Diferenciální operátory, jako gradient, divergence, rotace, Laplaceův operátor a další, jsou nejen důležitými pojmy matematické analýzy či diferenciální geometrie, ale především fyziky. Dokonce lze říci, že právě při formulaci fyzikálních teorií vznikaly. V tomto příspěvku ukazujeme, že k pochopení významu a uplatnění diferenciálních operátorů ve fyzice není nutné nejprve důkladně studovat matematickou teorii, ale že je možné použít vcelku korektního elementárního matematického výkladu. Vděčným příkladem, jehož prostřednictvím lze takový výklad provést, je mechanika kapalin, jako konkrétní ukázku použijeme úvahy o rozložení tlaku v kapalině a dva důležite zákony zachování v mechanice kapalin: rovnici kontinuity a Bernoulliovu rovnici., Differential operators such as gradient, divergence, rotation, Laplace operator etc. are important concepts not only for mathematical analysis or differential geometry, but primarily for physics. We show that for understanding of the meaning and applications of them one can use an elementary but still math ematically correct explanation. These operators can be used in mechanics of fluids to find solutions to questions such as the
distribution of pressure or two important conservation laws in fluid mechanics - continuity equation and Bernoulli equation., Jana Musilová, Pavla Musilová., and Obsahuje seznam literatury
Rozhovor se znamenitým astrofotografem a zakladatelem soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeňkem Bardonem o jeho zájmu o vesmír, výrobě prvního amatérského dalekohledu z babiččiných brýlí a zálibě v technice až po rekonstrukce světových teleskopů a špičkové astrofotografie, jež okouzlily nejen NASA. and Zdeněk Bardon, Jana Žďárská.
Bohatá rodina forem, ve kterých se vyskytuje uhlík, se nedávno rozrostla o nový a velmi zajímavý systém - grafen (angl. graphene). K obecně známému grafitu a diamantu a k nedávno objeveným a intenzivně studovaným uhlíkovým nanotrubkám a fullerenům tak přibyl první dvojdimenzionální alotrop uhlíku. Jeho příprava před několika lety odstartovala ve fyzice pevných látek nebývalou a stále trvající vlnu zájmu, srovnatelnou snad jen s objevem vysokoteplotní supravodivosti nebo kvantového Hallova jevu., Milan Orlita., and Obsahuje bibliografii
Článek se zabývá disertací Nielse Bohra, kterou obhájil roku 1911. V první části je nastíněn vývoj Bohrovy disertační práce a jeho snahy práci přeložit do angličtiny. Dále Bohrův pobyt v Cambridgi u J. J. Thomsona a důvody, proč se nakonec rozhodl strávit zbytek svého zahraničního studijního pobytu v Manchesteru u E. Rutherforda. Druhá část příspěvku shrnuje historii vývoje elektronové teorie kovů. Nakonec jsou uvedeny závěry, ke kterým Bohr došel a ze kterých můžeme vyzdvihnout ten, že klasická mechanika je pro objekty na atomární úrovni nedostatečná., The article deals with Niels Bohr‘s dissertation defended in 1911. The first part of the article outlines the development of Bohr‘s dissertation and his strong efforts to translate the work into English. It also depicts Bohr‘s stay in Cambridge with J. J. Thomson and the reasons why he decided to spend the rest of his study abroad in Manchester with E. Rutherford. The second part describes the development of the electron theory of metals. It also summarizes conclusions of Bohr‘s dissertation from which we can highlight that classical mechanics is ineffective for objects at the atomic level., Kateřina Šraitrová., and Obsahuje seznam literatury
Periodická tabulka prvků má dlouhou historii, která je současně cestou předchemického a chemického bádání. Byla to cesta, jejímž cílem bylo vnést řád do světa hmoty. Zformování pojmu "chemický prvek" a následně atomové teorie vedlo k moderni chemii. Bylo jen otázkou času, kdy se podaří vnést systém do narůstajícího počtu známých prvků, až nakonec periodický zákon zformuloval Mendělejev. Dnes je otázkou nejen pokračování periodické tabulky a hledání případných "ostrovů stability", ale samozřejmě i naprosto zásadní problém - končí tabulka někde? and Vladimír Karpenko.