On September 16, 2015 theOriental Institute of the CAS organized an international conference, which addressed the question of the meanings of democracy in the Middle East, Asia, and Russia and the role that democracy plays in the discourse of the political elites and non-state actors in these regions. The case studies at the conference described the situation in Egypt, Turkey, Iran, Afghanistan, Uzbekistan, China and Russia. Democracy plays a crucial role in the efforts of the Western world to promote peace and stability and maintain international security. However, in recent years, countries such as China and Russia have explicitly offered an alternative interpretation of democracy to the public, both domestically and internationally, one which builds on national, cultural and political traditions and contradicts the claims for universality common in theWest. Furthermore, non-universalistic discourses on democracy have become popular among diverse non-state actors, such as Islamicmovements, non-formal authorities, or civil society across the Middle East and Central Asia. These developments have important implications for both the efforts aimed at the promotion of democracy and for the advance of democracy in general. and Věra Exnerová.
Vzhledem k tomu, že politika je do velké míry aplikovanou psychologií, psychologové by se měli zapojit do analýz současného úpadku demokracie a zvrácení tohoto trendu. Martina Klicperová-Baker uvádí a diskutuje knihu Threat to Democracy (Hrozba demokracii) politického psychologa F. M. Moghaddama. Mnohé z užitečných konceptů, které kniha přináší, se pravděpodobně stanou součástí slovníku politické psychologie, jako např. odrazový můstek k diktátorství, posvátné skupiny, roztříštěná globalizace či politická plasticita; velice aktuální jsou také Moghaddamovo kruhové vysvětlení dějin (upozornění na to, že národy osvobozené od jednoho diktátora se často naleznou v pasti jiného diktátora) a jeho návrh nahradit pojem multikulturalismu pojmem omnikulturalismus, který zdůrazňuje sjednocující humanistické aspekty. Článek je věnován diskusi a propracování hlavních konceptů knihy. Klicperová-Baker rozvíjí Moghaddamův model odrazového můstku a navrhuje jeho grafické schéma; rozšiřuje definici populismu do dichotomie s prosociálním a antisociálním typem, doplňuje „posvátné skupiny“ (náboženství, etnicita a rasa), které diktátoři používají, o dodatečnou kategorii „temných posvátných skupin“, které vyvěrají ze strachu a nenávisti a vedou k negativistické kontra- -identifikaci (rasismus, misogynie, povýšený náboženský moralismus, apriorní protivládní rebelantství, neopodstatněné popírání klimatických změn, homofobie apod). Hlavní polemika se odvíjí kolem pojmu svobody (tzv. připojené a odpojené svobody) a použitelnosti Frommova „útěku od svobody“ v současné situaci. Závěr nabízí možnost, že pokud Frommova myšlenka není dost konsenzuální, je snad možné se shodnout na „útěku od demokracie”. Další diskuse těchto témat je velice vítána. and Since politics is to a great degree applied psychology, psychologists should get involved in the analysis of the current democratic decline and reversal of this trend. Martina Klicperová- Baker introduces and discusses the book Threat to Democracy by a political psychologist, F. M. Moghaddam. Many of its useful concepts will very likely enter the vocabulary of the discipline, e.g., the springboard model to dictatorship, sacred groups, fractured globalization, and political plasticity. Also, Moghaddam’s circular explanation of history (peoples who free themselves from a dictatorship often find themselves trapped by another dictator) and his suggestion to replace multiculturalism with a unifying humanistic orientation (omniculturalism) are very topical. The article is devoted to discussion and elaboration of the main concepts of the book. Klicperová-Baker augments the springboard model of dictatorship theory and converts it into a diagram; she expands definition of populism into a prosocial/antisocial dichotomy; she supplements the “sacred groups” (religion, ethnicity, and race) used by dictators with an additional category of “dark sacred groups” which result from fear and hatred and lead to a negativistic counter-identification (racism, misogyny, malevolent religious self-righteousness, a priori antigovernmental rebelliousness, unsubstantiated climate denial, homophobia). The main point of argument is the concept of freedom (attached and detached freedom) and applicability of Fromm’s “escape from freedom” to the current situation. It is concluded that if Fromm’s idea is not consensual, perhaps the notion of “escape from democracy” is. Further discussion of the matter is very welcome.
(The article is in English.).
Náboženské symboly ve veřejném prostoru evropských zemí představují zdroj intenzivní diskuze o povaze jak veřejného prostoru zemí EU, tak zejména o roli lidských práv v multikulturní společnosti založené na liberálních hodnotách.Probíhající spory o podobu právní úpravy přítomnosti náboženských symbolů znovu nastolují otázky, zdánlivě (vy)řešené sekularizací států, o to, jak definovat a aplikovat hranice a roli náboženství v evropských společnostech v době, kdy jsou historicky stanovené hranice znovu zpochybňovány narůstající mírou náboženské rozmanitosti. Robustnější zbožnost mnoha členů komunit přistěhovalců otevírá v řadě evropských států složité otázky, jak definovat hranice mezi právem, společností a vírou. Tento vývoj, zejména pokusy o přeměnu etablované kulturní normy zdrženlivosti ve veřejném vyjadřování víry v právní závazek zdržet se za určitých okolností náboženského vyzná(vá)ní, představuje
pro evropské právo lidských práv zásadní výzvu. and The presence of religious symbols in the public space of European countries represents a source of intense debates about the nature of public space in the EU countries, and especially about the role of human rights in multicultural societies based on liberal values. The ongoing disputes over
the form of legislation on the presence of religious symbols raise questions on how to define and apply the presence of religion in public debates and on the role of religion in European societies. Robust religiosity of many members of immigrant communities in many European countries raises difficult questions about how to define the boundary between law, society and faith. This development, in particular the attempts at re-defining entrenched cultural norms of restraint in the public expression of faith represents a major challenge for European human rights law,.
The text analyzes the discourse on sovereignty in the Czech politics in the light of current processes of the transformation of sovereignty caused by the globalization and Europeanization. The author discusses the dispute between liberal-conservative critics of the European integration and cosmopolitan critics of the sovereign statehood and points to the limits of both positions. It is argued that the conservatives who warn against the loss of sovereignty in the ongoing process of Europeanization and who call for the protection of the Czech statehood cling to an obsolete and invalid concept of sovereignty that is no longer adequate to changing social and geopolitical conditions. Similarly, it is pointed out that the defenders of cosmopolitan Europe who take sovereignty to be an old and useless category hindering the process of democratization are unable to offer an alternative capable of responding to growing concerns regarding the democratic deficit and the loss of political autonomy. The text tries to show that both positions misconstrue the challenges of globalization and Europeanization for the state and democracy., Petra Gümplová., and Obsahuje bibliografii
Comparisons of the recent protests in Turkey to the Arab Spring are met with negative responses among representatives of the Turkish governmnet as well as those criticizing the govemment. The attitudes of political opponents emphasizing the difference between Turkey and the other Middle Eastern countries show the impact of Orientalism on Turkish identity as well as perceptions of Turkey's role as a model for (not only) Middle Eastern Muslim countries., Jitka Malečková., and Obsahuje bibliografii