Number of results to display per page
Search Results
33582. Trade-offs between seedling growth, plant respiration and water-use efficiency in two Mediterranean shrubs Rhamnus alaternus and Rhamnus ludovici-salvatoris
- Creator:
- El Aou-Ouad, H., Florez-Sarasa, I., Ribas-Carbó, M., Flexas, J., Medrano, H., and Gulías, J.
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- fotosyntéza, photosynthesis, chilling temperature, leaf area ratio, seedling survival, specific leaf area, 2, and 581
- Language:
- Multiple languages
- Description:
- Seedling recruitment is a critical developmental stage in regeneration of plant populations under Mediterranean conditions that strongly depends on water availability. Seed mass and relative growth rate (RGR) may affect the early establishment of seedlings through different physiological processes. Here, we examined the effects of the seed mass and carbon balance on seedling growth under two water regimes in Rhamnus alaternus L. and Rhamnus ludovici-salvatoris, two Mediterranean shrubs, showing a different ability to recruit seedlings. Plant water consumption and biomass accumulation (ΔB) were measured during three periods of the growth in order to estimate water use efficiency (WUE), RGR, and its components. Additionally, net photosynthesis and leaf, stem, and root respiration were measured in plants grown in pots well watered and under progressive drought. Rhamnus alaternus showed the higher seed mass, ΔB, and plant WUE than that of R. ludovici-salvatoris in all periods and water regimes. The higher RGR of R. alaternus was observed during the first and the second period, but the reverse trend was registered during the third period as a consequence of the higher initial biomass of R. alaternus. Also, R. alaternus showed a higher specific leaf area and estimated carbon balance than that of R. ludovicisalvatoris. The observed differences in ΔB, estimated carbon balance, seed mass, and WUE between both species could explain their different distribution and ability to recruit seedlings under natural conditions., H. El Aou-Ouad, I. Florez-Sarasa, M. Ribas-Carbó, J. Flexas, H. Medrano, J. Gulías., and Obsahuje seznam literatury
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
33583. Tradice a norma v lidové kultuře
- Creator:
- Skalníková, Olga
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- ethnographic research, folk culture, social norms, social coexistence, traditional village lifestyle, and traditional knowledge
- Language:
- Czech
- Description:
- Der vorliegende Aufsatz konzentriert sich auf die Frage der Lebensfähigkeit der Tradition unter jenen Volkschichten, die nicht im ländlichen Milieu leben, stellt Erwägungen über die Stabilität und Entwicklung der Normen an, die diese Schichten anerkennen und sich danach richten. Als grundlegende Voraussetzungen für die Entwicklung und Lebensfähigkeit der Tradition umreisst die Verfasserin drei Faktoren: eine zahlenmässig kleine Gruppe, deren Mitglieder einander kennen und durch verwandschaftliche und nachbarliche Beziehungen zueinander gehören, Stabilität dieser Gruppe, soziale und professionelle Homogenität. Diese Merkmale findet sie auf Grund zahlreicher Untersuchungen im Milieu der Arbeiter-Vorstadthäuser (der sog. Pawlatschenhäuser), wo die Arbeiter-, Handwerker- und Angestelltenfamilien lebten, die in der ersten, höchstens in der zweiten Generation vom Lande, aus niedrigeren sozialen Schichten stammten. Der Übergang der Landbevölkerung in die Stadt, ihre Ansiedlung, hatte grösstenteils eine analoge Entwicklung. In die Stadt wanderten junge Leute ab, für die einziger Anhaltspunkt, und dies nicht immer, jemand von den Verwandten oder Freunden war, der bereits in der Stadt angesiedelt war. Beweise hierfür liefern zahlreiche Aufzeichnungen in den Volkszählungsbögen. In dieser ersten Periode können wir schwerlich eine Lebensfähigkeit der Traditionen verfolgen. Der Angehörige des ländlichen Kollektivs wird in der Stadt zunächst zum einsamen Einzelgänger, der aus dem bekannten Milieu, aus den Gewohnheiten herausgerissen wird, wonach sich sein Leben bisher richtete. Bei einigen rief diese Herausgerissenheit das Gefühl der Befreiung von der festen Ordnung hervor, durch die er in der Gemeinde und Familie gebunden war. In der Regel verwandelt sich das Gefühl der Befreiung in ein Gefühl der Verlassenheit und in ein Streben nach Verwurzelung. Er sucht Verwandte, Bekannte, Leute aus seiner Heimatgegend auf. Auch dies wird durch die Materialien in den Archiven bestätigt. Die Verwurzelung in der Familie und die Ansiedlung fördern die Rückkehr zu den Traditionen., Günstig wirkt die Nachbarschaft anderer Familien, die solche Traditionen haben. Wenn das Milieu nicht günstig ist, erhalten sich die Traditionen nur im Familienmilieu, nach aussen findet eine Anpassung an die Umgebung statt. In jenen Häusern, wo sich ein Kollektiv von Mietern konzentrierte und konsolidierte, das eine positive Beziehung zu den Traditionen hatte, entwickelten sich Normen des Zusammenlebens, die jenen in der ländlichen Gemeinschaft nicht unähnlich sind. Worin beruhten diese Normen? In der Verpflichtung, die Mieter zu grüssen (Grussgemeinschaft), in den sich aus der Nachbarschaft der Mieter ergebenden Kontakten. Diese Nachbarschaft war zweistufig: unmittelbar, in Beziehung zu den Nachbarwohnungen oder den Gängen, und weitergehend, indem sie alle Hausbewohner umfasste. In der unmittelbaren Nachbarschaft war die Beteiligung der Mieter an Familienangelegenheiten (Geburt eines Kindes, Hochzeit) selbstverständlich, dieser gesellschaftliche Kontakt reichte von unformellen tagtäglichen Unterredungen und Unterhaltungen bis zu gemeinsamen Feiern bedeutsamer Tage und Ereignisse, an denen das gesamte Nachbarkollektiv des Hauses teilnahm (Namenstagsfeier, Sternsingen, Osterbescherung). Die nachbarlichen Beziehungen waren in den Frühjahrs- und Sommermonaten intensiver, wo die Möglichkeit beständiger Kommunikation auf den gedecken Gängen (Pawlatschen) bestand. In den Wintermonaten kam man nicht in den Wohnungen zusammen, zum Unterschied von den ländlichen Gepflogenheiten (Spinnen, Federschleissen). Diese Normen des Zusammenlebens nahmen ihren Ausgang von der traditionellen Lebensart auf dem Lande. Sie bestätigen die Prämisse, dass eine durch ähnliche Abstammung, durch nachbarliche Beziehungen und ähnliche soziale Einstufung verbundene kleine lokale Gruppe in der Stadt ein günstiges Milieu für die Aufrechterhaltung und Entfaltung der Traditionen abgab., and Článek zahrnuje poznámkový aparát
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
33584. Tradice ve výuce Optometrie v Brně
- Creator:
- Petrová, Sylvie, Synek, Svatopluk, Krasňanský, Michal, Říhová, Martina, and Synková, Monika
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- study of optometry, brain trauma, cerebrovascular accidents, learning disorders, binocular vision, accommodation, ophtalmogyric disorders, eye therapy, optometrie, výuka, traumatické poranění mozku, mozkocévní příhody, poruchy učení, binokulární vidění, akomodace, okohybné poruchy, and zraková terapie
- Language:
- Czech
- Description:
- The study of optometry at the Department of Optometry and Orthoptics, Faculty of Medicine, Masaryk University in Brno, successfully extends an education tradition of national center for nursery and non-medical health-care. Optometrists find engagement not only in optometric centres and opticians but they are also team members of ophthalmic clinics and refraction centres. It is a matter of time only when they take a firm post between professionals for instance treating patients with acquired brain damage or light brain dysfunctions. Such an engagement of optometrists is at present common in anglo-Saxon countries. and Výuka optometrie na katedře optometrie a ortoptiky LF MU Brno úspěšně navázala a rozšířila tradici ve vzdělávání v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Optometristé nalézají uplatnění nejen v optometrických centrech, očních optikách, ale stávají se součástí odborných týmů očních klinik a refrakčních center. Je jen otázkou času, kdy zaujmou i u nás svoje pevné místo mezi odborníky, problematiku řešícími pacientů, například se získaným poškozením mozku nebo lehkou mozkovou dysfunkcí. Toto zapojení optometristů je v současné době již běžné v anglosaských zemích.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
33585. Tradice, kodifikace a interpretace občanského a etnického pojetí národa: úvaha o časové dimenzi ústavnosti a ústavním symbolismu
- Creator:
- Přibáň, Jiří
- Format:
- Type:
- model:internalpart and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- This article deals with the constitutional developments and legal policy in Central Europe since 1989 and focuses on a temporal analysis of and the difference between the demos and ethnos concepts of the nation in the political and legal systems. Drawing on several social theories of time, identity and the codification of social traditions, the author claims that the difference between the civic and the ethnic concepts of the nation does not relate just to the conflict between the liberal-democratic aspirations and ethno-nationalistic myths of authoritarian politicians. The concepts rather represent two distinct traditions, manipulated by political officials and codified in the constitutional processes. The political manipulation of the past and the process of selecting from among different traditions are manifest at the level of constitutional symbolism and in the specific government programmes that have arisen in post-communist Hungary, Slovakia, Poland, and the Czech Republic. In the concluding part the author presents an analysis of the relationship between the abstract and symbolic language of constitutional documents and the concrete, ethnically determined legal policies in Central European countries.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
33586. Tradiční hospodaření na Sokotře: Krajina téměř nedotčená moderním vývojem
- Creator:
- Bejček , Vladimír and Šťastný , Karel
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
33587. Tradiční konference Sekce psychologie zdraví při Českomoravské psychologické společnosti s mezinárodní účastí (Vernířovice, 21. - 23. 5. 2010)
- Creator:
- Štětovská, Iva and Hamerník, Jiří
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
33588. Tradiční korejská hudba
- Creator:
- Klubrtová, Jolana
- Format:
- Type:
- model:internalpart and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
33589. Tradiční lesní hospodaření ve střední Evropě
- Creator:
- Hédl, Radim, Szabó, Péter, Riedl, Vladan, and Kopecký, Martin
- Type:
- article and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- Nakládání s lesy se v minulosti řídilo skoro výhradně ekonomickými a sociálními potřebami a poměry. Ty se často dosti měnily jak v průběhu času, tak regionálně. Leccos však fungovalo shodně napříč Evropou. Ve střední Evropě, která zahrnuje prostor od Rýna po východní Karpaty a kontinent severně od Alp, byly způsoby využívání lesa v zásadě všude shodné. Tento článek si klade za cíl stručně přiblížit základní tradiční formy lesního hospodaření ve středoevropském regionu. Představíme důsledky tohoto hospodaření pro les jako ekosystém a prostředí pro život organismů. and In Central Europe, forests were managed using traditional methods until the arrival of modern forestry and later near-natural forestry. Detailed information on forest management is available from the Middle Ages onwards. The two main types of traditional forestry management were coppicing and wood-pasture. They were well-established systems with constant yields of wood and other uses.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/
33590. Tradiční lesní hospodaření ve střední Evropě
- Creator:
- Hédl, Radim, Szabó, Péter, Riedl, Vladan, and Kopecký, Martin
- Type:
- article and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- Tradiční formy lesního hospodaření měly jiný ekologický dopad než současné metody. Nížinné lesy byly celkově světlejší a živinami chudší, odlišné bylo rozložení světelných fází a hlavních živin v půdě. Původ světlých středoevropských lesů zůstává zatím nedořešenou otázkou, existují aspoň čtyři možná vysvětlení. O to zřetelněji se však jeví potřeba obnovy tradičních forem managementu kvůli ochraně biodiverzity. and Traditional forms of forest management had different ecological impacts than current methods. Lowland woodlands were generally lighter and nutrient poorer, the distribution of light phases and the allocation of major soil nutrients were different. The origins of open forests in Central Europe remain an open question as to which of the at least four explanations apply. The need for the restoration of traditional management forms to conserve biodiversity is all the more evident these days.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/