Imunitní systém prodělává v průběhu života zásadní změny, které reflektují odlišné potřeby jedince v různých údobích života. Nejvýznamnější ontogenetickou dynamiku vykazuje specifická, buňkami zprostředkovaná, imunita. v časných fázích života dominuje aktivita subsetu Th2 pomocných T-lymfocytů. V dospělosti dochází k přesmyku vedoucí k převaze subsetu Thl T-lymfocytů. Pro stán je opět charakteristický návrat k převaze aktivit subsetu Th2 T-Iymfocytů. Až překvapivě efektivní je imunitní systém osob, které se dožily vysokého věku 90-100 let. Zatím nelze doložit, zda je tento fakt příčinou nebo důsledkem dlouhověkosti. Z experimentu na zvířecích modelech vyplývá, že modulací imunitního systému lze prodlužovat věk i zvyšovat kvahtu života. Pro fyziologické změny imunitlího systému, které lze identifikovat u starých hdí, se zavádí termín imunosenescence., The immune system is undergoing a lot of substantial changes during life which reflect different demands of every individual in different periods of life. The most important ontogenetical dynamies is typical for specific cell-mediated immunity. The activity of Th2 subset of helper inducer CD4+ T cells is upregulated during early period of life. There is the shift from Th2 subset reactivity to predominant Thl subset eactivity during early adulthood. The return back to the predominant Th2 reactivity is typical for the late period of life. The immune system of earderly people who are 90-100 years old is supprisingly well preserved. It is not possible to say now if this fact is either the cause or the consequence of successful senescence. The term immunosenescence is now coined to describe the physiological changes of the immune system in elderly people., Jan Krejsek, Manuela Kudlová, Martina Koláčková, and Lit. 39
Autoři uvádějí epidemiologické údaje duktálního a lobulárního karcinomu in situ (DCIS, LCIS). Prezentují vlastní soubor 15 pacientů ve věku 70 let a starších s karcinomem prsní žlázy in sítu (CIS) ve sledovaném období 5 let. Soubor stratifikují, zmiňují kritéria onemocnění a léčebně modality. U chirurgických výkonů je zdůrazněn požadávek „tumor free margins". DCIS je klinicky závažnější a v praxi je léčen jako klasický infiltrativní karcinom., The authors present epidemiological data of ductal and lobular carcinoma in situ (DCIS, LCIS). They present a set of 15 patients at the age of 70 and older with breast carcinoma in situ (CIS) in the tíme period of 5 years. They analyze the group of patients, mention criteria of classification and principles of treatment. They point out a need for tumour free margins by the surgical management. DCIS is clinically more serious and it is treated as infiltrating carcinoma., Pavel Jandík, J. Mergancová, H. Urmínská, and Lit. 11
Zajištění péče o pacienty s maligním onemocněním ve vyšším věku je celosvětový závažný etický i ekonomický problém daný prodlužováním lidského věku, a tím i absolutním nárůstem nádorových onemocnění starších jedinců. Kurativní multimodální léčba je postupně limitována stavem nemocných a pokročilostí procesu. Existují různá řešení péče o starší nemocné s pokročilou malignitou. Při rozhodování jde o citlivý problém a potřebu sladit objektivní možnosti terapie s osobním postojem nemocného k jeho onemocněním. Konečným cílem je dosazení optimální kvality života a zásada eubiosie (dobrý život do posledního dne)., Achieving the optimal care in patients, suffering from advanced malignancies represents a difficult ethical and economical problem of the health care in developed countries. Increasing part of elderly population with growing incidence of malignant diseases is the main reason of that. There are different attempts for solving this problem. Selection of the optimal solution depends on the possibilities of anticancer therapy, regarding the CGA (Comprehensive gariatric assesment) and individual attempt of the patient to different solutions. Final goal of the correct decision is to achieve the optimal quahty of life and the principle of Eubiosia (good Ufe till the last day)., and Oskar Andrysek
Myelodysplastický syndrom (MDS) je charakterizovaná dysplastickou inefektivní hemopoézou s předčasným zánikem (apoptózou) krvetvorných buněk ve dřeni a následnou cytopenií v krvi (především refrakterní anémií). MDS je onemocnění převážně vyššího věku. Vyskytuje se ve věku nad 60 let ve frekvenci 20 až 50 nemocných na 100 000 obyvatel. MDS je řazen mezi onkohematologická onemocnění, protože skoro v 1/3 případů končí transformací do akutní myeloidní leukemic. Patogeneza je zatím nejasná, předpokládá se sumace mutagenních vlivů prostředí. Jde o heterogenní onemocnění, které se rozpadá do 5 podskupin (dle FAB-klasifikace), a to 2 typů refrakterních anémií, 2 podskupin cytopenií s přítomností leukemické populace a pridružené skupiny chronické myelomonocytární leukémie. Klinický obraz je určován cytopenií, somatický nález je necharakteristický. V laboratorním obrazu kromě periferní cytopenie určuje diagnózu nález dysplastické krvetvorby ve dřeni. Nezbytné je cytogenetické vyšetření s chromozomálními aberacemi až u 60 % nemocných. Tato vyšetření umožňují stanovit prognózu choroby. Nemocní umírají bud na akutní leukémii nebo na komplikace při těžké pancytopenii nebo na nehematologickou chorobu. Protože jde o staré osoby, je u nich častá polymorbidita. Protože patogeneza MDS není jasná, není zatím známá ani účinná terapie. Zkoušejí se různé způsoby léčby podle toho, zda jde o refrakterní cytopenie nebo už známky leukemizace choroby. Různé druhy terapie jsou vesměs účinně maximálně u 30 % nemocných, a to dočasně. Často nezbývá než udržovat nemocné pravidelným podáváním transfuzí, ovšem s následnou siderózou. Jediný způsob vyléčení je úspěšná alotransplantace kmenových buněk u mladších nemocných., Meylodysplastic syndrome (MDS) is characterized by dysplastic ineffective haematopoiesis with premature death (apoptosis) of homogenous cells in bone marrow and subsequent cytopenia in blood (mainly due to refractory anaemia). MDS is a disease in particular of older age. It occurs in the age of 60 and over in rate of 20 to 50 patients in 100 000 inhabitants. MDS belongs to oncohemalogical diseases because in almost 1/3 of all cases it is transformed into acute myeloid leukaemia. Pathogenesis is not clear yet, it is assumed to be a summation of mutagenic influences of environment. It is a heterogeneous disease which can be categorized into 5 subgroups (according to FAB classihcation) and these are 2 types of refractory anaemia, 2 subgroups of cytopenia with the presence of leukemic cell population. Clinical picture is determined by cytopenia, somatic finding is uncharacteristic. In a laboratory picture, apart from peripheral cytopenia the diagnosis is determined by the finding of dysplastic haematopoiesis in bone marrow. Cytogenetic examination with chromosomal aberrations is necessary in 60 % of patients. These examinations enable to determine the prognosis of the disease. Patients die either of acute leukaemia or of comphcations when suffering from serious pancytopenia or from non-haematological disease. Because patients are elderly persons, they very often suffer from polymorbidity. Pathogenesis o/MDS is not clear, therefore no effective therapy exists so far. Different ways of treatment are tested according to whether the patient has developed refractory cytopenia or signs of leukemization. Different types of therapy are typically efficient in at most 30 % of patients and are only temporary Often the only possibility is to keep the patients alive by regular transfusions, however that results in siderosis. The only way of cure in younger patients is successful allotransplatation of stem cells., Radana Neuwirtová, and Lit. 26
Autoři prezentují zajímavou kazuistiku týkající se bolesti v orofaciální oblasti. Z uvedeného případu vyplývá složitá diferenciální diagnostika etiologie potíží v této oblasti a dobrý efekt byť jen symptomatické léčby., Authors present an interesting case report concerning a pain in the orofacial area. Complex differential diagnostics of the aetiology of the complaint in this area and a good effect of mere symptomatic treatment result from the said case., and Richard Kaňa, Rastislav Šramko, Alena Polcrová
V tomto sdělení popisujeme případ 71 leté pacientky se symptomatickou primární hyperparatyreózou s dominujícími neurokognitivními a psychiatrickými symptomy. Je demonstrován vývoj mentálního stavu po odstranění adenomu příštítného tělíska. V diskusi jsou zvažovány předpokládané patogenetické mechanizmy podílející se na částečně reverzibilitě dementního syndromu u této pacientky., In this article we describe a case of 71-years old female patient with primary hyperparathyroidism and dominant neurocognitive and psychiatric symptoms. We demonstrate the development of mental status after surgical removal of parathyroid gland adenoma. Discussed are possible pathogenetic mechanisms which contributed to a partial reversibility of dementia syndrome in this patient., Eva Topinková, Petr Broulík, Dagmar Pelíšková, and Lit. 20
Nozokomiální nákazy (NN) představují světový problém. Původci NN jsou častěji grampozitivní koky stafylokoky na jednotkách intenzivní péče chirurgických oborů, hlavně kardiochirurgie. Stafylokoky jsou původci katetrových sepsí. Dále se uplatňují jako nozokomiální kmeny bakterie z rodu Enterobacteriaceae. U starších pacientů převládají nozokomiální kmeny Escherichia coU, Klebsiella pneumoniae, Proteus mirabilis. Většina nozokomiálních kmenů je multirezistentní, proto se komplikace způsobené nozokomiálními kmeny léčí obtížně, hlavně u starších lidí pro jejich rizikové faktory, multimorbiditu, trvalou léčbu mnoha léky vč. fyziologických i patologických změn, které ovlivňují farmakoterapii i terapii ATB. Nutné je předcházet nozokomiálním nákazám nejen u starších pacientů, kde NN představuje komplikaci klinického stavu, která i při dodržení všech zásad a opatření nemusí končit uzdravením., Nosocomial diseases (ND) represent a worldwide problem. The causal agents of ND very often are gram-positive cocci - staphylococci found at intensive care units of surgical departments, mainly of cardio surgery departments. Staphylococci are causal agents of catheter sepsis. Furthermore, members of the family enterobacteriaceae also act as nosocomial strains. The most frequent forms found in the elderly patients are nosocomial strains Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Proteus mirabilis. Most of the nosocomial strains are multiresistant, therefore complications caused by nosocomial strains are treated with difficulty. mainly in elderly patients because of many high risk factors, morbidity, permanent drug treatment including physiological and pathological changes that effect pharmacotherapy as well as ATB therapy. It is necessary to avoid nosocomial diseases not only in elderly patients, for whom ND represent complications of their clinical condition from which they do not always recover even if all rules and precautions are taken., Anna Jedličková, and Lit. 11
Onkologická léčba je spojená s četnými nežádoucími účinky. Pokud je kurativní léčba pouze v rukou chirurga, je její použití limitováno pouze kontraindikacemi celkové narkózy a operačního výkonu. Pokud se zvažuje dlouhodobá medikamentózni nebo radiační léčba, je nutno vždy zvážit nežádoucí účinky a prinos. Faktory ovlivňující úspěch či neúspěch neoperačni léčby (histologie, klinické stadium, grade, věk, performance status, stav výživy) jsou analyzovány v textu. Incidence maligních chorob se zvyšuje s věkem, a proto lékaři právě u starších lidí stojí často před hamletovskou otázkou: dát či nedát chemoterapii. V závěru textu navrhujeme doporučení pro řešení této otázky., Current therapy of malignant diseases has various adverse effects. In all cases with planned chemotherapy or radiotherapy the potential benefit should overweigh the risks of toxicity. The following prognostic factors are discussed in this paper: histology, clinical stage, pathologic grade, age, performance status, nutrition and individual will of informed person. The incidence of cancer is high in older people and therefore many doctors must solve the Hamlet's question to give or not to give chemotherapy in higher age. Suggested guidelines for solving this question are presented in this text., Zdeněk Adam, Jiří Vorlíček, Miroslav Tomíška, and Lit. 33