Vzestup obezity v posledních letech vedl k řadě studií, které se zabývaly vztahy mezi tělesnou hmotností v dětství a dosaženým vzděláním, výší příjmu a jinými socioekonomickými aspekty v dospělosti. Příspěvek navazuje na výzkumy, které byly zaměřeny především na akademickou úspěšnost dětí a dospívajících s nadváhou a obezitou. Tyto výzkumy usilovaly o socioekonomickou, psychosociální a zdravotní analýzu příčin a důsledků školního prospěchu u této části populace. Cílem příspěvku je porovnání a shrnutí výstupů z těchto studií. Úvodní část přináší informace o aktuálním výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u dětské i dospělé populace ve světě a v naší zemi. Epidemie nadváhy a obezity a její posun do nižšího věku je spojován s větším ohrožením zdraví a s přidruženými vývojovými komplikacemi u současné i u budoucích generací: z uvedených důvodů nejde o okrajové téma. Akademickou úspěšnost dětí a dospívajících s nadváhou a obezitou nelze zkoumat bez znalostí faktorů, které jsou pro rozvoj dětské nadměrné hmotnosti významné. Poznatky o časté a výsledné podobě socioekonomických a vzdělanostních výsledků u populace s nadváhou a obezitou v dospělém věku jsou samy o sobě vysvětlením toho, z jakých důvodů je nutné se zabývat výsledky podobně zaměřených výzkumů z předcházejících vývojových období. Závěrečné shrnutí je doplněno o náměty, jichž by bylo vhodné využít v tematicky navazujících studiích. and The rise of obesity in recent years has led to a number of studies about relationship between weight in childhood and the reached level of education, income and other socio-economic aspects in adulthood. This article follows previous researches which were focused mostly on the academic success of children and adolescents with overweight and obesity. These researches aimed for the socio-economic, psychosocial and health analysis of causes and consequences of school success rate within this part of population. The aim of this article is to compare and summarize the outputs of these studies.
The introductory part brings information about current occurrence of overweight in children and adults population in the world and in our country. The epidemic of overweight and obesity and its movement to a lower age is connected with greater risks for health and associated developmental complications for current and future generations, therefore this is not a marginal issue.
The academic success of children and adolescents with overweight and obesity cannot be studied without the knowledge of factors, which are significant for the development of children obesity. Findings about common and final form of socioeconomic and educational results within the population with overweight and obesity are themselves the explanation of why it is important to address the outputs of similarly focused researches form previous developmental periods. The final summary is supplemented by suggested topics, which should be used in thematically following studies.
Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) tvoří jednu čtvrtinu dětských nádorů a je tak nejčastějším maligním nádorovým onemocněním v dětském věku. Jedná se o heterogenní onemocnění, jehož biologie je odlišná od ALL dospělých. Medián věku při diagnóze dětské ALL je 5 let, nejčastějšími chromozomálními abnormitami jsou fúzní gen TEL-AML a hyperdiploidie nad 50 chromozomů. Pravděpodobnost přežití bez selhání (EFS) je při aplikaci kombinované chemoterapie lišící se dle rizika nepříznivého průběhu více než 75 % a pravděpodobnost vyléčení je 85 %. Relaps postihuje 15–20 % dětí s ALL a v jeho léčbě hraje významnou roli transplantace kostní dřeně. Akutní myeloidní leukemie (AML) tvoří 15 % leukemií v dětství. Nejčastějším genetickým podtypem AML je monocytární leukemie s přestavbou MLL genu na dlouhém raménku 11. chromozomu (20–25 % dětí s AML), která má intermediární prognózu. Prognosticky příznivé podtypy akutní promyelocytární leukemie s t (15; 17), myeloidní leukemie s t (8; 21) a myelomonocytární leukemie s inv (16) se nachází u 30–40 % dětí s AML s šancí na vyléčení 70 %. Celkové výsledky léčby AML se u dětí stále zlepšují s šancí na dosažení remise více než 90 % a pravděpodobností přežití více než 60 %., Acute lymphoblastic leukemia (ALL) represents 25 % of childhood tumors being the most frequent childhood cancer. ALL is a heterogeneous disease, biologically different from the same disease in adults. Median age at diagnosis is 5 years, the most frequent chromosomal abnormalities are fusion gene TEL-AML1 and hyperdiploidy over 50 chromosomes. Event-free-survival is over 75 % and overall survival 85 % in children treated with combined chemotherapy intensified according to the risk group. The incidence of relapse is 15–20 % and bone marrow transplantation is the important treatment modality in such situation. Acute myeloid leukemia (AML) represents 15 % of childhood leukemias. The most frequent genetic subtype is monocytic leukemia with MLL rearrangement at the long arm of chromosome 11 (11q23) (20–25 % of all AML) with intermediate prognosis. Subtypes with good prognosis – acute promyelocytic leukemia with t (15; 17), myeloid leukemia with t (8; 21) and myelomonocytic leukemia with inv (16) represent 30–40 % of AML with overall survival 70 %. Total treatment results are steadily improving with a chance to achieve remission over 90 % and overall survival over 60 %., Jan Starý, and Lit.: 20
Hemolytic uremic syndrome (HUS) is a type of thrombotic microangiopathy, in the course of which some patients may develop chronic kidney disease (CKD). It is clinically important to investigate the markers of a poor prognosis. The levels of angiotensinogen (AGT) and interleukin-18 (IL-18) in serum and urine were evaluated. Study was conducted in 29 children with a history of HUS. Serum and urine AGT concentration was significantly higher in children after HUS as compared to the control group. No differences depending on the type of HUS and gender were noted. The serum concentration of IL-18 in children after HUS was significantly lower, whereas in urine did not differ significantly between the sick and healthy children. A negative correlation between the concentration of AGT in serum and albuminuria in patients after HUS was detected. The results indicate that the concentration of AGT in serum and urine in children after HUS increases, which may indicate the activation of the intrarenal renin-angiotensin-aldosterone system. The statement, that AGT may be a good biomarker of CKD after acute kidney injury due to HUS requires prospective studies with follow-up from the acute phase of the disease on a larger group of patients. Reduced IL-18 serum concentration in children after HUS with no difference in its urine concentration may indicate a loss of the protective effects of this cytokine on renal function due to previously occurred HUS., K. Lipiec, P. Adamczyk, E. Świętochowska, K. Ziora, M. Szczepańska., and Obsahuje bibliografii
Midazolam is a short acting sedative with small number of adverse effects. Administered orally, it is currently the most common form of conscious sedation in children. The objective of this paper is to describe effect of midazolam administered to children during dental treatment on their vital signs, and to monitor changes in children’s behavior. We described values of vital signs and behavior in 418 sedations conducted in 272 children between 1-12 years of age. To achieve the following results, we used data from 272 all first-time sedations. After administration of midazolam arterial blood pressure and blood oxygen saturation decreased by values which were not clinically significant. The heart rate increased, with values staying within the limits of physiological range. The speed of onset of midazolam’s clinical effects depends on age and dose. The lower age and dose correlated with the higher behavior score. The effectiveness of midazolam treatment is 97.8 %. Unwillingness of child to receive midazolam is predictor for disruptive behavior during sedation. 1.8 % of all sedation cases showed paradoxical reactions. The administration of midazolam in dose of 0.5 mg per 1 kg of child’s body weight is safe and could be recommended for dental treatment in pediatric dentistry., Jana Vasakova, Jana Duskova, Jitka Lunackova, Klara Drapalova, Lucie Zuzankova, Luboslav Starka, Michaela Duskova, Zdenek Broukal., and Obsahuje bibliografii
Přehled státních i církevních sociálních zařízení pro sirotky a pro nemanželské děti na území dnešní České republiky na počátku 20. století., Kniha se zabývá řešením otázky nalezenců a sirotků v celé rakouské monachrchii a království Českém obzvláště, především financováním nelezinců. Popisuje úsilí o budování těchto institucí v Praze v 14.-18. stol. (s. 1-7) a fungování pražského Zemského nalezince (čp. 455/II Ke Karlovu 2; s. 9-18)., Pražské zdravotnictví., Veřejné zdravotnictví a lékařství v Praze., and Pražské nemocnice.
Článek se zabývá problematikou určení místa bydliště dítěte v aktuální právní úpravě. Upozorňuje na pojetí práva určit místo bydliště podle dřívější právní úpravy a především zdůrazňuje možné problémy a otázky, které se v souvislosti s novou právní úpravou mohou vyskytnout.Vedle důvodů, které
mohou ke změně místa bydliště dítěte vést, a následků, které taková změna může přinést jak pro dítě, tak pro rodiče, do jehož péče dítě nebylo svěřeno, se článek zaměřuje na otázky, kterými se soud v řízení o významné záležitosti dítěte bude muset zabývat. Stěžejní část je zaměřena na problém, jak by měl soud ve věci rozhodovat, jak by měl být správně formulován návrh a zda bude řízení o významné záležitosti dítěte vhodným řešením pro všechny situace. Poukázáno je rovněž na problematickou vykonatelnost soudního rozhodnutí o významné záležitosti dítěte. Autorka nastiňuje podobnost řízení o navrácení dítěte v případech mezinárodních únosů dětí a řízení o určení místa bydliště dítěte v případě, že došlo ke změně místa
bydliště dítěte bez souhlasu druhého rodiče.Rovněž je představeno řešení této problematiky podle německého a rakouského práva.V závěru autorka doporučuje možná a vhodná řešení pro předcházení konfliktním situacím. and The article deals with the question of determining the place of residence of a child according to current legislation. It refers to the conception of the right to determine the place of residence according to formal legal regulations and then it highlights possible problems and questions that can occur in connection with the new legal regulation. The article discusses reasons leading to the change of a child’s place of residence and consequences of such a change for the child and for the second parent (the one who doesn’t live together with the child). Then, the article focuses on the questions
the court needs to solve in the proceeding about matters significant for the child. The fundamental part of the article focuses on the following problems: How should the court make decisions, how should the petition be drawn up correctly and whether the proceedings about matters significant
for the child are a suitable solution for these situations. The article also points out problems with feasibility of court decisions in such cases. The authoress mentions the parallel with cases of concerning the return of a child in of the events of international child abductions and court proceeding about the determination of child’s residence in cases when the place of residence changed without second parent approval. At the end, the solution according to the German and the Austrian law is presented. Finally, the authoress recommends possible and suitable solutions for the prevention of conflict situations.
Ve své kariéře dětského psychologa jsem měl spolu se svými kolegy a přáteli tři zvláštní příležitosti. Dvacet let jsem (mezi jiným ovšem) vyšetřoval děti vyrůstající mimo vlastní rodinu, tj. v dětských domovech. Pak po dalších třicet let jsem se jednak více zabýval dětmi, které novou rodinu získaly, tj. dětmi v pěstounské péči a v adopci, jednak dlouhodobým sledováním dětí vyrůstajících sice ve vlastních rodinách, avšak za nepříznivých či problematických psychosociálních podmínek. Tyto děti jsou dnes už dávno dospělé, mají své vlastní děti a dovedou se ve zpětném pohledu zamyslet nad svým dosavadním životem. Že mnohé z nich byly nepříznivými okolnostmi nepříznivě ovlivněny, je celkem samozřejmé. Vždy znovu nás však překvapí, že jsou děti, které vyrůstají za týchž nepříznivých podmínek, avšak negativně ovlivněny nejsou! Jsou „vzdorné“ vůči nepříznivým podmínkám - jsou „vulnerable but invincible“, jak by řekla paní Emmy Werner (1982), žijící klasik studií o tzv. resilienci. Které jsou to faktory, jež mají funkci protektivní či dokonce ameliorativní, takže chrání jedince před nepřízní osudu, kompenzují negativní vlivy a vedou k pozitivním výsledkům tam, kde bychom to na podkladě předchozích zkušeností rozhodně nečekali? and Zdeněk Matějček.
Rozchod rodičů je proces, který dlouhodobě ovlivňuje životy všech zúčastněných. Cílem studie je popsat rozchod rodičů z pohledu dítěte. Vnímání rodiny dětmi jsme zkoumali pomocí metody FAST. Děti stavěly typickou, ideální a konfliktní reprezentaci rodiny. Porovnávali jsme skupinu 15 dětí v situaci rozchodu rodičů a skupinu 19 dětí ve stabilním rodinném prostředí bez vážných rodičovských konfliktů, průměrný věk dětí z obou skupin je 9,5 let (rozpětí 5-15 let). Zajímali jsme se o členství v rodině, kohezi a popis konfliktů v rodině. Děti v situaci rozchodu rodičů popisovaly nižší kohezi nejenom ve vztahu mezi rodiči, ale i mezi sebou a oběma rodiči. To je v souladu se zjištěními, která poukazují na horší kvalitu rodičovství po rozchodu rodičů. Děti, jejichž rodiče se v době sběru dat rozcházeli, zahrnovaly do rodiny příbuzné nad rámec primární rodiny. Členství těchto lidí v rodině ale nebylo trvalé. Zdá se, že tyto děti hledají oporu v dalších vztazích v širší rodině, nebo nahrazují kvalitu (zhoršení vztahů po rozchodů rodičů) kvantitou ve vztazích. Popisují také rodinné konflikty s horším výsledkem a nepopisují účinné strategie řešení konfliktů. and The divorce of parents is a situation which in the long term affects life of everyone involved. The aim of this study is to describe the parents’ divorce from the child’s point of view. The perception of the family by children was examined by the FAST method. The children presented a typical, an ideal and a conflict representation of the family. We compared the group of 15 children in a divorce situation with the group of 19 children in stable family environment without significant parental conflicts. The average age of children in both groups was 9,5 years (range 5 – 15 years). We were interested in the family members, cohesion and the description of family conflicts. Children in parents’ divorce described a lower cohesion not only in the parents’ relationship but also between themselves and both parents. This supports the spillover concept in the family and is in harmony with findings, which point out the inferior quality of parenthood after the divorce. Children, whose parents were in the process of divorce during the collecting of data, included into the family also relatives outside the primary family. However, their membership in the family was not permanent. It seems that these children are seeking for support in relationships within the extended family or they substitute the quality (the worsening of quality after the divorce) by quantity in relationships. They also describe family conflicts with worse results, and they don’t describe effective strategies of solving conflicts.