attendance has the strongest predictive ability., and Martin Vávra.
Přehledová studie se zabývá psychologickými aspekty implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD), přístrojů, které se používají k léčbě srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti. Nejčastějšími psychickými komplikacemi po implantaci jsou depresivní a úzkostné stavy, které se objevují nejméně u třetiny pacientů a dále pak stres a další izolované psychické potíže různého spektra. Zdroje těchto stavů jsou ve strachu z bolestivého a nepředvídatelného výboje přístroje, či naopak z jeho nefunkčnosti v případě potřeby a velikost přístroje. Projektivním faktorem je spokojenost s léčbou a ukazatel kvality života, který se ovšem většinou po implantaci významně nemění. Psychický stav pacientů významně ovlivňuje úspěšnost léčby, je proto nezbytné jej neopomíjet. Pozitivně může působit edukace a kvalitní poradenství, u rizikových skupin pacientů by měly být doporučeny psychologické konzultace a případně i intervence. and In this review article, we summarize the psychological aspects of implantable cardioverter-defibrillators (ICDs) that are used to treat cardiac arrhythmias and prevent sudden cardiac death. Depression, anxiety and stress are the most common psychological symptoms that occur in as many as one third of the ICD patients. Fears from unpredictable and painful shocks and fears that the ICD would not work are the main sources of these adverse symptoms. Satisfaction with the treatment has a positive impact on the overall quality of life, but it does not change significantly after the implantation. One of the factors influencing successful treatment is a satisfactory psychological status that may be positively affected by education, psychological consultations and interventions.
The focus of this paper is to provide a draft methodology for municipalities in environmental-noise-affected areas, which can be used to quickly and easily determine the satisfaction of the inhabitants with the quality of life and the noise burden in the given municipality. The paper describes a process of conducting a quality of life survey focused on wind turbine noise issues. A part of the present paper is also dedicated to examples of questions used for a questionnaire survey. Another part of this article is devoted to introducing of a ''Noise Diary'', which is related to wind turbine noise. and Tento příspěvek je zaměřen na předkládání návrhu metodiky pro obce v oblastech postižených hlukem ze životního prostředí, kterou lze využít k rychlému a snadnému určení spokojenosti obyvatel s kvalitou života a hlukovou zátěží v dané obci. Článek popisuje proces provedení průzkumu kvality života zaměřeného na problematiku hluku větrných turbín. Část tohoto příspěvku je věnována také příkladům otázek používaných pro dotazníkové šetření. Další část tohoto článku je věnována představení noise diary, který se vztahuje k hluku větrných elektráren.