Skenovací tunelovací mikroskopie je prezentována jako velmi úspěšná metoda pro zkoumání krystalové stuktury epitaxních heterostruktur vypěstovaných metodami epitaxe z molekulárních svazků a epitaxe z plynné fáze. Ukázky v této práci se týkají polovodičových materiálů GaAs, AlAs, InAs a MnAs uspořádaných do různých typů., Oliva Pacherová, Edvin Lundgren, Anders Mikkelsen, Lassana Ouattara, Henrik Davidsson., and Obsahuje seznam literatury
Paper deals with measuring temperature dependence of the dissipation factor, relative permittivity and internal resistivity of nanocomposite materials based on epoxy resin and preparation process of measured samples. The sample microstructure and material composition is studied with scanning electron microscope and energy dispersive X-Ray spectrometer. and Článek se zabývá měřením teplotních závislostí ztrátového činitele, relativní permitivity a vnitřní rezistivity nanokompozitních materiálů na bázi epoxidové pryskyřice a postupem přípravy měřených vzorků. Mikrostruktura a materiálové složení nanokompozitů jsou studovány pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu a energiově disperzního analyzátoru Rentgenova záření.
The paper questions the dominant representation of space (normative space) and its visuality in the case of spatial experience without sight. While the relationships between individuals and spaces are differentiated, normative space (re)produces the conception of one depersonalised and thus disembodied space and denies alternative conceptions of spaces. The aim of the paper is to present the process of independent experiencing of new spaces by visually impaired people. This experience is interpreted in the context of two theories: Lefebvre’s production of space and Butler’s theory of performativity. Our results are based on interviews with 16 visually impaired people and 2 people with knowledge about visual impairment from their profession. The interview partners learn two sets of spatial information: ‘information for communication with others’ and ‘information necessary for spatial mobility’. While the first set of information is required to become part of the visual world and reveal the performative (re)production of the visuality of space, the second set of information is connected to non-visual experience and thus makes it possible to look beyond the normative space, to see visuality as a norm, and to start to reflect on the political connotation of spatial conceptions.
Článek se zaměřuje na filosofickou koncepci tzv. „materiální etiky hodnot“ Maxe Schelera, která proti známému Kantovu apriornímu formalismu rozvíjí možnost obsahového, tj. materiálního apriori. Scheler se v této záležitosti opírá zejména o fenomenologicky zavedený pojem podstaty – právě podstaty a jejich vzájemné vztahy mají vytvářet říši onoho materiálního apriori. Při bližším pohledu se však ukazuje, že sám tento pojem podstaty není u Schelera tak zcela jasný a že je možné jej chápat přinejmenším dvěma různými způsoby. Autor si pak vybírá tzv. pojetí nepředmětné, které podstatu nenahlíží jako obsahovou danost zvláštního druhu, nýbrž jako prožívanou plnost smyslu, aby následně toto pojetí více rozpracoval a v jeho světle následně interpretoval další pro Schelera klíčové pojmy hodnoty, osoby a světa. Nabízí tak chápání Schelerova přístupu jako zcela původní filosofické koncepce, která se principiálně nekryje ani s Kantovým subjektivním formalismem, ani s Husserlovým obsahovým idealismem., The article focuses on Max Scheler’s philosophical conception of “material value ethics” which criticises Kant’s formalistic understanding of the a priori and seeks to offer a different conception of it that would work rather with the a priori of intentional contents. The entire project is based on the phenomenological conception of Wesen (usually translated misleadingly as “essence“) – it is the essences that constitute the realm of material a priori. On a closer look, however, the notion of Wesen (essence) itself is in Scheler far from clear. There are at least two different conceptions to distinguish. The paper opts for one that treats Wesen (essence) not as something objective in itself, as some kind of peculiar given content, but rather as a fullness of meaning. It develops this conception further and, in light of it, also interprets some other concepts important for Scheler, such as value, person and the world. On this reading Max Scheler’s philosophic conception appears to be a specific position sui generis, distinct from both the subjective formalism of Kant and the content idealism of Husserl., and Jakub A. Trnka.
Článek pojednává o využití externalizačního rozhovoru při práci s poruchami příjmu potravy. Na základě konkrétního příběhu z terapeutické praxe je poukázáno na fakt, že využití tohoto způsobu práce je s klienty a klientkami s poruchami příjmu potravy velmi účinné. Klienti a klientky totiž často sami hovoří o jisté „rozdvojenosti“, mají toto své „druhé já“ pojmenováno, vedou s ním dialog. Rovněž hovoří o tom, že by něco velmi chtěli změnit, ale „něco nebo někdo v nich jim v tom brání“. Obvykle je externalizační rozhovor používán pro posílení zdravé části osobnosti proti příznaku či nemoci. V článku je s odkazem na praktickou zkušenost poukázáno na skutečnost, že způsob práce s externalizací u poruch příjmu potravy může být odlišný. Klíčem k uzdravení totiž není boj proti nemoci a její oslabení, ale vybudování spojenectví s ní. Teprve skrz toto spojenectví je v některých případech uzdravení možné. and The article is about the usage of the externalization dialogue in dealing with eating disorders. It is based on a concrete example from therapeutic practice and it is shown that this way of working with clients with eating disorders is very effective. These clients often speak of a certain “disunity“ in themselves. They have name for their “second self“ and they speak to it. They also talk about the fact that they really want to change something but “something or someone keeps their efforts off“. The externalization dialogue is generally used to reinforce the healthy part of personality against the symptom or disease. The article shows that regarding clients with eating disorders there may be different ways of employing this method. The process of full recovery is not a fight against the disorder and its weakening but a process of building an alliance with the disorder. Only thanks to this alliance the recovery is possible in some cases.