The first beam in the Large Hadron Collider at CERN was successfully steered around the full 27 kilometers of the world´s most powerful particle accelerator on September 10. This historic event marks a key moment in the transition from over two decades of preparation to a new era of scientific discovery. and Jiří Niederle.
The paper provides a detailed commentary on the speech made by Jaroslav Werstadt at the general Assembly of the History Club on 7th April 1964. This summarizing speech, which is thoroughly edited in the supplement, maps out the association's activities over the previous eighteen years. Werstadt symbolically passed on the stewardship of the History CLub to his successor Josef Klik. Špét's exposition, based on his thorough knowledge of the association's history and on his reminiscences, presents a valuable assessment of the History Club's activities from 1945 to 1964., Jaroslav Werstadt se r. 1945 ujal nesnadného úkolu - jako osobnost organizačně zdatná, se značným morálním kreditem byl zvolen starostou předního českého profesního spolku - Historického klubu. V prvním období jeho starostování se spolku podařilo obnovit činnost (přerušenou válečnými událostmi) - vydávání Českého časopisu historického, bibliografie české historie a vysokoškolských učebnic. Po Únoru 1948 došlo k likvidaci vydavatelské činnosti spolku a k dalšímu oklešťování jeho aktivit. V posledním období Werstadtova starostování v Historickém klubu (1955-1964) se obnovil vnitřní život spolku, především jeho pravidelná přednášková činnost. J. Špét jako znalec dějin Historického klubu a přímý pamětník událostí podává zasvěcený komentář Werstadtova bilančního projevu na valné hromadě Historického klubu 7. dubna 1964, kdy se vedení spolku ujímá Josef Klik., Překlad resumé: Melvyn Clarke, and Obsahuje bibliografické odkazy
Tato studie se snaží o filosofickou analýzu problematických aspektů neurogeneze. V první řadě se zaměřuje na moderní historii neurogeneze, která je obecně považována za historii dogmatického přesvědčení, které předpokládalo, že v mozku dospělého savce nemohou vzniknout nové neurony. Tato konvence přežívala v neurovědě po několik desítek let a její kořeny sahají až do dob Ramóna y Cajala. Důležitá část této filosofické analýzy se zaměřuje na aspekt tzv. zaštiťování dogmatu pomocí ad hoc hypotéz. Analýza se dále věnuje implicitním definicím, které hrají roli axiomů neurovědy, a problematice falsifikace potenciálních falsifikátorů. Na konci této filosofické analýzy jsou prezentovány argumenty, které dospívají k tomu, že historie neurogeneze není historií dogmatického uvažování, jak většina autorů předpokládá, ale že jde o historii vědeckého pragmatismu., This study is seeking a philosophical analysis of the history of neurogenesis. History of neurogenesis is considered to be a history of dogmatic belief that new neurons cannot grow up in an adult mammalian brain. This belief survived in the field of neuroscience for several decades and its roots date back to the time of Ramón y Cajal. An important part of this philosophical analysis focuses on the aspect of the “shielding” of dogma by ad hoc hypotheses. The analysis further investigates implicit definitions, which play the role of axioms of Neuroscience, and problematic aspects of falsification. At the end of this philosophical analysis I present arguments supporting the opinion that history of neurogenesis is not in fact a history of dogmatic thinking, as most authors assume, but rather it is a history of scientific pragmatism., and Marek Havlík.
a1_We feature in this issue an article dedicated to Professor Antonín Holý - the renowned Czech chemist of international acclaim who discovered preparations that cure millions of patients worldwide - who died on July 16, 2012 at age 75, the same day the U.S. Food and Drug Administration approved a drug Prof. Holy helped to create, Truvada, for treating HIV. Preparations developed by Antonín Holý are among the most efficient and also accessible medicines for treating victims of AIDS, smallpox virus, shingles, eye inflammation and hepatitis B. Professor Holý began working at the Institute of Organic Chemistry and Biochemistry in 1960. After three years he transferred to the Institute's new laboratory of nucleic acids chemistry, which he led for twenty years. He was Director of the Institute for eight years (1994-2002). A milestone in Holy's career was in 1976 when he met Erik de Clercq, the Belgian virologist at the Leuven University. This began very effective cooperation on a new group of potential antiviral drugs. Their focus was on acyclic nucleoside phosphonates, several of which they successfully transposed to medicines (Vistide, Hepsera, Viread, Truvada. Atripla) in cooperation with the U.S. pharmaceutical partner. Gilead Sciences. Dr. Holý not only developed the preparations but was also able to find partners to make the necessary biological tests and the companies to produce the medicines. The preparations he developed have become the basis of a modem treatment of a number of serious diseases. Despite all the intemational attention his important research brought him. Professor Holý remained a modest individual, who throughout his life placed particular emphasis on conscientious scientific work. He considered himself to be mainly a scientific employee, even when Director of the IOCB of the ASCR., a2_ "Personally, I would not have advanced in my work to where I am today in any other organization than the Academy of Sciences," he declared several years ago. Antonín Holý was one of the most successful Czech scientists who also lectured internationally. His most influential discoveries have yielded a successful treatment for AIDS and type B viral hepatitis. His research dealt with the chemistry of nucleic acids analogs and he registered more than 60 patents and co-authored 600 scientific papers. His work has been cited more than 10,000 times., and Marina Hužvárová, Gabrieal Adámková s využitím rozhovoru Karla Pacnera.