Search

Start Over Rights http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

154. "Mit dieser Zeitschrift gedenken wir den Leser über alles Wissenswerte zu orientieren, was das čechische Volk berührt oder an dem seine Angehörigen irgendwie beteiligt sind.": Vor 100 Jahren ist der erste Band der 'Čechischen Revue' erschienen

Creator:
Vodrážková-Pokorná, Lenka
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
German studies, publicistics, and Czechs and Germans
Language:
German
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

159. „Na člověka najíždíme další čtvrtletí ”

Creator:
Franc, Martin and Knapík, Jiří
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autoři zkoumají proměny v pojímání, organizování, trávení a formách volného času v době od nastolení monopolní vlády komunistického strany do druhé poloviny padesátých let, kdy se tato sféra začala výrazněji měnit pod vlivem konzumních trendů. Své téma pojednávají v souvislosti s vládnoucí ideologií i se změnami hospodářské, sociální a kulturní politiky. Reflektují genderové rozdíly, kontrasty mezi městem a venkovem, specifika určitých sociálních skupin a zvláštní pozornost věnují volnému času mládeže a dětí. Komunistický převrat v únoru 1948 přitom nechápou jako nějaký zásadní předěl ve sféře volného času, ale předvádějí kontinuity i rozdíly mezi obdobím limitované demokracie v letech 1945 až 1948 a roky následujícími, v některých případech pak poukazují i na shodné rysy v přístupu státu k volnočasovým aktivitám v době protektorátní a poúnorové (odmítání jazzové hudby, „brakové“ kultury a vůbec vlivů západního životního stylu). Autoři konstatují, že se komunistický režim snažil intenzivně zasahovat do volby trávení volného času a modelovat tak nový typ člověka v nových společenských podmínkách. Zejména na konci čtyřicátých a začátku padesátých let se přitom oficiálně natolik zdůrazňoval význam budovatelské práce, že volný čas byl vnímán s jistým despektem jako „nutné zlo“, jež slouží výhradně k načerpání fyzických a duševních sil pro další zvyšování pracovního výkonu. Za stejným účelem a také s ohledem na koncepci demokratizace kultury byly preferovány aktivní a kulturní způsoby trávení volného času, jako bylo politické a odborné sebevzdělávání nebo osvojování (selektovaných) kulturních hodnot. V souladu s podřízením individua celospolečenským zájmům dostaly jednoznačnou přednost kolektivní formy odpočinku a organizovaného využívání volného času (závodní rekreace, masové návštěvy uměleckých představení, muzeí a galerií, později pionýrské tábory), zatímco tradiční spolková činnost a privátní trávení volného času byly chápány jako „buržoazní přežitek“. S podezřením či přímo represí se setkávaly nekonformní způsoby trávení volného času části mládeže, následováníhodným vzorem byla naopak účast na „stavbách mládeže“, pracovních brigádách a školeních. Těmto přístupům odpovídaly i nové jednotné organizační struktury, jež nahrazovaly dřívější spolky a zajišťovaly žádoucí volnočasovou náplň (Revoluční odborové hnutí, Československý svaz mládeže, Svaz pro spolupráci s armádou a podobně). Oficiální místa se snažila podchytit také značně rozvinutou a diferencovanou zájmovou činnost, jako byla amatérská umělecká činnost, provozování společenských her nebo, sběratelství, jejímuž organizování sloužila specifická zařízení (závodní kluby ROH, kulturní domy, osvětové besedy). Podporovány byly všeobecně dostupné formy takových činností, jako šachy nebo filumenie (sbírání nálepek z krabiček od zápalek), marginalizovány záliby finančně náročné či spjaté se soukromým ziskem, jako filatelie či numismatika. Mírný ústup od ideologizovaného pojetí volného času přišel s takzvaným novým kurzem v roce 1953, výraznější změny nastaly ve druhé polovině padesátých let, kdy autoři v souvislosti se zkracováním pracovní doby, zvyšováním životní úrovně a pronikáním konzumních trendů hovoří o programovém rozšiřování volného času a jeho postupné individualizaci., The authors consider the changes in the conception, organization, ways of spending, and forms of leisure in the Bohemian Lands from the establishment of the Communist monopoly on power in early 1948 to the second half of the 1950s. (After this point leisure began here began strikingly to change under the influence of consumerist trends.) They consider the topic in the context of the dominant ideology and changes in economic, social, and arts policies. The authors take into account gender differences, contrasts between town and country, and special features of social groups. They pay particular attention to leisure amongst young people and children. The authors do not, however, see the Communist takeover of February 1948 as a watershed in the sphere of leisure. Instead, they demonstrate both the continuity and differences between the period of limited democracy, from May 1945 to February 1948, and the years that followed. In some cases, they highlight features that were identical in Nazi German and Communist approaches to leisure activities (the rejection of jazz, ‘trash’ (brak) in the arts, and Western influences in general). The authors discuss how the Communist régime intervened intensively in the way people chose to spend their free time, in its endeavour to shape a new type of man and woman in the new social conditions. At the same time, particularly in the late 1940s and early 1950s, the State so emphasized the importance of the work of building socialism, that leisure was seen as a ‘necessary evil’, since it used up valuable physical and mental energy that would have been better spent on increasing productivity. For the same aims, but also with regard to the idea of somewhat democratizing the arts, the regime gave preference to activities such as political and vocational self-education as well as the study of selected arts and cultural values. In keeping with the subordination of the individual to the interests of society, collective forms of recreation and the leisure (holidays spent with groups of co-workers, mass group visits to plays, films, concerts, museums, galleries, and, later, Pioneer camps) were given priority. Traditional club activity and individual leisure were seen as ‘bourgeois survivals’. Some young people’s non-conformist leisure activities met with suspicion from the authorities or with outright repression. Amongst the models of leisure that the régime held worthy of emulation were the Socialist youth building enterprises (stavby mládeže), ‘volunteer’ work, and additional instruction or training. The new organizations, such as, and the Revolutionary Trade-union Movement (Revoluční odborové hnutí – ROH), the Czechoslovak Youth Organization (Československý svaz mládeže – ČSM), and the Association for Work with the Army (Svaz pro spolupráci s armádou – Svazarm), which took the place of the earlier clubs and associations, comported with the new ideology and provided the required forms of leisure. The authorities endeavoured also to support considerably developed and differentiated hobbies, such as making art, playing board games, and collecting. Special facilities were established to run these activities, including the enterprise-based clubs of the ROH, arts centres (kulturní domy), and popular-education organizations (osvětové besedy). Forms of universally accessible activity, like chess and phillumeny (collecting matchbox labels), were supported, whereas as financially more demanding hobbies or those linked to private gain, such as philately or numismatics, were marginalized. A slight retreat from the ideologized conception of leisure came with the so-called ‘new course’ of 1953. But more striking changes were made in the second half of the 1950s. These years, which saw shorter working weeks, a higher standard of living than before, and the emergence of consumerist trends, are described by the authors as a period of the planned expansion of leisure and its gradual individualization.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

161. „Nechceme svaz mládeže, když má rudé otěže!”

Creator:
Šlouf, Jakub
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Studie pojednává na třech úrovních (celostátní, regionální a jedné školní třídy) o tom, jak politické spory v poválečném Československu pronikaly do života studentů středních škol. Podle autora podstatná část veřejně aktivních středoškoláků odmítala být v letech 1946–1948 součástí jednotného Svazu české mládeže, úzce spolupracujícího s Komunistickou stranou Československa, a usilovala o vytvoření samostatného Svazu středoškolského studentstva. Přes zřetelnou podporu ze strany Československé strany národněsocialistické a Československé strany lidové byly však pokusy o legalizaci nového svazu středoškoláků až do února 1948 neúspěšné. V západočeském regionu byly navíc emancipační projevy středoškolských organizací posilovány převládajícími sympatiemi studentů k západní kultuře a široce rozšířenou úctou k americké armádě, která zdejší území osvobodila na konci druhé světové války. V Plzni proto vznikla již na přelomu let 1945 a 1946 nezávislá Krajská středoškolská rada, která posléze začala vydávat vlastní prozápadně orientovaný časopis Studentský hlasatel, distribuovaný i do dalších regionů. Po únoru 1948 plzeňští středoškoláci vyvolali několik protestních demonstrací a inklinovali k zakládání „odbojových“ organizací přímo na školách. Na příkladu jedné „ilegální“ skupiny vytvořené na obchodní akademii v Plzni studie konkrétně ukazuje, jakým způsobem se někdejší příznivci Svazu české mládeže přetvářeli v nástroje poúnorové „očisty“ škol a dřívější odpůrci svazu naopak v protagonisty studentských „odbojových“ organizací i jaká naivita, dilemata a rizika provázely občas toto tříbení. and At three levels (state-wide, regional, and the class of one school) this article examines how political disputes in post-Second World War Czechoslovakia entered the lives of secondary-school students. According to the author, a substantial number of publicly active secondary-school students in 1946–48 refused to be part of the united Czech Youth Organization (Svaz české mládeže), which worked closely with the Czechoslovak Communist Party (CPCz), and sought instead to establish a separate Organization of Secondary-school Students (Svaz středoškolského studentstva). Despite clear support from the Czechoslovak National Social Party and the Czechoslovak Populist Party, the attempts to legalize the new association of secondary-school students before the Communist takeover in late February 1948 were unsuccessful. In the region of west Bohemia, moreover, the attempts at emancipation of secondary-school organizations were intensified by students’ sympathies for west European and American culture and by their widespread respect for the US Army, which had liberated west Bohemia towards the end of the Second World War. In Pilsen therefore an independent Regional Secondary-school Council (Krajská středoškolská rada) had emerged already in late 1945 and early 1946. It eventually began to publish its own pro-Western periodical, Studentský hlasatel (The Students’ Herald), which was distributed to other regions as well. After the Communist takeover, Pilsen secondary-school students clamoured for several protest demonstrations and tended to favour the establishment of ‘resistance’ organizations right at their schools. Using the example of one ‘underground’ group formed at a Pilsen business academy, the article demonstrates the way in which erstwhile adherents of the Czech Youth Organization became an instrument for the post-takeover ‘purges’ of schools, and shows how former opponents of the organization, by contrast, became joined student ‘resistance’ organizations and also how naivety, dilemmas, and risks sometimes accompanied this crystallization.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

162. „Nechte maličkých přijíti ke mně...”

Creator:
Olšáková, Doubravka
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Podle recenzentky kniha přináší spoustu poznatků o organizování pomoci uprchlíkům před nacismem v předválečném Československu, přibližuje fungování a atmosféru uprchlických táborů a působivě seznamuje s řadou konkrétních lidských osudů. Chybí jí však snaha o celistvou interpretaci, zevšeobecňující závěry a také komparativní záběr. Významně narušuje mýtus první republiky jako bezpečného přístavu pro uprchlíky, přitom však nekompromisní kritikou státních restrickí bezděčně vytváří opačný mýtus, který by byl nepochybně relativizován srovnáním s poměry v dalších evropských zemích ve třicátých letech. and This work, according to the reviewer, provides a great deal of information about the organizing of aid to refugees of Nazism in pre-war Czechoslovakia. It also describes the operation and atmosphere of the refugee camps and movingly acquaints the reader with a number of actual life stories. It fails, however, to provide a unified interpretation, general conclusions, or a comparative picture. Importantly, it debunks the myth that the First Republic of Czechoslovakia was a haven for refugees. With its uncompromising criticism of the restrictions implemented by the Czechoslovak state, however, the work unconsciously creates a contrary myth, and would undoubtedly have been more balanced had it also attempted to compare Czechoslovak policy with that in other European countries in the 1930s.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

163. "Needless to say my proposal was turned down." The early days of commercial citation indexing, an "error-making" (Popper) activity and its repercussions till today

Creator:
Tüür-Fröhlich, Terje
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
věda, evaluace, scientometrie, science, evaluation, scientometrics, žebříčky hodnocení, chyby, kritická studia vědy, rankings, errors, critical science studies, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Today university rankings and performance rankings (ot en based on JIFs, h-indexes) are believed to be indispensable to assure scientii c “quality”. Most of these performance rankings employ citation data provided by h omson Reuters. TR’s current inl uence on funding decisions, individual careers, institutions, disciplines and countries is immense and ambivalent. h ere is increasing resistance against “impactitis” and “evaluitis”. Usually overseen: Trivial errors in TR’s citation indexes (SCI, SSCI, AHCI) produce severe non-trivial ef ects: h eir victims are authors, institutions, journals with names beyond the ASCIIcode and scholars of humanities and social sciences. Based on the Joshua Lederberg Papers I claim: To overcome severe resistance Eugene Gari eld and Joshua Lederberg had to foster overoptimistic attitudes and to downplay the severe problems connected to global and multidisciplinary citation indexing. h e dii culties to handle dif erent formats of references and footnotes, non- Anglo-American names, and of publications in non-English languages were known to the pioneers of citation indexing., Dnešní žebříčky univerzit a výkonnosti (často založené na JIF a h-indexech) jsou považovány za nepostradatelné pro zajištění vědecké „kvality“. Většina z těchto žebříčku produktivity využívá citační údaje poskytnuté h omson Reuters. Současný vliv TR na rozhodování o i nancování, na individuální kariéry, instituce, obory a země je ohromný a ambivalentní. Odpor vuči „impaktitidě“ a „evaluatitidě“ se zvyšuje. Obvykle je přehlížena skutečnost, že triviální chyby v citačních indexech TR (SCI, SSCI, AHCI) mají závažné, netriviální následky: jejich obětmi jsou autoři, instituce, časopisy vymykající se ASCII-kódu a akademici v humanitních a sociálních vědách. Na základě rozboru Joshua Lederberg Papers tvrdím, že aby překonali tvrdý odpor, Eugene Gari eld a Joshua Lederberg museli protěžovat přehnaně optimistické postoje a zlehčovat vážné problémy spojené s globálními a multidisciplinárními citačními indexy. Obtíže plynoucí z ruzných formátu odkazu a poznámek, jiných než anglo-amerických jmen a publikací v jiných jazycích než v angličtině byly známy již prukopníkum citačních indexu., and Terje Tüür-Fröhlich.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

166. "Nekupujete si lásku, kupujete si službu": (re)konstrukce péče o děti v prostředí agentur na hlídání

Creator:
Souralová, Adéla
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
péče o dítě, chůvy, child care, babysitters, placement agencies, nannies, 18, and 316
Language:
Czech
Description:
During the last couple of decades, paid childcare has become one of the central issues of feminist research. Agencies mediating childcare are a relatively new actor in childcare arrangements in the Czech Republic. This article argues that these agencies do not fill a gap in the market by offering childcare. Far from providing simple supply that reacts to a market demand, the agencies create the demand for specific care. Drawing upon qualitative research conducted with owners of these agencies, the text looks into the ways in which childcare is constructed. The issues of qualified, specialized, and professionalized care are discussed. The article aims to show that childcare in the agencies is deconstructed as a natural female activity and is reconstructed as a gendered activity requiring particular skills that are subjected to professional screening., Adéla Souralová., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

167. “Neměla jsem lehký život, ale ničeho nelituji...“ Život vesnických žen ve vzpomínkách

Creator:
Veselská, Jiřina
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
ethnographic research, country women, and memories
Language:
Czech
Description:
In the years 2004 and 2005 a survey was conducted that focused on recording of authentic testimonies about the everyday lives of women in the country predominantly in the second half of the 20th century. Correspondents of the Czech Ethnographical Society, students and female seniors from different parts of the Czech Republic took part in the survey. this report reveals the results including characteristic quotations. The information was obtained from different localities on an uneven basis. There is a compact set of records from four villages in eastern Moravia and four authentic testimonies from Těšín region in the foothills of Beskydy Mountains. The information was either handwritten by the respondents, or their narration was recorded by the Czech Ethnographical Society correspondents, students of Silesian University or by a local chronicler. The outline of the research was available to everyone. We were above all interested in the changes which rural families had to go through in the second half of the 20th century due to collectivization of land and changes in social and economic conditions.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

168. "Není pro mne více návratu do Afriky..." Korespondence Bedřicha Machulky a Adolfa Schwarzenberga

Creator:
Todorovová, Jiřina
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
hunting and stuffing of animals, organization of hunting expeditions, correspondence, filming of animals, ethnographic articafacts, hunting trophies, and curator of the museum
Language:
Czech
Description:
Bedřich Machulka was born on June 22, 1875. Since his youth he had been interested in Africa. However, only after meeting Richard Štorch he was able to realize his dreams. Together they parted for Africa. They settled in Tripolis in Libya and dedicated themselves in hunting and stuffing animals. Afterwards they moved to Sudan where they established a base for hunting expeditions. In the year 1927 Štorch died. Machulka moved his interest to eastern Africa. Since 1929 he had established a partnership with Duke Adolf Schwarzenberg (1890–1950). At the beginning their collaboration went on without problems. However, after Machulka failed to organize film recording in Kenya, the Duke did not entrust him anymore with organizing of other expeditions. This period of life of Machulka, until the year 1935, is well illustrated by letters that he exchanged with the Duke through the Schwarzenberg Office. Schwarzenberg valued Machulka highly for his professional and organizational qualities. Therefore, in spite of the mutual disagreements he found him a place of preserver and curator of small museum of ethnographic artifacts and trophies in the castle Ohrada (on the manor of Hluboká). There Machulka had worked throughout the Second World War until the year 1947, when all the properties of the Schwarzenbergs on the territory of Czechoslovakia were nationalized. Machulka finished his life in Prague in humble conditions. He died on March 6, 1954.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

171. "Nevyložený sen je jako zapečetěný dopis": Obsahuje Babylónský talmud rabínský snář?

Creator:
Sládek, Pavel
Type:
article, model:article, and TEXT
Language:
Czech
Description:
Besides many dispersed fragments related to theory of sleep, dreams and their interpretation, Babylonian Talmud contains a long passage dealing with those issues, which includes also several series of dream-interpretations. The passage is often referred to as „Rabbinic dream-book” in specialized scholarly literature. The present article analyses contain and compositional patterns of the text and indicates the presence of mutually exclusive theories of dreams and their interpretation, as well as typically Talmudic methods of organization such as association and agglutination. Since the final composition does not communicate any uniform statement, we claim it incorrect to call the text „Rabbinic dream-book” and suggest it is not more than a mere agglutination of pre-existing textual fragments.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

172. "Nežádoucí příhody" při poskytování zdravotní péče

Creator:
Vondráček, Lubomír and Kolouch, Petr
Format:
15, braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
poskytování zdravotní péče--etika--normy--zákonodárství a právo, řízení kvality, chybná zdravotní péče--klasifikace--škodlivé účinky, and lidé
Language:
Czech
Description:
Lubomír Vondráček, Petr Kolouch
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

173. "Nežít s bombou, ale s rozumem." Právní filosofie Reného Marcice a marxistický humanismus Ernsta Fischera jako konfrontace dvou perspektiv občanské společnosti na pozadí éry rakouského kancléře Josefa Klause (1964-1970)

Creator:
Holub, Ondřej
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
René Marcic, Ernst Fischer, civil society, Marxist humanism, and Austrian Communist Party
Language:
Czech
Description:
My study aims to conduct a comparative analysis of two theorists in what were probably the most formative years of postwar Austrian history, the era of the conservative government of Josef Klaus. Specifi cally, I compare the conservative philosophy of right of Austrian philosopher of Croatian origin René Marcic and the Marxist humanism of Ernst Fischer. In doing so, it is my intention to describe the ideological foundations and intellectual horizons of Josef Klaus’s right-wing government and, at the same time, to discuss how this policy was confronted by Ernst Fischer from the left. A further purpose of my study is to inquire into the intellectual foundations that laid the ground for Austrian civil society, and to ask how these foundations were confronted by the Austrian Communist Party’s chief ideologist, Ernst Fischer.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

174. „Nikdy jsme se nenadáli, jak rychle mizí naše archivy v Moskvě..."

Creator:
Olšáková, Doubravka
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Kniha francouzské autorky pojednává o osudech francouzských archivů, které nejprve za druhé světové války zabavily a do různých míst ve střední Evropě evakuovaly německé úřady, posléze je převzaly a do své země odvezly úřady sovětské, přičemž mnohé tyto dokumenty dosud zůstávají v Rusku. Autorka zdánlivě nezáživné téma podává jako strhující příběh, zasazuje je do historického rámce využívání archivů jako válečné trofeje a vnáší do aktuálních diskusí o historické paměti nový důležitý rozměr. and This volume, by a French historian, considers the fate of the French archives that were first confiscated during the Second World War and carted off to various places in central Europe by the German authorities, before eventually being taken by the Soviet authorities and brought to the USSR. Many of the records have remained in Russia to this day. The author presents this potentially lacklustre subject as an exciting story. She puts it into the historical framework of archives as war booty, and adds a new, important dimension to current debates about historical memory.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

175. „No Action”

Creator:
Bischof, Günter
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Článek je zkrácenou verzí studie, kterou autor publikoval pod názvem „‘No Action’: Die USA und die Invasion in die Tschechoslowakei“ ve sborníku: Karner, Stefan – Tomilina, Natalja – Tschubarjan, Alexander – Bischof, Günter – Iščenko, Viktor – Prozumenščikov, Michail – Ruggenthaler, Peter – Tůma, Oldřich – Wilke, Manfred (ed.): Prager Frühling: Das internationale Krisenjahr 1968, sv. 1: Beiträge. Köln/R. – Weimar – Wien, Böhlau 2008, s. 319-354. Autor rekonstruuje postoj americké vlády k intervenci vojsk Vašavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Připomíná, že v květnu toho roku náměstek ministra zahraničí Eugene W. Rostow – s odvoláním na průběh a vyústění komunistického převratu v Československu a sovětské intervence v Maďarsku na podzim 1956 – doporučoval svému ministrovi Deanu Ruskovi Moskvu jasně jasně varovat Moskvu před násilným zásahem. Rusk doporučení odmítl dvěma slovy: „No Action.“ Tento lakonický komentář podle autora vystihuje celou americkou reakci na československou krizi. Administrativa prezidenta Lyndona B. Johnsona invazi nepředpokládala a byla jí překvapena. Jednoznačně se shodla na tom, že Spojené státy nemohou do situace vojensky zasáhnout, a soustředila se na odvrácení Sovětů od případného rozšíření intervence na Rumunsko, Jugoslávii a snad i Rakousko, které však bylo spíše psychologickou než reálnou hrozbou. Kromě toho musel Bílý dům čelit podezření, vyjadřovanému značnou částí západního tisku, ale třeba i francouzskými oficiálními kruhy, že dal předem Kremlu volnou ruku k vojenské akci. Prioritním cílem americké politiky bylo tehdy pokračování v procesu uvolňování mezinárodního napětí, což se promítlo do jejich nekonfrontačního postoje vůči Sovětům. Ovšem neočekávanými důsledky intervence bylo podle autora posílení soudržnosti Severoatlantické aliance a přehodnocení plánů na stažení amerických vojsk z Evropy. and This article is an abridged version, in Czech translation, of the article ‘“No Action”: Die USA und die Invasion in die Tschechoslowakei’, from the volume of essays by Stefan Karner, Natalja Tomilina, Alexander Tschubarjan, Günter Bischof, Viktor Iščenko, Michail Prozumenščikov, Peter Ruggenthaler, Oldřich Tůma, and Manfred Wilke, Prager Frühling: Das internationale Krisenjahr 1968, vol. 1, Cologne, Weimar, and Vienna: Böhlau, 2008, pp. 319–54. In the article the author reconstructs the US Administration’s response to the Warsaw Pact military intervention in Czechoslovakia in August 1968. He points out that in May of that year Deputy Secretary of State Eugene V. Rostow, referring to the Communist takeover in Czechoslovakia and the Soviet intervention in Hungary in 1956, recommended to his superior, Secretary of State Dean Rusk, to give Moscow a clear warning against intervening by force. Rusk rejected the recommendation with two words: ‘No action’. This laconic statement, according to the author, embodies the whole US reaction to the Czechoslovak crisis. The military intervention none the less took the Johnson Administration by surprise. The Administration unanimously agreed that the United States could not get involved in the crisis militarily, and concentrated instead on deterring the Soviets from further possible interventions in Romania, Yugoslavia, and perhaps even Austria, a threat that was, however, probably more psychological than real. Apart from that, the White House had to face the suspicion, expressed by a considerable part of the Western communications media and also, for example, by French official circles, that it had given the Kremlin the green light for the military operation. The primary aim of US policy here was to continue the process of international détente. This was projected into their non-confrontational approach towards the Soviets. Two unexpected consequences of the intervention, argues the author, were increased unity in the North-Atlantic Alliance and a reconsideration of plans to withdraw US troops from Europe.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

176. "No. 66"

Creator:
Offenbach, Jacques and Treumann, Carl
Publisher:
Bote & Bock
Format:
hudebnina and 1 klavírní výtah (63 s.) ; 28 cm
Type:
notated music, sheetmusic, model:sheetmusic, and TEXT
Subject:
jednoaktové operety, klavírní výtahy vokálních děl s vokální linkou, operety, and francouzská opereta
Language:
French and German
Description:
Musik von Jacques Offenbach, nach dem Französischen von Carl Treumann, and revidirt von Max Karpa
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

177. "Normative" and "strategic" honorifics use in interactions involving speakers of Korean as a second language

Creator:
Brown, Lucien
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Language:
English
Description:
This paper uses a corpus of 14 hours of recorded interactions to analyze the “normative” and “strategic” honorifics usage of speakers of Korean as a second language. I define “normative” honorifics as usage that reflects recognized “power”, “distance” and “formality” factors. “Strategic” honorifics usage breaks from these norms, is pragmatically “marked” and is motivated by interactional goals. Previous studies into the honorifics usage of speakers of Korean as a second language focus on analysis of “errors” judged against prescriptive norms. However, the current paper adopts an interactional socio-pragmatic perspective and looks at the ideology and specific intentions that underlie second language usage. According to my data, in comparison with native interaction, second language speaker discourse displays less variation according to normative factors but may show more marked strategic alterations. Regarding normative usage, speakers prefer to establish equal relationships and minimize “power” differences. As for strategic use, speakers may alternate honorific levels according to the sensitivity of the situation or the illocutionary force of particular utterances. I explain these differences with reference to conflicting ideologies as to language usage between Korean and “Western” cultures, prevalent during the interview process. I conclude the paper by discussing the implications for Korean applied linguistics.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

178. "Not for housing" housing: widening the scope of housing studies

Creator:
Doling, John and Ronald, Richard
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
comparative housing policy, globalisation, and land markets and housing policy
Language:
English
Description:
Historically, the main focus of the study of housing in advanced economies has been on houses that meet the accommodation needs of households: houses as the main residence of families. In recent decades there has been the growth in the numbers of houses used for purposes other than as a main residence, for example in the forms of the recent global spread of Airbnb and of foreign engagement in housing as an investment tool; alongside a set of ‘for housing’ houses (FHH) another, overlapping, set of ‘not for housing’ houses (NFHH) is emerging. The present paper begins by identifying four types of NFHH, and considers the significance of their growth. It argues that while the NFHH sector is relatively small it has large impacts, and these are such that they challenge housing researchers and policy makers to develop additional ways of looking at housing systems.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

180. „Novecento” namísto „storia contemporanea”?

Creator:
Klinkhammer, Lutz
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Lutz Klinkhammer Tato stať, kterou v časopise Soudobé dějiny pokračuje seriál o vývoji a dnešním stavu disciplíny soudobých dějin ve vybraných evropských zemích, původně vyšla pod názvem „Novecento statt Storia contemporanea: Überlegungen zur italienischen Zeitgeschichte“ a je převzata ze sborníku editorů Alexandra Nützenadela a Wolfganga Schiedera Zeitgeschichte als Problem: Nationale Traditionen und Perspektiven der Forschung in Europa (Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht 2004, s. 107–127). Autor uvádí, že pojem „soudobé dějiny“ pro označení vyhraněné disciplíny historického bádání, jako je tomu v Německu nebo ve Francii, nemá v Itálii zřetelnou obdobu. Termín storia contemporanea zde měl po roce 1945 trojí význam. Jednak se užíval jako pojmenování dějinného úseku zhruba posledních dvou století, dále pro časově kratší období „krátkého 20. století“ (novecento) a konečně sloužil k charakteristice jakékoli historické události v jejím „soudobém“ rozměru, tedy její instrumentalizace podle aktuálních (politických či jiných) potřeb. Tyto významy autor ilustruje jednak na příkladech přehledů a učebnic italských dějin, jednak na aktuálních sporech o historické činy papežů a katolické církve, o světla a stíny italského národního sjednocení v šedesátých letech 19. století a údajnou levicovou ideologizaci poválečného italského dějepisectví. V něm se zrodil „mýtus rezistence“ proti německé okupaci z let 1943 až 1945, jehož rubem byla marginalizace, či dokonce tabuizace italského fašismu, a který odpovídal zájmům širokospektrální protifašistické koalice politických sil v Itálii. S hlubším výzkumem italského fašismu se začalo až v šedesátých letech. Od devadesátých let pak podle autora trvají ostré spory o hodnocení odboje (včetně komunistických zločinů) a fašistické republiky ze Salò, v nichž je patrná snaha o „plíživou rehabilitaci“ fašistické minulosti a které by svědčily pro tezi, že italské soudobé dějiny ve vlastním smyslu začínají rokem 1943. and This article, which is one of a series in Soudobé dějiny on the development of the discipline of contemporary history and its current state in selected countries of Europe, was originally published as “Novecento statt Storia contemporanea? Überlegungen zur italienischen Zeitgeschichte” in Alexander Nützenadel and Wolfgang Schieder (eds), Zeitgeschichte als Problem: Nationale Traditionen und Perspektiven der Forschung in Europa (Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2004, pp. 107–27). The author argues that in Italy, unlike Germany or France, there is no distinct term for “contemporary history” to denote this clearly defined discipline of historical research. The term storia contemporanea had three meanings since 1945. First, it was used to denote an historical period of roughly the last two centuries. Second, it meant only the “short” twentieth century (il novecento). Last, the term served to denote any historical event in its “contemporary” dimension, that is to say, its instrumentalization according to current needs, political or otherwise. The author illustrates these meanings by providing examples from surveys and textbooks of Italian history and from current debates on the historical actions of the popes and the Roman Catholic Church, the bright and dark sides of Italian unifi cation in the 1860s, and the alleged left-wing ideologization of post-war Italian historiography. In this historiography was born the “myth of resistance” to the German occupation of 1943–45, the other side of which was the marginalization of Italian Fascism or even its being made taboo. This corresponded to the interests of the broad anti-Fascist political coalition in Italy. More penetrating research into Italian Fascism did not begin to appear till the 1960s. Since the 1990s, according to the author, there have been fierce disagreements in assessments of the resistance (including Communist crimes) and the Nazi-puppet state known as the Salò Republic, in which there has been an evident endeavour to achieve the “creeping rehabilitation” of the Fascist past, which would speak in support of the argument that Italian contemporary history really begins in 1943.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

183. "Nymphes plissées" structure of the cuticle of juveniles of some oribatid mites (Acari: Oribatida)

Creator:
Smrž, Jaroslav
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Oribatida, cuticular layers, cerotegument, staining, light microscopy, and TEM
Language:
English
Description:
The cuticular structure of juveniles of several oribatids of different families with wrinkled cuticles were compared: Hermannia gibba, Tectocepheus velatus, Scutovertex minutus, Achipteria coleoptrata and Eupelops occultus. Both the surface and internal structures of the "plissée" were studied. Light microscopy revealed several patterns in mites studied with Masson's triple stain and these results were supported by TEM. Although the "plissée" looks similar at the body surface, the structure and ultrastructure differ among groups. Some types of wrinkling is supported by small muscles, probably for changing body shape. Differences in the structure of the cuticle of the prosoma and opisthosoma were observed. The differences in the wrinkling in the cuticle in diferent lines is associated with change in the body shape in response to different moisture conditions.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

185. „O podivuhodném promíchání pražských mnichů a dívek”: Bohemikální a lucemburské pasáže Georgese Chastelaina z let 1455-1459 jako historiografický a metodologický problém

Creator:
Martin Nejedlý
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
burgundský historiograf, Chastelain, Georges, ca 1415-1475, z Arku, svatá, Jana, 1412-1431, 15. století, historiografie, metodologie, středověk, husitství, bohemika, historiography, methodology, middle ages, Hussitism, Bohemistics (sources), Burgundsko (Francie : kraj), Burgundy (France), 8, and 930
Language:
Czech
Description:
The official Burgundian historiographer Georges Chastellain (perhaps 1415-1475) left an extensive work of various genres behind. We also find in the Chronicle noteworthy Bohemicalia and Luxemburg passages, concerning particularly the origin of Hussitism. Chastellain saw the roots of this revolution in the lascivious alliance of Prague girls and the monks of one monastery there. To be able to sleep with their lovers, the girls cut their hair and wore monk´s cowls. It was the beginning of absolute chaos and reversal of the established hierarchies in Bohemia. We do not know the direct source of the author´s inspiration, but ideologically the story is close to a number of works of anti-Hussite propaganda, emphasising the destructive role of women in the revolution. It is also not an accident that Chastellain included the chapter on the Prague girls just before the narrative on Joan of Arc, for whom as an author from Burgundy he did not sympathize. Also she changed into men´s clothing and her behaviour led to wars and chaos according to the author. The parallel was to be obvious. At the time when he wrote the passage on Hussitism, Georges Chastellain also considered the mission of historians and their place in the period society. He ascribed a place to them almost on the same level as aristocrats. It was a parallel: like aristocrats use the sword, the tongue must serve men of the quill for the elimination of the injustice of this world. and Martin Nejedlý.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

188. "Obecný lid nejvíc ziskem k činům se popuzuje": záchrany lidí před utonutím v Čechách na konci 18. století

Creator:
Hudeček, Ondřej
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
utonutí, drowning, Česko, Czechia, zdravotní policie, remunerace, drowning people, remuneration, medical police, 8, and 94(437)
Language:
Czech and English
Description:
This article examines the administration of rescue operations to save people from drowning and the distribution of rewards to rescuers in Bohemia during the 1780s and 1790s. Based on documented interrogations and official records, the article looks at the investigatory process, the conditions rescuers had to fulfil in order to apply for a reward from the Bohemian Gubernium, and the role of other actors in this process, such as witnesses and doctors. The study departs from the concept of biopolitics developed by French philosopher Michel Foucault and shows how the state authorities tried to foster mutual solidarity among town dwellers. While Enlightenment thinkers continued to stress the role of "love for human beings" (Menschenliebe), i.e. universal interpersonal solidarity, the elites held the view that the biggest motivation for anyone to save a person from drowning was monetary reward. The aim of the enlighteners, however, was to encourage people to embrace the ideal of "Menschenliebe" and to fully identify with it - hence their emphasis on cases of selfless acts, especially in newspapers and popular literature. Besides that, the article analyses the trend towards the medicalization of society in the Enlightenment period and changes in attitudes to death., Ondřej Hudeček., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

189. "Odsun" / "vyhnání" v rodinné paměti Němců z českých zemí a jejich potomků

Creator:
Nosková, Jana
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
forced displacement, Germans and German minority in the Czech Republic, family memory, generation, and oral history
Language:
Czech
Description:
The study deals with the content and transmission of “images” connected with forced displacement and the relating processes in two three-generation families. The families were chosen based on the oldest generation´s personal experience with the forced displacement after World War II (a family of “deported” Germans living in Germany today and a family of German origin remaining in Czechoslovakia after 1945). The analysis focusses on family memory, whereby the authors ask not only about the content of memories of persons who are part of the “generation of experience”, but also about the transmission of these contents down to the generation of children and grandchildren, as well as about in which way the follow-up generations came to terms with the experience of the oldest generation. The authors point out the importance of family memory to create the identity of persons participating in that memory, and they demonstrate one of possible types of family remembering, whereby the youngest and the oldest generation are its major participants (transgenerational remembering).
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

197. "Pojďme žít zdravě" a "Týden zdravé výživy" v Liberci

Creator:
Ptáčková, Blanka and Riegerová, Alena
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, zprávy, and TEXT
Subject:
lidé, podpora zdraví, podpora zdraví - programy, and zdravé chování
Language:
Czech and English
Description:
Sdělení je stručnou informací o akcích na podporu zdraví, které se konaly v říjnu 2013 v Liberci pod záštitou programu Zdravý Liberecký kraj, z iniciativy pracovní skupiny pro realizaci Programu dlouhodobého zlepšování zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje. Program týdne podpory zdraví se věnoval správné péči o chrup, škodlivosti kouření a jeho odvykání, pohybových aktivit a jejich individuální indikaci pro konkrétní zájemce, konzultaci otázek týkajících se zdravého životního stylu. Vše bylo doplněno informacemi o zdravém stravování a orientačním vyšetřením fyzické kondice nebo získáním zdravotně výchovných materiálů. Snahou pořadatelů bylo občanům připomenout význam a možnosti opomíjené prevence a zdůraznit zodpovědnost každého jednotlivce za své zdraví., The article is a short information on health promotion campaigns held in October 2013 in the regional city Liberec (Czech Republic) under the auspices of Healthy Region Liberec. The campaigns were initiated by the working group for realization of the "Programme of long-term improving of health of people in the Liberec region". The "Week of health promotion" brought to light proper dental care, knowledge on tobacco hazards and quitting the habit, advised of individual physical activity, offered consultations on healthy lifestyle and proposals of healthy eating and a short examination of physical fitness. Visitors received some health education materials. The organizers' endeavor was to bring to mind to the public the importance of disease prevention and to underline the responsibility of everyone for one's own health., Blanka Ptáčková, Alena Riegerová, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

198. „Poslední husita” odchází

Creator:
Křesťan, Jiří
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autor načrtává fragment z politické biografie předního komunistického intelektuála a politika Zdeňka Nejedlého (1878–1962), v němž usiluje vystihnout jeho roli v kulturní politice Československa po roce 1945, zvláště po roce 1948, a propojit ji s pohledem na osobní stránky jeho života. Úvodem ho představuje jako respektovaného historika a hudebního vědce, účastníka uměnovědných i politických polemik, který se v meziválečném období stále silněji sbližoval s radikální levicí a získal si značnou autoritu svou účastí v boji proti fašismu, především jako člen exilového vedení KSČ v Moskvě (vstoupil do ní zde v roce 1939). Tomu odpovídala jeho pozice v poválečném Československu, kde vystřídal funkce ministra školství, ministra práce a sociálních věcí, prvního předsedy Československé akademie věd atd. Nejedlý po roce 1945 vystupoval nejednou jako přední tvůrce koncepce kulturní politiky Komunistické strany Československa a její úspěšný propagátor, nebyl však tak silným mocenským hráčem jako ministr informací Václav Kopecký (do roku 1952) a jeho hlavní konkurent na tomto poli, vedoucí kulturního a propagačního oddělení Ústředního výboru KSČ Gustav Bareš, v jejichž rukou spočívaly hlavní kompetence a mechanismy řízení kulturní politiky. Představy Zdeňka Nejedlého o kultuře byly poměrně prosté – měla být lidová, aktuální, realistická, programová a měla se opírat o národní tradice, které ovšem interpretoval selektivně (s důrazem na husitství a národní obrození) a politicky účelově (v duchu ideologické indoktrinace společnosti. Právě díky úsilí o zachování zřetelnější kontinuity „budovatelské“ kultury s minulostí, jejímž zdrojem měly být „pokrokové“ osobnosti a dílo Bedřicha Smetany, Aloise Jiráska a dalších obrozenců, se přiklání autor k těm interpretům (Alexej Kusák), kteří zařazují Nejedlého spíše mezi umírněné politiky komunistické strany, představující po únoru 1948 určitou alternativu těm proudům, které hlásaly radikální „očistu“ kulturního dědictví. Vzhledem ke svému slabšímu postavení v mocenské hierarchii a také kvůli silné loajalitě vůči platnému stranickému kurzu se však k veřejnému střetu s radikály v komunistické straně odhodlal jen výjimečně (například když se vzpíral mechanickému přenášení „sovětských zkušeností“ do československého školství). Autor se v této souvislosti dotýká Nejedlého vztahů s některými umělci a politiky (zejména Václavem Kopeckým) a přináší svědectví o projevech devótnosti vůči jeho osobě, přijímaných zřejmě s požitkem. Zaobírá se také jeho vážnými zdravotními problémy v padesátých letech, které limitovaly Nejedlého vliv na, kulturní politiku, a psychickým stavem, poznamenaným depresemi a úzkostí z případného vlastního zatčení. V závěrečné části se autor zamýšlí nad tím, proč se dílo Zdeňka Nejedlého v šedesátých letech minulého století nestalo inspirací pro snahy o reformu socialismu v duchu národně specifického vývoje, jež vyvrcholily hnutím „pražského jara“ v roce 1968. Kromě toho, že Nejedlého pozdně obrozenecký hodnotový a estetický svět v té době již beznadějně zastaral, působila patrně především skutečnost, že Zdeněk Nejedlý počátkem padesátých let pomáhal zdůvodnit politické procesy a byl tudíž vnímám jako jeden ze symbolů nejhorších projevů stalinského režimu. Nikdy rovněž nevytvořil alternativní koncepci, která by se v podstatných rysech vymykala oficiální stalinské doktríně kultury a kulturní politiky., The article is an outline of a fragment of the political biography of the leading Communist intellectual and politician Zdeněk Nejedlý (1878–1962), in which the author tries to depict Nejedlý’s role in making Czechoslovak policy on the arts and culture after the Liberation in May 1945 and, particularly, after the Communist takeover of February 1948. He then seeks to link this role with the personal side of Nejedlý’s life. He presents Nejedlý as a respected historian and musicologist and as a participant in debates on politics and the arts, who in the interwar period had increasingly inclined towards the radical leftwing and gained considerable authority owing to his participation in the struggle against Nazi Germany, particularly as a member of the Communist leadership-in-exile in Moscow (having joined the Party in 1939). A consequence of this was his position in post-war Czechoslovakia, where he held a number of posts, including Minister of Education, Minister of Labour and Social Affairs, and the first Chairman of the Czechoslovak Academy of Sciences. After the Liberation Nejedlý was often a leading maker of Communist policy on the arts and culture in Czechoslovakia and its successful propagandist. Nevertheless, he was not as strong a player as Václav Kopecký, Minister of Information, who stayed in power till 1952, or Gustav Bareš, Head of the Cultural and Propaganda Department of the Central Committee of the CPCz, Kopecký’s main competitor in the field, both of whom had the main jurisdiction and controlled the mechanisms for determining cultural policy. Nejedlý’s ideas about culture and the arts were relatively simple – it should be “of the people” (lidová), relevant to the times, realistic, part of a programme, and based on national tradition, which, however, he interpreted selectively (with an emphasis on Hussitism and the National Revival) and with a political purpose (in the spirit of the ideological indoctrination of society). Owing to Nejedlý’s efforts to maintain a clearer continuity between the culture of the “builders of Socialism” (budovatelská kultura) and the past, the source of which was supposed to be “progressive” figures and the works of the composer Bedřich Smetana, the novelist Alois Jirásek, and other Revivalists, the author of the present article shares much with interpretation of scholars like Alexej Kusák, ranking Nejedlý among the moderate politicians of the CPCz, who after the February 1948 takeover represented a certain alternative to those pushing for a radical “purge” of Czech cultural heritage. In view of his weak position, and in the power hierarchy and, on the other hand, his strong loyalty to the Party line, Nejedlý only rarely clashed with Party radicals publicly (for example, when he opposed the automatic transfer of “Soviet experience” to the Czechoslovak school system). The author, in this connection, touches upon Nejedlý’s relationships with some artists and politicians, particularly Kopecký, and provides evidence of displays of devotion towards Nejedlý, which he seems to have welcomed. The author also discusses Nejedlý’s serious health problems in the 1950s, which limited his influence on making policy in culture and the arts, and his psychological state, which was marked by depressions and anxiety about his possible arrest. In the last part of the article the author reflects on why Nejedlý’s work in the 1960s had not inspired the attempts at the reform of socialism in a specifically Czech form, which resulted in the “Prague Spring” of 1968. Apart from the fact that Nejedlý’s late Revivalist values and aesthetics in this period had become hopelessly outdated, this was so, he argues, probably because Nejedlý had helped to justify the show trials in the early 1950s and was therefore perceived as a symbol of the worst excesses of the Stalinist régime. Nor did he ever come up with an alternative concept that would have essentially diverted from official, Stalinist doctrine on the arts and culture.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

199. "Poslední tanec": bolest, postižení a smrt Jeriky Bolen

Creator:
Patsavas, Alyson and Pokorná, Markéta
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
disability, pain, biopolitics, slow death, and right-to-die
Language:
Czech
Description:
In the summer of 2016, black, disabled, and gay 14-year-old Jerika Bolen announced her decision to die. The public conversation surrounding Bolen’s decision, launched through a series of newspaper articles announcing a ‘last dance’ prom, offers a case-study through which to explore how pain frustrates an analysis of the biopolitical formations that shape both right-to-die discussions and decisions. In doing so, this article offers two interventions. It reveals how dominant views of pain and disability shape and limit how we make sense of Jerika’s life and death. It also highlights the analytical leverage that this critical approach offers by reading Bolen’s death as a form of what critical theorist Lauren Berlant calls ‘slow death’ or the gradual wearing out of populations. In this way, I extend conversations within critical theory that seek to trace the slower and more sustained impacts of structural oppression. In looking at the convergence of the biopolitics and necropolitics of disability, race, class, gender, and sexuality, I suggest Bolen’s death and the ‘last dance’ that launched an international public conversation about it function as a celebration of slow death facilitated, in part, by dominant views of pain and disability.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

200. "Postdokovat po světě": genderové politiky akademické mobility

Creator:
Alice Červinková
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
gender, ženy ve vědě, vědkyně, pracovní mobilita, rozvoj kariéry, women in science, women scientists, labor mobility, career development, akademická mobilita, care, academic mobility, 18, and 316.4/.7
Language:
Czech
Description:
The mobility of scientists that is the subject of this article is part of the broad scale of flows of people, objects, and knowledge in the contemporary world. These flows occur in multiple ways: from relocation and settlement in another country, to everyday pendulating mobility back and forth across boarders. In this article, the author is concerned with academic mobility and particularly mobility tied to long-term post-doctoral fellowships. She sets out to explore the gender dimension of long-term academic mobility and observe how scientists organise their professional and personal lives around movement between academic institutions. She argues that mobility at this stage of the academic trajectory involves the production of new (re)configurations of partnerships, while at the same time the fact of being in a partnership is constitutive for establishing an academic career., Alice Červinková., Téma: Feministická reflexe globalizace, Obsahuje bibliografii, and Anglické resumé
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 0 to 2021

View larger »