a1_Tento článek a další tři texty diskusní rubriky jsou komentáře ke knize literárního historika Jaroslava Meda Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939), kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Academia (kniha obsadila třetí místo v tradiční anketě Lidových novin o nejlepší knihu roku 2010). Podle autora jsou silnými stránkami Medovy knihy nevšedně kultivovaný jazyk a biografické portréty vybraných literárních osobností, jinak však v jeho hodnocení převažuje kritika. Rataj považuje Medovo pojetí literárního života za zavádějící, jelikož namísto uměleckých projevů obsahuje politickou publicistiku, a také za účelové, protože podle jeho názoru označení politických textů jako „literárního“ produktu má vyvinit jejich autory z podílu na legitimizaci a budování autoritativního politického režimu druhé republiky. Jaroslav Med podle něj postrádá potřebnou kompetenci v historii a politologii, aby mohl náležitě vyložit dobové mimoliterární souvislosti, a vede s jeho výkladem polemiku o charakter režimu druhé republiky, který označuje za krajně pravicový autoritářský režim se zřetelnou tendencí k fašizaci, zatímco Med v něm shledává spíše rysy autoritativní či „silné“ demokracie. Jeho normativní národně-konzervativní katolická optika se podle Rataje projevuje i v zaujatě kritickém hodnocení první republiky. Medova kniha je podle něj v jádře pokusem o morální a politické očištění skupiny katolických literátů od jejich druhorepublikového aktivismu, který byl ve skutečnosti vědomý, záměrný a dá se jasně doložit., a2_Svými apologetizujícími interpretacemi nepřispěla k hlubšímu poznání druhé republiky a tehdejšího myšlení katolických intelektuálů, je však svědectvím o naléhavé potřebě upevňování katolických konzervativních mýtů v historickém povědomí dnešní doby., Jan Rataj., and Čtyři hlasy k jedné knize
Analyses of lithic materials of the Jevišovice culture from five sites of major importance (Brno-Malomˇeˇrice, Brno- Starý Lískovec, Grešlové Mýto, Jevišovice–Starý Zámek, and Vysočany) indicate that – in general terms – they are more similar to Early Aeneolithic assemblages than to the so-called terminal assemblages. This conclusion is based on the presence of regular pre-shaped cores for blades, series of regular blade blanks, and "classic" blade tools, including endscrapers, burins, and truncated blades. However, certain "terminal" elements (frequent utilization of local rocks, high proportion of functional tools, common denticulated retouch) are also evident., Jerzy Kopacz, Lubomír Šebela., and Obsahuje seznam literatury
In the first part of study, the cartularies created on the territory of the Czech lands and in the wider Central European space are introduced, the second provides a detailed analysis of the content of the Louny town cartulary and also an auxiliary historical scientific analysis in the contest of the development of the town chancellery, archival studies and library science. The Louny cartulary was based in 1435 and the reason for its creation might have been the effort for a certain underpinning of the written material as a legal armament at a time when the achievement of peace in Bohemia was appproaching and also the recognition of Sigismund of Luxemburg as the king of Bohemia. and Tomáš Velička.